Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní inženýrství a Emise z dopravy Podklady ke cvičení Převzato a upraveno dle Zákonů a jejich prováděcích vyhlášek, Technických podmínek, ČSN specifikovaných níže

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Podklady pro emisní výpočty dle TP Intenzita dopravy 2.Skladba dopravního proudu 3.Rychlost dopravního proudu 4.Úroveň kvality dopravy (ÚKD) 5.Podklady pro výpočet více-emisí ze startů studených motorů 6.Sekundární prašnost

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.1. Emisní výpočty – Intenzity dopravy Pro výpočet emisí jsou požadovány intenzity dopravy v současné době a ve výpočtovém období jako celodenní (24h) intenzita, maximální hodinová (z celého roku) intenzita v členění podle druhu vozidel na osobní, lehká nákladní, těžká nákladní a autobusy. Zdroje dat Doporučuje se za špičkovou hodinu brát padesátirázovou intenzitu dopravy. Určení padesátirázové intenzity dopravy se provede podle TP 189 [23] viz přednášky DI 1

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.1. Emisní výpočty – Intenzity dopravy Pokud výpočet požaduje roční špičkovou hodinovou intenzitu dopravy, určí se z hodnoty RPDI vztahem I maxh = RPDI x k RPDI,maxh kde:(15) I maxh maximální hodinová intenzita dopravy [voz/h] RPDIroční průměr denních intenzit [voz/den] k RPDI,maxh přepočtový koeficient ročního průměru denních intenzit dopravy na maximální hodinovou intenzitu dopravy [-] Koeficient k RDPImaxh je stanoven podle charakteru provozu na komunikaci v tabulce viz níže.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.2. Emisní výpočty – Skladba dopravního proudu V případě, že není známa skladba dopravního proudu v potřebném členění, lze užít údaje o průměrné skladbě dopravního proudu podle kategorie komunikace z tabulky Poznámka: Pro rychlostní místní komunikace se doporučuje užít skladby dopravního proudu odpovídající jejich dopravnímu významu (např. koeficientů pro dálnice a rychlostní silnice nebo pro silnice I. třídy)

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.2. Emisní výpočty – Skladba dopravního proudu Pokud je nutné znát podrobnější rozdělení podílu intenzit nákladních vozidel, využijí se údaje z tabulky

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.3. Emisní výpočty – Rychlost dopravního proudu Pro výpočty emisí je potřebná znalost průměrné rychlosti dopravního proudu (v závislosti na charakteru komunikace a provozu). Postupuje se obdobně jako při zjišťování rychlosti pro potřeby hlukových výpočtů viz předchozí prezentace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.4. Emisní výpočty – Úroveň kvality dopravy (ÚKD) Pro výpočty emisí se sleduje ukazatel kvality dopravy na úsecích a křižovatkách, kapacita zejména křižovatek (popř. úseků komunikační sítě) a délka vzdutí (průměrná doba čekání). Postupuje se obdobně jako v případě dat pro hlukové výpočty. Pro výpočty délky vzdutí (průměrné doby čekání) se provedou výpočty kapacity křižovatek Plynulost dopravního proudu se vyjadřuje pomocí stupně úrovně kvality dopravy. Souvislost stupně úrovně kvality dopravy se stupnicí používanou programem MEFA ( program pro výpočet emisí):

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.5. Emisní výpočty – více emise ze studených startů Výše emisí i spotřeba paliva je přímo po startu vyšší než za normální jízdy s teplým motorem. Způsobuje to větší tření studeného motoru a oleje, navíc u benzinových motorů je směs vzduchu a benzinu bohatší. Z hlediska produkce emisí je pak zásadní skutečnost, že katalyzátor po studeném startu nepracuje v optimálním režimu a vozidlo tak produkuje po určitou dobu (do zahřátí katalyzátoru) výrazně vyšší emise (zejména CO a organické látky). Tato problematika je důležitá pro specifické stavby (např. obchodní a nákupní centra, velká sportovní zařízení, velká města). Naopak u komunikací typu dálnic, rychlostních silnic, popř. silnic I. třídy v extravilánu je výpočet těchto hodnot bezpředmětný.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.5. Emisní výpočty – více-emise ze studených startů Výše emisí je závislá na celé řadě ovlivňujících faktorů znázorněných na schématu výpočtu emisí (viz dále). Hlavní faktory, které ovlivňují výpočet více- emisí ze startů studených motorů konkrétního vozidla, jsou: typ a emisní kategorie vozidla, okolní teplota během odstavení vozidla, délka jízdy, resp. doba uplynulá od startu, chování řidiče, doba odstavení vozidla před startem.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.5. Emisní výpočty – více-emise ze studených startů

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.5. Emisní výpočty – více-emise ze studených startů Pro výpočet víceemise na konkrétním úseku komunikace jsou pak vstupní data transformována do následující podoby: průběh průměrných měsíčních teplot během roku (při odstavení venku) nebo průměrná teplota v garáži, procentní rozdělení vozidel podle doby odstavení vozidla před startem, procentní rozdělení vozidel podle dráhy ujeté od startu k dané komunikaci. Další data jsou pak společná se standardním výpočtem emisí: dynamická skladba vozidel, rychlost a plynulost jízdy, podélný sklon komunikace, výpočtový rok a intenzita dopravy na komunikaci. Data se kombinují z dopravních průzkumů délky stání vozidel s výstupy matema- tického modelu. Zohlednění těchto veličin závisí na způsobu výpočtu. Počítají-li se emise pro celou síť, může se pro výpočet použít střední rozdělení délky cest a střední rozdělení doby stání. Výsledkem je střední navýšení vlivem studeného startu. Počítají- li se emise jen pro jeden určitý úsek komunikace, musí se určit délka jízdy, kterou jednotlivá vozidla ujela od startu do místa posuzovaného úseku, a doba stání těchto vozidel před startem.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.6. Emisní výpočty – sekundární prašnost Jedná se o prachové částice, usazené na povrchu vozovky a zvířené pohyby vozidel po komunikaci - pevné částice či jejich frakcí, případně látky, které jsou na pevné částice vázány a spolu s nimi jsou usazeny v silničním prachu: persistentní organické polutanty, těžké kovy apod. Pro určení emisních faktorů pro sekundární prašnost neexistuje v ČR dosud závazná metodika. Obvykle je používán výpočet podle metodiky US EPA, případně s úpravou některých parametrů na podmínky ČR. Metodika stanoví produkci emisí zvířených částic na základě následujících vstupních dat: intenzita dopravy na posuzovaném úseku, průměrná hmotnost vozidel v dopravním proudu, rychlost jízdy, množství prachových částic na vozovce, počet srážkových dnů.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ad.6. Emisní výpočty – sekundární prašnost Množství prachových částic závisí na dopravním významu komunikace, na více zatížených komunikacích je méně prachových částic v g/m2 povrchu. Dále závisí na technických charakteristikách komunikace a na způsobu její údržby. Pokud není známa průměrná hmotnost vozidel v dopravním proudu, využije se tabulka

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Zákony a Normy [1]Zákon č. 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů [2]Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích [3]Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích [4]Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší [5]Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích [6]Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí [7]Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [8]Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví [9]Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb. [10]Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel [11]Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích [12]Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti [13]Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší [14]Nařízení vlády č. 148/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [15]ČSN Názvosloví silničních komunikací [16]ČSN Projektování silnic a dálnic [17]ČSN Projektování křižovatek na pozemních komunikacích [18]ČSN Projektování místních komunikací

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Technické podmínky [19]TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích, II. vydání, CDV, 2006 [20]TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích, V-Projekt Ostrava, 2005 [21]TP 180. Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy, EVERNIA s.r.o., 2006 [22]TP 188. Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek, EDIP s.r.o., 2007 [23]TP 189. Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích, EDIP s.r.o., 2007 [24]TP Dopravně inženýrská data pro kvantifikaci vlivů automobilové dopravy na životní prostředí

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Literatura [25]Rámcová směrnice 96/62/EC On ambient air quality and management [26]Směrnice 2002/49/EC o hodnocení a řízení environmentálního hluku [27]Využití dopravně inženýrských dat a metod pro kvantifikaci vlivů dopravy na životní prostředí (Závěrečná zpráva projektu č. 1F55A/065/120), EDIP s.r.o., 2010 [28]Liberko, M.: Metodické pokyny pro výpočet hladiny hluku z dopravy, VUVA Brno,1991 [29]Novela metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, Český ekologický ústav Praha, 1995 [30]Hluk v životním prostředí, Planeta č. 2/2005, MŽP, 2005 [31]Výhledové koeficienty růstu dopravy pro období , Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2007 [32]André, M., Hammarstrom, X., Reynoud, I.: Driving statistics for the assessment of polutant emissions from road transport, INRETS Report LTE 9906, 1999 [33]Vybrané podklady geografického informačního systému ŘSD, Silniční databanka Ostrava [34]Ministerstvo životního prostředí ČR: Emisní faktory motorových vozidel, 2002 [35]Píša V. a kol.: MEFA 06 - program pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla ( ) [36]U.S. EPA: AP-42 - Compilation of Air Pollutant Emission Factors [37]Šebor G. a kol.: Projekt VaV MD ČR 1F54E/121/520 Souhrnná metodika pro hodnocení emisí znečišťujících látek ze silniční dopravy, souhrnná zpráva za rok 2007 [38]Zjištění aktuální dynamické skladby vozového parku na silniční síti v ČR a jeho emisních parametrů v roce 2005, ATEM - Ateliér ekologických modelů, s.r.o., 2006 [39]Adamec, V.: Výzkumný záměr 2, Výzkum spolehlivosti a bezpečnosti silniční dopravy včetně jejího vlivu na životní prostředí ve vztahu k trvale udržitelné mobilitě, Souhrnná zpráva o stavu řešení výzkumného záměru za rok , CDV, 2004