1. polovina 20. století

0 Datum: Projekt: Kvalitní výuka 0 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_138 0 Jméno autora: Mgr. A. Miloslava Svobodová 0 Název práce: Historie odívání – 1. polovina 20. století 0 Předmět: Navrhování 0 Ročník: 3. 0 Časová dotace: 45 minut 0 Vzdělávací cíl: seznámení s historií odívání v období 1. poloviny 20. století a oděvními prvky a siluetami typickými pro toto období 0 Pomůcky: PC 0 Poznámka: Tento materiál je součástí tematického balíčku realistické studie a základy navrhování 0 Inovace: Mezipředmětové vztahy – Modelování, PCV, Konstrukce střihů - zapojení audiovizuální techniky do výuky – popis daného historického období z hlediska vývoje oděvu, materiálu, oděvních prvků a siluet. Téma obsahuje zadání úkolu, kde si žáci vyzkouší přenést inspiraci historickým oděvem do nové podoby.

Autor kresby: Mgr.A. Miloslava Svobodová

SECESE 0 Secese zanevřela na tradiční pojetí módy a snaží se zapomenout na nevkus a nepohodlnost předešlých dob a najít nové nekonvenční styly. Na tento vývoj měl nemalý vliv vynález fotografie a filmu. Centrem pozornosti jsou světové výstavy, kavárny, plesy, divadla, koncertní síně a hlavně móda. 0 Koncem 19. století si módní salóny postupně získávaly vysoký kredit, přičemž vůdčího postavení se zmocnil salón Paula Poireta, považovaného za prvního skutečného tvůrce haute couture. Inspiraci k vytváření nových osobitých oděvních stylů čerpal nejen ze svých cest po Dálném a Blízkém východě, ale i z historie módy, zvláště z období empíru. Do paměti Francouzů se nepochybně vryl i boj za reformu oděvu, který měl osvobodit ženy od korzetu a umožnit jim uvolněnost a pružnost oděvu. Vzhledem k vysokým nákladům na zhotovení šatů, byly ale módní novinky přijímány a šířeny zejména movitějšími obyvateli. Na další vývoj odívání a haute couture měla nemalý význam Světová výstava v Paříži v roce 1900, kde vystavovali všichni přední módní tvůrci své doby.

0 Příchod kostýmu – šaty zdůrazňují především tvarované poprsí, útlý pas a štíhlé boky. Sukně byla zbavena nepohodlné turnýry a dostala zvonový střih, který rozšiřovaly vsazované díly, plisé a volány. Dámské šatníky tak zaplavily moře spodniček, přičemž korzet stále zastával výsadní postavení. Navíc akcentoval ploché břicho, proto byl ještě vyšší, delší a těsnější, než kdy před tím. 0 Spodní prádlo zažívá záplavu krajek, stužek a volánů z pavučinového hedvábí, prestiž si ale vydobyly i průsvitné materiály, díky nimž se spodnímu prádlu vdechl erotický podtext. K němu stálo v jistém protikladu kombiné (košilka vcelku s kalhotami ke kolenům). Za domácí oblečení bylo považováno hedvábné negližé zdobené krajkami a výšivkami, ve kterém bylo vhodné přijímat dopolední návštěvy blízkých přátel. Dámský oděv doplňoval velmi oblíbený kabátek s tzv. šunkovými rukávy (bohatě nabírané, často s výztuhou). Večerní pláště byly volné, lemované kožešinou.

0 ● Na počátku 20. století se objevují reformní snahy vedené umělci z estetických důvodů a lékaři ze zdravotních důvodů volající po přeměně šatníku. Ty vedly k návrhům na první dámské kostýmy v podobě elegantní blůzy z neprůhledného materiálu, kabátku a zvonové dlouhé sukně. Kostým se stává oděvem nejen sportovním, společenským, ale i večerním a po dlouhé době dává ženám možnost opět se pořádně zhluboka nadechnout bez sevřených žeber v korzetu. 0 ● K dámskému kostýmu byl určen kabátek v pánském střihu, který se velmi rychle stal masovou záležitostí. Určitá specifika získal i sportovní oděv, splňující praktičnost a uvolněnost. Pro jízdu na kole si ženy oblékaly kalhoty tureckého typu stažené pod kolenem manžetou, na tenis se nosily dlouhé úzké sukně, na gymnastiku naopak široké pumpky. Kalhoty se v dámské módě nejdříve ujaly při lyžování jako praktická ochrana proti chladu a studenému sněhu. Velkou novinkou bylo používání chemického hedvábí, kterému sice stále výrazně konkurují přírodní materiály, ale stává se předzvěstí budoucí záplavy umělých vláken v módním průmyslu.

0 Mužský oděv stále tvoří sako, vesta a kalhoty. Přílišných změn se obleku nedostalo. Malá touha po experimentování byla patrná již v předchozích obdobích. Secese v konzervativním vývoji pouze pokračovala. Ke košili stále patří tuhý stojatý límec výlučně bílé barvy. Celkově se však obleku dostalo vypasovaného střihu, aby lépe zdůrazňoval obrysy postavy. Výraznější změnu zaznamenaly pouze kalhoty, které byly oproti romantismu širší s ostře nažehlenými puky. 0 ● Sako mělo vypasovanou linii, šikmo sestřižené šosy a menší výstřih, takže z kravaty bylo možné vidět jen uzel. K vybraným společenským událostem, jako byla například svatba, ples či návštěva divadla, byl vyhrazen frak. U smokingu byl na přelomu 19. a 20. století moderní šálový límec potažený hedvábím. Jako svrchní oblečení byly oblíbené pláště různých typů, frekventovaný byl zejména chesterfield šitý z vlněné látky, jednořadový, se vsazenými rukávy a s límcem potaženým sametem.

0 Doplňkům se podařilo přežít romantismus a vstoupit do secese jen s drobnými úpravami, a tak se stále nosí rukavice, slunečníky, rukávníky, cylindry, buřinky a široké klobouky hýřící peřím, umělými květy, krajkami a stuhami. Nejprve se návrhářům podařilo dostat rozměrnější slunečníky k pánským doplňkům, aby posléze ustoupily modernějším deštníkům, které v závěru vytěsnily z pánské garderoby hůl. Velký boom zaznamenaly šněrovací boty a dámské kabelky. 0 Pánský účes byl ve znamení pomády, jinak se nedá zcela přesně určit daný styl, stává se čistě individuální záležitostí. Dámský účes kladl stále důraz na bohatost a náročnost provedení. Vlasy se nosily uprostřed rozdělené a lehce kadeřené, večerní účesy vyžadovaly pracné tupírování. Klobouky se upevňovaly závojem svázaným pod bradou nebo přímo do účesu pomocí jehlic. Dámy z vyšších vrstev si potrpěly na šperky bohatě zdobené květinovými ornamenty. U pánů byly jediným šperkem hodinky s celou řadou přívěsků. 0 Desátá léta byla érou změn a novátorství nejen v módě. Vše začalo v Paříži příjezdem slavného Ruského baletu se svým vedoucím souboru, Sergejem Ďagilevem. Taková míra exotiky, barev a divokosti na pódiu inspirovala nejen fauvisty, ale i běžný život a módu.

0 Legendou mezi návrháři se stal Paul Poiret, který naprosto zásadně změnil dámské odívání. Ve svých modelech přestal používat korzety a dámy konečně mohly začít po dlouhých staletích zase dýchat. V roce 1911 se Ruský balet objevil s představením, které šokovalo – Šehrezáda, plná orientálních tureckých motivů pobláznila svět. Poiret uspořádal nezapomenutelný večírek Tisíc a dvě noci, vše ve stylu orientu, Turecka a harémů s úžasnými kulisami, plameňáky a pávy. Tím do módy vnesl tuniky, harémové kalhoty a turbany. 0 Po období, kdy móda napodobovala historické předlohy, byla secese prvním samostatným slohem. Mladí vídeňští a mnichovští výtvarníci vyřešili spor o nové, moderní umění odtržením od starých akademických spolků. Odtržení, latinsky secessio, dalo název životnímu stylu z konce 19. století. Secese, která v devadesátých letech ovlivnila celou Evropu, se výrazně prosadila v dobové architektuře, v bytových interiérech i v užitém umění. Pro svoji plošnost, vláčnost linie a zálibu v ornamentu sehrála významnou úlohu v dobové ilustraci a plakátu (např. známé plakáty malíře Alfonse Muchy). Technický pokrok, emancipace, zájem o sport spolu s novým ideálem krásy měnily život i odívání:

0 Mužský oděv - V mužském šatníku se objevují části oděvu ovlivněné sportem -praktické pletené části lyžařské a veslařské výzbroje. Mužský oděv se jinak příliš nezměnil. Sako, vesta a kalhoty tvořily stále základ mužské módy. Celkově se oděv zúžil, takže zdůrazňoval obrysy postavy. Kalhoty měly sežehlené ostré puky, košile vysoký tvrdý límeček. Převažovaly tedy svislé linie. Pro slavnostní příležitosti se oblékal smoking, potlačil význam dřívějšího fraku.

0 Ženský oděv - Ženská móda se na rozdíl od mužské výrazně proměnila. Změny se týkají především sukně. Její zvonový střih rozšiřovaly vsazované díly, plisé, volány. Uplatnilo se opět množství spodniček a korzety. Tenký pas kontrastoval s dlouhou širokou sukní. Zvonová sukně a rukávy šunkovitého tvaru se objevovaly na sportovních úborech i na večerních toaletách. Současně vzniká reformní hnutí, které usiluje o odstranění korzetu a zbytečné dekorativnosti ženského oděvu. Propagovalo tzv. reformní šat-jednoduchý a praktický oblek splývavé linie. Dámské kostýmy s hladkými dlouhými sukněmi doplňovaly kabátky klasického pánského střihu. Splývavé linie zdůrazňoval materiál. Velký význam mělo zavedení výroby chemického hedvábí. Jestliže bylo dříve hedvábí luxusem, koncem 19. století se stalo běžným oděvním materiálem. Široké klobouky hýřily peřím, umělými květinami, krajkou a stuhami. Šněrovací boty, kabelka, rukavice, slunečník, v zimě rukávník tvořily doplňky secesní módy.

0 Ani během první světové války význam módy neklesá. Dokonce i pes musel ladit s oděvem své majitelky. Nosily se kožešiny exotických zvířat. Sukně se nenávratně zkracují, čím dál tím víc se do módy dostávaly šátky a šály. Některé dámy vše dovedly až do extrému a jejich šály by se směle daly použít na obtočení pěti stromů. To se stalo osudným známé tanečnici Isadoře Duncan, manželce básníka Sergeje Jesenina. Zemřela, když se její šál zapletl do kola vozu a zlomil jí vaz.

MÓDA 20. –30. LET 0 V těžkých válečných letech musely ženy v mnohých směrech nahradit muže a s příchodem revoluce postavení ženy ve společnosti dochází i ke vzpouře v jejím šatníku. Ten zahltily především modely založené na jednoduchosti, praktičnosti a větší variabilitě pro nejrůznější příležitosti. 0 Touha žen dosáhnout dokonalosti se mnohokrát v minulosti vymstila. Jednou to byla gotická krása vyhublosti, jindy barokní plnosti, následně úzký pas provázející několik historických epoch sevřený k nedýchatelnosti v korzetu a po I. světové válce na sebe vzal ideál ženské postavy podobu chlapecké siluety. Synonymem krásy se stala dlouhá šíje, plochá hruď, úzké boky, propadlé břicho a dlouhé štíhlé nohy, které odhalovala zkrácená délka sukně dva prsty pod kolena a stala se tak výrazným rysem poválečné doby. Proslavila ji zejména Gabriella Chanel ve svém kostýmu nesoucí se na vlně nenápadného a střízlivého střihu, kterému odpovídalo i kratší sako.

0 ● Fotografie šatů a kostýmů s délkou sukně do půli lýtek bez kanýrů a volánků otištěných v americkém časopise Harper´s Bazaar vyvolal jemnou, ale trvalou rebelii ženského odívání. Od roku 1926 znají ženy pojem malé černé, kterým Coco dala název Ford, z hledáčku pozornosti neunikl ani sportovní tříčtvrťový kabát nebo tvídový kostým. 0 ● Umírněné barvy šedá, béžová a černá v kombinaci se vzory rybí kosti a kohoutí stopy hrály prim na módní scéně a to hlavně proto, že na první pohled neměly zaujmout šaty, ale jejich majitelka. Střih měly obvykle košilový bez vyznačené pasové linie s nařasením na bocích. 0 ● V podání pařížské návrhářky Madeleine Vionnetové získávají však šaty střih asymetrický v kombinaci kontrastních a nestejnorodých materiálů. Jean Lanvinová naproti tomu neuznávala strohost, její oblečení bylo mírně dekadentní, ale za použití lehkých materiálů získávalo vzdušnost a jakousi křehkost. 0 ● Elsa Schiaparelliová přišla s módou širokých ramen s vycpávkami jako protiklad k úzkému pasu. Americký návrhář Main Rousseau Bocher uvedl na trh šortky do půli stehen a plážové kalhoty pod kolena. Do popředí se dostala i tzv. tyrolská móda s bavorskými výšivkami a dirndly, což byla nemilá předzvěst Hitlerova nástupu.

0 Hospodářská krize donutila i módu haute couture k produkci levnějších variant. To mělo, k nevoli mnohých návrhářů, za následek vznik butiků, kde se začínaly objevovat konfekce slavných značek, neboli pret-a-porter (doslova připraveno na nošení). Na rozdíl od exkluzivních výrobků haute couture nikdo nikdy nevlastní jedinečný kus oblečení a každý se musí smířit s horší kvalitou. 0 ● S tím souvisí i rostoucí náklonnost mnohých návrhářů k umělým vláknům sloužícím jako náhražka za drahé, ale přírodní materiály. Zajímavé je, že i když v roce 1940 vynalezl Otto Wichterle polyamidové vlákno silon, začaly se vyrábět populární nylonky v Americe, tolik oblíbené směnné zboží vojáků během 2. sv. války. 0 ● Leckteré klobouky připomínaly helmu a krátkým chlapeckým účesem dotáhly ženy k dokonalosti svou posedlost po ideálu krásy. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe se jedná o nudná módní léta zahalená do šedi, kde dominoval boj za práva žen a hrůzy I. světové války se tak snažily přebít nablýskanými pozlátky šperků zahrnující perly, drahé kovy či diamanty. To všechno ale ztratilo význam s příchodem lepkavě vtíravé ekonomické krize, nedostatečně talentovaným umělcem Adolfem Hitlerem a znovu zbrojícím Německem, už brzy lačnícím po čisté árijské rase.

0 Počátek 20. století nepřinesl v odívání žádné podstatné změny. Ráz módy určuje ještě secese. Požadavky funkčnosti a hygieny se uplatňují stále výrazněji. Dvacátá léta jsou významným mezníkem ve vývoji oděvů, především u žen. První světová válka urychlila emancipaci, poprvé se projevilo výrazné zrovnoprávnění mezi mužem a ženou. Ženy se aktivně zapojovaly do výpomocných služeb v armádě, ve zdravotnictví, zastupovaly muže v zemědělství i v průmyslu. Mnohé ženy získaly samostatnost a hospodářskou nezávislost. To vše byly důležité faktory, které utvářely módu po první světové válce. Zaměstnání i sport si vynutily krátké sukně, jednoduché a pohodlné oděvy. Značnou zásluhu na vytvoření praktické módy dvacátých let měla francouzská módní návrhářka Gabrielle Chanelová. Na rozdíl od dřívějších módních tvůrců nebylo jejím cílem vymýšlet luxusní modely pro omezený počet zákaznic. Chtěla vkusně a levně obléci všechny ženy bez ohledu na jejich společenské postavení. Stavěla na zásadě, že móda, která se neujme v nejširších vrstvách, není módou. Pochopila obrovský význam konfekce v moderní společnosti a stala se první návrhářkou konfekční výroby dámských oděvů. Tón módy udávala střední vrstva. Výroba se proto soustředila na ni.

Mužský oděv 0 Mužský oděv - Jeho proměny nejsou příliš nápadné. Silueta muže se stává hranatější, neboť se ramena zvyšují a rozšiřují vycpávkami. Kalhoty jsou rozšířené, se záložkou, jejíž výška se během let zvyšuje nebo snižuje. Sportovní styl se výrazně prosazuje i v denním oblečení. Zevšedněla rozhalená košile, bílá košile s tuhým límcem je vystřídána barevnou, s límcem jen lehce vyztuženým. Svetry a pulovry nahradily vestu. Pro společenské příležitosti se nosí smoking, tradiční cylindr a buřinku nahradil měkký plstěný klobouk.

Ženský oděv 0 Ženský oděv - Móda 20. let měla řadu mužských prvků. Silueta potlačovala ženské tvary, ideálem se stala žena s chlapeckou postavou. Módní silueta "gançon" (garson), což znamená francouzsky chlapec, vyžadovala plochá ňadra, úzké boky a dlouhé štíhlé nohy. Ztělesněním těchto představ a módním typem se stala filmová herečka Greta Garbo. Reakcí na přezdobené toalety dřívějších módních stylů se staly ty nejjednodušší oděvy, jaké kdy v novověku existovaly. Byl to vlastně rovný válec s otvorem pro hlavu a ruce. Tento jednoduchý košilový střih, který mohla napodobit každá jen trochu zručnější žena, se rychle ujal ve všech společenských vrstvách. Stírání přirozených ženských tvarů mělo za následek i snižování pasu. Od roku 1923 do konce desetiletí se pas posunul až na boky. I do módy se tedy promítají kubistické tendence, které se výrazně prosadily v architektuře a výtvarném umění dvacátých let. Výrazným rysem poválečné módy byla i zkrácená sukně.

0 Ve třicátých letech se vývoj módy uklidnil, neboť základní styl oděvu byl hotov. Vcelku odpovídal hospodářským podmínkám většiny žen v průmyslových státech první poloviny 20. století. Silueta ženského oděvu je vcelku shodná s přirozenou linií ženské postavy. Ponechává tělu svobodu pohybu, oděv je praktický a elegantní. Móda třicátých let prodloužila sukni do poloviny lýtek a pozornost návrhářů se nejprve obrací k večerním toaletám. Ty se opět prodlužují až k zemi. Geometrická linie dvacátých let se pozvolna přizpůsobuje ženské siluetě. Stále větší obliba sportu vyčlenila sportovní oblečení od oděvů denní potřeby. Sport zařadil do dámského šatníku také poprvé kalhoty, dosud výsadně mužskou část oděvu. Dlouhé kalhoty se uplatňují jako sportovní a domácí oděv. Teprve po válce se stávají i oděvem na denní nošení, později dokonce i oděvem společenským. Nezdravý korzet nahradila podprsenka a podvazkový pás. Novinkou bylo pružné trikotýnové kombiné.

Úprava hlavy 0 ● Úprava hlavy - Móda dvacátých let znamená výraznou změnu i v dámském účesu. Dlouhé vlasy, které provázely ženskou módu od jejího počátku a byly neodmyslitelnou přirozenou ozdobou, byly ostříhány. Chlapecký styl oděvu dvacátých let vyžadoval i krátký, chlapecký účes. Krátké hladké vlasy sestřižené k uším zdomácněly ve střední Evropě pod názvem bubikopf (klukovská hlava). Klobouk je rovněž ovlivněn mužskou módou. Je úzký a vysoký jako pánský klobouk, nebo má tvar helmy. Jeho okraj byl často sklopen hluboce do očí.

Ozdoby a doplňky 0 Ozdoby a doplňky - šperky a bižutérie nebyly příliš v oblibě, neboť se vymykaly jednoduchosti a praktickému stylu oděvu. Hladké oděvy zdobily pouze obdélníkové spony a pásky připevněné na bocích. Pláště lemovala kožešina. Líčení žen bylo střídmé. Většina si barvila pouze rty a používala pudr, méně žen si barvilo nehty, obočí a řasy. Krátké sukně odhalily nohy, proto se velká péče věnovala punčochám a obuvi. I když se materiál punčoch měnil, tělová barva různých odstínů se stala nejtrvalejší módní barvou. Doplňovaly je elegantní střevíce dlouhých a špičatých tvarů, často zdobené sponou či kombinací odlišné kůže. Polovysoký štíhlý podpatek prodlužoval štíhlou módní siluetu.

MÓDA 40. LET 0 2. světová válka. Tvrdá realita zničila kromě životů i romantiku a radost. Mnoho umělců emigrovalo z Evropy do Ameriky, kde začínají žít. V Paříži přesto móda žije dál... Nosí se hranatá vycpaná ramena, úzký pas, úzká jednoduchá sukně. Jako by ani na módu nebyl čas a peníze. Šaty se šily ze záclonoviny a zkracovaly se, všeho byl krutý nedostatek a na látku sukní už vůbec. Dokonce i kapsy se zrušily, bylo to plýtvání materiálem. 0 ● Je po válce a Christian Dior přivádí na svět tzv. "New look". Jeho první kolekce v roce 1947 propadla, na new look nebyl svět módy ještě připraven. Vše se zdálo být až marnotratné a na to v poválečné době nebyl nikdo zvědavý. 0 ● Na přehlídkovém molu dominoval těsně přiléhající živůtek zdůrazňující útlý pas, kterému sekundovala široká rozevlátá sukně. 0 Od té doby, co se koncem 40. let objevil na scéně twinset, začal pletařskému průmyslu čistě bílou barvou zářit Sírius (nejjasnější hvězda na obloze), i když v následujících desetiletích zájem kolísal a hvězda se tak sem tam ocitla v mlze, oděvy z úpletu probleskují kolekcemi světových návrhářů dodnes.

0 Evropa v poválečných letech zavedla na módním trhu systém podpory vlády. Vyráběly se takzvané " utility" -účelové oděvy. Konkrétně se jednalo o značku CC41. Jako vše podporované vládou byla tato značka oficiální a měla svá pravidla. Mezi tato pravidla se zlatým písmem zapsalo co nejmenší použití materiálu. Britky byly podporovány při přešívání svých starých modelů, vydatně jim v tom radil časopis Vogue. Alespoň takto se udrželo zdání kreativity. Velmi oblíbené byly vlastenecké motivy, renomé si vydobil Brit Hardy Amies. Ten žil a tvořil v Londýně., právě pro oficiální značku CC41. Tato oficiální politika velmi výrazně pomohla přijetí konfekce jako standardu. K "moci" se dostává firma Marks&Spencer. Na odbyt jde hodně sportovní konfekční oblečení. Mezi návrháře, kteří si dokázali vyhrát i v tomto neveselém období patří i Vera Maxwell. Tato výjimečná žena dostala ve 40. letech Oscara za módu. Ve 40. letech se také poprvé setkáváme s "módou ulice", která je v této epoše propojena s jazzem. 0 ● Za zmínku jistě stojí ještě jedna výrazná subkultura vytvořená ve Francii během II. světové války, tzv. Zazous. Tyhle zlobivé děti nosily křiklavé a volné oblečení a svým oděvem i životním stylem dávaly najevo, jak celou společenskou situací opovrhují. Někteří členové dokonce začali nosit židovskou hvězdu, na kterou si místo slova Žid přišívali Swing.

