Broušení. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 03_02_32_INOVACE-

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ SOUSTRUŽENÍ III. Ing. Iveta Mičíková
Advertisements

STROJNÍ OBRÁBĚNÍ BROUŠENÍ IV. Ing. Iveta Mičíková
Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, Nepomuk,
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ BROUŠENÍ III. Ing. Iveta Mičíková
Výukový matriál byl zpracován v rámci projektu OPVK 1
Vrtání a vyvrtávání.
Tato prezentace byla vytvořena
DTB Technologie obrábění Téma 6 Základy frézování
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti OPPA: Operační program Praha - Adaptabilita ZÁKLADNÍ STROJE A JEJICH POUŽITÍ VE STROJÍRENSKÉ.
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ BROUŠENÍ V. Ing. Iveta Mičíková
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ SOUSTRUŽENÍ V. Ing. Iveta Mičíková
DTB Technologie obrábění - Vnější a vnitřní plochy
Strojírenství Strojírenská technologie Upínací přípravky (ST52)
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ SOUSTRUŽENÍ IV. Ing. Iveta Mičíková
OS s hlavním řezným pohybem rotačním
STROJÍRENSTVÍ Broušení ST47_002 Způsoby broušení
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ FRÉZOVÁNÍ V. Ing. Iveta Mičíková
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE strojní obrábění 1 – frézování
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE strojní obrábění 1 – frézování
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ FRÉZOVÁNÍ III. Ing. Iveta Mičíková
Frézování - rovinné Používá se k srovnávání prken, fošen nebo hranolů, k frézování (hoblování) ploch do úhlů, spárování a k srážení hran. Rozlišujeme:
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ FRÉZOVÁNÍ IV. Ing. Iveta Mičíková
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ BROUŠENÍ I. Ing. Iveta Mičíková
Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
Označení materiálu:. VY_32_INOVACE_JANJA_VYRZARIZENI_T _04
Tato prezentace byla vytvořena
Řezání na kotoučových pilách
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ FRÉZOVÁNÍ II. Ing. Iveta Mičíková
STROJÍRENSTVÍ Broušení ST47_001 Nástroje Strojírenská technologie
Broušení Slouží k vyhlazování povrchů materiálů. Obrábění probíhá pomocí zrn. Nástrojem je brusný papír nebo plátno. Skládají se z podkladového materiálu,
Tato prezentace byla vytvořena
Frézování – tvarové Slouží k výrobě drážek, žlábků a profilů i pro zhotovování dřevěných spojů. Obrábějí přímé i zakřivené díly ze dřeva, dřevěných materiálů.
Opracování materiálu – broušení Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing.
Teorie frézování – stroje
Tato prezentace byla vytvořena
Upínání nástrojů a obrobků na frézkách
Ročník: 1. a 2. a .3 Vzdělávací obor: Strojírenská technologie
Ročník: 2. a .3 Vzdělávací obor: Strojírenská technologie , DIC
Třískové obrábění II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.
BRUSKY.
Šance pro všechny CZ.1.07/1.2.06/ Výroba rovinných ploch Autor: Ing. Bc. Petra Řezáčová.
Technologie – Drsnost povrchu při obrábění. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Technologie – Dělení materiálu (řezání)
Soustružením obvykle zhotovujeme součásti kruhového průřezu.
Soustružení Úvod Co se tím dělá Čím se to dělá. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Broušení rovinných ploch a úkosů 2. část. Při broušení rovinných ploch obvodem kotouče je strojní čas dán vztahem: Při broušení rovinných ploch obvodem.
BOZP Pravidla pro práci s ručními elektrickými dřevoobráběcími stroji.
Projekt MŠMTEU peníze středním školám Název projektu školyICT do života školy Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ ŠablonaIII/2 Sada 38 Anotace.
Frézování I Řezné podmínky Nástroje. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
VY_32_INOVACE_10_4_08.
Soustružení složitých vnějších válcových ploch s osazením
Ultrazvukové obrábění, obrábění paprskem vody
Úvod Co se tím dělá Čím se to dělá
Hoblování, obrážení, protahování
Upínání nástrojů a obrobků na frézkách
Bezhroté broušení.
VY_32_INOVACE_10_4_06.
Frézování pomoci dělícího přístroje
Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/
Technologie – souřadné systémy CNC strojů
VY_32_INOVACE_10_4_13.
Dokončovací práce - broušení na plocho
Řezné podmínky Nástroje
Soustružení 1 VY_32_INOVACE_22_425
Technologie – spojování materiálů – pevné rozebíratelné spoje
Frézky rovinné a speciální
Broušení Schéma broušení Je dokončovací způsob obrábění.
Broušení dřeva Ústav základního zpracování dřeva
Střední odběr Broušení Lapování.
Bc. Martin Šindelář SPŠ Na Třebešíně 2299
Transkript prezentace:

Broušení

Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 03_02_32_INOVACE- 15

Broušení Předmět: Technologie Ročník: 2. Jméno autora: Ing. Leopold Voharek Škola: SPŠ Hranice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Leopold Voharek Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Anotace: objasnění základních pojmů broušení jako třískového obrábění Klíčová slova: broušení, brusivo, pojivo, brusky, proušní rovinné, broušení nakulato

Broušení je technologická operace třískového obrábění, při níž se materiál ubírá mnohobřitým nástrojem a mění se jeho tvar a povrch materiálu. Ruční broušení patří mezi nejstarší způsoby obrábění, strojové broušení se používá k obrábění kovů, keramiky, skla, ale také dřeva a umělých hmot. Brousit lze i ty nejtvrdší materiály a při strojovém broušení lze dosahovat vysoké přesnosti a velmi kvalitního povrchu.

Broušení jako dokončovací operace má tyto hlavní přednosti:  velkou přesnost (1 až 3 μm), správnost geometrických tvarů (kruhovitost i pod 0,2 μm) a malou drsnost obrobené plochy (Ra = 0,8 až 0,2 μm),  broušením lze obrábět i velmi tvrdý materiál (kalenou ocel, slinuté karbidy, tvrzenou litinu atd.),  broušením se dají na součásti obrábět velké plochy najednou, zejména při rovinném broušení čelním,  broušení je velmi produktivní, jak ukazuje velikost plochy součásti, obrobené za jednotku času Broušení

Brousicí nástroje Brousicí nástroj se skládá z brusných zrn, pojiva a pórů. Brusná zrna tvoří řezné klíny, póry mají funkci zubových mezer, ve kterých se hromadí třísky a pojivo spojuje brusná zrna dohromady, čímž tvoří pevné těleso různých tvarů a velikostí. Podle geometrického tvaru rozdělujeme brousicí nástroje na: kotouče (nejčastěji požívané), segmenty, kameny. Brusné nástroje posuzujeme podle: druhu brusného materiálu, zrnitosti brusiva, tvrdosti nástroje, struktury nástroje, druhu pojiva.

Broušení Brusivo Korund ADiamant DT Karbid Křemíku CNitrid Boritý BN Karbid Boru BCKubický nitrid boru CBN Příklady užití: Korund: materiály dávající dlouhou jiskru, velké plochy a profily, broušení nástrojů Karbid křemíku: materiály dávající krátkou jiskru, např. šedá litina, tvrzená litina, nástroje ze slinutých karbidů Kubrický nitrid boru: nástrojová ocel, broušení nástrojů Diamant: nástroje ze slinutých karbidů, přesné broušení

Broušení Pojivo Látka spojující zrna brusiva Keramické Vsilikátové S Pryžové RPryžové zesílené vláknem RF Z umělé pryskyřice BZ um. pryskyřice zesílené vláknem BF Magneziové MGŠelakové E

Broušení Tvrdost kotouče Jedná se o vlastnost, která charakterizuje odpor brusných zrn proti vylomení z nástroje, vyjadřuje tedy míru houževnatosti a pružnosti pojivových můstků mezi jednotlivými zrny brusiva. S tím souvisí uvolňování otupených brusných zrn, a to především u měkkých kotoučů, u kterých se uvolňují snadněji než u tvrdých.

Broušení Brousicí stroje – brusky Podle účelu a způsobu práce existují různé brusky. Hrotové brusky – používají se především pro broušení válcových rotačních obrobků upnutých mezi hroty. Umožňují brousit kužele, čelní rovinné plochy a s použitím přídavného zařízení i otvory. Nejrozšířenější jsou univerzální hrotové brusky, které se skládají z lože, na kterém je umístěn pohyblivý stůl s pracovním vřeteníkem na obrobek. Stůl má 2 části, ze kterých horní je možné natáčet, což se využívá při broušení táhlých kuželů.

Broušení Brousicí stroje – brusky Bezhroté brusky – mají 2 vřeteníky, a to vřeteník, na kterém je brusný kotouč a podávací vřeteník. Každý vřeteník má svůj vlastní elektromotor. Brusný vřeteník je pevně spojený se stojanem a má konstantní otáčky. Podávací vřeteník je uložený posuvně, má měnitelné otáčky a je sklopný, aby byla možná mimoběžnost os proti ose brusného kotouče.

