STANIČNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Martin Hanton Odbavovací a informační systémy (20Y1OI) FD ČVUT, 2013

Historie První informační kanál - železniční zřízenci Později vývěsní jízdní řád – existuje dodnes (zejména v menších stanicích, resp. zastávkách)

Historie Vývěsní jízdní řády sloužily naprosto dostatečně po dlouhou dobu, později doplněny tabulemi odjezdů a příjezdů Dalo celkem práci tabule aktualizovat při změně grafikonu, zvlášť ve větších stanicích

Historie Přibývaly požadavky na obsáhlost a aktuálnost informací: číslo koleje / nástupiště, zda má vlak zpoždění, příp. jak velké Od 20. let 20. století instalace rozhlasu Začátkem 50. let byl rozhlas i v těch nejmenších stanicích

Staniční rozhlas Záleželo na artikulačních schopnostech operátora Vznik rozhlasových budek – eliminace ruchů Experimenty s magnetofonovými nahrávkami Časově náročné přetáčení Pásky se často zasekly či přetrhly V provozních podmínkách takřka nepoužitelné Na scénu přišel vynález firmy Elektročas

Pragotron (Signaltron) Vyvinut roku 1969, primárně jako informační systém pro nádraží, letiště a velké autobusové stanice Postupně instalován na 33 největších nádražích v zemi Největší výhody Okamžitá informovanost cestujících o změnách Umístění přímo na nástupištích a v podchodech Revoluce v informovanosti cestujících, zanikla funkce staničního informátora

Pragotron – princip Uvnitř každé listové jednotky je kontaktní bubínek s motůrkem, hřídelka s kartičkami a deska plošných spojů Pro každý konkrétní list existuje specifická kombinace kontaktů na bubínku Do každé tabule vedl mnohažilový kabel z centrálního panelu v dopravní kanceláři Ten ovládala operátorka

NET 2000 (Solari, Itálie) Ještě cca před 20 lety byl Pragotron jediným tuzemským informačním systémem Začátkem 90. let byl Pragotron na pražském hlavním nádraží nahrazen italským systémem NET 2000 V roce 1996 se jej dočkalo i Brno NET 2000 je dodáván od roku 1988 a byl nainstalován na více než 150 nádražích v 6 zemích

…a opět Elektročas Tentokrát s moderními LCD displeji Trendem je sdělovat co nejvíce důležitých informací pomocí elektronických infotabulí – nádražní haly, nástupiště, podchody, čekárny… Možnost informovat cestující o změnách, výlukách a různých akcích v reálném čase Elektronika řízena centrálně V dnešní době existují aplikace pro mobilní zařízení, které informační tabule z největších nádraží přenesou přímo na displej

LCD tabule firmy Elektročas

Ukázka mobilní aplikace

Vývoj hlasových IS Firmy zabývající se vývojem vizuálních systémů začaly nabízet své produkty jako kompletní balíčky včetně hlasových systémů Jedná se o počítačem ovládané hlasové systémy Výběr hlášení z namluvené hlasové banky, kdy počítač sám řadí věty v hlášení dle přednastaveného výběru U nás tento systém poprvé použit roku 1991 ve stanici Praha- Holešovice, kde hlásil německy a anglicky Česky poprvé promluvil v roce 1993 na pražském hl. n. Jednalo se o systém HIS (Hlasový informační systém) od firmy MikroVOX

Sestavování hlášení (MikroVOX)

Přehled používaných hlasových IS Hlasový informační systém HIS Výrobce: MikroVOX Od: 1993 Mluví: Václav Knop Hlasový a vizuální informační systém HaVIS Výrobce: Starmon Choceň Od: 1994 Mluví: Alexandr Postler Integrovaný informační systém stanice INISS Výrobce:CHAPS Od:1999 Mluví: Danuše Hostinská-Klichová

Závěr Dnešní informační systémy jsou velice přesné a aktuální Individuální distribuce informací, např. pomocí mobilních zařízení Velká nádraží jsou často přehlcena informacemi Cestující přestávají neustálý příval informací z perfektně srozumitelných slov vnímat Značně se snížil podíl lidské práce Děkuji za pozornost

Zdroje (1) ŽELEZNIČÁŘ číslo 1, ročník XX (2) Rostislav Jančar: Jak se řídí vlaky na pražském Hlavním nádraží (31. července 2006), dostupné online na (3) (4) (5)