Franz Müller Podnikatelské poradenství Poradce Hospodářské komory Květen 2011

Přehled – Otevření trhu práce 1.května Živnostenské právo- registr služeb, Spolkové ministerstvo hospodářství 2.Volba práva-místo soudu,EuGVVO při porušení plnění závazku 3. Zákon o kolektivních smlouvách, v Rakousku je důležitý u zákonu o mzdovém a sociálním dumpingu 4.Praktické otázky týkající se mzdy brutto/netto mzda, sociální pojištění,daň ze mzdy.

Otevření trhu práce Přechodné ustanovení pro země rozšíření EU (kromě Rumunska, Bulharska skončily dne ) Svoboda pohybu zboží, svoboda poskytování služeb, svoboda při zakládání poboček a mobilita zaměstnanců platí již neomezeně Pozor! Práva zemí platí oboustranně částečně i nadále (např. živnostenské právo, pracovní právo, zákon o mzdovém a sociálním dumpingu)

Živnostenské právo –registr služeb Před prvním zahájením práce „přes hranice“ je nutný zápis do registru služeb na Ministerstvu hospodářství. (každý rok je nutné obnovit!!) Když je činnost v Rakousku vázanou živností (je nutné doložit doklad o způsobilosti – a to ve většině případech, § 94 živnostenského zákona) Práce „přes hranice“ je povolena pouze příležitostně a dočasně, vyžaduje výkon živnosti v domovském státě (okolnosti, roční obrat, délka, pracovní nasazení) jinak musí nastat založení pobočky v AT (EU) Ohlášení živnosti v AT není při práci přes hranice nutné, ale nahlášení o poskytování služeb je nutné provést na Ministerstvu hospodářství. Svoboda poskytování služeb vyjma: kominík (úřední funkce – požární ochrana, vojenské zbraně – oprava předmětů a zařízení)

Ohlášení služeb, Spolkové ministerstvo hospodářství Gewerbe/ Gewerbeausübung durch Unternehmen aus anderen EU/EWR-Staaten/grenzüberschreitende Dienstleistung – všechny formuláře downloadhttp:// Potřebné dokumenty k prokázání oprávněné samostatné činnosti v zemi původu (CZ): státní příslušnost, zákonné provozování služby v zemi původu Doklad o způsobilosti nebo když je to v zemi původu – volná živnost, tak je potřeba doložit doklad o tom, že živnost vykonává 2 roky v posledních 10 letech. Jméno a doručovací adresa poskytovatele v zemi původu U obchodních společností výše uvedené data odpovědného zástupce Potvrzení nahlášení následuje během 1 měsíce U živností, kde může být postiženo zdraví/ bezpečnost příjemce služby, může Ministerstvo provádět dodatečnou kontrolu. (§373 aAbs 5 GO,např. Stavební živnost, elektrotechnika, plyn – sanitní, zdravotní povolání…) U těchto nebezpečných živností je nutná rakouská terminologie – kopie u Kláry o § 373 a Abs 5 a & 94 (Seznam všech vázaných živností) živnostenského zákona Když je to OK. zápis do registru služeb – je to veřejný registr, kde můžeme vznášet dotazy např. když hledáme jména. Tento registr je využíván také úřady ve smyslu LSG (Zemské sociální právo), tudíž je možné provést zápis pouze pro případ potřeby, i pokud si ještě nejste jisti, zda službu poskytnete.

Právní situace ve všech EU státech a státech rozšíření EU - zrcadlově To znamená, že rakouský podnik poskytující službu rovněž u vázaných živností v ČR - musí provést podobné ohlášení služby v ČR. (Ministerstvo obchodu a průmyslu) Povinnost informovat příslušné ohlášení zaměstnance při vysílání, dodržení českého pracovního práva atd. je to podobné jako při ohlašovacích povinnostech při práci v AT. Kde je rakouské pracovní právo a výše mezd pro pracovníky firmy výhodnější – aplikuje se rakouské právo. DI Herzog bude referovat od těchto nahlašovacích a kontrolních povinnostech – zákon o mzdovém a sociálním dumpingu.

Zákony : sídlo soudu; aplikovatelné právo B2Bvolební právo; B2C zvýhodňuje pracoviště spotřebitele Mezinárodní soudní příslušnost : Nařízení (EG) Nr 44/2001 EuGVVO Mezinárodní použitelné právo: Nařízení(EG) Nr 593/2008(ROM I, následnictví EVÜ – Evropská dohoda o smluvním právu) Zvolení sídla soudu: principiálně je oprávněný příslušný soud v sídle soudu obžalovaného (Art 2 EuGVO). Pro spotřebitele B2C to platí prakticky vždy. Není možný žádný výhradní výběr. Pro B2B je možný výhradní výběr sídla soudu. (konzultovat s právníkem smlouvy; výběr místa soudu a použitelné právo by se měli vždy navzájem sladit) Volba práva (právo zemí): B2C platí fakticky vždy právo spotřebitele a sídlo soudu spotřebitele, B2B je možná volba práva, je nutné odsouhlasit se sídlem soudu. Zákony jsou při porušení plnění závazku velmi důležité. Např. odklad platby nebo poskytnutí záruky/ náhrada škody/ nedostatky/ smluvní spor

Zákon o kolektivních smlouvách v Rakousku Kolektivní smlouvy jsou písemné smlouvy mezi „ vhodnými kolektivně smluvními spolky“ zaměstnanců a zaměstnavatelů. Převážně je vyjednáván mezi rakouským odborovým svazem (pro dělnickou komoru tzv, Arbeiterkammer v AT) a Hospodářskou komorou. Kolektivně smluvní síť je v AT velmi těsná a je platná prakticky skoro pro všechny soukromoprávní obory (kromě „ veřejného sektoru“ – spolky, státy, obce…ti mají vlastní zákony,předpisy. Pracovní vztah podléhá vždy jen JEDNÉ kolektivní smlouvě. Pracovní poměr vždy podléhá pouze jedné kolektivní smlouvě. Která kolektivní smlouva platí, závisí na živnostenském oprávnění (odborná organizace u Hospodářské komory). Smlouva musí být při vícenásobné příslušnosti přidělena správně (kolizní pravidla pracovně ústavního práva). Kolektivní smlouvy obsahují nařízení k povinným minimálním mzdám a základním platům, otázky týkající se délky pracovní doby – zákony, výpovědní lhůty.

Zákon o kolektivních smlouvách Platí „princip vhodnosti“ – stupňovitý systém právního řádu Pracovní smlouva- Podniková dohoda- Kolektivní smlouva-Ustanovení/zákon (např. v pracovní smlouvě nesmí být nic ujednáno – příp. neplatí – co je ve vyšším stupni výhodněji stanoveno (ochrana zaměstnance stoupá v průběhu několika let) Praktický prospěch: práva a povinnosti pro zaměstnavatele a zaměstnance. Volné smluvní právo je ovšem v pracovní smlouvě díky stupňovitému systému /uspořádání částečně omezeno. DŮLEŽITÉ! V zákoně o sociálním a mzdovém dumpingu- DI.Herzog- jsou kolektivně smluvní základní mzdy kontrolním parametrem

Příklady kolektivně smluvních výších mezd a příjmů. Při otevření trhu práce jsou kolektivní smlouvy důležité ze 2 důvodů. „terms of trade“ mezi ČR a AT jsou velmi rozdílné a otevření trhu práce nesmí v Rakousku ovlivnit úroveň mezd. Srovnání: pracovní náklady v AT ca 33,00 (€ na hodinu,výrobce hmotných statků) v ČR ca 9,00 wko/stat/ eu (HK/rakouský Statistický úřad/EU) 1. zákon o mzdovém a sociálním dumpingu bude přesně kontrolován, to znamená, že všichni pracovníci, také z jiných zemí EU musí být odměňováni podle tohoto zákona (stejně jako zdejší státní příslušník) 2. zákonem o mzdovém a sociálním dumpingu může být také kontrolováno, aby byla zaměstnancům poskytována mzda (dle rak. kolekt. smlouvy) a to pří výkonu služeb přes hranice v délce výkonu služby!! To tak platilo i v minulosti, avšak zákon o dumpingu předpovídá přísnější kontroly. Např. brutto mzdy dle Kolektivních smluv.

Příklady Brutto mezd/pracovní profese Kovo – průmysl zámečník, automechanik, kvalifikovaný dělník – jednoduchá činnost 10,69/hodina x 38,5 x4,33 = €1782,- Pomocná síla: 9,52/Stunde x 38,5 x 4,33 = € 1587,- Hostinská činnost: kuchař, vyučený číšník po 2 leté praxi € 1483,- ; Pomocná síla: € 1205,- Stavebnictví: kvalifikovaný dělník € 1976,- Pomocná síla € 1681,-

Sociální pojištění : brutto-netto- mzda Územní princip: zaměstnanci podléhají tomu danému systému sociální jistoty (soc. pojištění), v kterém jsou činný. Za normálních okolností je český občan, který pracuje v AT sociálně pojištěný a platí pro něj rakouské pracovní právo. Pozor! Při přechodném vysílání zůstává zaměstnance pojištěný ve své rodné zemi. Např. Zaměstnanci z ČR vykonávají přechodné poskytování služeb v AT. Doklad o pojištění (EU) – jednotný formulář A 1 (vystavení v rodné zemi) Vyslaní zaměstnanci mají v AT v nouzové situaci také nárok na dávku nepeněžního plnění, např. nemocnice ( Vyrovnání probíhá mezi zeměmi). K dokladu o dávku nepeněžního plnění potřebují vyslaní pracovníci dodatečně buď ještě kartu zdravotního pojištění platnou pro EU nebo formulář E 111 AT.

Zaměstnanci v Rakousku brutto/netto mzda Sociální pojištění se skládá z podílu zaměstnavatele a podílu zaměstnance. Penzijní-zdravotní-úrazové a soc. pojištění nezaměstnaných. Výpočet vychází z hrubého příjmu. Příklad: Pracovník-kovo průmysl (dle kolektivní smlouvy) brutto: € 1782,00 minus sociální pojištění, podíl zaměstnance 18,2%=324,32 minus daň ze mzdy podle tabulky (bez příplatku za pravidelné dojíždění a příplatku samoživitele)121,63 se poskytuje netto výplata €1336,05 měsíčně. Daň ze mzdy je progresivní /max 50%, a začíná při hrubé mzdě na cca € 1200,00 brutto.

Webové stránky/informace info portal Nö erbe Formuláře, ohlášení činnosti download / Ministerstvo hospodářství erbe info portal Hospodářské komoryhttp:// Děkuji Vám za pozornost