Salár dříve a dnes Poznámky k financování (venkovských) evangelických sborů Prameny:Archiv FS ČCE Libiš Archiv FS ČCE Mělnické Vtelno (nyní Ml. Boleslav) Edice Tolerančních přihlášek

Co to je salár ? Salár – dnes těžko srozumitelný a nepopulární pojem „Salarium“- původně označení služného kazatelů Od r státní podíl na platech farářů, po r %-ní Po r „dobrovolný dar církvi v doporučené výši 5% čistého příjmu“ V minulosti tří-zdrojové financování evangelických sborů: salár, sbírky a dary (dodnes přežívá v účetních osnovách + „salárníci“) Nejsou pamětníci předválečných poměrů – dnešní 90-tiletí byli r v konfirmačním věku Dá se najít ve sborových archivech (zde: Libiš, Mělnické Vtelno): tolerance, 1. republika, dnes Seniorátní konference - Strašnice

Toleranční období Podmínka vzniku sboru: aspoň 100 rodin nebo 500 osob Podmínka povolání kazatele: služné 300 zl. Podoba modliteben Zachování povinností vůči katolickým farářům Upisování příspěvků na salarium (a na stavbu modlitebny) → utváření sítě tolerančních sborů Závazky na salarium libovolné (Nebužely, Vtelno, Kovanec) nebo sjednané (Libiš: sedláci x chalupníci x domkáři a ostatní) Nezahrnuti: domkáři, podruzi, vdovy..... Salárníci a ostatní členové sborů Po 1790: nutnost systémového zajištění příjmů i na provoz sboru – různé způsoby rozpočítávání Inspirace u katolíků: desátek To nebylo 10% příjmu (!), ale fixní věcné břemeno spojené s hospodářstvím resp. živností Ve Vtelně 1800: 75 domovních čísel, 33 plátců Seniorátní konference - Strašnice

19. století: různé pokusy Salár a kontribuce rozepsány úměrně majetkovým poměrům rodin Salární knihy (od 1870 předtištěné, viz rubriky) Neplátci saláru → malý symbolický salár (Vtelno 1870: 2 K na rodinu) Jména poplatných údů obec, číslo domu cís. král. daně Náležitost nedoplatky z min.let za rok 1871 úhrnem Odvod datum nedoplatky z min.let za rok 1871 úhrnem Nedoplatek za rok 1871 Seniorátní konference - Strašnice

Za první republiky: daňová přirážka a Nejvyšší představitelé církve placeni již od r státem Od konce 19. stol. obavy z odluky (!) R. 1925: II. synod ČCE zřídil celocírkevní společnou pokladnu (obdoba dnešního PF, ne repartic), 1926 synodní výbor rozhodl o povinných příspěvcích R. 1939: státní příspěvek na platy všech kazatelů – přímá dotace R. 1943: státní příspěvek rozdělován SR R. 1950: státní platy R. 1950: uzavření salárních knih Plátci saláru – rodiny, jednotlivci jen výjimečně Salár = malá paušální část + rozpočtované výdaje sboru rozdělené v poměru státních daní (např. z předchozího roku) Od 1930 sjednoceno podle daně z příjmu Koeficient (tzv. přirážku) pro daný rok schvalovalo VSS Seniorátní konference - Strašnice

Rekapitulace průzkumu před 3 lety Průměrná obětavost v celém seniorátě ~ 6 tisíc Kč je při vzájemné solidaritě dobrým východiskem pro budoucí samofinancování ALE: potřeba pomoci slabším sborům i mimo seniorát Podle výše saláru dvě zřetelné skupiny plátců Seniorátní konference - Strašnice

Dvě skupiny salárníků a jejich podíl na hospodaření sboru počet plátců saláru celkový salár Seniorátní konference - Strašnice

Shrnutí Hospodaření evangelických sborů v letech je opomíjenou, ale velmi zajímavou kapitolou z historie naší církve Znalost salárních modelů z minulosti může v dnešní době sloužit jako inspirace, ale i jako varování Nelze se vrátit k žádnému z nich (zásada dobrovolnosti, ochrana osobních údajů, odluka od státu, …) Jedno poučení: stávající model –X % příjmu bez ohledu na jeho výši – se jeví dlouhodobě neudržitelný (i stát při výběru daně to zohledňuje) – s tím je třeba počítat Není reálné předpokládat podstatné zvýšení tzv. dvoustovkových salárů (salár < příspěvek do sbírek) Seniorátní konference - Strašnice