PLÁN ČINNOSTI SDRUŽENÍ VELKÝCH SPOTŘEBITELŮ ENERGIÍ Karel Šimeček - SVSE/AEM Praha 3/2014

Hlavní oblasti činnosti Cíl: konkurenceschopnost cen 1.Evropská energetická legislativa Horizont 2020 a 2030, EEAG, šetření DG Competition 2. Novely energetických zákonů technická a velká novela EZ, novela zákona o POZE 3 Liberalizace a regulace zásady 4.Regulačního období

Dualita energetické politiky EU Rozum Lisabonská strategie Konkurenceschopnost Liberalizace trhu s energiemi Působení trhu na cenu komodity Rozvoj transportních sítí Unbundling – oddělení a regulace monopolních služeb sítí Dominantní podíl tržní, komoditní složky v celkové ceně energií Víra Altruismus Parlamentu EU Boj proti klimatickým změnám Omezení spotřeby fosilních paliv ETS – povolenky CO2, C daně Podpora alternativních (?) a obnovitelných zdrojů energií Podpora úspor spotřeby energií, snižování energetické náročnosti HDP Dominantní podíl direktivní a regulované složky v celkové ceně energií

Vývoj celkových cen elektřiny pro průmysl Eur/kWh Eurostat, kategorie spotřeby (70-150GWh/r)

Vývoj celkových cen plynu pro průmysl Evolution of wholesale gas prices: US, UK, Germany and Japan (USD/mmbtu)

Současnost: Sílící hlasy rozumu, zneužitá naivita víry (k spekulaci) Evropský průmysl ztrácí pozice ve světovém obchodu, zejména v době poklesu cen. Ke své renesanci potřebuje: Návrat k lisabonské strategii tj. k světově konkurenčním cenám energií. Dokončit liberalizaci trhů, unbundling a synchronizaci regulace monopolů. Dořešit problémy vzniklé při realizaci cílů Horizont 2020,před vyhlášením cílů 2030 Odstranit diskriminaci při naplňování altruistických cílů EU

Společný postup sdružení a asociací evropského průmyslu

1.Snížení dopadů nákladů na dekarbonizaci do cen energií 2.Poměrné a úměrné náklady na přenos 3.Efektivní trh s energetickými komoditami 4.Přizpůsobení výroby energie poptávce 5.Podpora inovací pro snížení spotřeby 6.Pravidelné srovnávací posuzování nákladů průmyslu na energii z hlediska jeho konkurenceschopnosti „ Tool box of policy measures to reduce energy costs “

Tool box IFIEC : Řešení CO2 Opatření: 1. Umožnění dlouhodobých osvobození od regulačních přirážek za elektřinu nebo jejich snížení pro všechna energeticky náročná průmyslová odvětví, jako jsou poplatky sloužící k financování podpory obnovitelných zdrojů 2. Podpora výzkumu a vývoje pro zajištění zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie místo prosazování nezralých technologií; postupné odbourání dotací na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou; současná stimulace používání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nákladově efektivním způsobem (s ohledem na zvolenou technologii) 3.Urychlit zavedení „předvídatelného“ systému EU pro plnou kompenzaci nákladů na CO 2 v cenách elektřiny ve všech členských zemích na základě skutečné výroby Politické prostředky: Pravidla státní podpory Pokyny pro používání elektřiny z obnovitelných zdrojů Pokyny pro státní podporu Realizace v členských zemích Zahrnutí náhrady do systému obchodování s emisemi (ETS) (bezplatné povolenky)

Klimaticko-energetická politika EU: Cíle do roku 2030 Pozice ČR ANO 35% NE Návrh EK ANO 40% ANO 27% MOŽNÁ Evropský parlament: Ambiciózní státy = Green Growth Group BE, DK, EE, FI, FR, DE, IT, NL. PT, SI, ES, SE, UK Podpora návrhu EK Pozice jednotlivých členských států i institucí EU se liší Realistické státy V4, RO, BG Nižší cíl pro CO 2 Žádný cíl pro OZE Přijetí až po COP 15 PL – žádný cíl pro CO 2

Pozice v ČR je slabá i v rámci EU €/kWh

Vysoké zatížení domácností v ČR cenami energií CZ č.3 EU

Porovnání cen elektřiny pro různé skupiny odběratelů ?

Závěry V ČR jsou jedny z nejvyšších celkových cen elektřiny v EU pro průmysl. Rozdíl celkových cen elektřiny pro průmysl a obyvatelstvo je jedním z nejnižších v EU. Přesto jsou ceny elektřiny pro obyvatelstvo jedny z nejvyšších ve skupině států s nižší kupní silou obyvatel. Vzhledem k tomu, že burzovní ceny v ČR jsou na úrovni EU, zdražuje nám elektřinu neúměrně vysoká regulovaná složka

ČR 2014: Zastaven 5ti letý růst regulovaných poplatků Regulované poplatky za síťové služby rostly po zahájení poklesu ceny komodity od roku 2009 Prudký růst poplatků za OZE byl zastaven letos díky vyššímu příspěvku ze stát. rozpočtu Složky ceny elektřiny pro průmyslový podnik

Společné výsledky 4-letého úsilí – strop cenové přirážce za OZE

Odstranění nedostatků v systému podpory OZE Novelizace zákona 165/2012 a její uvedení do praxe od roku 2014, dokončení notifikace ze strany DG Competition Tlak na Evropské orgány k zachování, ale sjednocení protekcionismu evropského průmyslu, nastavení systému osvobození v ČR Příprava velké novely – ujasnění doby podpory OZE v návaznosti na zákonnou návratnost investic, evropský systém podpory průmyslu Zajištění objektivního měření dodávek do sítě

Tool box IFIEC : Transport Opatření: Ocenění stabilizující funkce stabilního a přitom dosti flexibilního profilu spotřeby energeticky náročných průmyslových odvětví ve světle kolísavých zdrojů: 1.Stimulace spravedlivé a nákladově efektivní struktury poplatků za přenos pro průmysl se zohledněním jeho profilu spotřeby včetně předvídatelnosti základního zatížení, modularity a schopnosti pozastavit odběr 2. Umožnění osvobození od „vícenákladů“ na přenos kvůli elektřině z obnovitelných zdrojů a stanovení jejich stropu Politické prostředky: Pokyny pro státní podporu Struktura tarifů za přenos (TSO a NRA) Pravidla státní podpory (včetně Pokynů pro státní podporu) Správci energetických sítí Vnitrostátní regulační orgány

Přenos, distribuce a služby sítí „Kde není konkurence musí být nezávislá regulace“ Do regulované složky cen je možno zařazovat adresně jen náklady vyvolané různými skupinami spotřebitelů. Nákladové položky musí být přiměřené tržním nabídkám Náklady systémových služeb na podporu exportu energií či vyvolané výrobou by neměly být součástí regulovaných složek ceny (Gkomponenta, CfD) Oddělení regulovaných činností od komerčních musí být průhledné a kontrolované Synchronizace na úrovni EU je nezbytná

Vysoké náklady na přenos a distribuci v ČR Source: European Commission; calculation based on data from Eurostat and ENTSO-E.

Infrastruktura Systémové služby Ztráty Ostatní příplatky CZ č.3 Porovnání poplatků za přenos elektřiny v EU SK č.1

Regulace jako podpora liberalizace 4. Regulačního období musí být založeno na analýzách oprávněnosti nákladů, investic a ziskové marše i jejich správné alokace na jednotlivé skupiny odběratelů Součástí podkladů pro RO by měl být benchmarking regulovaných sazeb pro různé skupiny odběratelů v EU Upevňovat nezávislost regulátora a jeho možnosti kontrolovat regulované subjektů Dořešit efektivitu a kontrolu unbundlingu

Úspory energií Průmysl souhlasí s pobídkami na úsporu fixních energií – zateplování, topné systémy, měření. Problematická je však technologická úspora vyjádřená v snížení energetické náročnosti HDP. Snižování jednicové spotřeby je hlavní nákladový nástroj EII, cílem je však zvyšovat kapacitu výroby a tržní pozici evropských firem. Pobídky a hodnocení by měly oba tyto protichůdné faktory vzít v úvahu. Metriky v oblasti úspor energií nejsou ještě dořešeny ani ve strategii 20/20/20. Průmysl nesouhlasí s jejich změnou na 40/30/40

Jednicová úspora energií versus růst kapacity

Shrnutí Návrat k lisabonské strategii a zvyšování konkurenční pozice průmyslu je prioritou Velcí spotřebitelé podporují rozhodnutí vlády ČR sledovat pouze cíl snižování CO2 při respektování rizika carbon leakage a za principu benchmarkingového přidělování povolenek pro průmysl. Investice do OZE by se měly řídit běžnými tržními pravidly Podpora úspory energií by měla mít formu podpory inovací a výzkumu