Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: březen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Tématický okruh: Organická chemie Téma: Alkeny Anotace: Prezentace slouží žákům jako osnova probíraného učiva. Obsahuje základní údaje k tématu – typ vazby, zakončení názvů, zástupci – jejich vlastnosti a užití, alkadieny. Text (psaný černě) slouží i jako zápis do sešitu. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Majerčáková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.

ALKENY

Alkeny jsou nenasycené uhlovodíky s násobnými dvojnými i vazbami mezi atomy uhlíku v molekule. C = C zakončení jejich názvu je – en. obecný vzorec: C n H 2n

Alkeny se v malém množství vyskytují v zemním plynu, v ropě, v hnědouhelném a černouhelném dehtu. Vznikají také při krakování. Krakování je tepelný rozklad uhlovodíků s delším řetězcem na uhlovodíky s kratším řetězcem. Dochází při tom ke štěpení vazeb mezi atomy uhlovodíku C-C a vznikají kapalné a plynné uhlovodíky s menším počtem atomů uhlíku v řetězci. Probíhá buď za vysoké teploty, nebo za zvýšené teploty a přítomnosti katalyzátoru.

Zástupci Ethylen = ethen C 2 H 4 Součástí svítiplynu a koksárenského plynu. Tvoří se při krakování a syntéze benzínu. Vzniká u některých rostlin v plodech, kde urychluje jejich zrání (jablka, banány). Základní surovina průmyslové organické chemie – výroba polyethylenu, ethanolu, styrenu, yperit.

Svítiplyn je technický plyn, tvořený směsí vodíku, CO, CH 4, a dalších plynů (dusík, oxid uhličitý), používaný v 19. a 20. století především ke svícení, ale i výrobě tepla. Je obdobou koksárenského plynu, ale má lepší vlastnosti, potřebné pro rozvod po městech. Svítiplyn se používá pro osvětlování od počátku 19. století. První veřejné plynové osvětlení bylo zprovozněno 31. prosince 1813 v Londýně. Postupně se využívání tohoto plynu rozšířilo po celém světě. V Praze a Brně bylo plynové osvětlení zavedeno v roce Od konce první světové války začal být svítiplyn využíván k pohonu motorových vozidel. Rozvody svítiplynu byly prvním veřejným rozvodem energie. Po překonání nedůvěry, vyvolané několika výbuchy prvních nedokonalých zařízení, se začal svítiplyn široce využívat i pro osvětlování domácností, vytápění a vaření. Ve 20. století byl však postupně vytlačován bezpečnější elektřinou a levnějším zemním plynem.

Koksárenský plyn je směs plynů vznikající při koksování černého uhlí. Pro další využití je nutno ho vyčistit, přičemž se odstraňují např. dehet, benzol, sulfan, naftalen a amoniak. Jedná se o hořlavý plyn charakteristického zápachu. Obsahuje mj. vodík (až 60 %), methan a oxid uhelnatý (až 10 %). Vzhledem k obsahu oxidu uhelnatého je jedovatý. Kromě použití jako zdroje vodíku se koksárenský plyn používá také pro spalování. Obdobou koksárenského plynu je svítiplyn, který se získává převážně tlakovým zplyňováním hnědého uhlí kyslíkem a vodní parou.

Yperit (zvaný také hořčičný plyn) je vojenský plyn, který byl použit Němci v první světové válce. Poprvé byl objeven Frederikem Guthrie v roce 1860, v roce 1916 vynalezli němečtí chemici Wilhelm Lommell a Wilhelm Steinkopf způsob, jak produkovat plyn masově pro bojové účely. Patří do skupiny zpuchýřujících bojových látek, projevuje se leptáním sliznic. Yperit proniká i ochranným oděvem a jeho působení se urychluje na vlhkých místech (podpaží, genitálie). Oběť má pocit, že cítí vůni česneku, což zapříčiňuje sloučenina alicin. Hodně postižené části je třeba amputovat. Yperit se nazývá podle města Yprès, kde byl Němci použit. Chemicky se jedná o sloučeninu Bis(2-chlorethyl)sulfid (též nazývaný Dichlorethylthioether).

Yperit byl použit v následujících konfliktech: 1. použití Němci v první světové válce v roce u belgického města Ypres Španělsko proti Maroku v letech Itálie proti Etiopii v letech Sovětský svaz v provincii v Čínské republice rok 1930 Japonsko proti Čínské republice v letech Egypt proti Severnímu Jemenu v letech Irák proti Íránu v letech Irák proti Kurdům v roce 1988

Propen = propylen C 3 H 6 bezbarvý plyn, který jde tlakem zkapalnit. vzniká při krakování ropy užívá se k výrobě glycerinu Na co všechno se glycerín používá? polymerací se získává polypropylen

Alkadieny uhlovodíky, které obsahují 2 dvojné vazby but – 1,3 –dien – na výrobu syntetického kaučuku

Zdroje: Přehled chemie pro základní školy: Doc. RNDr. Hana Čtrnáctková, CSc., Prof. Ing. Karel Kolář, CSc., PaedDr. Miloslava Svobodová, RNDr. František Zemánek, vydalo v Praze roku 2006 SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., ISBN Přehled středoškolské chemie – Prof. RNDr. Jiří Vacík, DrSc., Doc. RNDr. Jana Barthová, CSc., Prof. RNDr. Josef Pacák, DrSc., Doc., RNDr. Bohuslav Strauch, CSc., PaedDr. Miloslava Svobodová, RNDr. František Zemánek, SPN Praha 1995, ISBN Základy praktické chemie 2 – doc. RNDr. Pavel Beneš, CSc., PhDr. Václav Pumpr, CSc., doc. RNDr. Jiří Banýr, CSc., nakladatelství Fortuna, 2000, ISBN