Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.

ZveřejnilTobiáš Staněk

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné."— Transkript prezentace:

1 1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné jeho moudrosti, | jak on ráčí, | tak vše kráčí | kvůli jeho mocnosti.

2 2. O tom tobě, Bože, nyní | jazyk můj chce zpívati: | tvá přemnohá dobrodiní | s vděčností vyznávati. | Ty mi toho | dáváš mnoho; | co důvodem tvé lásky | bylo při mně, | to upřímně | hlásat chci z každé částky.

3 3. Ty na mne na cestách mých hleď, | můj Bože, z vysokosti. | Mé činy Duchem svým sám veď | i mé všechny schopnosti. | Své dej rady, | proveď všady | sluhu užitečného | až do nebe, | kde by tebe | chválil, Boha mocného.

4 4. Má duše, svého Pána chval, | vzdávej mu děkování! | Péči již všecku naň uval, | v něm slož celé doufání! | Co při tobě | začal sobě, | k slávě své velebnosti | on dovede, | tě přivede | k světlu věčné jasnosti.

Stáhnout ppt "1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné."

Podobné prezentace

- PO TÉTO PÍSNIČCE SI JDEME SEDNOUT - TMA A PŘÍPRAVA PÓDIA NA SCÉNKY

- PO TÉTO PÍSNIČCE SI JDEME SEDNOUT - TMA A PŘÍPRAVA PÓDIA NA SCÉNKY
To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.
1. Otče všemohoucí, | předivný v své moci, | jenž jsi dal syna nám, | aby v lásce byl znám, | poslals na svět jeho, | budiž chvála z něho.

1. Otče všemohoucí, | předivný v své moci, | jenž jsi dal syna nám, | aby v lásce byl znám, | poslals na svět jeho, | budiž chvála z něho.
Svatý syn, přišel na svět, provázel lid, třicet tři let ač ještě mlád, ač plný sil, kříž smrti mé zakusil, zakusil. Ref.: němý jak Beránek šel vstříc smrti.

Svatý syn, přišel na svět, provázel lid, třicet tři let ač ještě mlád, ač plný sil, kříž smrti mé zakusil, zakusil. Ref.: němý jak Beránek šel vstříc smrti.
Světem běžím 1. Světem běžím dál jen s Tebou, věčný Pane můj, na cestu mi svítí slovo Tvé. Pokrm můj, můj nápoj je vždy konat vůli Tvou, zbraní mou je.

Světem běžím 1. Světem běžím dál jen s Tebou, věčný Pane můj, na cestu mi svítí slovo Tvé. Pokrm můj, můj nápoj je vždy konat vůli Tvou, zbraní mou je.
1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,

1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.

1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
1. Šťasten jsem, že Slovo Boží znáti smím, že je vždycky jasnou svící nohám mým; v jeho světle kráčet mohu v bezpečí, je též lékem, jenž mé mdloby vyléčí.

1. Šťasten jsem, že Slovo Boží znáti smím, že je vždycky jasnou svící nohám mým; v jeho světle kráčet mohu v bezpečí, je též lékem, jenž mé mdloby vyléčí.
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.

1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
KRÁLŮ KRÁLI, JÁ TĚ CHVÁLÍM, SRDCE MÉ TI DÁVÁ DÍK, PŘED TEBOU SE VŠECHNO SKLÁNÍ V POKOJI A RADOSTI. MRAČNA SMUTKU V TOBĚ MIZÍ, RADOST TVÁ MĚ NAPLNÍ. KRÁLŮ.

KRÁLŮ KRÁLI, JÁ TĚ CHVÁLÍM, SRDCE MÉ TI DÁVÁ DÍK, PŘED TEBOU SE VŠECHNO SKLÁNÍ V POKOJI A RADOSTI. MRAČNA SMUTKU V TOBĚ MIZÍ, RADOST TVÁ MĚ NAPLNÍ. KRÁLŮ.
1. Ó Hospodine, Pane náš a králi! Jak důstojné a jak je plné chvály tvé jméno na vší zemi široké! Jde sláva tvá nad nebe vysoké.

1. Ó Hospodine, Pane náš a králi! Jak důstojné a jak je plné chvály tvé jméno na vší zemi široké! Jde sláva tvá nad nebe vysoké.
1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.

1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.
1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.

1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,

1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.

1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.
Má duše Boha velebí chválu vzdává, Pánem je nejen na nebi, buď mu sláva!

Má duše Boha velebí chválu vzdává, Pánem je nejen na nebi, buď mu sláva!
1. V milosti kraluje Hospodin | celého vesmíru do končin | a jeho dobrotu přemnohou | nebesa obsáhnout nemohou.

1. V milosti kraluje Hospodin | celého vesmíru do končin | a jeho dobrotu přemnohou | nebesa obsáhnout nemohou.
1. Může být, že padne vše, že i hradby přepevné | podemelou divé vlny. Drž se pevně víry té: | kdo jde s Bohem, nepadne, Bůh své sliby plní.

1. Může být, že padne vše, že i hradby přepevné | podemelou divé vlny. Drž se pevně víry té: | kdo jde s Bohem, nepadne, Bůh své sliby plní.
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám

1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,

1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,

Podobné prezentace

Reklamy Google