Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Mozkový kmen stavba a funkce.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Obvodové – periferní nervy
Advertisements

11 orgánových soustav Soustava kosterní, svalová, oběhová, dýchací, trávicí, kožní, vylučovací, pohlavní, endokrinní, nervová, smyslová.
Obvodová NS.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
Nervová soustava funkce řídí činnost všech orgánů
Složka sady:EU III/2 č. 15 VY_32_INOVACE_Př.8.15
Obvodová nervová soustava
Obvodová nervová soustava
Nervová soustava.
BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA
BIOLOGIE ČLOVĚKA nervové (reflexní) řízení
FYZIOLOGIE NERVOVÉ SOUSTAVY
Mozek. Mozek dutina lební 1500g reflexy (svaly obličeje, slinné žlázy) integrace a koordinace aktivit celého těla zvětšení nervové trubice v hlavovém.
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Centrální nervová soustava- mozek
Nervová soustava- úvod
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu:
Nervová soustava Stavba nervové buňky: nervová buňka = neuron
Centrální nervová soustava
Nervová soustava - udržuje a řídí vnitřní prostředí těla, udržuje vztahy mezi vnitřními orgány a mezi organismem a okolím - je tvořena: centrální nervovou.
Čidla receptory.
NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové.
Mozkový kmen – truncus encephali
Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem
Centrální nervový systém
VY_32_INOVACE_PSYPS10460ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj.
SOUSTAVA NERVOVÁ Dokonalý vývoj nervové soustavy umožnil savcům dosáhnout převahu nad ostatními obratlovci. Řídícím ústrojím těla savce je mozek Největší.
Řízení lidského těla Filip Bordovský.
Nervová soustava ll Přírodopis Autor: Mgr. Irena Hudcová
NERVOVÁ SOUSTAVA II. ŘÍDÍCÍ CENTRUM.
Nervová soustava.
Řídící soustavy Nervová a hormonální.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) - stavba : - základem – neuron : Tělo Dendrity
Nervové dráhy Přednáška z anatomie
Stavba kůže. Stavba kůže Nervová soustava CNS umožňuje velmi rychlé reakce organizmu na rozmanité podněty zevního i vnitřního prostředí. Podněty-
Mozkový kmen a mozeček Filip Barinka.
Rizikové faktory a zdraví Okruh témat pro informační leták.
Autonomní vegetativní systém
NERVOVÁ SOUSTAVA 2.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
1. Nervová soustava: úvod.
Funkce - řízení a kontrola organismu - koordinace mezi orgány - zprostředkovat vztah s okolím - duševní činnost.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Nervová soustava II. Tematická oblast: Biologie člověka (1. ročník Krajinář)
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Vývoj a stavba mozku obratlovců Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Biologie - biologie živočichů Datum vytvoření21.
Nervové obvody, reflex. Nervový systém Mozek člověka je pravděpodobně nejkomplikovanější struktura na Zemi 1cm 3 mozkové tkáně obsahuje přes 50 miliónů.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2
MOZEK A NERVOVÁ SOUSTAVA
Nervová soustava II. – PNS, mícha
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA
NERVOVÁ SOUSTAVA III Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
ŠABLONA 32 Centrální nervová soustava
MOZEK I VY_32_INOVACE_ března 2014
STAVBA A ČINNOST NERVOVÉ SOUSTAVY.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
VY_32_INOVACE_08_PR_NERVOVÁ SOUSTAVA
Nervová soustava Páteřní mícha.
Název: VY_32_INOVACE_02_Mozek Škola: ZŠ a MŠ Komenského 103, Jilemnice
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_15_PŘÍRODOPIS
Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA2_P1-2
Řízení živočišného organismu
Mozkový kmen stavba a funkce Projekt OBZORY
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
Transkript prezentace:

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Mozkový kmen stavba a funkce

(obr. 1) Řez mozkem ve střední rovině Mozkový kmen

Tvořen třemi oddíly mozku: Prodloužená mícha (navazuje na páteřní míchu) Most (oddíl, ke kterému je připojen mozeček) Střední mozek (nad ním je umístěn mezimozek)

(obr. 2) Umístění mozkového kmene na řezu mozkem ve střední rovině

Mozkový kmen a talamus (obr. 3)

Mozkový kmen Funkčně jeden celek, v každé části navíc oblasti, které mají specifickou funkci. Hlavní systémy šedých hmot mozkového kmene: 1.Jádra zadních provazců 2.Jádra hlavových nervů – okrsky šedé hmoty, kde začínají/končí hlavové nervy 3.Retikulární formace 4.Jádra napojená na mozeček 5.Šedé hmoty středního mozku

1. Jádra zadních provazců signály z míšních neuronů přepojení, signál do vyšších oddílů mozku, zejména talamu a mozečku

2. Jádra hlavových nervů 1. Motorická (signály do svalů  pohyb): Řízeno na základě signálů: senzitivních jader hlavových nervů prostřednictvím interneuronu ( jednoduché reflexní pohyby – např. reakce na bolestivý podnět) z mozkové kůry (volní a naučené pohyby) z retikulární formace (složitější reflexní pohyby, např. polykání)

2. Jádra hlavových nervů 2. Visceromotorická (signály do vnitřních orgánů  vegetativní reakce): Řízeno na základě signálů: senzitivních jader hlavových nervů prostřednictvím interneuronu ( jednoduché reflexy – např. zúžení cév v kůži obličeje ve chladu) z hypotalamu (např. zčervenání tváří na emoční podnět) z retikulární formace (složitější reflexy např. produkce slin při jídle a chuťových podnětech)

2. Jádra hlavových nervů 3. Senzorická (signály z receptorů – chuť, trigeminus, jazyk, patro, sluchověrovnovážný nerv) Z periferních nervů vstupují informace: o činnosti svalů obličeje, jazyka, … ze smyslových orgánů (chuť, sluch, rovnovážné ústrojí, kůže) z vnitřních orgánů (cévy, trávící soustava, dýchací soustava) bolestivé podněty

(obr. 4) Jádra hlavových nervů (modře – senzitivní jádra, žlutě a oranžově – motorická jádra)

(obr. 5) Jádra hlavových nervů modře – senzitivní jádra červeně – motorická jádra

Zpracování chuťové informace 1. neuron z chuťového čidla do chuťového jádra v mozkovém kmeni 2. neuron z chuťového jádra do talamu 3. neuron z talamu do mozkové kůry = tři úrovně zpracování informace 1.chuťové jádro – reflexní reakce (produkce slin, zvracení při odporné chuti) 2.talamus – třídění informací, které projdou do mozkové kůry 3.mozková kůra – vnímání chuti, porozumění vnímanému

Zpracování sluchové informace 1. neuron z vnitřního ucha do sluchového jádra v mozkovém kmeni 2. neuron ze sluchového jádra do středního mozku (coliculi inferiores – viz dále) 3. neuron ze středního mozku do talamu 4. neuron z talamu do mozkové kůry = čtyři úrovně zpracování informace Složitý systém analýzy sluchového podnětu, zúčastňují se stovky tisíc neuronů (např. v coliculi inferiores kolem , v talamu ).

3. Retikulární formace síťovitá struktura šedých hmot prochází celým mozkovým kmenem, končí na kraji mezimozku (talamu) mnohonásobné obousměrné propojení jednotlivých částí RF propojeno obousměrně téměř se všemi částmi CNS - mícha, jádra hlavových nervů, mozeček, hypotalamus (+ propojení s limbickým systémem), mozková kůra (do kůry hlavně přes talamus, z kůry přímo)

Funkce retikulární formace propojení senzitivních a motorických jader hlavových nervů centrum řady reflexů a vegetativních funkcí organismu ascendentní aktivační funkce – nespecifická aktivace mozkové kůry (udržení bdělého stavu) descendentní inhibiční funkce – útlum pohybů, snížení svalového tonu při spánku descendenční facilitační funkce – udržení vzpřímené polohy těla

Funkce retikulární formace Reflexy polykací, sací, slinivý, sekrece žaludečních šťáv, rohovkový, slzivý, kašlací Životní funkce dýchání (řízení vdechu a výdechu) pneumotaktické centrum (nadřazeno dýchacímu, reguluje frekvenci a hloubku dýchání) vazomotorické (rozšíření/zúžení cév) regulace srdeční činnosti (frekvence, síla stahu srdce) zvracení (Ovlivnění „shora“ – mozková kůra / hypotalamus)

(obr. 6) Mozkový kmen s vyznačením dýchacího a pneumotaktického centra a retikulární formace

Funkce retikulární formace Aktivační funkce (ascendentní aktivační funkce) RF sbírá podněty ze smyslových orgánů (zrak, sluch, hmat, chuť) prostřednictvím talamu a hypotalamu nespecificky aktivuje mozkovou kůru – způsobuje bdělý stav, pozornost (proto při silném smyslovém dráždění – světlo, hluk, apod. … nemůžeme usnout) na aktivačních funkcích se podílí též katecholaminergní část RF (mediátory dopamin a noradrenalin)

4. Jádra napojená na mozeček v různých částech mozkového kmene, zejména v mostu axony vysílají do mozečku příchozí signály z: –mozkové kůry –páteřní míchy –retikulární formace –vestibulárních jader (mozkového kmene) Propojení výše uvedených oddílů CNS z mozečkem

5. Šedé hmoty středního mozku ve středním mozku jádra 3. a 4. hlavového nervu prostupuje retikulární formace několik dalších důležitých seskupení šedých hmot Obrázky řezů středním mozkem:

5. Šedé hmoty středního mozku Colliculi superiores propojeny se zrakovou dráhou, zrakovou korovou oblastí, jádry okohybných nervů (3., 4. a 6. hlavový nerv), RF, míchou, mozečkem podílí se na řízení konvergence očí (směřování optické osy očí do jednoho bodu), na orientačních pohybech k viděnému a slyšenému (= reflexní pohyby vyvolané zrakovým podnětem) podílí se na řízení akomodace oka (spolu s mozkovou kůrou)

5. Šedé hmoty středního mozku Colliculi inferiores přepojení sluchové dráhy (sluchová jádra  colliculi inferiores  talamus) propojeno s retikulární formací podílí se na řízení reflexních pohybů vyvolaných sluchovým podnětem (např. reflexní otočení hlavy a očí ke zdroji zvuku)

5. Šedé hmoty středního mozku Substantia grisea centralis vstupují vlákna z: –vestibulárních jader –mozečku –mozkové kůry –colliculi superiores vystupují vlákna do motorických jader hlavových a míšních nervů podílí se na koordinaci pohybu očí a hlavy směrem k viděnému

5. Šedé hmoty středního mozku Nucleus ruber vstupují vlákna z mozečku a mozkové kůry vystupují vlákna do retikulární formace, mozečku, talamu, k motorickým jádrům hlavových a míšních nervů podílí se na řízení pohybů, součást systému extrapyramidových drah, oboustranné propojení s mozečkem (koordinace pohybů)

5. Šedé hmoty středního mozku Substantia nigra obsahují černý melanin (proto „nigra“) produkují dopamin, který je dlouhými axony transportován do striata obousměrně propojena s bazálními ganglii funkčně patří do bazálních ganglií, podílí se na řízení pohybů poškození či nefunkčnost substantia nigra  Parkinsonova choroba (ochuzení pohybů, šouravá chůze, třes)

5. Šedé hmoty středního mozku Nucleus interpeduncularis vstupují vlákna z: –čichových oblastí koncového mozku –limbického systému (přes hypotalamus) vystupují vlákna do retikulární formace, odtud k visceromotorickým jádrům mozkového kmene a páteřní míchy (parasympatikus a sympatikus) součást dráhy, která propojuje čichové a emoční podněty s vegetativními funkcemi

Použité zdroje a literatura ČIHÁK, Radomír: Anatomie III. 1. vyd., Praha: Grada 1997 KOUKOLÍK, František: Já – O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. 1. vyd., Praha: Karolinum 2003 Neuroanatomie I – struktury CNS. Interaktivní učební text. Univerzita Palackého. Olomouc; on-line na Obrázky: –Obr. 1: 1cb_the_human_brain_c.jpg –Obr. 2: stuttgart.de/phonetik/joerg/sgtutorial/graphic/hirnstamm1.gif –Obr. 3: –Obr. 4: anatomy/brain-human-anatomy-diagram/nucleus-of-cranial-nerves-brainstem-fourth- ventricle-en/ ger-DE/nucleus-of-cranial-nerves-brainstem-fourth-ventricle- en_medical512.jpg –Obr. 5: –Obr. 6: 20a_pons_longitudin_c.jpg

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Vít Růžička Předmět: Mozek – komunikace – chování Datum: