Vyvlastnění
představuje nejzávažnější veřejnoprávní zásah do majetkových práv jednou ze základních hodnot v demokratickém právním státě je ochrana vlastnictví již ale nikoliv „neomezené právní panství nad věcí“, při absolutním respektu nelze realizovat některé společenské potřeby veškerá veřejnoprávní regulace je o omezování soukromých práv (tedy i majetkových) v určitých případech nutno zásadně omezit či vyloučit přísné ústavní a zákonné podmínky
Vyvlastnění čl. 11 Listiny základních práv a svobod, jehož odstavec třetí stanoví, že „vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu“ čl. 4 odst. 4 Listiny, dle kterého omezení základních práv a svobod nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro která byla stanovena zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR účely vyvlastnění - stanoveny ve zvláštních zákonech (např. zákon stavební, zákon o státní památkové péči, atd.)
Vyvlastnění Lze rozeznávat tyto způsoby omezení majetkových práv vyvlastnění (obecná + zvláštní právní úpravy) územní omezení věcná a jiná omezení
Vyvlastnění – obecná právní úprava
Podmínky vyvlastnění: Listina, kdy dle čl. 11 odst. 4 vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu (1.), a to na základě zákona (2.) a za náhradu (3.), Zákon o vyvlastnění: vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem (tzv. expropriační titul) a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného pokud se sleduje vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území (včetně umísťování staveb a jejich změn), lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování vyvlastnění má vždy subsidiární povahu obsah a rozsah vyvlastnění musí být přiměřený účelu, pro který se vyvlastňuje = princip proporcionality
Vyvlastnění – obecná právní úprava Náhrada: vyvlastnění lze provést výlučně za náhradu náhrada ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, popř. ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemeni. kromě toho náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů… poskytuje vyvlastnitel jednorázově v penězích, a to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. nezaplatí-li vyvlastnitel vyvlastňovanému náhradu za vyvlastnění do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty určené v rozhodnutí o vyvlastnění, může být na žádost vyvlastňovaného vyvlastnění zrušeno. náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku Práva třetích osob
Vyvlastňovací řízení Správní řízení Zákon o vyvlastňování, subsidiárně správní řád Věcná příslušnost - tzv. vyvlastňovací úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, magistráty územně členěných statutárních měst a hl. m. Prahy), výkon přenesené působnosti Místní příslušnost - poloha nemovitosti Účastníci řízení Řízení výlučně na žádost
Vyvlastňovací řízení Náležitosti žádosti Poznámka do KN Princip ústnosti, koncentrace řízení, legální teorie důkazní Výrok rozhodnutí Zrušení vyvlastnění Prostředky ochrany – v rámci VS - soudní ochrana
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury zjednodušení podmínek předchozího návrhu na získání práv dohodou (doručování) možnost zvýšení ceny (pro koupi či směnu) v návrhu dohody (až 1,15krát u stavebních pozemků, resp. 16krát u nestavebních), pokud nabyvatelem stát či právnická osoba státem založená (jinak bez omezení) 4letá základní lhůta pro zahájení uskutečňování účelu vyvlastnění omezení odkladného účinku žalob subsidiárně platí v ostatním zákon o vyvlastnění
Zvláštní právní úpravy vyvlastnění A) vyvlastnění pro účely zajišťování obrany státu zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, lze uskutečnit pouze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu (k tomu viz ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR), lze vyvlastnit nemovitosti i movité věci pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak, vyvlastnění se provádí ve zkráceném řízení, rozhodnutí musí být vydáno do 7 dnů od zahájení řízení jinak platí obecné požadavky pro vyvlastnění, zákon z nich zdůrazňuje zejm. subsidiaritu a povinnost poskytnout náhradu, odvolání nemá ze zákona odkladný účinek, vyvlastněné věci se stávají majetkem státu,
Zvláštní právní úpravy vyvlastnění Pozemkové úpravy zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, pozemkovými úpravami se prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy, pozemkové úpravy se provádí ve veřejném zájmu, v těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena, současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, zlepšení životního prostředí, ochrana a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny, vždy jde o řízení zahajované ex offo, návrh pozemkových úprav schválí pozemkový úřad, pokud s ním souhlasí vlastníci aspoň tří čtvrtin výměry daných pozemků, které jsou v rámci pozemkových úprav řešeny, schválený návrh je pak závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. zřízení či zrušení věcného břemene, jakož i určení úhrady, vůči nesouhlasícím vlastníkům tedy pozemkové úpravy mohou vést k nucenému přechodu či omezení vlastnického práva.
Územní omezení vlastnických práv instituty správního práva zakládají v řadě případů i územní omezení výkonu majetkových práv společným znakem těchto institutů je, že vymezují určité území, kde je výkon těchto práv modifikován, bývají koncipovány obecně jako stanovení způsobu využití daného území, které podmiňuje navazující správní činnost, nebo jako zákaz či omezení určitých činností v daném území či jejich podmínění úředním povolením, popř. jde o povinnost strpět na daném území určitou správní činnost, nejtypičtěji plynou takováto územní omezení z územně plánovací dokumentace, územních opatření, ochranných pásem nebo chráněných území – tyto instituty se výrazně týkají výkonu vlastnického práva k nemovitostem v daném území, územní omezení jiného charakteru pak plynou z celního práva
Jiná omezení majetkových práv Jde o skupinu institutů správního práva, které se dotýkají majetkových práv, kterým přes jejich různorodost je společné to, že výkon vlastnického práva je ve veřejném zájmu určitým způsobem modifikován, resp. že správní právo omezuje typickou soukromoprávní volnost Př. výhrada vlastnického práva státu, dispozice s některými věcmi podléhá zákonným omezením, stanovení veřejnoprávních předpokladů nabývání, držení či užívání některých věcí, absolutní zákaz držení některých věcí, retenční oprávnění státu, zástavní práva, povinnost složit peněžní záruku veřejnoprávní omezení práv k nemovitostem – věcná břemena či omezení jiného druhu, oprávnění nařídit vlastníkovi určitou činnost, oprávnění zničit věc…atd.