MÓDA 50. LET 0 V 50. letech ale začíná promlouvat pragmatismus a obchod. Ustupuje se od precizní, složité a dokonalé řemeslné práce, podpora směřuje spíše k pret-a-porter. Pret a porter, tedy modelová1konfekce, přebírá pomalu otěže na úkor haute couture. Ta ztrácí na důležitosti. 0 ● V té době je také vývoj módy velmi ovlivněn politickými událostmi. Studená válka se podepsala na všech, tedy i módních návrhářích. Ale nejen tato událost ovlivnila módu. Mezi další zásadní okamžiky můžeme zařadit i smrt Josipa Stalina v roce 1953 a korejskou válku, která začala o rok později. To jistě nebylo všechno, ale tyto události ovlivnily svět módy nejvíce. 0 ● Co se týká prezentací módy jako takové, došlo k mnoha revolučním změnám. Objevuje se nový způsob módních fotografií. Modelky začínají být foceny venku, nejsou jen zavřené v ateliérech. Dále se prvně rozjíždí trend "topmodelek". Nejvýznamnější návrhář této dekády, Christian Dior vytvořil hned z kraje desetiletí několik siluet, které byly naprostou -a někdy i opovrhovanou -novinkou: princesové šaty (bez pasu, po celém těle, rozšiřovaly se a končily v půlce lýtek), dále siluety "H", "A" a "Y" (zúžené sukně v lemu), "new look" je však i přes protesty nejzdařilejší.

0 Na scénu vstupuje také Hubert de Givenchy. Přátelil se se spoustou dalších významných návrhářů jako je Lelong, Fath, Piguet, Schiaparellliová a Balenciaga. Svou první kolekci uvedl v roce 1952 a zanedlouho jeho siluetu "A" objevila sama Audrey Hepburn. Šaty od Givenchy se objevily v řadě filmů. 0 Roku 1954 se do světa módy vrací Coco Chanel se svým snad nejslavnějším kostýmkem s ozdobným lemem a lehkou halenkou. Co by byl kostýmek od Chanel bez spousty falešných perel a korálků. 0 ● Ani Itálie nezahálela a v 50. letech se prosadila na světovém trhu, stal se takzvaný "italský zázrak". U jeho zrodu stál Renato Crotti, který zavedl pletací stroje. S jejich použitím došlo k šíření italských svetrů do Spojených států a do Německa. Popularita italské módy byla najednou tak vysoká, že francouzští návrháři začali mít strach z konkurence. Itálie se totiž do povědomí lidí zapsala i díky italským hercům a filmům točených v italských městech. Itálie se stala turistickou destinací, místní jídlo a káva se rozšířily i do USA. Italský temperament vdechl módě nový život, šťávu a švih.

0 A co se dělo ve Spojených státech? I tam se přece vyvíjela móda. V té době hrají velkou roli teenageři, vše se přizpůsobuje jejich oblečení, životnímu stylu, rock'n'rollu, bouření a motorkářům. Kdo v té době neměl koženou bundu, jako by neexistoval. Mladíci se shlíželi v "rebelovi bez příčiny" Jamesi Deanovi a božském Elvisovi, slečny v Brigitte Bardot a nezapomenutelné Marilyn Monroe. V této době vzniká i panenka Barbie s účelem, aby se malé dívky seznamovaly s modely haute couture. 0 ● 50. léta byla ve znamení střízlivého umírněného klasického oděvního stylu. Vlivem čistého pragmatismu spojeného s maximalizací zisku začíná pomalu přebírat otěže pret-a-porter na úkor haute couture. Proč zbytečně šetřit na jedny jediné šaty, když můžete mít za stejnou cenu deset? Proč ale kupovat to, o čem dopředu víte, že je pouhá kopie stovky dalších, které si směle vykračují po ulicích? Čemu dát přednost? V 50. letech to vyhrála konfekce. 0 ● Na vývoj módy mají velký vliv i politické události, a že jimi 50. léta rozhodně nešetří. K revolučním změnám dochází i ve způsobu provedení módní fotografie. Modelky začínají fotit i mimo ateliéry a jejich popularita bez příčiny začíná vzrůstat. 0 ● Ovšem opravdovými králi světového módního průmyslu se v 50. letech stali Italové. Pomohl jim v tom hlavně film. Italští herci a jejich filmy se svým temperamentem ovlivnili vnímání módy, která dostala švih a šťávu. Francouzská elegantní tvorba nabízela uhlazenost a šarm, což snadno přebyla živelnost Italů. 0

0 Zadání úkolu: vytvořte kolekci návrhů inspirovaných obdobím zahrnujícím jedno desetiletí z 1. pol.20. stol. Použitá literatura: Století módy, Charlotte Seelingová, ISBN Slovart s.r.o. 2000