Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Jiřina Homolová Název DUM: VY_32_Inovace_ Pověst Název sady: Český jazyk 6. ročník Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Materiál je určen žákům 6. ročníku. Podává základní poučení o pověsti jako žánru lidové slovesnosti. Porovnává různá zpracování téže pověsti. Jsou v něm zařazeny aktivity k práci s textem. Obsahuje animace.

* Vznik * Druhy * Význam

* Vyprávění o dávných událostech. Jádro příběhu může být pravdivé, ale ústním podáním je příběh doplňován a je stále méně věrohodný. * Většina národů vlastní pověsti, které považuje za své kulturní bohatství. * První zmínky o naší historii jsou zaznamenány v Kosmově kronice z 11. století. * Jak rozumíte citátu „Kdo nezná svou minulost, nemá ani budoucnost“?

* národní: např. o Libuši, o praotci Čechovi * hrdinské: např. o Kozinovi, o Žižkovi * rodové: např. o Bílé paní * místní pověsti: o původu jmen, o založení měst, o strašidlech...

* Pověsti se vztahují k určitému místu a času, případně osobě, proto jim posluchači věřili. Například (v řeckých pověstech): * bohové – sídlo na hoře Olympu * Minos – krétský král * Tantalos - králem lýdského města Sipylu * Odysseus – král Ithaky, účastnil se trójské války Zeus

* Nejznámější zpracování řeckých pověstí o tom, jak si lidé v dávných dobách vysvětlovali původ rostlin, věcí, dění ve světě či v přírodě, najdeme v knize: připisovali je bohům

* Eduard Petiška, Daidalos a Ikaros (úryvky) * V těch dávných a dávných dobách nebylo v Athénách ani v celém Řecku většího umělce nad Daidala. Byl stavitelem i sochařem a dovedl podivuhodně zpracovávat kov i dřevo. Kdo spatřil jeho stavby, byl na pochybách, zda je to dílo člověka, nebo nesmrtelného boha. O jeho sochách se říkalo, že žijí jako lidé. * Žádný koráb se neodvažoval odvézt z ostrova někoho, komu král nedovolil odplout. * Vznesl se výš a výš a byl by se samou radostí z té výšky dal do zpěvu. Přiblížil se k zářícímu spřežení slunečního boha tak blízko, že mohl obdivovat jeho zlatý vůz

* Volné nitě a peří, které už nic nedrželo pohromadě, propustily vzduch. Ikaros mál ještě jednou holými pažemi a zřítil se s výkřikem do mořských hlubin. Voda umlčela jeho ústa a jiskřící hřebeny vln si podávaly hrst bílého peří. * Pod hvězdnou oblohou vyhloubil Daidalos Ikarovi hrob. Na čerstvě navršený rov slétl osamělý pták. To čejka odložila na chvíli svou plachost a křikem připomínala Daidalovi jeho dávný čin. * Ostrov, kde pochoval syna, připomíná podnes svým jménem Ikarův osud. Říká se mu Ikaria. Porovnej závěr obou zpracování. Jak pověst vysvětluje jméno ostrova Ikaria? 4 5 6

Daidalos byl všeumělecKdyby aspoň žuchnul na zem - v starověké Krétě,on však skončil v moři. vynalézal ve dne v noci, Utopil se jako kotě *) bádal v zimě v létě.k Daidalovu hoři. ______ Minos král mu řekl: Tůdle! A tím končí tragédie Utrpěl bych ztrátu!z hlubin dávnověku. Mělo by to zhoubný dopad Pokloňme se Daidalovi, na obranu státu.odvážnému Řeku! ______ Třeba se chtěl trochu ohřát,*) Nebojte se, neutonul, Možná trpěl mrazem – vesele si žije - slunce křídla roztavilo, ale to by potom byla žuchnul rovnou na zem.houby tragédie

Petiškovo zpracování převypravuje pověst v próze, Žáčkovo ve verších. Žáček používá hovorový jazyk, v jeho textu nacházíme rovněž slovní humor a prvky parodie. Znaky pověsti jsou zachovány: jména, místa, čas. Druh: národní, hrdinská, pověst o původu jména (ostrov Ikaria podle hrdiny pověsti Ikara). Závěr se liší u Žáčkova zpracování tím, že zpochybňuje tragickou smrt Ikara, ale nakonec se vrací k závěru původnímu. Petiška vysvětluje původ názvu ostrova.

* Porovnáváme představy dřívějších lidí o životě se svými znalostmi * Porovnáváme jejich chování, řešení problémů se současným životem * Obdivujeme vůli a odvahu lidí, hodnoty, které vytvořili, jejich objevy… * Mohou se nám stát průvodci životem (za své jednání neseme odpovědnost: vina a trest, svědomí, spravedlivá odplata…) * Mohou inspirovat (a stále inspirují)

* Příklady : * Literatura: Aristofanes, Goethe, Homér, Ovidius, Jiří Žáček (řecké pověsti) * Hudba: Bedřich Smetana (české pověsti) * Malířství: Peter Paul Rubens (řecké pověsti) * Sochařství: Feidias (řecké pověsti) * Vyhledejte další díla inspirovaná pověstmi!

* PETIŠKA, Eduard. Staré řecké báje a pověsti. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2006, ISBN * ŠTĚPÁN, Ludvík. Čítanka plná humoru. Liberec: Dialog, 2003, ISBN * * Obrázky z galerie Klipart