Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Co se skrývá za pojmy Industrie 4.0 a Průmyslem 4.0? Vladimír MAŘÍK Praha, 30.5.2016 Český institut informatiky,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Znalostní zázemí organizace
Advertisements

Personální řízení v malých podnicích
MARKETING A MANAGEMENT
Energetická bezpečnost ČR - představy x mýty x realita; technologický úhel pohledu Blahoslav Němeček místopředseda a ředitel sekce regulace.
Projektové řízení Modul č.1.
Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Baví vás práce s lidmi, chcete rozhodovat o nových projektech a řídit jejich realizaci? Chcete-li být.
Inovace, inovační projekty a úloha klastrů (obecný náhled) Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava
Strategické plánování rozvoje územních celků a neziskové organizace Zuzana Guthová, Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity.
Tvorba mezinárodních podnikových sítí a strategických aliancí
Priorita č. 3 Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikání.
Facility management ČSN EN
Metodika stanovení národních priorit orientovaného výzkumu Karel Klusáček
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Akční plán pro Evropu a resortní koncepce výzkumu a vývoje – návrh opatření v kompetenci jednotlivých resortů.
Informalční technologie jako klíčový faktor pro udržení konkurenceschopnosti společností na trzích EU.
W.P Výbor regionů Stanovisko ke sdělení Komise pro Radu, Evropský parlament, Ekonomický a sociální výbor a Výbor regionů „Posilování místní dimenze.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
PROINCOR – Inovační audit. ProIncor Inovační audit ProIncor Inovační audit analyzuje, hodnotí a stimuluje inovační proces a inovační prostředí v malých.
Systémy pro podporu managementu 2
Strategie řízení informačních a komunikačních služeb ve škole PROČ ?
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu Průmyslová politika ve vazbě na automobilový průmysl Zasedání rady ředitelů AutoSAP.
Význam informací a dat a znalostí
Komponent 3 Situační analýza 3.1 Komunikační strategie 3.2 Zlepšování přístupnosti a obsahu informací na Internetu 3.3 Model vzdělávání Podpůrné dokumenty.
Multiplatformní, řídící systém elektronického vzdělávání pro školy eDoceo Multiplatformní, řídící systém elektronického vzdělávání pro školy Tomáš Hrdonka.
Systémy pro podporu managementu 2 Inteligentní systémy pro podporu rozhodování 1 (DSS a znalostní systémy)
IBM Global Services ČR © 2006 IBM Corporation April, 2006 E-stát a EU Pavel Hrdlička.
© 2010 IBM Corporation Chytré řešení pro úspory při poskytování veřejných služeb Ivo Kramoliš – ředitel IBM Global Business Services Česká republika 03/12/2010.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
 P1 - Strategické plánování  P2 - Systém managementu jakosti a legislativy  P3 - Řízení informací  P4 – Audity.
Transformuje Kraj nebo kraj ?
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC VÁŠ PARTNER PRO BYZNYS INOVACE.
Důvody vstupu na zahraniční trhy
1 Regionální inovační strategie RIS. 2 O Regionálních inovačních strategiích Projekty RIS mají za cíl podporu rozvoje regionálních inovačních strategií,
Přístup k řešení bezpečnosti IT Nemochovský František ISSS Hradec Králové, dubna 2005.
Filozofická hlediska inovací Inovace, evoluce a civilizace Oldřich Syrovátka Katedra společenských věd FM VŠE.
Prof. Molnár1 Podnikové informační systémy Outsourcing IS/IT a ASP Prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc Ústav řízení a ekonomiky podniku
KONFERENCE „VĚDA, MANAGEMENT A LIDSKÉ ZDROJE“ SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 1. PROSINCE 2011 HLAVNÍ SMĚRY PROJEKTU NAKI „ EFEKTIVNÍ METODIKY PODPORY.
Znalostní ekonomika Praha, 23. května 2006 Mgr. Tomáš Hruda Generální ředitel.
Sales & Consulting IGS, Czech Republic © 2005 IBM Corporation Optimalizace a sdílení informací ve státní správě Pavel Hrdlička.
Možnost kombinace dotací s EPC v rámci OPŽP
Industrie 4. 0: výzvy a hrozby Vladimír MAŘÍK felk. cvut
MU Brno Od Memoranda k Helsinskému komuniké Moravská zemská knihovna Mgr. Jana Nejezchlebová.
Elektrotechnická fakulta ČVUT KATEDRA KYBERNETIKY Vedoucí prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. KATEDRA KYBERNETIKY ELEKTROTECHNICKÁ.
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Úvod do biomedicínské informatiky Lenka Lhotska Gerstnerova laboratoř, katedra kybernetiky ČVUT FEL Praha
13.přednáška – Elektronické zásobování Ing. Jiří Zmatlík, Ph.D. ČVUT, Fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd.
Elektrotechnická fakulta ČVUT KATEDRA KYBERNETIKY Vedoucí prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. KATEDRA KYBERNETIKY ELEKTROTECHNICKÁ.
Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Digitální ekonomika a Průmysl 4.0 Vladimír MAŘÍK České vysoké učení technické v Praze.
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC VÁŠ PARTNER PRO BYZNYS INOVACE.
1 HR ve věku změn: výzvy trhu práce a Průmysl 4.0 Bohdan Wojnar, člen představenstva ŠKODA AUTO
1 Architektura IS podporující manažerské řízení 9. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O INFORMATICKÉ PODPOŘE PERSONÁLNÍCH PROCESŮ V OZBROJENÝCH SILÁCH A STÁTNÍ SPRÁVĚ.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
Místní akční plán vzdělávání ORP Svitavy. Název projektu: Místní akční plán vzdělávání ORP Svitavy Reg. číslo: CZ /0.0/0.0/15_005/ Realizátor.
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Kateřina Čočková, regionální projektová manažerka.
Mezinárodní konference ICT Fórum PERSONALIS 2006 Procesní řízení informační bezpečnosti ve státní správě Ing. Jindřich KODL, CSc. Praha
Centrum energeticky efektivních budov.  CLB vzniklo jako sdílená infrastruktura, tedy seskupení firem a akademických pracovišť na vývoj systémů technologií,
Miroslav Hübner listopad 2014 Jak sehnat peníze na IT ANEB zamyšlení jak si koupit, co potřebuji.
Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Průmysl 4.0 a výzvy pro výzkum Vladimír MAŘÍK Brno, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky.
Chytrý Jihomoravský kraj ?
Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR
Industry 4.0 Průmysl 4.0 Je to výsledek vývoje, marketing nebo skutečná čtvrtá fáze technická revoluce ??? Prof.Ing. Petr Vavřín, DrSc. VUT FEKT Brno.
Integrovaný regionální operační program
Výroční konference OP PIK
Životní cyklus tvorby dat v kyber-fyzikálním systému
Starosti starostů s evropskými fondy, Praha
Ekonomika malých a středních podniků
Sytémová integrace Ing. Jiří Šilhán.
Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor Strategie Ministerstvo dopravy
ORGANIZAČNÍ STRUKTURY
Průmyslová revoluce mění celou společnost Vladimír MAŘÍK Olomouc, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky.
Výzvy digitální ekonomiky pro společnost
Transkript prezentace:

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Co se skrývá za pojmy Industrie 4.0 a Průmyslem 4.0? Vladimír MAŘÍK Praha, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) České vysoké učení technické v Praze

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Digitální ekonomika Definice: Revoluční alokace zdrojů, jež hodně využívá informačních a komunikačních technologií. Díky nim se mění celá struktura řízení podniků a vznikají i nová odvětví (Wikipedie) Pojem zaveden Donem Tapscottem (1995) v knize Digitální ekonomika: naděje a hrozby věku informační společnosti Další kniha D. Tapscotta (2006) Wikinomie naznačuje vznik kolaborativní ekonomiky a odstranění prostředníků směny pomocí internetu Ohniskem a motorem rozvoje digitální ekonomiky se postupně stává průmyslová výroby, zejména v návaznosti na projekty Smart Factory

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Digitální ekonomika Proč je těžištěm dnešního vývoje průmyslová výroba? Konvergence komunikačních, počítačových a automatizačních technologií, Moorův zákon stále platí, průmyslová sféra nejlépe připravena Virtualizace: vzniká IoT (Internet věcí), propojuje se fyzický svět výroby se světem virtuálním, každý objekt fyzického světa může mít svého dvojníka ve světě virtuálním a stát se aktivním elementem komunikace Nové technologie: aditivní tisk, cloudy, metody kybernetiky, umělé inteligence a strojového učení, strojové vnímání, agentní technologie atd. Nové obchodní modely založené na vysoké autonomii jednotlivých výrobních i nevýrobních složek podniků, na provázanost na tzv. okolí továrny Vznikají složité výrobní systémy, které lze řídit pouze decentralizovaně: komunity autonomních subsystémů (agentů)

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL 4. průmyslová revoluce  Technologické pokroky  1. průmyslová revoluce: pára  2. průmyslová revoluce: elektřina  3. průmyslová revoluce: počítače a roboti  4. průmyslová revoluce: Kyberneticko-fyzikální systémy (CPS)

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Industrie 4.0 – iniciativa vlády SRN Začíná se tedy dnes hovořit o nové průmyslové revoluci s dopadem na celou společnost První explicitně vyjádřenou vládní iniciativou na podporu nové průmyslové revoluce je německá Industrie 4.0 Vize poprvé prezentována na Hannover Fair 2011: Komputerizace průmyslové výroby Výrazně technologicky upravený dokument představen na Hannover Fair 2013: Kageman, Wahlster, Lukas – ved. prac. skupiny Vládní dotace: 750 mil. EUR na 3 roky Evoluce od vestavěných systémů ke kyberneticko-fyzikálním systémům automatizační technologie jsou ve vizi zaměřeny na distribuované systémy a počítají s metodami samooptimalizace, automatizované rekonfigurace, autodiagnostiky, strojového vnímání a inteligentní podpory dělníka

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Klíčové vize Hlavní myšlenka: Počítačovým propojením výrobních strojů, opracovávaných produktů a polotovarů všech osob zapojených do procesů (prostřednictvím rozhraní) všech dalších systémů a subsystémů průmyslového podniku vytvořit inteligentní distribuovanou síť různorodých entit podél celého řetězce vytvářejícího hodnotu, přičemž subsystémy pracují relativně autonomně a paralelně, navzájem dle potřeby komunikují – každý fyzický systém má své virtuální dvojče či virutální obraz ve virtuálním světě Propojení internetu věcí a internetu služeb = vytvoření kyberneticko – fyzického prostoru, v němž jsou už jen nejasné hranice mezi reálnem a virtuálnem, které se dle potřeby posouvají Postupně se objevuje třetí dimenze, kterou nelze ignorovat: vedle dvou technologicky orientovaných světů, fyzického světa výrobního a virtuálního světa služeb je třeba počítat i se světem sociálním, který začíná s oběma technologickými silně interagovat

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Klíčové vize 4. průmyslové revoluce Integrovaný výrobní systém chápaný jako kyberneticko-fyzický systém je systémem velmi složitým, který lze řídit pouze na základě principů důsledné decentralizace, asynchronní adresné komunikace a koordinace. Trojí znalostně orientovaná integrace průmyslových systémů: -Integrace horizontální (hodnotového řetězce) – tedy plná počítačová integrace (nikoliv pouhé propojení informačních systémů!!) zabezpečující vše od podání objednávky, přes zásobovací řetězec, vývoj, výrobu až k expedici a distribuční síti -Integrace vertikální (vnitropodniková) – znalostně podporovaná integrace od úrovně řízení v reálném čase, přes plánování a rozvrhování výroby a ERP systémy až k rozhodování na nejvyšší úrovni -Integrace inženýrské podpory (životního cyklu) napříč celým inženýrským řetězcem – od výzkumu, vývoje, prototypování, rozvrhování výroby až po ošetření celého životního cyklu výrobku

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Klíčové vize Nic nového pod sluncem – ale nyní se začíná implementovat

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Decentralizace Karnouskos 2015

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Klíčové vize Industry základních principů a)Interoperabilita: schopnost CPS, lidí a všech komponent Smart Factories spolu komunikovat prostřednictvím IoT a IoS b)Virtualizace: schopnost propojování fyzických systémů s virtuálními modely a simulačními nástroji c)Decentralizace: rozhodování a řízení probíhá autonomně a paralelně v jednotlivých subsystémech d)Schopnost pracovat v reálném čase: dodržení požadavku reálného času je klíčovou podmínkou pro libovolnou komunikaci, rozhodování a řízení v systémech reálného světa e)Orientace na služby: preference výpočetní filosofie nabízení a využívání standarních služeb, to vede na architektury typu SOA (Service Oriented Architectures) f)Modularita a rekonfugurabilita: systémy Industry 4.0 by měly být maximálně modulární a schopny autonomní rekonfigurace na základě automatického rozpoznání situace

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Klíčové vize Dnešní pohled, daný dalším rozvojem technologií: -Internet věcí – napojování fyzických zařízení, čidel, transportních vozíků, robotů atd. na internet -Výrobky i polotovary či rozpracované výrobky jsou reprezentovány autonomně fungujícími softwarovými moduly (SW agenty), které mohou za ně domlouvat a vyjednávat způsob jejich vlastního zpracování, montáže, přepravy atd. -Lidé vstupují prostřednictvím specializovaných rozhraní jako další autonomní entity -Autonomní jednotky napojené na internetovou síť (ať již virtuální či fyzické) nabízejí a poskytují služby prostřednictvím otevřených platforem – ty vycházejí z filosofie SOA (Service Oriented Architecture)

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Průmysl 4.0 Národní iniciativa Průmysl 4.0

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Naše reakce na Industrie 4.0 v Evropě

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Národní iniciativa Průmysl 4.0 Národní iniciativa vznikla jako reakce na potřeby a požadavky českého průmyslu za osobní podpory min. MPO J. Mládka a je MPO koordinována Práce zahájeny v červenci 2015, – iniciativa vyhlášena na MSVB Vytvořen řídící tým o 11 členech, na expertním dokumentu o 190 stranách pak pracovalo 87 expertů v 11 odborných skupinách Dokument je komplexní: v každé z 11 tématických kapitol analyzuje výchozí stav, naznačuje trendy vývoje, přináší SWOT analýzu a důležitou součástí jsou návrhy konkrétních opatření (celkem 47 klíčových a dalších 140 podrobnějších) Dokument dokončen Dokument postupně projednáván s rezorty Kniha v Management Press –

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Východiska a cíle pro ČR Nemůžeme zůstat stranou, ale nejsme rozhodující a určující K udržení konkurenceschopnosti se musíme připravit na roli kooperujícího partnera, schopného absorbovat nové technologie, integrovat je a inovacemi adekvátně přispívat do celosvětového úsilí Na úrovni státu nutno připravit infrastrukturu – vysokorychlostní širokopásmový internet, ale i legislativu a lidské zdroje Dlouhodobým cílem je: Pomoci českým podnikům a organizacím při zapojování do celosvětových řetězců tvorby hodnot Pomoci českému průmyslu k zefektivnění a zlevnění výroby a služeb (první role – efektivní výrobce a poskytovatel služeb) Podpořit konkurenceschopnost českého výzkumu i průmyslu s možností některá řešení Průmyslu 4.0 vyvážet (druhá role – exportér) Procesy hodnotit taktéž z pohledu optimalizace zdrojů, rychlosti flexibilní reakce na změny, ale i z hlediska ochrany prostředí -

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Výzva technologická Průmysl 4.0 požaduje postupně opravdu integrovat veškeré výrobní, obchodní a ekonomické procesy a služby na principu distribuovaných znalostních systémů s vysokou mírou autonomie a bez viditelného centrálního elementu Nejde o „jako“ technologie, nejde jen o digitalizaci – technologie musí být reálná, kyberneticko-fyzického charakteru Především: nejedná se o počítačové zpracování tabulek a výkazů, ale o skutečně kybernetickou revoluci- digitalizace jen podmínkou Na druhé straně: v ČR nepůjde tolik o vývoj „celosvětových“ technologií, ale spíše o využití a integraci technologií dostupných Rozhodujícím faktorem budou lidé, jejich postoje a myšlení – ty je nutno připravit, vychovat – revoluce bude mít i sociální dopady Průmysl 4.0 bude vyžaduje velké investice s trvalými průběžnými inovacemi ve výrobě a službách, reflektujícími technologický pokrok

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Výzva týkající se organizace výzkumu Věda, výzkum a inovace již nebudou moci být otázkou jednoho podniku!! Výzkum bude nutno provádět na sdílených, investičně velmi náročných testbedech Testbedy jsou vlastně výrobní poloprovozy, umístěné obvykle ve výzkumné organizaci a otevřené mnoha firmám, které se podílejí na financování (např. úvodním vkladem, pravidelným poplatkem, či zakázkami) Malé a střední podniky mohou testovat nové technologie a ocenit potenciál inovativních obchodních scénářů Výrobní podniky generují data, IT firmy je analyzují, dodavatelé strojů vyvíjejí inovace společně se svými zákazníky – taková spolupráce napříč sektory generuje skvělé synergie pro všechny

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL První testbedy směrem k 4. průmyslové revoluci CDAC University of Cambridge, UK Prof. Duncan McFarlane kolem roku 2004 Odo Strugger Laboratory Vienna University of Technology Prof. G. Zeichen 2005

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Smart Factory Testbed v Kaiserslautern 2015

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Výzva týkající se organizace výzkumu Čeká nás proces sdružování, integrace, propojování týmů – nutno dát důvěru (a prostředky) organizacím a jejich vůdčím osobnostem, které se osvědčily Nutno vybudovat systém center/ústavů aplikovaného výzkumu na národní úrovni, se zodpovědností za technologickou podporu naplňování cílů Průmyslu 4.0 – páteř celé implementace Rekonstrukce prostoru aplikovaného výzkumu směrem od jednotlivých, nahodile vybraných projektů směrem k cílenému a řízenému budování dlouhodoběji fungující infrastruktury aplikovaného výzkumu s dostatečným prostorem pro flexibilní menší doplňkové projekty je v případě Průmyslu 4.0 nezbytností Důležitý i aplikovaný výzkum ve společenskovědních disciplinách Veřejná podpora aplikovaného výzkumu musí být koncentrována a koordinována na národní úrovni.

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Výzva v oblasti vzdělávání Již dnes si stěžujeme na nedostatek inženýrů Budeme jich potřebovat ještě více, ale zejména s úplně jiným profilem (schopné interdisciplinárního myšlení a se systémovým pohledem na složité distribuované systémy, se schopností permanentní inovace) Musí se změnit obsah a styl výuky, nelze dokonečna minimalizovat výuku matematiky a fyziky Nutno podporovat interdisciplinaritu jako doplněk do hloubky zaměřeného odborného vzdělávání a systémový pohled Průmysl 4.0 se musí promítnout do všech učebních plánů všech oborů na vysokých i středních školách Jedná o celospolečenský fenomén s dopady sociálními a kulturními: výuka se musí dotknout i humanitních a společenskovědních oborů

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Další výzvy Výzva sociální: dopad na trh práce člověk nebude nahrazen, nýbrž dostane nové nástroje některé profese vymizí, jiné se vytvoří pracovní trh nutno připravovat na změny s předstihem nutno jednat s odbory, vysvětlovat Výzvy v oblasti bezpečnosti a dostupnosti infrastruktury jedná se o komplexní systémovou bezpečnost, nikoliv jen počítačovou Výzvy v oblasti standardizace povede především ke kompatibilitě řešení, specializované standardy zatím neexistují Každá z výzev - pokud bude ignorována - může se stát hrozbou pro konkurenceschopnost české ekonomiky

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL Bezpečnost Všichni a všude hovoří o počítačové či kybernetické bezpečnosti – avšak téměř žádná řešení V rámci řešením Průmysl 4.0 však půjde o systémovou bezpečnost, jíž je počítačová bezpečnost jen součástí V našich podnicích – téměř nulové povědomí o bezpečnosti Bezpečnost je nutno vidět jako komplexní problém zasahující současně fyzickou infrastrukturu i virtuální část kyberneticko-fyzikálních systémů 2007 napadení jaderné elektrárny- S. Lunsdorf (IBM) 2015 převzetí řízení tahu motoru za letu – Ch. Roberts Je třeba kombinovat přístupy, dívat se na bezpečnostní systém podniku jako na složitý systém, který sám o sobě musí využívat principy Průmyslu 4.0

Katedra kybernetiky, ČVUT FEL 4. průmyslová revoluce ovlivní celou společnost 4. průmyslová revoluce přináší myšlenky a technologie, které zasáhnou další oblasti, např. Energetiku při řízení a koordinaci decentralizovaných zdrojů: na úspěšnosti myšlenek bude záviset, kolik centrálních zdrojů budeme muset vybudovat Smart Cities: jde též o distribuované procesy s možností permanentní optimalizace a nutností flexibilní reakce na změny Zdravotní péči: zde se jedná především o optimalizaci distribuovaných služeb 4.průmyslová revoluce se stává celospolečenským fenoménem! Bez větší nadsázky lze konstatovat, že kybernetická průmyslová revoluce je více revolucí v myšlení lidí než v konkrétních technologiích. Technologie už máme (nebo můžeme koupit), myšlení jsme ještě nezměnili! -