Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiálu VY_32_INOVACE_21_02 Název materiáluAbiotické faktory I. AutorJana Lagnerová Tematická oblastBiologie Tematický okruhEkologie Ročník4 Datum tvorbyzáří 2012 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Abiotické faktory vytváří je neživá příroda soubor všech abiotických faktorů = biotop Rozdělení abiotických faktorů: a) klimatické (světlo, teplo, srážky,...) b) edafické (pH, salinita, vlhkost,...) c) topografické (nadmořská výška, reliéf, geografická poloha,...)

1. SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ na povrch Země dopadá o vlnové délce nm pro organismy zdrojem energie, světla a tepla ULTRAFIALOVÉ ZÁŘENÍ nm 90% zachyceno ozonosférou pozitivní vliv na organismy : tvorba vit. D v kůži člověka negativní vliv na organismy :brzdí růst rostlin (vysokohorské formy), mutagenní činitel, nádorové bujení, baktericidní,... INFRAČERVENÉ ZÁŘENÍ nm nejvýznamnější zdroj tepla

VIDITELNÉ SVĚTLO pro člověka nm, včela nm,... U světla rozhoduje jeho a) intenzita – limitní faktor výskytu b) délka osvětlení c) kvalita = barva, spektrální složení d) směr osvětlení e) vlnová délka Podle konkrétních nároků rozlišujeme organismy: euryfotní stenofotní, ty rozlišujeme na sluncemilné = heliofilní, převážně rostliny na vodní hladině - leknín, stulík, … pouštní, stepní a tundrové druhy – břízy, duby, jedle [1][1] [1][1]

světlomilné = fotofilní = helioskiofyty - snáší mírné zastínění, např. srha říznačka, … stínomilné = skiofilní - např. jazyk jelení a řada pokojových rostlin mechy, kapradiny, hrachor jarní, kopytník evropský,... [2][2] [3][3]

světloplaché = fotofóbní = heliofóbní - živočichové, houby a bakterie obývající oblasti zcela bez  světla ztráta pigmentace a zakrnělé světločivné orgány [4][4] Axolotl ( Ambystoma mexicanum )Macarát jeskynní ( Proteus anguinus ) [5][5]

Vliv světla na rostliny : zdroj energie pro fotosyntézu stimulují fytohormony  pohyby, dormance, nástup kvetení - rostliny krátkodenní (chryzantéma, sněženka,...), - neutrální (sedmikráska,...), - dlouhodenní (oves, pšenice, ředkvička, slunečnice,...) Vliv světla na živočichy : orientace zrakem tvorba či ztráta pigmentů denní aktivita - noční živočichové - denní živočichové - soumrační živočichové stimulace hormonů  rozmnožování ptáků souvisí s prodlužujícím se dnem, u jelenů se zkracujícím se dnem tah ptáků výměna srsti a peří

3. TEPLO zdroje tepla pro organismy : infračervené sluneční záření okolní prostředí teplo uvolněné při metabol. reakcích teplotní optimum pro většinu organismů 15-30°C extrémy : želvušky v anabióze : -271°C až +100°C bakterie : -190°C až +100°C termoacidofilní bakterie : nad +100°C [6][6]

organismy podle nároků na teplo : a) eurytermní (smetanka lékařská,...) b) stenotermní teplomilné = termofilní - např. anakonda, banánovník, orchideje,... chladnomilné = psychrofilní - např. tučňák císařský, sob,... žijící na sněhu a ledu = kryofilní [7][7] [8][8]severská oblast rozšíření soba polárního

Vliv tepla na rostliny : regulace fyziologických pochodů v rostlině (transpirace, klíčení semen, zrání plodů, opad listů,...) Adaptace rostlin na a) zvýšenou teplotu lesklé listy  odraz záření omezení transpirační plochy - kaktusy silně ochlupený povrch listů b) sníženou teplotu snížení obsahu vody - semena, plody, výtrusy - přeměna škrobů na tuk opad listů nebo celých prýtů

Vliv tepla na živočichy : rozdílný u exotermních a endotermních živočichů Exotermní živočichové - produkují malé množství tepla - rychle ho ztrácejí - snadno ho přijímají z okolí  vliv  na  tělesnou aktivitu (až anabiózu), počet generací v roce, způsob rozmnožování (nepohl., partenogenet., pohl.), rychlost vývoje, vyhledávání úkrytu,... Adaptace na a) zvýšenou teplotu strnulost, estivace b) sníženou teplotu snížení metabolismu, tvorba klidových stádií, tvorba obalů, hledání úkrytů,... Endotermní živočichové - produkují velké množství tepla (intenzivní metabolismus, cévní a dýchací soustava,...) - schopnost termoregulace - teplotní izolace (tuk, peří, srst)  vliv  na zbarvení (Glogerovo pr.), hledání úkrytů, koupání, příjem potravy a vody,... Adaptace na a) zvýšenou teplotu denní spánková letargie, estivace, odpařování potu,... b) sníženou teplotu hibernace (ježek, křeček,...) nepravá hibernace (jezevec, medvěd,... - nesnižují těl. teplotu) svalový třes, tep. izolace,...

Použité zdroje: Hančová, H. & Vlková, M. Biologie I. v kostce, dotisk 2. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, s. ISBN Jelínek, J. & Zicháček, V. Biologie pro gymnázia, 7. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s. ISBN Šlégl Jiří aj. Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia, 1. vydání. Praha: Fortuna, s. ISBN

Použité obrázky: [1] ZELENKO ALEX. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na Nuphar_lutea-2.jpg?uselang=cs [2] FISCHER CHRISTIAN. Wikimedia Commons [online]. Červenec [cit ]. Dostupný na DactylisGlomerata.jpg?uselang=cs [3] PORSE STEN. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [4] ERZENGEL. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [5] HODALIČ ARNE. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [6] GABRIEL WILLOW A GOLDSTEIN BOB. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [7] REBEL W. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na dus.JPG [8] TBJORNSTAD. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na Rangifer_tarandus_map.png