ENVIRONMENTÁLNÍ TECHNOLOGIE A INTEGROVANÁ PREVENCE (IPPC) V ČR a EU seminář PK ČR 2009 Odbor bezpečnosti potravin MZe Ing. Petr Zajíček

Program podpory environmentálních technologií v ČR -mezirezortní pracovní skupina ETAP (akční plán envi-tech) Ministerstvo zemědělstvíMinisterstvo zemědělství Program výzkumu v agrárním sektoru na léta zahrnuje výzkum, vývoj a rozvoj nových technologií a inovací technologických procesů--- podprogram I. Efektivní postupy v agrárním sektoru podprogram II. Ochranné šetrné postupy hospodaření Podprogramy zahrnují energeticky nenáročné systémy skladování a zpracování, technologie pro produkci a následné využití obnovitelných a odbouratelných biomateriálů, omezení negativních dopadů ochrany rostlin na životní prostředí snižování energetické náročnosti výrobních postupů. Výzkumné úkoly jsou zaměřeny zejména na šetření energie a vody- kompostárny, bioplynové stanice a.t.d.). Národní akademie zemědělských věd zaměřuje své výzkumné úkoly na podprogramy I,II

Program podpory environmentálních technologií v ČR -mezirezortní pracovní skupina ETAP (akční plán envi-tech) Využívání energetických služeb –EPC „Energy Performance Contracting“ ►energetická analýza, ►návrh projektu úspor energie,► instalace vybraných technických prvků a technologií, ►pravidelná údržba instalovaných a provozovaných zařízení a proškolení obsluhy. Součástí služby je zajištění financování investice bez finančních prostředků vlastníka zařízení. Náklady na investici se následně splácejí z úspor za energii. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie byl vyhlášen usnesením vlády ČR č. 1326/2006. Část A - Program EFEKT v gesci MPO -realizace energeticky úsporných opatření zaváděním komplexních energetických služeb se zárukou (EPC) podnikem energetických služeb (Energy Saving Company). Rozvoj energetických služeb-EPC není závislý na poskytování státních podpor vzhledem k principu samofinancovatelnosti vybraných investičních akcí vedoucích k úsporám energie. Hospodářská komora ČR v rámci své energetické sekce zřídila pracovní podskupinu pro EPC. V současnosti nabízí tuto službu přes 20 společností, které jsou buď konzultační nebo montážně-investiční skupiny. Byla vydána publikace „Energetické služby“ se zárukou, kterou financovala ČSOB.

Program podpory environmentálních technologií v ČR -mezirezortní pracovní skupina ETAP (akční plán envi-tech) Indikátory pro vyhodnocování podporIndikátory pro vyhodnocování podpor Nejprve je třeba zajistit porovnatelnost indikátorů pro členské státy Evropské unie. Očekávají se jednotné pokyny pro členské státy. V roce 2007 byl na úrovni EU navržen jednotný systém ověřování environmentálních technologií ( Environmental Technology Verification) Systém energetického benchmarkinguSystém energetického benchmarkingu Ministerstvo průmyslu a obchodu se věnuje přípravě legislativy k daňové reformě, ve které může být benchmarking využit při klasifikaci dobrovolných dohod jako prostředek pro stanovení výjimek. vypracovalo pilotní projekt v r na problematiku energetického benchmarkingu v oblasti potravinářství, asanačních a kafilerních zařízení a pro velkochovy.Ministerstvo zemědělství vypracovalo pilotní projekt v r na problematiku energetického benchmarkingu v oblasti potravinářství, asanačních a kafilerních zařízení a pro velkochovy.

Důvody revize směrnice IPPC Nedostatečná aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT). V praxi stále uplatňovaná složková legislativa, nedochází k očekávaným efektům v oblasti ochrany ŽP. Důvodem jsou příliš obecné a neurčité formulace ve směrnici. Není zřejmý status referenčních dokumentů o BAT (BREF). Různé postupy stanovování emisních limitů u IPPC zařízení. Dochází tak mimo jiné k poškozování konkurenčního prostředí. Velké rozdíly týkajících se přezkumu, kontroly a aktualizace vydaných povolení. Nejasná formulace některých částí stávající směrnice IPPC. Nejednoznačný výklad znepřehledňuje povinnosti provozovatelů. Stávající směrnice IPPC nedostatečně korespondovala s tématickými strategiemi EU a může tak ohrožovat jejich plnění. Lisabonská strategie, 6. Akční plán pro ekologické technologie, Strategie udržitelného rozvoje, Better regulation. Tematické strategie o znečišťování ovzduší, pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci, pro ochranu půdy.

Zahrnované směrnice Návrh směrnice o průmyslových emisích KOM(2007) 844 v konečném znění 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění Směrnici 1999/13/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních Směrnici 2000/76/ES o spalování odpadů Směrnici 2001/80/ES o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení Směrnici 78/176/EHS o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého Směrnici 82/883/EHS o postupech dozoru a monitoringu životního prostředí v souvislosti s odpadem z průmyslu oxidu titaničitého, Směrnici 92/112/EHS o postupech harmonizace programu pro redukci a eventuální eliminaci znečištění způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.

Hlavní změny I Zařízení může být společně provozováno více fyzickými nebo právnickými subjekty (čl. 5) Povinnosti provozovatelů poskytovat pravidelné (roční) informace o shodě s podmínkami provozu (čl. 8) V návrhu se podstatně posiluje role BAT a požaduje se, aby emisní limity v integrovaných povoleních nepřekračovaly hodnoty uváděné v BREF (čl. 16). Jsou samozřejmě umožněny výjimky, ale ani ty nesmí překročit minimální požadavky na emise uvedené v návrhu. Dočasnou výjimku je možné udělit také v souvislosti se zkušebním provozem nových technologií (čl. 16). Návrh nově ukládá přezkum integrovaných povolení pokaždé (když to bude nezbytné), kdy je revidován odpovídající BREF. Lhůta na přezkum činí 4 roky od publikace revidovaného textu BREF (čl. 22). Nově postup, kdy provozovatel musí poskytnout před zahájením provozu zprávu o stavu půdy a podzemních vod (v rámci žádosti - tzv. baseline report) a po jeho ukončení má povinnost uvést místo do původního stavu (čl. 23).

Hlavní změny II Návrh nově obsahuje ustanovení týkající se inspekční činnosti. Každý stát má povinnost provádět inspekce minimálně podle požadavků uvedených v příslušném ustanovení návrhu (čl. 25) Návrh rovněž dále rozvíjí účast veřejnosti a povinnosti povolujících úřadů při zpřístupňování informací (čl. 26). Zcela nově návrh zavádí princip tzv. nově vznikajících technik a jejich podpory (čl. 30) Změny v příloze I a její rozšíření (spalovací zařízení nad 20 MW, dřevařský průmysl) Zpřísnění emisních limitů pro velká spalovací zařízení (kapitola III) Snížení požadavků na monitoring u spoluspalování odpadu (NOx, dioxiny a furany) (kapitola IV) Změny budou vstupovat v účinnost postupně mezi lety 2012 a 2016 (čl. 71 – 74)

Příloha I kategorie 6.4. a) Provozování jatek o kapacitě porážky nad 50 t denně b) Úpravu a zpracování, jiné než výlučně balení, následujících surovin, a to bez ohledu na to, zda dříve byly nebo nebyly zpracovány, za účelem výroby potravin nebo krmiv: i) ze surovin živočišného původu (jiných než výlučně mléka) o výrobní kapacitě nad 75 t denně ii) ze surovin rostlinného původu o výrobní kapacitě nad 300 t denně iii) ze směsi surovin živočišného a rostlinného původu o výrobní kapacitě v tunách za den nad: – 75, pokud A je 10 nebo více; nebo – [300 – (22,5 x A)] ve všech ostatních případech kde „A“ je podíl materiálu živočišného původu (v procentech) na výrobní kapacitě. Do konečné hmotnosti výrobku se nezahrnuje balení. Tento pododdíl se nepoužije, pokud je surovinou pouze mléko. c) Úprava a zpracování pouze mléka o kapacitě odebíraného mléka nad 200 t denně (v průměru za rok)

Příloha I kategorie 6.5. Odstraňování a zpracování konfiskátů živočišného původu o kapacitě zpracování nad 10 t denně Příloha I kategorie 6.6. Intenzivní chov drůbeže nebo prasat s prostorem větším než pro: a) kusů jatečné drůbeže nebo nosnic nebo kachen nebo krocanů b) kusů prasat na porážku (nad 30 kg) nebo c) 750 kusů prasnic V případech jiných druhů drůbeže, než které jsou uvedeny v písmenu a), nebo různých typů druhů uvedených v písmenech a), b) a c) a chovaných v témže zařízení se prahová hodnota vypočítá na základě faktorů ekvivalentu vylučování dusíku ve srovnání s výše stanovenými prahovými hodnotami.

Pozice České republiky Nepřehlednost návrhu, množství křížových odkazů, problémy definic v rámci návrhu i v porovnání s ostatní legislativou EU (biomasa, těkavé organické sloučeniny) Obtížné praktické provádění povolování, pokud má být povolení uděleno více provozovatelům (čl.5) Nový status BREF ve vztahu k emisním limitům nelze považovat za optimální – ČR předložila návrh alternativní textace čl. 16 Požadujeme zvážit množství pravomocí delegovaných na EK. Jsme připraveni diskutovat rozšíření a změny v příloze I, ale snížení prahu u energetických zařízení (kategorie 1.1.) na 20 MW nepovažujeme za zcela odůvodněné. V kategorii 6.4. b) upřesnit status aditiv a případně uvést ilustrativní výčet zpracovaných a nezpracovaných surovin. V kategorii 6.5. zpřesnit pojem animal carcasses, protože není zřejmé, jak postupovat při výpočtu kapacit, pokud se jedná o těla v určitém stádiu zpracování. Navrhujeme uvést do souladu s ostatní evropskou legislativou, zejména s nařízením č. 1774/2002/ES o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Ke kategorii 6.6. by se měl doplnit postup u faktorů ekvivalentu vylučování dusíku.

Projednávání – procedura spolurozhodování Výbor pro ŽP Zpráva 1. čtení Pozměňovací návrhy EP Pracovní skupina COREPER Rada Politická shoda Společný postoj Rada 2. čtení Souhlas s pozměňovacími návrhy EP – Přijetí návrhu

Aktualní stav žádostí o IP v resortu MZe kategorie 6.4, 6.5 a 6.6

Další informace o IPPC naleznete na: Děkuji za pozornost!