Náboženství jako cesta touhy Vypracovali: Dana Kopencová Milan Novotný Lenka Strachotová Eva Štěpánková

Pojem romantické touhy ● Sehnsucht= německý výraz pro touhu ● Sehnen (toužit), sucht (choroba/návyk) ● Definice sehnsucht podle C.S. Lewise: ● spojuje smutek s radostí ● její skutečný cíl uniká dosažení ● každý získaný předmět se ● ukazuje jako domnělý ● Saudade ● oba pojmy se liší v kontextu, ve kterém se utvářely

Sehnsucht ke vztahu k radosti a smutku ● 2 extrémní póly: ● 1)moment setkání, kdy se vzdálený předmět touhy ukazuje jako blízký ● Sehnsucht jako zraňující radost v pocitech úžasu a štěstí ● 2)moment odloučení, kdy je vnímána jeho nepřítomnost ● Senhsucht jako radost v pocitech smutku, spojená s očekáváním a vyhlížením ● Romantická perspektiva: stav zoufalství je způsoben nepřítomností Sehnsucht samotné

Sehnsucht ve vztahu ke vzdálenosti ● Dálka a prostor ● horizontála: stesk po vzdálené zemi a volání k cestě-např. Goethe- dívka Mignon ● vertikála: výška a hloubka

Sehnsucht ve vztahu ke vzdálenosti ● Dálka a čas ● vzpomínka a očekávání- odpor k přítomnosti a touha po včerejšcích a zítřcích

Sehnsucht ve vztahu ke vzdálenosti ● Dálka a láska ● milovaná bytost je vnímána jako nedosažitelná ● Zkušenost a přiblížení ● hledaný cíl touhy není naplněn, přesune se, nebo zmizí

Sehnsucht ve vztahu k neurčitosti ● Jazyk a negace šerosvitu ● neurčitost jazyka, kterým je romantická touha popisována ● Zahalenost a hudba ● instrumentální hudba jako klíčový prvek vyjádření této zkušenosti

Senhsucht ve vztahu k neurčitosti ● Zahalenost a prostor ● skrytý či neprozkoumaný prostor ve stínu či mlze ● Zahalenost a čas ● období přechodu, čas nenaplněnosti a očekávání

Sehnsucht ve vztahu k neurčitosti ● Zahalenost a láska ● zahalené se stává přitažlivým ● Zkušenost a odhalení ● odhalení skrytého předmětu touhy, který se ukazuje jako zdánlivý

Toužící a spokojení Homo desiderans Romantická iniciace Novalisův Jindřich Tieckův Kristián Hoffmannův Anselm Hoffmannův Elis Iniciace a symbol ženy Goethe a romantikové Vydělanost Zkušenost zevšednění

Pět postojů k Sehnsucht ● Poutník ● Tvůrce ● Snílek ● Skeptik ● Mystik

1. Poutník ● Quest = duchovní putování podnícené setkáním se vzdáleným nebo zahaleným předmětem touhy ● Koloběh hledání a nenalézání ● Nejčastějším cílem – žena ● Strach z uspokojení něčím jiným ● Únik od zklamání

● René (Chateaubriand) „Chybělo mi cosi, čím bych vyplnil propastsvého bytí. Sestupoval jsem do údolí, stoupal na horu volaje ze vší síly svých přání po ideálním předmětu budoucího horování; objímal jsem jej ve větru, domníval se, že jej uslyším v hukotu řeky. Všude a ve všem byl ten smyšlený přízrak a byly jím i hvězdy na nebi a sama podstata života ve vesmíru.“ ● Don Juan (Hoffmann)

2. Tvůrce ● Pokus o vypěstování předmětu touhy ● Ideál se stává předmětem vlastního díla ● Tvorba je cestou k absolutnu ● Vlastní dílo je náhražkovým náboženstvím

Tvůrce jako umělec ● Edward Burne-Jones ● Krása a zachycení ideálu ● "Jinosvět" ● Nepřípustná ošklivost ● Předmět touhy zpřítomněný ve vlastním díle

Tvůrce jako revolucionář ● William Morris ● Revoluční socialista ● Nutnost radikální společenské změny ● Sen o zrodu krásného nového světa

● Novinky z utopie „Muži i ženy, z nichž se skládá lidstvo, jsou konečně svobodní, šťastní, plní energie a většinou také tělesně krásní, obklopeni jednak krásnými věcmi vlastní výroby, jednak přírodou zdokonalenou a nikoli pokaženou stykem s lidmi.“

3. Snílek ● Nepřekonatelný rozpor mezi Sehnsucht a jejím předmětem ● Touha po neskutečném ● Nenaplněná touha je sama svým naplněním

