EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Nervová soustava člověka Číslo vzdělávacího materiálu: ICT4/18 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Biologie člověka Autor: Šárka Kirchnerová Datum vytvoření: Garant (kontrola): Jakub Siegl Ročník: Septima a 3. ročník, Seminář z biologie, Seminář z biologie člověka Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Smysly člověka Metodika/anotace: Powerpointová prezentace slouží k základnímu probrání látky Nervová soustava člověka. Prezentace je interaktivní, lze se vracet k rozcestníku, nebo pomocí mezerníku pokračovat stále dál. Obsahuje odkazy na videa. Časový rozvrh: 45 min Zdroje: na konci materiálu Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.
Nervová soustava člověka Funkce: řídí všechny orgány v těle (přímo či nepřímo) vyšší nervová činnost: instinkty, učení, paměť, řeč, myšlení základní stavební a funkční jednotka: neuron základní funkční prvek NS: reflexní oblouk
Kam dál? Neuron Nervový vzruch Stavba CNS Periferní nervstvo Synapse Páteřní mícha Mozek Zdroje Nemoci NS Reflexní oblouk
Neuron tělo: – 1 velké jádro, 1 jadérko – z organel vyniká hrubé endoplazmatické retikulum: Nisslova tigroidní substance, tigroid výběžky: – dendrity – krátké, dostředivé – axon = neurit vždy jen jeden, odstředivá dráha kryt myelinovou pochvou (vytvářena gliovými buňkami) pochva není souvislá – Ranvierovy zářezy – rychlejší přenos vzruchu neuroglie – podpůrné nervové buňky – astroglie – vyživují neurony – oligodendroglie – vytváří myelinovou pochvu (v periferním nervstvu Schwannovy buňky) – ependymální buňky – vystýlají dutiny CNS, podílí se na tvorbě mozkomíšního moku – mikroglie – schopnost fagocytózy – imunitní děje v NS
Neuron
Vznik a přenos vzruchu mezi vnějškem a vnitřkem buňky existuje klidový membránový potenciál (zhruba -70 až -90 mV) dočasná, vratná, rychlá změna membránového napětí se označuje jako akční potenciál (změna až + 40 mV) nervový impuls se ale rychle uklidňuje a nastává návrat do klidových hodnot při průchodu vzruchu se mění právě propustnost pro K + a Na + ionty a dojde depolarizaci a repolarizaci membrány
Klidový membránový potenciál Depolarizace a repolarizace Šíření akčního potenciálu
Synapse spojení neuronů akční potenciál putuje z těla neuronu axonem když dorazí k terminálu, způsobí vylití mediátoru do synaptické štěrbiny a jeho navázání na receptory postsynaptické membrány to způsobí změnu propustnosti membrány pro ionty sodíku a vznik nového akčního potenciálu
Synapse po změně permeability může dojít i k inhibici synapse a nepřevedení vzruchu mediátory = neurotransmitery – acetylcholin, kyselina glutamová, glycin, dopamin, noradrenalin, adrenalin, histamin, serotonin a další Videa: Zde
Reflexní oblouk funkční jednotka nervové soustavy tvoří ho vždy: – receptor (smyslový orgán) – vznik vzruchu – dostředivá (aferentní, senzitivní) dráha – centrum (mozek, nebo mícha) – zpracování signálu – odstředivá (eferentní, motorická) dráha – efektor (výkonný orgán) – většinou sval
Obecná stavba CNS Obaly CNS: – Tvrdá plena – zevní obal mozku a míchy, sahá k druhému křížovému obratli – Pavučnice – tenká vazivová vrstva – Omozečnice – měkká plena mozková – jemná, prokrvená vrstva Šedá hmota mozková – těla nervových buněk, v míše uvnitř, v mozku na povrchu Bílá hmota mozková – axony, v míše na vrchu, v mozku uvnitř CNS tvoří – páteřní mícha – mozek
Páteřní mícha probíhá páteřním kanálem od C1 do L2, pokračuje útvarem zvaným cauda equina nahoře přechází v prodlouženou míchu vychází z ní 31 párů míšních nervů (tvořeny předními a zadními kořeny míšními přední kořeny obsahuje převážně vlákna motorická, zadní převážně senzitivní obranné a napínací reflexy ústředí jednoduchých svalových úkonů zornicový, vyprazdňovací reflex, genitální reflexy vzestupné a sestupné dráhy
Páteřní mícha
Mozek uložen v lebeční dutině muži cca 1450 g, ženy 1350 g Rozdělení mozku: – Zadní mozek prodloužená mícha – v ní IV. mozková komora Varolův most mozeček – Střední mozek – Přední mozek mezimozek – III. mozková komora koncový mozek – I. a II. mozková komora Mozkový kmen – prodloužená mícha + most + střední mozek
Mozek
Prodloužená mícha 2 – 2,5 cm dýchací a kardiovaskulární centrum, centrum pohybů trávicího ústrojí, vylučovacího ústrojí centra retikulární formace (rozptýlená šedá hmota uvnitř bílé) – kontrolují bdělost mozkové kůry, pozornost vzestupné a sestupné dráhy
Varolův most z bílé hmoty, uvnitř ostrůvky šedé hmoty (kontrola produkce slin a slz) spojuje koncový mozek s mozečkem a míchou přes prodlouženou míchu vlákna vzestupná a sestupná vystupuje z něj trojklanný nerv
Mozeček skládá se ze dvou polokoulí spojených červem charakteristický „strom života“ na řezu reflexní ústředí motoriky: – udržování tělesné rovnováhy – koordinace úmyslných jemných pohybů – koordinace pohybů – chůze, běh, postoj – jeho činnost ochromována alkoholem
Mozeček
Střední mozek horní část = čverohrbolí – přední pár hrbolů – neuvědomělé zrakové reflexy: zornicový, otáčení hlavy za světlem, souhra a pohyby očí – zadní pár hrbolů – neuvědomělé sluchové reflexy: otáčení hlavy za zvukem střední část – černé jádro – ovlivňuje činnost bazálních ganglií velkého mozku; při narušení třes, svalová ztuhlost – červené jádro – vliv na tonus, postoj a pohyby spodní část – průchodiště vzestupných a sestupných drah
Mezimozek překryt hemisférami koncového mozku v něm III. mozková komora
Mezimozek Stavba: – thalamus – hypothalamus podvěsek mozkový = hypofýza (připojen pod hypothalamus) – žláza s vnitřní sekrecí – epifýza = šišinka - připojena na strop III. mozkové komory – další žláza s vnitřní sekrecí
Mezimozek Thalamus – spojen s mozkovou kůrou – význam při přijímání a předávání veškerých vzruchů k mozkové kůře (kromě čichu) – udržování bdělého stavu – „brána vědomí“ – pocit vlastního „já“ Hypothalamus – řídí činnost jednotlivých vnitřních orgánů (nejvyšší centrum) – centrum sytosti a hladu – centrum termoregulace – centrum osmoregulace – regulace spánku a bdění – centrum afektivního a sexuálního chování
Limbický systém rozhraní nad mezimozkem řídí emotivní chování – radost, smutek, hněv, strach, láska spojen s učením a pamětí vzniká zde motivace k různým činnostem
Koncový mozek vývojově nejmladší část mozku skládá se ze dvou polokoulí (hemisfér) na povrchu zbrázděn závity, 4 laloky oddělené brázdami (rýhami)
Mozkové laloky čelní: – pohyb, myšlení, řeč, motorická oblast temenní: – senzorická oblast (část motorická), centrum kožní citlivosti, hmat, chuť, centrum pro vnímání signálů z kožních nervových zakončení spánkový: – senzorická oblast, sluch, čich týlní: – senzorická oblast, zrakové centrum
Struktura hemisfér Mozková kůra – na povrchu (2 – 5 mm), gyrifikována – řídí vědomou činnost – vývojově nejmladší část mozku Bazální ganglia – ostrůvky šedé hmoty pod mozkovou kůrou – koordinace pohybové aktivity – podílejí se na vnímání, myšlení, emocích Limbický systém Bílá hmota – množství nervových drah
Periferní nervstvo dělí se na nervy mozkomíšní (viz dále) a na nervy vegetativní Vegetativní nervy – nepodléhají naší vůli – jsou v hladké svalovině jednotlivých orgánů – Sympaticus: vystupuje z míchy krční, hrudní a bederní je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí – Parasympaticus: antagonista vystupuje z hlavy a křížové míchy zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí, zklidňuje po celkové zátěži
Míšní nervy – dělí se na segmenty - 31 párů (končí u L1)
Mozkové (hlavové) nervy I. Čichové nervy - vstupují do kyjovitých výběžků u čichového laloku II. Zrakový nerv - vede přes thalamus do zrakového okrsku III., IV., VI. Okohybné nervy V. Trojklanný nerv - má tři větve, které inervují žvýkací svaly, kůži obličeje, zuby, nosní a ústní sliznici a senzitivní vlákna jazyka V. 1 n. ophtalmicus V. 2 n. maxillaris V. 3 n. mandibularis
Mozkové (hlavové) nervy VII. Lícní nerv - inervuje mimické svaly, slinné žlázy; vstupuje do prodloužené míchy VIII. Sluchově rovnovážný nerv - vede ze statokinetického čidla na hlemýždi ve vnitřním uchu do středního mozku IX. Jazykohltanový nerv - z chuťového čidla do prodloužené míchy, inervuje také svalstvo hltanu a příušní žlázu X. Bloudivý nerv - dalece opouští oblast hlavy, podílí se na inervaci orgánů hrudní a břišní dutiny XI. Přídatný nerv - inervuje svaly krku a šíje, vede do prodloužené míchy XII. Podjazykový nerv - inervuje svalstvo jazyka a vede rovněž do prodloužené míchy
Mozkové (hlavové) nervy
Onemocnění nervové soustavy Vrozené vady – hydrocephalus – hromadění mozkomíšního moku v komorách – mikrocephalus – malá mozková část hlavy – meningokéla – rozštěp páteře (neuzavření páteřního kanálu) Zánětlivá onemocnění – meningitida – zánět mozkových blan různého původu – encefalitida – virový zánět mozku vyvolaný přenašeči – myelitida – zánět míchy – polyneuritida – zánět periferních nervů
Onemocnění nervové soustavy Poúrazová onemocnění – otřes mozku Záchvatovitá onemocnění – epilepsie Degenerativní onemocnění – roztroušená skleróza – zpomalené nervové impulsy, neznámého původu – Alzheimerova nemoc – Parkinsonova nemoc Nádorová onemocnění
Zdroje obrázků (k ) Rozcestník: Neuron: Synapse: jpg Video 1: Video 2: Video 3: Reflexní oblouk: Depolarizace a repolarizace membrány: Videa: Obaly CNS: en.svg/1280px-Meninges-en.svg.pnghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Meninges- en.svg/1280px-Meninges-en.svg.png
Zdroje obrázků (k ) Páteřní mícha: Mozek: Mozeček: Mezimozek: Limbický systém: Koncový mozek: Vegetativní nervový systém: Míšní nervy: Hlavové nervy: