Název školy:Základní škola Okříšky Autor:Mgr. Jana Němcová Název:VY_32_INOVACE_17 Téma:Vypravování Číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/

Anotace Digitální učební materiál slouží k výkladu učiva pro žáky 7. ročníku ZŠ. Je vytvořen v programu Microsoft PowerPoint. Doplněn je hrami, pedagog si musí předem připravit literární předlohy.

Obsah VYPRAVOVÁNÍ ZNAKY, JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY POSTUPHRY

VYPRAVOVÁNÍ základem je děj vypravujeme událostiv časové posloupnosti, tj. v takovém pořadí, v kterém probíhaly, ale i jak spolu příčinně souvisejí vypravovat můžeme i pozpátku = retrospektiva

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY dějová slovesa (pojmenovávají různé činnosti) čas minulý, čas přítomný (k zvýšení napětí a rychlejšímu spádu děje) – nestřídat libovolně! 1. osoba jednotného čísla přímá řeč spisovné i nespisovné jazykové prostředky (charakterizují postavy, prostředí) přirovnání zvolací věty, jednočlenné věty, větné ekvivalenty (k zvýšení dramatičnosti)

POSTUP na začátku bývá úvod, který posluchače nebo čtenáře připraví na vlastní vypravování nedůležité události a detaily vynecháme, při vypravování se snažíme o vystupňování napětí od zápletky k vyvrcholení děje na konci je závěr, v němž vypravěč své dojmy shrnuje, příběh hodnotí nebo naznačuje, jaké měl důsledky

POSTUP děj vrcholí rozuzlení, zápletkaukončení, poučení seznámení s dějem

1. HRA NEDOKONČENÉ PŘÍBĚHY A BAJKY: podle literární předlohy - pohádky, bajky (Ezop, Krylov) učitel přečte předlohu bez závěru žáci píší své varianty rozuzlení (varianta: skupinová práce - tři způsoby rozuzlení např. morální, humoristické, smutné nebo tragické; skupiny je hrají)

2. HRA KOLEKTIVNÍ PŘÍBĚH Hráč má list papíru a začne psát příběh v určeném rozsahu, např. dvě věty. Papír se založí tak, že lze přečíst jen druhou větu, a předá dalšímu hráči, ten pokračuje, snaží se navázat smysluplně. Opět založit a dát dál.

VARIANTA 2. HRY KOLEKTIVNÍ PŘÍBĚH Pro příběhy se zvolí společné místo děje – např. 7. A, park na Kampě, boroví lesík apod., doba – např. 15. století, neděle, Štědrý den dopoledne apod., dvě jména osob, které v příběhu vystupují. Každý hráč musí dodržovat tyto prvky.

Zdroje Melichar J., Styblík V.: Český jazyk, Přehled učiva základní školy, Fortuna, Praha 2009 Machková, E.: Metodika dramatické výchovy, zásobník dramatických her a improvizací, IPOS, Praha 1999