Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek

Financování zdravotnictví Financování zdravotnictví je odvozené od zdravotní politiky státu, ta vychází z: Stanovených priorit vládní politiky Stanovených priorit vládní politiky Společenského uspořádání a tradic Společenského uspořádání a tradic Ekonomické úrovně státu Ekonomické úrovně státu Úroveň zdravotnických služeb, dostupných, je měřítkem celkové, nejen hospodářské, ale i kulturní vyspělosti. Zdravotnictví není ani čistě veřejný, ani čistě soukromý statek Důvody státních zásahů Obavy z následků v nerovnosti v příjmech Zdravotní péče by neměla být odepřena člověku jen proto, že si ji nemůže dovolit Selhání trhu zdravotní péče Dochází k selhávání všeobecné dostupnosti zdravotnické péče

Financování zdravotnictví Hlavní ekonomické problémy zdravotnictví Opatření potřebných finančních prostředků Opatření potřebných finančních prostředků Efektivní využívání alokovaných prostředků Efektivní využívání alokovaných prostředků Financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb Financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb Omezení rostoucích nákladů Omezení rostoucích nákladů Omezení rostoucích nákladů na léky Omezení rostoucích nákladů na léky Do roku 1990 Všechny úrovně financovány z veřejných rozpočtů Léta Krom VZP i další pojišťovny (cca 27) Soutěž o pacienty Schodky a následně krachy některých pojišťoven

Financování zdravotnictví Stav zdravotnictví v ČR lékařů, středních zdravotnických pracovníků lékařů, středních zdravotnických pracovníků Ambulantní péče 28 lékařů na obyvatel Ambulantní péče 28 lékařů na obyvatel Lůžková péče 9,8 lékařů na obyvatel Lůžková péče 9,8 lékařů na obyvatel Nemocnice 8,5 lékařů na obyvatel Nemocnice 8,5 lékařů na obyvatel Odborné léčebny a lázně 1,3 lékaře na obyvatel Odborné léčebny a lázně 1,3 lékaře na obyvatel Síť zařízení zdravotní péče 19 velkých nemocnic, 201 nemocnic, 11 fakultních nemocnic, celkem lůžek 173 odborných léčebných ústavů s lůžky 68 lázeňských léčeben s lůžky 86 hygienických stanic Na obyvatel v ČR tedy připadá 65,3 lůžek v nemocnicích, 22,9 lůžek v odborných léčebných ústavech a 22,6 lůžek lázeňských Průměrná ošetřovací doba byla 8,3 dne Počet lůžek klesá, nyní 7,20 na 1000 obyvatel

Financování zdravotnictví Finanční toky do zdravotnictví Financování je v různých ekonomikách řešeno odlišně, a to: Financování je v různých ekonomikách řešeno odlišně, a to: Velikostí podílu veřejných zdrojů na celkových výdajích Rozsahem přímých úhrad za spotřebované služby od pacientů Existencí či neexistencí zdravotního pojištění a jeho rozsahem Formami proplácení nákladů zdravotnickým zařízením Způsobem stanovování cen za výkony, aj. Nepřímé financování Povinné (veřejné) pojištění Veřejné rozpočty (státní, municipální) Dobrovolné (smluvní) pojištění Zaměstnanecké pojištění Příspěvky dobročinných institucí Přímé financování Placená za služby Spoluúčast pacientů na úhradách za služby a léky Financování zdravotnictví obsahuje tyto složky Zdravotnické služby Zdravotnickou výrobu (léčiva, aj.) Zdravotnickou výchovu, vědu a výzkum

Financování zdravotnictví

Náklady s poskytováním zdravotnických služeb: Ambulantní materiál Ambulantní materiál Léky a zdravotnický materiál Léky a zdravotnický materiál Nemocniční péče Nemocniční péče Speciální péče Speciální péče Zařízení pro důchodce Zařízení pro důchodce Kolektivní prevence Kolektivní prevence Ústavní péče Ústavní péče A další A další Prostředky na investice MZ ÚSS Zdravotní pojišťovny Financují polikliniky Ordinace soukromých lékařů Psychiatrické léčebny A částečně nemocnice (dle výkonů) Krajské úřady Financují okresní hygienické stanice Léčebny dlouhodobě nemocných

Financování zdravotnictví Zdravotnické služby v tržní ekonomice Stát zasahuje do mechanismu nabídky zdravotnických služeb: Stát zasahuje do mechanismu nabídky zdravotnických služeb: Omezená, nedostačující konkurence na trhu Různorodost zdravotnických služeb a jejich velká specifičnost omezuje vznik konkurence Pacient obvykle neplatí za poskytnuté služby, nezná tedy ani jejich reálnou hodnotu Pacient nemá informace o kvalitě a nabídce zdravotnických služeb na trhu Pacient není schopen posoudit užitek z poskytované zdravotní služby Pacient nemá schopnost předpovědět potřebu zdravotní služby pro svou osobu Ve zdravotnictví hraje roli faktor nejistoty, ten je důvodem zdravotního pojištění Působení faktoru spravedlnosti a solidarity, což je cíl humánní společnosti Zdravotnické služby patří mezi tzv. „statky pod ochranou“, na jejichž kvalitě a spotřebě má stát zájem

Druhá část

Financování zdravotnictví Modely financování zdravotnictví Převážně z nemocenského pojištění Převážně z nemocenského pojištění Převážně z daní Převážně z daní Převážně soukromé Převážně soukromé Při financování jde o: Hodnocení příjmových zdrojů Hodnocení příjmových zdrojů Hodnocení výdajů a jejich účinnosti Hodnocení výdajů a jejich účinnosti Zdroje financování: SR – část daní Zde se financuje pojištění dětí, důchodců a nezaměstnaných Výnosy z příspěvků a zdravotní pojištění, od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu Přímé platby od ošetřených pacientů Kombinace zdrojů Z. pojištění sleduje principy: Zdravého s nemocným Mladšího se starším Bohatšího s chudším

Financování zdravotnictví Organizace financování Pojišťovny si na provoz odečítají 2-10% vybraných příspěvků Pojišťovny si na provoz odečítají 2-10% vybraných příspěvků Vzniká zde vztah mezi třemi subjekty Vzniká zde vztah mezi třemi subjekty Občanem, konzumentem zdravotnických služeb Lékařem, resp. zdravotnickým zařízením, jako poskytovatelem služby Pojišťovnou, jako správcem finančních prostředků

Financování zdravotnictví Vztah mezi pojišťovnou a poskytovatelem služeb Placení paušálem Placení paušálem Standardní poplatek za počet evidovaných pacientů, bez ohledu na výkony Placení za výkon – bodový systém Placení za výkon – bodový systém Existuje asi 4000 definovaných výkonů s různou bodovou hodnotou Jeden bod asi 0,90 Kč Příjmy zdravotnického systému Modelový rok 2004 V okrese Zlín je pracujících pojištěnců s příjem Kč Od zaměstnavatelů jde 9% 12,6 Mld. x 0,09 = 1,134 Mld. Kč Od pojištěnců jde 4,5% 70000x15000x12 = 12,6 Mld. x 0,045 = 567 mil. Kč. V okrese Zlín má tedy pobočka VZP k dispozici cca 1,7 Mld. Kč na rok

Financování zdravotnictví Výdaje zdravotnického systému Mezi hlavní výdaje z příspěvků na zdravotní pojištění patří: Úhrada výkonů za poskytování zdravotnických služeb Úhrada za léky a zdravotnický materiál Léky Plně hrazeny pojišťovnou S příplatkem pacienta Plně hrazeny pacientem Mezi zdravotním a sociálním pojištěním a systémem je velmi úzká vazba

Financování zdravotnictví Financování zdravotnických zařízení v ČR Ordinace soukromých lékařů Ordinace soukromých lékařů Hodnoceni body za konkrétní výkony Polikliniky Polikliniky Po ekonomické stránce tvoří jeden celek Skládá se z centrální polikliniky a zařízení v regionu Placeny paušálem Nemocnice Jsou obvykle PO Jsou financovány od pojišťoven (paušálem i body) Z rozpočtu KÚ – dotace Z rozpočtu městského úřadu Z vlastní činnosti (krevní deriváty, kuchyně, prádelna, aj.) Z ostatních zdrojů

Financování zdravotnictví Výnos nemocnice: Tržby za výkony od pojišťoven, 70% Tržby za výkony od pojišťoven, 70% Tržby za léky od pojišťoven, 9% Tržby za léky od pojišťoven, 9% Ostatní, 21% Ostatní, 21% Zdroje nemocnic obecně: Zdroje nemocnic obecně: Úhrady od zdravotních pojišťoven Úhrada od zaměstnavatelů (prohlídky zaměstnanců, aj.) Úhrady od FO (kosmetické úkony, lékařské posudky pro řidičský p., studium, aj.)

Financování zdravotnictví Problém výše plateb na zdravotnictví Platí zde absolutní míra solidarity Platí zde absolutní míra solidarity Tzn. ti kdo se platbě vyhýbají, mohou čerpat pojištění v plné výši Rozdíl plateb podnikatelů do systému, na rozdíl zaměstnanců Rozdíl plateb podnikatelů do systému, na rozdíl zaměstnanců OSVČ odváděla do systému 402,50 Kč měsíčně, ale zaměstnanec 1235,3 Kč měsíčně Nesledování a duplicita výkonů Nesledování a duplicita výkonů