Podle kronikáře Dalimila (Dalimilova kronika) ji získal již Břetislav I. ( ) s právem při cestách v císařských službách : "..vypalovat každý kout za sebou na celou míli, zářit rudou pochodní..." Orlici převzali do znaku naši Přemyslovci Nejstarší dochované vyobrazení orlice z r máme na pečeti kralevice Přemysla, pozdějšího krále Přemysla Otakara I. Je možné, že orlici již používal kníže Vladislav II.
O českém lvu vypravuje legenda o Bruncvíkovi Historicky se jedná buď o Vladislava II. Nebo spíše o Přemysla I. Otakara Lev jako heraldické znamení byl mezi Přemyslovci poprvé použit roku 1213, kdy je doložen na pečeti moravského markraběte Vladislava Jindřicha. Vylepšení znaku – dvouocasý lev
Karel IV. ustanovil korunu v rozsahu územních zisků svého otce Jana Lucemburského – kromě Čech, Moravy a Slezska území zahrnovalo i Chebsko, Horní Lužici a četná léna v německé oblasti. Během Karlovy vlády ještě přibyla Horní Falc a Dolní Lužice (1370). V letech 1373–1415 bylo volně připojené Braniborské markrabství. Hlavní země České království Markrabství moravské Slezská knížectví
Chebsko Horní Lužice Dolní Lužice Horní Falc Braniborské markrabství
Rakouské císařstvíČeské království
Československá republika (zkratkou ČSR ; uváděno také jako Republika československá, zkratkou RČS ) byl oficiální název československého státu používaný v letech 1920 až 1938, během druhé světové války exilovou vládou a po obnovení Československa v roce 1945 do roku 1960, kdy byl novou Ústavou změněn název Československé republiky na Československou socialistickou republiku.
Země: Čechy Morava Slezsko Slovensko Podkarpatská Rus Těšínsko Opavsko Ratibořsko
Poválečná Československá republika užívala pouze Malý státní znak, ale Vlajku prezidenta republiky s Velkým státním znakem.
S přijetím Ústavy ČSSR došlo ke změně státního znaku a s ním související vlajky prezidenta republiky. Státní vlajka a hymna zůstávají nezměněny Pavéza jako štít, na kterém je vymalován znak, je proti všem pravidlům heraldiky
Velký znak Malý znak