Nedobytné pohledávky

Pohledávky po lhůtě splatnosti Důvodem zpoždění při plnění peněžitého závazku (faktura po lhůtě splatnosti) je platební neschopnost/nelikvidnost/nesolventnost – tj. nedostatek KFM (peněz) na včasné pokrytí peněžitého závazku. ROZVAHA Hodnoty v tis. Kč C.III.Krátkodobé pohledávky C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů B.III.Krátkodobé závazky B.III.1.Závazky z obchodních vztahů Zdroj: Bakalářská práce J. Stuchlík, 2014

Doba splatnosti pohledávek Zdroj: Bakalářská práce J. Stuchlík, 2014

Doba splatnosti krátkodobých závazků Zdroj: Bakalářská práce J. Stuchlík, 2014

Splatnost peněžitého závazku Daný smlouvou uzavřenou písemně Pokud je smlouva ujednána jinak (není ve většině případů písemná smlouva nutná), platí znění v OZ (tj. 30 dní).

Pohledávka po lhůtě splatnosti ztrácí na hodnotě Není pochyb o tom, že pohledávka po lhůtě splatnosti ztrácí na hodnotě, neboť pravděpodobnost jejího inkasa se s prodlužující lhůtou uplynulou po splatnosti pohledávky snižuje. Podle zásady věrného zobrazení kombinované se zásadou opatrnosti je nutné na toto snížení hodnoty pohledávky reagovat. Každý podnik se setkává s tím, že část faktur není zaplacena do své splatnosti a nakonec nebude nikdy zaplacena. Některé pohledávky se tak stanou nedobytnými. Podniky dobře vědí, že část pohledávek zaplacena nebude a umí odhadnout jejich výši. Nejpozději ke konci roku musí vyhodnotit stav pohledávek a použít níže uvedených nástrojů všechny účetní jednotky.

Co vadí věřitelům na problémových pohledávkách nejvíce? Samozřejmě fakt, že nedostanou peníze, které jim patří. Neméně negativně však působí daňové dopady: Skutečnost, že daný výnos (který se pravděpodobně nestane nikdy příjmem) vstupuje do zisku, tudíž základu daně a je zdaňován. Platím tedy daně za něco, co mi nebylo zaplaceno. Vznik zdanitelného plnění na DPH. Daňová povinnost na výstupu byla přiznána z faktury vydané, tudíž DPH vstupuje do Daně na výstupu, aniž bych peníze inkasoval, DPH však finančnímu úřadu musím odvést.

Pohledávky vůči firmám v konkurzu Firmy, kterým dluží jejich obchodní partneři, nemají často jinou možnost než na ně podat insolvenční návrh. Šance, že své peníze získají v konkurzu zpět, jsou ale minimální. Podle analýzy společnosti Insolcentrum vymáhali v roce 2013 věřitelé od zadlužených podnikatelů v insolvencích celkem 25 miliard korun. Z insolvenčních řízení se ale podařilo získat jen 2,9 miliardy korun, a polovina navíc připadla na náklady řízení. Na věřitele tak zbyla jen asi miliarda a půl, tedy šest procent. Věřitelé tedy vymohou od zadlužených firem v konkurzu jen asi šest procent pohledávek. Ve více než polovině případů ale nedostanou zpátky ani korunu.

Příklad – řešíme účetní odpis pohl. Podnik má tržby 1000 (vystavil faktury za 1000) a současně pohledávky 1000 (zjednodušujeme). Má zkušenost, že 5 % pohledávek zůstane neuhrazeno. Nesmí tedy vykázat zisk 1000, ale pouze o které sníží zisk je náklad způsobený nedobytností pohledávek. Současně je nutno snížit hodnotu pohledávek. Hodnota pohledávek (stejně jako hodnota každého aktiva) by měla vyjadřovat potenciál přinést peníze (vzpomeňte „technologie žárovek“). Náklad: Znehodnocení aktiva se označuje jako Tvorba opravných položek. PohledávkyTržby 1)10001) 1000 účetní hodnota Opravné položky k pohl.N – nedobytné pohledávky 2) 502) 50 Je patrné, že se nesnižuje hodnota pohledávek přímo na účtu pohledávky, ale na zvláštním účtu Opravné položky, kde se sleduje její znehodnocení. Vystavuji Vnitřní účetní doklad. Účetní hodnota se pak zjišťuje jako součet dvou účtů: Pohledávky a účtu Opravná položka k … Částka na účtu pohledávky se nazývá Brutto nebo nominální hodnota – viz poslední snímek.

2. rok mohou nastat 3 případy: a)Podnik se s odhadem trefil b)Podnik se netrefil, nedobytnost byla vyšší (namísto 50 byla 60) c)Podnik se netrefil, nedobytnost byla nižší (namísto 50 byla 30)

Ad a) Následující rok podniku po inkasu pohl. 950 zbudou pohl. v účetní hodnotě 0 (1000 – 950 – 50 opr. pol.). Podnik tedy vyřadí tyto nedobytné pohledávky z evidence/odepíše je. Operace 2 je odpis pohledávky. PohledávkyBÚ PZ 10001) 9501) 950 2) 50 Opravné položky k pohl. 2)50PZ 50 Účet Opr.pol. se účelově otevře na konci roku a zlikviduje na začátku roku příštího.

Ad b) Odhad se nepovedl. Nakonec nebylo zaplaceno 60 (tzv. chyba odhadu – účetnictví není o přesný číslech!) Po inkasu pohl. 940 je jejich účetní hodnota 10 ( – 50 opr.pol.). Následující rok je nutné snížit hodnotu pohledávek o 10 na vrub nákladů (2) a pak je odepsat (3). PohledávkyBÚ PZ 10001) 9401) 940 3) 60 Opravné položky k pohl.N – nedobytné pohledávky 3) 60PZ 502) 10 2) 10

Ad c) Protože byl v prvním roce zisk neúměrně snížen (chyba odhadu 20), nutno ve druhém roce zvýšit zisk o 20. V následujícím roce nejprve provedeme opravu odhadu nedobytnosti ve výši 20 (2) tj. snížíme opr. pol. současně s náklady a poté definitivní odpis (3). PohledávkyBÚ PZ 10001) 9701) 970 3) 30 Opravné položky k pohl.N – nedobytné pohledávky 2) 20PZ 502) 20 3) 30

Příklad opravné položky k pohledávám firmy Kočí a.s.

„Aging“ – nejčastější technika odhadu V praxi se výše opravných položek k pohledávkám obvykle řeší vnitrofiremním pravidlem tvorby, které je zakotveno ve vnitřní účetní směrnici. Obvykle výše opravné položky stoupá s přibývající dobou po splatnosti pohledávky. Čím je déle pohledávka po splatnosti, tím je větší pravděpodobnost, že k platbě nedojde. Metoda proto například rozdělí pohledávky do skupin podle jejich stáří. Ke každé skupině je pak samostatně vytvářena opravná položka, jejíž výše se odvíjí od zkušenosti podniku s takto starými pohledávkami.

Zápočet a postoupení pohledávky Zápočet pohledávek a závazků Jedním ze způsobů řešení problému s nedobytnými pohledávkami může být i provedení vzájemného zápočtu nedobytné pohledávky se závazkem. Vzniklý závazek se započte s již existující pohledávkou. Takto lze někdy zlikvidovat i jen velmi těžko vymahatelné pohledávky. Postoupení/prodej pohledávek Postoupení neboli prodej pohledávky je další způsob, jak se účetní jednotka může vypořádat s pohledávkou. Postoupení pohledávky věřitelem jinému subjektu znamená, že tento jiný subjekt se stává věřitelem namísto toho, kdo pohledávku postoupil, vůči témuž dlužníku. Postoupení pohledávky lze uskutečnit i bez souhlasu dlužníka.