KRAMÁŘSKÁ PÍSEŇ OBRAZEM I TEXTEM

NOVÁ PÍSEŇ O HROZNÉ POVODNI U MĚSTA VÍDNĚ ROKU Křesťané rozmilí, poslechněte nyní ten příběh povodní, který jest pravdivý. O hrozné povodni chci vám zprávu dáti, to se jistě stalo v únoru měsíci. Bůh seslal povodně lidu k polepšení, bychom se lepšili, Boha nehněvali. Hrozná jest povodeň ze sněhu se zdvihla, od Štajermark, Lince sedm měst ztopila.

Kramář s novými novinami rytina Jacopa Kempnera,1588 foto 1

Prodavač novin z období třicetileté války rytina ze 17. století foto 2

To mimo městeček ještě třicet vesnic tuze pohubila a mnoho sebrala. Není k vyslovení, možné vypsat není, jest to sto třicet let od té velké vody. O tak velké vodě slýcháno nebylo, jako letošní rok ve Vídni se stalo. Ó, jaké kvílení bylo od těch lidí, kteří tam plakali, o pomoc volali. Dítky na kolíbkách po vodě pluly, a to sám Pán Bůh ví, odkud ony byly.

I také dobytky se žlaby jsou pluly, uvázány byly, pomoct si nemohly. Ach, jaké divadlo na ty vody bylo, když statky a chlívy po vodě plavalo. Ach, kampak ti lidé ubozí utekli? Snad že bezpochyby k utopení přišli. U Vídně města ledy se tam zduly, statky a chalupy v hromadě tam byly. Voda se tam zdula, v Leopolštat přišla, hodinu s půlnoci všecko zatopila.

Londýnská písničkářka na počátku 18. století rytina Williama Hogartha foto 3

Publikum písničkáře rytina Dietricha Dietricyho, 1740 foto 4

Písničkářská ulice olejomalba F. Eisena, 1762 foto 5

Tak silně vstoupila, na šest loket vejšky, po ulicích stála i mosty trhala. Dolní štoky všecky zatopeny byly, takže mnozí lidé k utopení přišli. Ráno, když svítalo, teprv vidět bylo, množství velké lidu mostu pomáhalo. Z kanonův stříleli, ledy roztloukali, i také ty dřeva, co byly vzepřený. Než ledu pomohli, most byl roztrhaný, jenom deset roků státi ho viděli. Ale jaký nářek povstal tu od lidí, i také od panstva, co byli přítomní.

Londýnský písničkář z 19. století s texty na dlouhých papírových pásech autor grafiky neznámý foto 6

Ilustrace k písni o narození paterčat dřevoryt, 1820 foto 7

Ten most je tak dlouhý dvě stě třicet sáhů, kunstovně postaven, voda šla zároveň. Ten most na dva díly prudce voda vzala, jenom deset roků státi ho nechala. Tři dni v jednom kusu voda stejně stála, čtvrtý a pátý den teprv upadala. Když voda opadla, teprv vidět bylo, co lidu ve Vídni utopeno bylo. Oučet byl takový: mnoho tisíc lidu a ještě taky sta, tj. pravda jistá. Dítek na kolíbkách po vodě plavilo, jaký pláč a nářek od rodičův bylo.

Italská kramářská píseň se zázračným námětem tiskárna ve Florencii, pol. 19. století foto 8

Každý se ustrňte, Boha stále proste, Marii Cellenskou za ty lidi proste. Přimlouvej se za ně, Maria Cellenská, za to tě žádáme, Matko Pána Krista. Za ubohé lidi, co se utopili, modlitbu skládejme, pět ran Krista ctěme. Marii Cellenskou upřímně žádejme, aby odvrátila tak náhlé povodně. Přimlouvej se za nás, Matičko Ježíše, za šťastné skonání a spasení duše. Ať se tam radujem v nebi s Kristem Pánem; Ježíši, spasiž nás věčné věky! Amen.

Francouzská kramářská píseň konec 18. století foto 9

Písničkář na ulici Hieronymus Hess, 19. století foto 10

Písničkář Hieronymus Hess, 19. století foto 11

Maďarská kramářská píseň o Janu Nepomuckém, 1777 foto 12