Snílek jako uctívač blízkých dálek ● Každé přiblížení od určitého okamžiku vzdaluje cíl ● Je lepší zůstat v odstupu od předmětu touhy ● Odepření cesty k předmětu touhy kvůli uchování touhy samotné

● Des Esseintes, román Naruby (Huysmans) „Toto rozčarování se mu navracelo; podíval se znovu na hodinky, deset minut jej dělilo ještě od hodiny odjezdu. (...) K čemu se hnouti, když možno tak skvěle cestovati na židli? (...) Čeho mohl jen se nadíti, ne-li nových zklamání jako v Holandsku?“

Snílek jako romantizátor skutečnosti ● Přetváření skutečnosti pomocí imaginace ● Zachování vzdálenosti věcí vzdálených a zároveň umělé okouzlování věcí blízkých ● Naivní romantizace – Don Quijote ● Rozpor mezi imaginativními světy a realitou všedního dne

Snílek jako eskapista ● Únik před tíhou všedního dne do umělého "jinosvěta" vlastní imaginace ● Předmět touhy není skutečný ● Hrdina v novele Bílé noci (Dostojevskij)

Snílek jako postmoderní tulák ● Neustálé hledání předmětu touhy ● Chybí naděje na dosažení cíle ● Nehledá nasycení, ale osvěžení, změnu ● Převažující přístup k romantické touze současné doby

4. Skeptik Předmět Sehnsucht je vnímán jako nedosažitelný Buď je pohřben v nenávratnu nebo je tak daleko vpředu, že k němu nelze dojít Romantická skepse se formuje do dvou základních postojů: A) zpochybňuje naplnitelnost Sehnsucht B) zpochybňuje samotnou Sehnsucht

Skeptik jako pochybovač o naplnění Nostalgie po nenavštívených včerejších W. Wordsworth a jeho slavná „Óda“ na rané dětství Vějíř Lady Windermerové (O. Wilde): „Na tomto světě jsou jen dvě podoby neštěstí – když nedostaneme to, co jsme chtěli, a když to dostaneme. Ta druhá je mnohem horší. Je to skutečná tragédie.“

Skeptik jako pochybovač o Sehnsucht Sehnsucht je odmítána jako projev mladické nerozvážnosti a nerozumných očekávání Z tohoto pohledu jsou psány Flaubertovy romány Paní Bovaryová a Citová výchova Jsou to romány deziluze, kde je jako hlavní příčina neštěstí ústředních postav ukázána právě Sehnsucht Sehnsucht je vnímána jako umělý produkt nevhodné četby a sentimentální výchovy Goethe: Viléma Meistera léta učednická

5. Mystik Odpověď na touhu, poté, co se ji nepodařilo nalézt nikde ve světě ani vytvořit, bývá hledána za hranicemi vezdejšího života a tohoto světa Neúspěch putování není mystikovi důvodem k zoufalství Mystika se zakládá na více či méně radikálním odklonu od světa směrem k naplnění kdesi na druhé straně

Mystik jako poutník k nekonečnu Cesta v tomto omezeném světě je chápána jako pouhý počátek putování, které po smrti pokračuje stále dál a výš Německá romantická krajinomalba - Caspar David Friedrich Motiv plavby lodí k obzoru - symbolizuje cestu lidského života, která na tomto světě začíná, ale nekončí, a jejíž cíl je vyjádřen šifrou soumračného horizontu

Mystik jako uctívač noci Radikálnější přístup Namísto pomalé plavby životem k obzoru je třeba vyjít smrti vstříc, namísto potácení se soumrakem učinit krok k půlnoci Goethova „Mignon“ Novalis „Hymny noci“

Mystik jako milenec smrti důsledně chápaná romantická láska snící o splynutí duší a hledající naplnění ve smrti, nikoliv v manželství Skutečným mistrem mystické lásky - Richard Wagner „Tristan a Isolda“ Wagner popírá možnost pozemského štěstí milenců - milující se nemohou sjednotit, Sehnsucht nelze v druhém člověku nasytit – ten druhý je pouhým odkazem do zásvětí

Mystik jako vypočítavý sebevrah Nejde o ty, kteří si vzali život z melancholie či nešťastné lásky, ale o ty, kteří tak učinili „v plné síle“ s výhledem k nekonečnu drama Villierse d´Isle-Adam „Axel“

Kritikové romantické touhy Klasicista Ateista Teolog

Křesťanský romantik aneb kritikův kritik = křesťanský romantismus Sehnsucht člověka nevede pryč ze světa, ale naopak přivádí zpět k němu Křesťanský romantik je homo desiderans, jenž může navenek klamně půspbit jako homo contentus Smiřuje Sehnsucht se všedním dnem

DĚKUJEME ZA POZORNOST