Broušení Brousicí stroje – brusky Vodorovné rovinné brusky – patří mezi nejrozšířenější druhy broušení. Slouží k broušení rovinných ploch a jejich charakteristikou je vodorovná osa brousicího vřetene. Svislé rovinné brusky – jsou vhodné pro úběr většího množství materiálu. Jsou charakterizovány svislu osou brousicího vřetena a vysokými výkony broušení na úkor přesnosti a drsnosti obrobené plochy.

Broušení Brousicí stroje – brusky Speciální brusky – slouží pro broušení obrobků se speciálním zaměřením. Jsou to brusky na ostření, brusky pro broušení závitů, brusky na broušení ozubení, pro broušení klikových a válečkových hřídelí, atd. Brusky na díry – jsou sklíčidlové, planetové a bezhroté. Používá se pro broušení válcových nebo kuželových otvorů obrobků menších rozměrů, které se mohou při broušení otáčet

Broušení Přehled základních metod broušení Vnější broušení „dokulata“: s podélným posuvem, s příčným posuvem (zapichovací), kotoučem nastaveným na rozměr, krokové (s příčným i podélným posuvem), bezhroté (průběžné, zapichovací, broušení na doraz), bezhroté v tuhých opěrách. Vnitřní broušení „dokulata“: bezhroté, bezhroté v tuhých opěrách. Broušení na plocho (broušení rovinné): obvodem brusného kotouče, čelem brusného kotouče.

Broušení

Bezpečnost práce při broušení: Před upínáním kotouče do brusky se musíme přesvědčit poklepem na kotouč dřevěnou paličkou, zda kotouč vydává jasný zvuk a tedy není poškozen Kotouč musí jít volné bez násilí nasunout na vřeteno. Mezi příruby a kotouč se vkládají podložky z pryže, usne nebo papíru tloušťky 0,5-2 mm. Podložky musí pokrývat celou upínací plochu obou přírub a musí přesahovat příruby alespoň o 1 mm. Není dovoleno dotahovat šrouby a matice údery nebo pomocí nástavců. Po upnutí kotouče před spuštěním stroje se musí překontrolovat ručním otáčením kotouče, není-li poškozen a nenaráží-li na nějakou část stroje. Před započetím práce je třeba kotouč vyzkoušet při chodu naprázdno při pracovních otáčkách po dobu nejméně 5 minut. Potom je nutné kotouč orovnat, aby se odstranilo případné házení. Při zkoušce chodu naprázdno musí stát pracovník mimo rovinu rotace kotouče. Při orovnávání se chrání brýlemi nebo obličejovým štítem a proti prachu respirátorem. K orovnávání musí být použit pouze nástroj k tomu určený.

Broušení Bezpečnost práce při broušení:

Broušení Bezpečnost práce při broušení: Všechny brousicí kotouče (s obvodovou rychlostí vetší než 5 mis) musí mít ochranný kryt, který chrání obsluhu i ostatní osoby před úlomky při případném roztržení kotouče, před prachem a před dotykem s nebezpečné rotujícími součástkami. Část krytu tvořící obvodový pás kolem kotouče musí být pevne spojena se strojem tak, aby se nemusela při výměně kotouče odpojovat. Obvodová mezera mezi vnitřním okrajem krytu a kotoučem musí být nejvýše 5 mm pro nový kotouč. Na bruskách se otáčky brousicího vřetena musí volit tak, aby pracovní obvodová rychlost kotouče nebyla vetší, než dovolují údaje na kotouči. Na bruskách, na jejichž vřeteno se mohou upínat kotouče různých průměru, musí být připevněn štítek se správným počtem otáček pro různé průměry kotoučů. Musí se použít pouze otáčky odpovídající kotouči s nižšími dovolenými otáčkami.

Použité zdroje:  HUMÁR, A. TECHNOLOGIE I TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ – 2. část. Studijní opory pro magisterskou formu studia "Strojírenská technologie". Brno: VUT Brně, Fakulta strojního inženýrství, s.   Frischherz, Skop,Knourek. Technologie zpracování kovů, SNTL Praha 1996 Obrázky:   hrotova-bruska-bhu po-go-nabidka-slovensko/ hrotova-bruska-bhu po-go-nabidka-slovensko/  Broušení