Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích v letech

1/ Období let : tzv. archivní anketa = porada ved. představitelů českých archivů o jejich nové organizaci: většina odborníků pro sjednocení archivnictví + zřízení centrálního („národního“) archivu X nebylo v praxi prosazeno → proto vznik řady státních („resortních“)/specializovaných archivů: – Archiv ministerstva zahraničních věcí (1920) – Československý státní zemědělský archiv (1919) – Vojenský archiv (1919, def. podoba od 1929) – Archiv ministerstva pošt a telegrafů – Československý železniční archiv (1923) – Ruský zahraniční archiv – Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce (1932)

1/ Období let původní Místodržitelský archiv → Ústřední archiv MV - nejlepší úroveň = zemské archivy v Praze a v Brně - vznik Státní archivní školy (SAŠ) a její fungování - kompetenční spory mezi MV a Mškolství → neschopnost dohody a společné koordinace archivnictví: trvá po celé období tzv. 1. republiky, de facto až do počátku 50. let 20. stol.: – MVgesce nad státními archivy – Mškolstvígesce nad soukromými archivy -po roce 1921 utichla 1. vlna diskusí o nové organizaci archivnictví -mnoho návrhů na archivní zákon X neustálé kompetenční a jiné spory → speciální archivní zákon přijat až v roce – 1924: tzv. archivní rozluka mezi Rakouskem a ČSR (nedokončena)

2/ Období let válečné ztráty a české archivnictví - pro vývoj po roce 1945 podstatné = zrušení zemského a vznik krajského zřízení (k ): začaly být budovány „krajské“ archivy : Mškolství vytvořilo Archivní radu (v čele Zd. Nejedlý): volání po „národním archivu“. Sepětí archivů s muzei, knihovnami a historickým bádáním X správní funkce archivů až druhořadé - po roce 1945 postupně původní rozpory mezi MV a Mškolství o archivnictví rozhodnuty ve prospěch MV: postupná centralizace oboru, odstranění dřívější dvoukolejnosti, větší důraz na správní aspekty - další budování městských archivů = staly se základem pro budoucí SOkA - znárodnění průmyslu → urychlené vytváření podnikových archivů: akce na záchranu dokumentace (1951 vydala vláda nové směrnice pro podnikové archivy)

2/ Období let po převratu v roce 1948: vládní (Fierlingerova) komise pro organizaci veřejné správy + její subkomise pro archivní otázky - usnesení vlády z o archivní službě = vznik státních (krajských) archivů – byly podřízeny KNV - Státní archivní komise (1951) = při MV X měla nadresortní charakter (!): centrální orgán (dočasně) povgěřený řízením archivnictví, hl. úkolem příprava nové archivní legislativy, subkomise ediční („Archivní časopis“), skartační a podniková - Vládní nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví = zásadní význam: jednotná organizace a řízení archivnictví → vznik nového ústředního archivu českého státu (SÚA), Archivní správa MV místo zrušené Státní archivní komise poradním orgánem MV = Vědecká archivní rada, v krajích řídí archivnictví Krajské správy MV, jednotný systém evidence archiválií v archivech (JAF = jednotný archivní fond) – 1958: pokus o decentralizaci veřejné správy

2/ Období let reforma státní správy v roce 1960 = snížení počtu krajů (tj. i krajských archivů) z 13 na 7 + následné dobudování sítě SOkA (pro nová sídla OÚ) → vytvoření nové základní archivní sítě v tehdejší ČSR (v Čechách = SÚA, 7 krajských archivů, 72 SOkA) - struktura krajských archivů po roce 1960: – Krajský archiv v Praze – Krajský archiv v Třeboni – Krajský archiv v Plzni – Krajský archiv v Litoměřicích – Krajský archiv v Zámrsku – Krajský archiv v Brně – Krajský archiv v Opavě

2/ Období let : tzv. „zcivilnění“ archivnictví = reorganizace Archivní správy MV + v krajích přestali archivní referenti podléhat Krajským správám SNB X stali se zaměstnanci příslušných krajských archivů : federalizace Československa – důsledky pro archivnictví - zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví (ZoA) = historicky 1. zákonná úprava archivnictví v českých zemích + 2 hlavní prováděcí předpisy: – - Vyhláška MV č. 117/1974 Sb., o skartačním řízení – - Vyhláška MV č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech