1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.

To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

1. Pojď k Pánu dnes, když volno ti dáno, | pojď, dokud Ježíš Spasitel tě zve, | přijmi to štěstí, jež dnes ti přáno, | když tebe volá do blízkosti své!

PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,

Ježíši, s námi zůstávej 1. Zůstávej s námi Ježíši, ať stále o tom vím, že ruka má je v ruce tvé a život můj je darem tvým. Ref.: Ježíši s námi zůstávej,

1. Jaká radost žít, | mohu-li jen mít | v světě tom přítelem Ježíše! | I když opuštěn slzy roním jen, | nahradí blízkostí svou mi vše. Jaká radost žít.

JSI BŮH A KRÁL.

1. Můj Pán Ježíš, má mne rád. | V Písmu čtu to mnohokrát

Světem běžím 1. Světem běžím dál jen s Tebou, věčný Pane můj, na cestu mi svítí slovo Tvé. Pokrm můj, můj nápoj je vždy konat vůli Tvou, zbraní mou je.

1. Srdce k srdci spěšte spolu | v srdci Páně spočinout! | Plamen lásky v blahu v bolu | nechte k Pánu vyšlehnout! | Hlava on, my tělo údy; | světlo on,

1. Přemohl Ježíš smrti noc, | z hrobu vstal na úsvitu. | Jeho je sláva čest i moc | a on nám kráčí na pomoc, | na pomoc svému lidu.

1. Svěřím své břímě Pánu svému, | duše své vypovím mu žal. | Vždyť, by sňal ze mne hříchu tíži, | cestou kříže se ubíral. | Na prsou jeho složím svou hlavu,

1. Ať, kříž jejž dal on, tíží velice, | jeho milost váží víc; | ať mraky kol mne honí vichřice, | nezastře mi jeho líc. | Není kříže víc než milosti |

1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.

1. Šťasten jsem, že Slovo Boží znáti smím, že je vždycky jasnou svící nohám mým; v jeho světle kráčet mohu v bezpečí, je též lékem, jenž mé mdloby vyléčí.

1. Přihotov se, duchu můj, | k modlitbám a bdění! | Odevěký škůdce tvůj | vzdálený ti není: | Jeho lest z pravdy cest | svede dřív, než tuší | nepozornou.

1. Jak bych se neměl veselit | a vděčným okem k nebi zřít, | když vzpomenu všech zvláštních cest, | jimiž mne Pán můj, jimiž mne Pán můj ráčil vést.

Radost mi vrátila Golgata

1. Ten nejlepší přítel je Ježíš, | tu zkušenost já stále mám, | a proto chci každému nejvýš to radit: | Ó zkus jej sám! | Pojď a zkus každý sám, pojď a.

27. Ten nejlepší přítel je Ježíš Ten nejlepší přítel je Ježíš, tu zkušenost já stále mám a proto chci každému nejvýš to radit: Ó zkus jej sám! Ref.: Pojď.

1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.