Prolomení limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku

 Společnost Coal Mostecká požádala ministerstvo obchodu a průmyslu o prolomení limitů hnědého uhlí na území Mostecka  Důvodem jsou dosavadní povolené limity, které budou vytěženy přibližně za 18 let  Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č.444 z roku 1991, které definuje dobývací prostory, kde jsou zásoby uhlí odepsané  Pokud by ministerstvo obchodu a průmyslu povolilo prolomení limitů bude toto rozhodnutí mít pro Českou republiku mnoho pozitivních aspektů nejen v podobě ekonomického hlediska, ale zároveň zvýšení nezávislosti na energetických zdrojích z okolních zemí

 Vyřízení žádosti společnosti Coal Mostecká o prolomení limitů a následné těžby hnědého uhlí komplikuje složitá legislativa a nesouhlas jak ministerstva životního prostředí či obyvatelů daných regionů tak i různé neziskové organizace např. Greenpeace, Děti Země, STUŽ  Těžba hnědého uhlí se provádí povrchovou metodou kdy dochází k odtěžení velké vrstvy zeminy, která má nepříznivý dopad na životní prostředí např. vysoká prašnost, obtěžování okolí – trhací, vrtací práce, změny hydrogeologických procesů  Odpůrci vidí hlavní problém nejen v zohyzdění krajiny, ale zejména ve vystěhování tisíců obyvatel, kteří budou muset kvůli těžbě ze svých domovů odejít

 Hnědé uhlí je sedimentální horninou mající rostlinný původ. Tato hornina vznikla především v období karbonu z odumřelých rostlin, kdy tyto rostliny byly postupně překrývány vrstvami bahna za působení vysokých teplot a nepřístupnosti vzduchu  Hnědé uhlí patří mezi neobnovitelné zdroje energie. Jak z názvu vyplývá jedná se o zdroje, které se někdy v budoucnu vyčerpají a nelze je tedy znovu obnovit  Hnědé uhlí se skládá z uhlíku, vodíku, kyslíku, síry, ale i dalších prvků  Celková rozloha uhlonosné sedimentace činí Km² a nachází se v oblasti podkrušnohorských pánví: severočeská, sokolovská a chebská

 Hnědé uhlí je hlavním primárním energetickým zdrojem v České republice, které se podílí na výrobě elektřiny 67,3% z celkové výroby, následuje jaderná energie (29,7%), vodní energie (2,8%), větrná a solární energie (0,19%), ostatní (0.01%)  Hnědé uhlí je zároveň nepostradatelné v chemickém průmyslu a nejsou známy případy jak jej v některých případech nahradit  Naopak všechny běžné produkty vyráběné z ropy je možné získávat z hnědého uhlí – představuje tak významnou surovinu pro komplexní chemické využití  Z hnědého uhlí se vyrábí cca 200 produktů, které se vyváží do 120 zemí světa

 Výzkumné ústavy se zabývají strategiemi jak efektivně využívat vlastní uhelné zásoby, kterými země disponuje  Moderní pokročilé systémy a technologie zaručují vysokou účinnost energetické přeměny a respektují environmentální požadavky (CCT)  Při vývoji progresivních uhelných technologií je pozornost zaměřena na následující procesy např: - tlakové cirkulační fluidní technologie spalování - zplyňování a paroplynový cyklus (IGCC) - práškové technologie spalování s výrobou páry s nadkritickými a ultrakritickými parametry  Pro všechny tyto technologie má ČR kvalitní surovinový zdroj – Hnědé uhlí

 Před vlastní těžbou je zapotřebí mnoho přípravných prací: Průzkumy – geologické, geomechanické, pedologické, hydrogeologické Plán otvírky, přípravy a dobývání – území, které je plánováno pro těžbu Otvírkové práce – zakládají vlastní lom a zpřístupňují ložisko z povrchu Otvírka je místech, kde je uhelná sloj nejblíže povrchu  Hlavním hlediskem je brzké dosažení a těžba uhelného ložiska, aby se provoz ekonomicky začal vyplácet  Těžba hnědého uhlí se provádí povrchovou metodou kdy dochází k odtěžení velké vrstvy zeminy, která má nepříznivý dopad na životní prostředí a proto dnes dochází k ekologizaci těžby  Povrchové dobývání probíhá v hloubkách od 0 m výchozu sloje až k hloubkám přesahující 120 m, kdy lze vytěžit až 95% hnědého uhlí

Uhlí těžit Cena tepla průměrně 471KČ/GJ Zachování cca 5000 pracovních míst Cca 2,4 mld. Kč zaplacených ročně na daních těžebními společnostmi Cca 1,2 mld. zaplacených ročně státu a regionu za těžbu nerostu Zachování energetické soběstačnosti a národní bezpečnosti Uhlí netěžit Cena tepla průměrně 562 KČ/GJ Ztráta cca 5000 pracovních míst 619 mld. Kč zaplacených do roku 2065 za plyn z Ruska a Norska 20 mld. Kč zaplacených do roku 2065 za sociální dávky a tvorbu nových pracovních míst Závislost na Rusku a snížení energetické bezpečnosti a soběstačnosti

Stanovení Lobbingové Strategie  Co?  Proč?  Kdo?  Kde?  Kdy?  Jak?

Prolomení těžby hnědého uhlí 1) Vhodné ovlivnění příslušných institucí pro věc těžby 2) Získání odborné veřejnosti pro těžbu 3) Získání větší důvěry místního obyvatelstva pro uskutečnění záměru 4) Získání licence pro vlastní těžbu 5) Zahájení plné těžby z přírodních zdrojů

Hlavní argumenty pro lobbing 1) Vhodné ložisko hnědého uhlí ve střední Evropě 2) Výhodné geopolitické umístění zdroje 3) Nízké investiční náklady na zahájení těžby 4) Ekonomický profit 5) Omezení závislosti na dovozu z Německa a Polska 6) Energetická soběstačnost

Hlavní aktéři, kteří mohou návrh ovlivnit  Ministerstvo životního prostředí  Ministerstvo obchodu a průmyslu  Město Horní Jiřetín,Havran, Mariánské Radčice a starostové okolních obcí  Obyvatelé Mostecka  Odborná veřejnost (např. Česká geologická služba, Akademie věd ČR, ČVUT)  Nevládní organizace (např. Greenpeace, Děti Země, STUŽ)

Povolení těžby Zástupci měst a obcí Obyvatelé Mostecka Greenpeace Ministerstvo ŽP Ministerstvo obchodu a průmyslu Odborná veřejnost STUŽ, Děti země Odboráři MUS

Vymezení zájmové lokality

(2020 – ukončení těžby; 2065 – rok, do kterého by se těžilo v případě prolomení ekologických limitů)  Rozdíl mezi cenou HU za limity v dole ČSA a cenou zemního plynu, který by jej nahradil 618,8 mld. Kč  Podpora vzniku nových pracovních míst ÚP 0,5 mld. Kč  Náklady na nová pracovní místa 13,6 mld. Kč  Sociální dávky 5,5 mld. Kč  Celkem náklady 638,4 mld. Kč

Stanovení harmonogramu

 Nejdůležitější část Lobbingové strategie 1)kombinace přímých a nepřímých nástrojů: při předpokladu nepříznivého prostředí 2)v rámci všeobecného managementu: změnit situaci 3)v managementu hráčů: rozdělit odpůrce a přiblížit se partnerům, dále argumentovat a vyjednávat

 Nejdůležitější část Lobbingové strategie 4) v managementu témat: kompenzovat náklady a manipulovat s tématy 5)v managementu času: urychlit 6)v managementu limitů: rozšířit pole

1)analýza právní, sociální, ekonomické a politické prostředí – (např. PEST ANALÝZA) 2)výběr vhodného partnera pro Lobbing se zkušenostmi v místním prostředí (lobbisté, agentury) 3)neformální oslovení zástupců zúčastněných skupin - odborná veřejnost - političtí představitelé - zástupci dotčených orgánů ministerstva navázání předběžných kontaktů na poli profesních sdružení, společenské akce, neformální setkání atd… 4)konkretizace lobbingové strategie (postupy, náklady, čas)

PRAKTICKÁ ČÁST  studie proveditelnosti  zpracování odborných studií, podkladů a analýz  předběžné konzultace s dotčenými orgány státní moci LOBBING  PR články v médiích pro podporu těžby břidlicového plynu  vznik nezávislé energetické agentury pro podporu alternativních zdrojů energie (ovlivňování veřejného mínění)  jednání s vytipovanými zástupci politických stran, ministerstev a místní samosprávy

PRAKTICKÁ ČÁST  příprava konkrétních projektů  konzultace s dotčenými orgány státní moci  zpřesnění, zapracování připomínek - příprava podkladů pro podání příslušných žádostí LOBBING  PR (internet, tisk, TV, rozhlas) ukázky ze zahájení těžby v Polsku a Německu, zdůraznění přínosů  energetická agentura - osvěta, komunikace s místní samosprávou, spolupráce, poradenství, navození důvěry (získání nerozhodnutých, udržení rozhodnutých, ovlivňování veřejného mínění) – přímá metoda  udržování a ovlivňování vztahů s vytipovanými zástupci politických stran, ministerstev, místní samosprávy – neformální a formální setkání, pozvánky na zahraniční konference a sympozia, výstavy, ukázky z těžby v zahraničí

PRAKTICKÁ ČÁST  podání oficiálních žádostí (načasování) LOBBING  PR – (TV, rozhlas) řízené diskuze s odborníky o využití hnědého uhlí  PR - tlumení negativní kampaně z řad nezávislých organizací (Greenpeace, Děti země, STUŽ)

PRAKTICKÁ ČÁST  provedení průzkumných prací  vyhodnocení  přípravné činnosti  podání žádostí pro zahájení těžby LOBBING  PR – (média) strategie potvrzování vhodnosti těžby a jejích přínosů, mírnění negativních dopadů na ŽP  PR - tlumení negativní kampaně z řad nezávislých organizací (Greenpeace, Děti země, nové iniciativy)  udržování a rozvíjení vztahů s vybranými osobami (politici, ministerští úředníci, odborníci, zástupci místní samosprávy)

 V tomto složitém případě je důležité posoudit veškeré aspekty pro a proti. Nesmíme však opomenout, že uhlí představuje významný surovinový zdroj, ze kterého se nevyrábí jen elektrická energie, teplo, ale i další produkty, které nelze vyrobit z jiných surovinových zdrojů.  Dnes těžařské firmy platí státu1,5% z ceny, za kterou uhlí prodají.  Doporučení: zvýšení poplatku za těžbu hnědého uhlí.  Peníze může stát využívat nejen na vývoj a výzkum nových alternativních zdrojů, ale zároveň lze množství peněz přerozdělit postiženým regionům těžbou na jejich rozvoj.  Těžební společnosti musí provést důslednou rekultivaci vytěženého území dohodnutým způsobem zúčastněnými stranami (MŽP, ekologická sdružení, zástupci regionu, atd…)  Např: zemědělská, lesnická, hydrická rekultivace

 DĚKUJI ZA POZORNOST