Mgr. Marie Havránková NAUKA O TVOŘENÍ SLOV Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012

 Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Nauka o slovní zásobě je poskytnout žákům potřebné informace o slovní zásobě, o způsobech jejího rozvíjení a zejména o tvoření slov v českém jazyce, a to odvozováním, skládáním a zkracováním. Učivo navazuje na znalosti, které žáci získali na ZŠ a cílem je jejich znalosti rozšířit a upevnit tak, aby je žáci mohli využít zejména při ústní a písemné komunikaci.  Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě jsou určeny pro žáky 2. ročníku učebních oborů SOU.  Konkrétně tato prezentace se zabývá strukturou slova a způsoby tvoření slov v českém jazyce.

DERIVATOLOGIE

 jeden ze způsobů rozhojňování slovní zásoby o nová pojmenování  nauka o tvoření slov (derivologie) - jazykovědná disciplína, která popisuje způsoby tvoření slov, jejich slovotvornou stavbu a slovotvorné vztahy

 slova jsou utvořena z různých slovotvorných částí (morfémů), které jsou dále nečlenitelné, ale ještě mají nějaký význam  základní typy morfémů: kořen, předpona, přípona a koncovka  slova se stejným kořenem a souvisejícím významem nazýváme slova příbuzná

 kořen – část slova, která vyjadřuje význam slova a je společná všem slovům příbuzným, např.-vod- je kořenem pro slova vod-a, po-vod-í, vod-ník, vod-árna  přípona (sufix) – morfém, který stojí za základem slova, např. -ník ve slově vod-ník  předpona (prefix) –morfém, který stojí před základem, na začátku slova, např. po- ve slově po-vod-í

 koncovka – část slova, která se mění při ohýbání (určuje pád u jmen a osobu u sloves), může být i nulová, např. v 1. p. j. č.: vodník-0, vodník-a, nes-u, nes-eš  kmen – část slova, která vznikne oddělením koncovky  obsahuje v sobě kořen slova, který je rozšířený o tzv. kmenotvornou příponu  o kmeni hovoříme především u sloves – mají kmen přítomný a kmen minulý

 Příbuzná slova = slova se stejným společným kořenem a společným základním významem  Slovní čeleď (rodina) = souhrn všech příbuzných slov vycházejících z jednoho a téhož kmene: les: lesík, lesíček, lesák, lesina, lesní, lesní, lesnictví, lesnický, lesnatý, nadlesní, lesový, lesovna, prales, zálesák, polesí, zalesnit, zalesněný, lesostep -pra-: pracovat, zpracovat, vypracovat, pracný, pracovitý, pracovní, bezpracný, práce, pracovník, pracovnice

SlovoPředponaKořenPříponaKoncovka stavba0stavba výstavbavýstavba stavební0staveb-ní přestavíšpřestav0íš zábavazábav0a pobavímpobav0ím zábavnízábavní lístek0listek0 listina0listina listnáč0listn-áč0 lístkový0listk-ový zalistujzalist0uj

 nová slova se tvoří ze slov, která již v jazyce existují Rozlišujeme:  slova motivovaná (popisná) – můžeme u nich zjistit, ze kterého slova vznikla, např. ze slova moudrý vzniklo slovo moudrost, ze slov oko a mžik vzniklo slovo okamžik  slova nemotivovaná (značková, prvotní) – nejsou od žádného jiného slova odvozená, není jich mnoho a náleží k nejstarší slovní zásobě, např. matka, srdce, voda, malý Způsoby tvoření slov motivovaných, jejich slovotvornou stavbou a slovotvornými vztahy se zabývá nauka o slovní zásobě

V češtině se tvoří nová slova třemi způsoby:  odvozováním, skládáním, zkracováním Při tvoření slov je nejdůležitější rozčlenění slov na slovotvorný základ a slovotvorný prostředek (slovotvorný formant)  slovotvorný základ – část slova základového, která je základem pro vytvoření nového slova (přechází ze slova základového na slovo odvozené)  jeho součástí bývá kořen a kmen

 slovotvorný prostředek (formant) – část slova, která přistupuje ke slovotvornému základu a pomocí níž nové slovo vzniká, např. ke slovotvornému základu les jsou připojeny slovotvorné formanty les-ník, za-les-něný )  jako slovotvorné formanty se využívají přípony a předpony (a to i zároveň, např. po- les-ný)

 převedeme slovo do slovníkového tvaru (1. p. nebo infinitiv): námořnický, rozházet  ověříme, zda jde o slovo motivované nebo nemotivované; obě jsou motivovaná  nalezneme slovo základové: námořník, házet  určíme slovotvorný základ a slovotvorný prostředek: námořni-cký (základ obsahuje kořen –moř-, přípona obsahuje koncovku –ý), roz-házet (základ házet obsahuje kořen – ház- a kmen háze- s kmenotvornou příponou –e, předpona roz-)

Znalost rozboru slova je nutná pro správný pravopis:  -y/ý: poznáme slova příbuzná (mlýn-mlynář), předponu (vý-kon), určíme koncovku (žen-ami, drahokam-y)  -ú/ů: poznáme začátek slova (stůl, ne-úroda)  mě/mně, bě/bje, vě/vje: objasníme původ slova (oběd, ob-jet, zřejm-ě od zřejm-ý, významn-ě od významn-ý)  předpony: bez-zubý, vz-budit  skupiny souhlásek: léz-t, pros-ba, kamen-ný aj.

 Tvoření slov = jeden ze způsobů rozvíjení slovní zásoby.  Slova jsou utvořena z různých slovotvorných částí – morfémů (jsou dále nedělitelné, ale mají význam).  Základní typy morfémů: předpona, přípona, kořen, koncovka.  Slova se stejným kořenem = slova příbuzná. Kmen = část slova, která vznikne po oddělení koncovky.  Slovotvorný základ = část základového slova, která je základem pro vytvoření nového slova, připojují se k němu slovotvorné prostředky – přípony a předpony.  Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním a zkracováním.

 1. Co je tvoření slov?  2. Z čeho jsou tvořena slova?  3. Jaké jsou základní typy morfémů?  4. Co jsou slova příbuzná?  5. Jaký je rozdíl mezi kmenem a slovotvorným základem?  6. Jakými způsoby se v češtině tvoří nová slova?

 MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – O82 – 9  SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, ISBN 978 – 253 – 0298 – 0  DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 019 – 5