Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR
Výchozí stav Duševní poruchy jsou druhým nejčastějším důvodem pro přiznání invalidního důchodu (v případě důchodu třetího stupně dokonce důvodem nejčastějším) Výskyt duševních onemocnění má trvale stoupající charakter Výskyt duševních poruch v populaci zasahuje, dle některých výzkumů, až 27 % obyvatelstva (výskyt symptomů duševní poruchy v průběhu lidského života) Od začátku devadesátých let nedoznala psychiatrická péče v ČR žádných významných systémových změn – tedy za posledních 20 let Nutnost reformy psychiatrické péče vychází z dlouhodobé podfinancovanosti a nutnosti rozvoje moderních trendů a metod Nutnost zlidštění péče především o vážně psychicky nemocné
Výchozí stav V ČR je celkem 20 psychiatrických léčeben V psychiatrických léčebnách je celkem více než 9000 lůžek. 4 léčebny mají více než 1000 lůžek Institucionální péče je dále poskytována v psychiatrických odděleních nemocnic s celkovou kapacitou cca 1400 lůžek.
Základní rysy reformy psychiatrické péče Strategie ministerstva zdravotnictví pro psychiatrickou péči vychází z celosvětových trendů a doporučení WHO v oblasti duševního zdraví, zvláště je postavena na principu deinstitucionalizace: Rozvoj komunitní a semimurální péče Zvýšení role primární péče Transformace psychiatrických léčeben Zvýšení role všeobecných nemocnic Vzdělávání odborných pracovníků, osvětová činnost
Základní varianty reformy z hlediska komunitní a primární péče Posílení role komunitní péče v systému zdravotních a sociálních služeb Propojení systémů zdravotní a sociální péče Podpora nestátních neziskových organizací v komunitní péči (důraz na udržitelnost) Posílení dostupnosti primární péče (v závislosti na modelu transformace psychiatrických léčeben) Propojení primární, institucionální a komunitní péče (rozvoj systému ucelené rehabilitace)
Základní varianty reformy z hlediska psychiatrických léčeben a všeobecných nemocnic Tři základní možné varianty transformace psychiatrických léčeben: 1.Snížení počtu lůžek v léčebnách při zachování finančních zdrojů, příp. s podporou dodatečných zdrojů + zvýšení kvality péče a prostor/ - finanční náročnost 2.Redukce některých oddělení/budov v psychiatrických léčebnách + snížení fixních nákladů za zruš. odd./ - zvýšení nákladů na alternativní péči 3.Redukce počtu psychiatrických léčeben (na základě regionálního klíče) + snížení fixních nákladů/ - tranzitní náklady na přechod služeb ze zrušených léčeben Role všeobecných nemocnic: Posílení akutní péče v návaznosti na restrukturalizaci psychiatrických léčeben
Základní varianty reformy z hlediska vzdělávací a osvětové činnosti Vzdělávací programy pro profesionály v oboru psychiatrie (nové a alternativní metody péče) Vzdělávací programy pro lékaře a nelékaře „prvního záchytu“ Edukační činnost (prevence) Destigmatizační programy Programy podpory rodin pacientů (psychosociální podpora, edukace)
Parametry reformy Reformu psychiatrické péče se MZ ČR rozhodlo pojmout jako celostní deinstitucionalizační projekt řízený Strategickou projektovou kanceláří MZ ČR Rozpracování variant transformace, včetně ekonomické náročnosti, je předmětem aktuální činnosti pracovní Skupiny pro transformaci psychiatrie (užší skupina cca 15 osob, širší cca 40 osob) Členové Skupiny jsou zvláště zástupci MZ ČR, MPSV, České psychiatrické společnosti JEP, NNO, krajů a pojišťoven, zvláštní prostor je zde dán rovněž zástupcům pacientů
Zdroje Vysoká finanční náročnost Využití strukturálních fondů EU MZ ČR řeší strukturu a výši zdrojů z fondů EU, které bude možné pro reformu mezi lety využít Využití zdrojů z fondů EU: transformace psychiatrických léčeben rozvoj systému komunitní péče vzdělávání a edukační resp. destigmatizační programy Odhadovaná výše finančních prostředků ze strukturálních fondů: 6 mld. Kč
Harmonogram
Děkuji Vám za pozornost. Jan Bodnár Národní centrum podpory transformace sociálních služeb 3P Consulting, s. r. o., Římská 12, Praha 2 Součást individuálního projektu MPSV Podpora transformace sociálních služeb.