Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu ( )

Havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu ( )

Sevin –aktivní složka 1-naftyl-N-methylkarbamát (karbaryl) –nespecifický insekticid – inhibitor acetylcholinesterázy –akutní toxicita (střední až nízká) neurotoxický, pulmotoxický, v lidském organismu rychle odbouráván LD 50 (orálně, potkan) = 250 – 850 mg/kg LC 50 (inhalačně, potkan) = 200 mg/L CO + Cl 2  COCl 2 (Fosgen) COCl 2 + CH 3 NH 2  CH 3 NHCOCl + HCl CH 3 NHCOCl  HCl + CH 3 NCO (MIC) chronická toxicita (nízká) - metabolizuje se na N-nitrosokarbaryl (mutagen) výroba - reakce methyl isokyanátu (MIC) s alfa-naftolem

Methyl isokyanát (MIC) –bezbarvá těkavá kapalina se štiplavým zápachem, bod varu 39°C –vysoká hořlavost –se vzduchem tvoří výbušnou směs (meze výbušnosti 5,3 – 26 %) –páry těžší než vzduch –rozpouští plasty, gumu a nátěry –čichový práh 2,1 ppm (konverzní faktor – 1 ppm = 2,34 mg/m 3 ) silně exotermní reakce s vodou, při kontaktu s kyselinami se bouřlivě rozkládá na toxické plyny (HCN, CO a NO x )

Union Carbide India Ltd. –Union Carbide India Limited (UCIL) založena v roce 1934 –V roce 1970 (počátek stavby chemičky v Bhópálu) - 50,9 % podíl United Carbide Corporation (UCC), 22 % indická vláda a zbytek indické banky a soukromí investoři –zpočátku v Bhópálu plánován pouze finální krok výroby – továrna postavena v zóně určené pro lehký průmysl – meziprodukty dováženy z USA –počátek 80 let – transformace na kompletní syntézu (nutno zajistit skladovací prostory na desetidenní zásobu MIC) –v roce 1984 – produkce na ¼ kapacity, útlum výroby, příprava prodeje závodu –bezpečnostní standardy redukovány na minimum –mezi lety 1981 – 1984 hlášeno 6 lehčích havárií s únikem MIC –v roce 1994 veškerý podíl UCC v UCIL prodán indické firmě MacLeod Russell (Indie) –od roku 1998 vlastní továrnu a pozemky v Bhópálu vláda indické provincie Madhya Pradesh

UCIL – Bhópál – nevhodná lokalita 1 km – hlavní vlakové nádraží 3 km – dvě velké nemocnice doporučená vzdálenost pro chemičku v roce 1975 – 25 km

UCIL – Bhópál – bezpečnostní ne- standardy Institute West Virginia, USABhopal, MP, India MICNeskladuje seSkladuje se 10 denní zásoba Pračky plynuFunkčníOdstavené MonitoringPočítače – automatizovaný systém Manuální systém Chladící kapalina Chloroform – nereaguje s MICSolanka – prudce reaguje s MIC Chladící zařízení FunkčníNefunkční – bez freonů Bezpečnostní plán Propracovaný plán počítající s možností úniku toxických látek, zahrnuje systém výstrahy obyvatelstva a informování zodpovědných autorit Sirény Školení bezpečnosti Zaměstnanci proškoleniBez proškolení

Bhópál havárie – ve 23:00 zaznamenala obsluha slabý únik plynného MIC a nárůst tlaku uvnitř skladovacích tanků – v 1 h ráno – výbuch prorazil bezpečnostní ventil na tanku a plynný MIC začal unikat do okolí továrny –během dvou hodin uniklo do ovzduší přibližně 27 tun MIC –teplotní inverze a nízká rychlost větru zabránily rozptýlení plynu –oblak plynu pokryl zasaženou oblast a pohyboval se velmi pomalu –kromě MIC mohly být v oblaku přítomny rozpadové produkty (HCN, NO x a CO) a kontaminanty (COCl 2 a CH 3 NH 2 ) –akutní podráždění dýchacích cest způsobené MIC vyvolalo paniku – lidé opouštějí domovy a vybíhají do zamořené oblasti

ExpoziceRozsah/intenzita Únik MIC27 t Zasažená oblast40 km 2 Odhad průměru koncentrace MIC27 ppm Odhad mediánu koncentrace MIC1,8 ppm Odhad rozsahu koncentrací MIC0,12 – 85,6 ppm OSHA standard0,02 ppm AplikaceDávkaModelLD 50 /LC 50 Orálně10% roztok, jednorázově Potkan – samec71 mg/kg InhalačněPáry (4h)Potkan1,25 mg/m 3 (*) TransdermálněneředěnýKrálík0,22 mL/kg * hustota suchého vzduchu 1,2 kg/m 3 Expozice MIC – Bhópál Akutní toxicita MIC Zdroj: Dara V.R., Dara R., Archives of Environmental Health 57 (5), , (2002)

Expozice MIC - úmrtnost –Bhópál v roce 1984 – obyvatel –zasažená oblast – více něž obyvatel –v prvním týdnu po havárii více než obětí –1989 – oficiální odhad (vláda Madhya Pradesh) – obětí –1994 – oficiální odhad (vláda Madhya Pradesh) – více než obětí –odhady komplikovány v důsledku hromadného exodu obyvatelstva –základní příčina úmrtí – edém plic –lékaři předpovídali v době incidentu možná pozdní úmrtí na plicní onemocnění –odhady Greenpeace – 15 až obětí –mezi květnem březnem 1990 zvýšená mortalita v zasažené populaci (8,75/1000 zasažená populace vs. 7,5/1000 srovnávací populace)

Expozice MIC - morbidita –mezi květnem 1988 a březnem 1990 – morbidita v zasažené populaci 26 %, ve srovnávací populaci 18 % (údaj ICMR) nejčastěji onemocnění plic, očí a trávícího traktu –studie IMBC z roku 1994 vážné zdravotní komplikace 2-krát častější v zasažené, než ve srovnávací populaci horečka - zasažená populace 7,5/rok, nezasažená 2,5/rok zvýšené procento respiračních, neurologických, psychiatrických a očních onemocnění v zasažené populaci Prevalence – celkový počet případů určitého onemocnění ve zvolené populaci Incidence – počet nových případů určitého onemocnění ve zvolené populaci

Expozice MIC – onemocnění očí –studie prováděné 8 – 60 dní po havárii silné akutní podráždění očí způsobené interakcí MIC s rohovkou slzení, pálení, zarudnutí, otok víček, povrchové zhnisání rohovky a fotofobie –studie prováděné 9 měsíců až 2 roky po havárii symptomy chronického podráždění – slzení, pálení, svědění a zarudnutí ani jeden případ oslepnutí nemůže být připsán následkům expozice hlavní onemocnění - zánět spojivek, nedostatečná sekrece slz, zákal rohovky nedostatečné informace o přirozeném pozadí výskytu daných onemocnění vliv životních podmínek ve slumech – prach, kouř, špatné větrání, infekce ???

Expozice MIC – dýchací cesty –Akutní účinky MIC je částečně rozpustný ve vodě – akutní podráždění horních i dolních dýchacích cest kašel s pěnou u úst, dušnost, bolest na hrudi edém plic, léze na dýchacích cestách, krvácení do plic

Expozice MIC – dýchací cesty –Akutní i chronické účinky velmi hrubé odhady koncentrací MIC – např. podle počtu uhynulých zvířat, senzorické hodnocení obětí některé symptomy vykazovaly pozitivní korelaci s úmrtností – silný kašel, průjem, poškození rohovky nelineární závislost dávka-účinek – různé patologické efekty se objevují při různých dávkách (socioekonomický status obětí) fibróza jako následek akutního poškození plic vzdálenost od závodu měla vliv na projev většiny plicních symptomů (postupně klesající dávka) silnější symptomy u kuřáků ve všech socioekonomických úrovních otázka vlivu dalších plynných chemikálií (HCN, NO x, CO) na celkovou úmrtnost

Expozice MIC – reprodukční toxicita studie z roku 1985 poukazují na porušení menstruačního cyklu, leukorrheu, dysmenorrheu u zasažených žen plod v ohrožení v důsledku expozice MIC, stresu, anoxie, užívaných léků (antibiotika, analgetika, bronchodilatanty) 43 % z 865 těhotných žen žijících do 1 km od závodu potratilo, ze 486 narozených dětí 14 % zemřelo během dní, během druhého roku života byl počet úmrtí okolo 3% i další studie s větším počtem respondentů (8 165 a ) prokazují až čtyřnásobně zvýšené riziko potratů a závažné změny menstruačního cyklu mezi zasaženou populací pokusy na zvířatech i následné závěry epidemiologických studií ukazují, že MIC je vysoce fetotoxická látka – potraty nejsou v relaci s mírou poškození plic, vlivem MIC dochází hormonálním změnám

Expozice MIC – genotoxicita, karcinogenita studie prováděná 2,5 měsíců po havárii prokázala zvýšený výskyt chromozomových aberací u 31 dospělých (srovnání se stejně velkou skupinou z nezasažené oblasti) podobné výsledky u pozdější (po 3 letech) studie zahrnující 40 exponovaných mužů a 43 žen – ženy citlivější než muži in-vivo a in-vitro studie MIC – nejasný výsledek vliv na zvýšený výskyt rakoviny plic neprokázán

Expozice MIC – imunotoxicita úroveň T-lymfocytů u zasažené populace byla o polovinu nižší než indický průměr pokusy na zvířatech ukazují že MIC má negativní vliv na buňkami zprostředkovanou imunitu Expozice MIC – psychotoxicita  posttraumatický šok – vztek, neklid, poruchy spánku, celková slabost  patologický žal – deprese, sebevražedné sklony, pocit viny  emocionální reakce na fyzické problémy  vyhrocení dříve existujících psychiatrických obtíží  po 1 roce – přetrvávající poruchy učení, motorické obtíže apod.

Události zvyšující dopad havárie únik plynu okolo 24:00 ( ), sirény spuštěny v 1:00 ( ) – po čase vypnuty a znovu zapnuty ve 2:00 snaha lidí kontaktovat management UCI marná, první lidé umírají, UCI odmítá potvrdit policii podezření na únik chemikálie management podniku informuje magistrát o úniku v 1:45 únik zastaven ve 3:00 krizový štáb představitelů města a provincie zasedá až odpoledne , konstatuje nedostatek lůžek a doktorů v nemocnicích, potíže s uhynulým dobytkem (790 buvolů, 270 krav, 483 koz, 90 psů a 23 koní uhynulo do 24h po incidentu) doktoři nebyli informováni o příčině havárie a správné první pomoci, léčili pouze symptomaticky – informace o toxicitě MIC a první pomoci byly doručeny lékařům 2 měsíce po incidentu jako vysoce utajovaná skutečnost, o události se zdravotníci dozvěděli s příjezdem prvních pacientů do nemocnic....

Události zvyšující dopad havárie akutní otravy probíhaly ještě ze 3. na večer – pokles teploty a následná inverse vedly k opakovanému zvýšení koncentrace MIC v přízemních vrstvách atmosféry – lidé ani dva dny po havárii neměli informace o preventivních opatřeních (izolace oken, dýchání přes mokrý ručník apod.) Právní problém  UCC činí za tragedii zodpovědným UCIL, teorie o sabotáži  UCC neposkytne informace o toxické látce a první pomoci  – první žaloba o mnohamilionové odškodné u amerického soudu  – ustaven Bhopal Gas Leak Disaster Act – vládní organizace zastupující oběti havárie při soudních sporech v Indii a USA  květen 1986 – soudní spory přesunuty z USA do Indie (ke škodě obětí)

Právní problém UCC akceptuje výši vyrovnání zprostředkovaného Indickým nejvyšším soudem ve výši 470 mil dolarů – distributorem indická vláda – předpoklad – obětí a lidí s trvalými následky – po oznámení dohody stouply akcie UCC o 7% (2 dolary na akcii) – do října 2003 – vyplaceno obětí s trvalými následky a rodin pozůstalých po obětech (průměr dolarů za jedno úmrtí)  1991 – Indický nejvyšší soud zamítá jakékoli další nároky na odškodné nad rámec dohody z roku 1989, obnoveno trestní stíhání oficiálních představitelů UCC (Warren Anderson – 2004 neúspěšná žádost o jeho vydání do Indie)  1998 – vláda provincie Madhya Pradesh přejímá odpovědnost za remediaci zasaženého prostoru

Literatura Dinham B., Sarangi S., Environment and Urbanization 14(1), 89-99, (2002) Broughton E., Environmental Health: A Global Access Science Source 4, 6-12, (2005) Dhara V.R., Dhara R., Archives of Environmental Health 57(5), , (2002) Dhara V.R., Gassert T.H., International Journal of Occupational Environmental Health 8, (2002)