Problematika chudoby

Chudoba -stav, kdy nedostatek prostředků neumožňuje jedinci zabezpečovat jeho životní potřeby na přiměřené úrovni

Chudobou jsou nejvíce ohroženy: děti (hl. v neúplných rodinách a rodinách se 3 a více dětmi), dlouhodobě nezaměstnaní, osamělí rodiče, staří lidé, ženy, lidé se zdravotním handicapem, dlouhodobě nemocní, přistěhovalci a příslušníci etnických minorit včetně Romů, osoby s nízkým stupněm vzdělání či bez kvalifikace

Role sociální politiky v boji s chudobou: Boj s nezaměstnaností Redistribuce příjmů

Typy chudoby: Subjektivní chudoba Objektivní chudoba Absolutní chudoba Relativní chudoba

Subjektivní chudoba -Jedinec se domnívá, že je chudý (nemusí být)

Objektivní chudoba stav, kdy podle názoru státu není jedinec schopen uspokojovat své životní problémy. Hranicí, podle které stát chudobu posuzuje, je životní minimum (ŽM)

Absolutní chudoba stav, kdy jedinec nemůže uspokojovat své základní životní potřeby, ohrožuje samotnou existenci člověka, Hl. rozvojové země

Relativní chudoba stav, kdy jedinec uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni než je průměr v dané společnosti

Materiální deprivace – příklad relativní chudoby, nezaplatí 3 z položek Platit nájem nebo hypotéku Platit poplatky za provoz domácnosti, Přiměřeně si vytápět domov, Uhrazovat nečekané výdaje, Pravidelně konzumovat maso a proteiny, Pravidelně jezdit na dovolenou, Pořídit si televizi a lednici Pořídit si auto, Pořídit si telefon.

Příčiny chudoby Sociální vyloučení Nezaměstnanost Nízká úroveň vzdělání Rozdíly ve vlastněném bohatství

Měření chudoby jde o určení způsobů měření hranice od kdy je člověk považován za chudého Metody: – Absolutní (metoda spotřebního koše) – Relativní (metoda příjmů) – Sebehodnocení

Metoda spotřebního koše Stanoví se spotřební koš (obsahuje konkrétní druhy zboží a služeb, které představují minimální životní standard) Hodnotí se zda má osoba příjmy, aby zaplatila spotřební koš

Metoda příjmů výše prostředků k uspokojení zákl. živ. potřeb se stanoví jako podíl na průměrném čistém příjmu v daném státě (1/3 až 2/3 průměrného platu)

Metoda sebehodnocení šetření a sondy, v nichž jednotlivci odpovídají na otázky, které se týkají jejich životních podmínek (nejen příjem a spotřeba, ale i vybavení domácnosti), tyto odpovědi se nepoužívají ke stanovení oficiálních hranic chudoby, ale tvoří materiál pro stanovení subjektivních hranic chudoby

Činnost státu v boji s chudobou: – měla by být poskytnuta pomoc k zachování lidské důstojnosti (dávky, služby) – nemělo by docházet k soc. parazitizmu (záměrný účelový život z dávek, z práce druhých)

Způsoby řešení chudoby: Preventivní opatření - méně nákladné než řešení, jde o přijímání různých opatření ve všech oblastech soc. politiky (adekvátní pol. zaměstnanosti – rekvalifikace), největší roli má politika. vzdělanosti Řešení následků chudoby - dávky

Sociální péče o osoby žijící v chudobě: Důležitá je kombinace dvojího přístupu: a) individuální pomoc jedincům nejvíce strádajícím a závislým b) práce s celou skupinou, komunitou (dávat impulz ke změně - „ nedávat ryby, ale naučit rybařit“)

Důležité je: Stanovení oficiální hranice chudoby: – Stanovení stavu hmotné nouze – Stanovení životního minima – Stanovení existenčního minima Stanovení minimální mzdy

Stav hmotné nouze situace, kdy dochází k nedostatečnému zabezpečení základní obživy, bydlení či se jedinci dostanou do mimořádných událostí jde o situace, kdy osoba (společně posuzované osoby) nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit společensky uznanou hranicí příjmu občana, pod níž nastává stav hmotné nouze je životní minimum pokud se osoba nachází ve stavu hmotné nouze a má nárok na pomoc – peněžní nebo věcné dávky. Viz dále dávky hmotné nouze.

Životní minimum (ŽM) je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, pod níž nastává stav hmotné nouze Vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni. Je kritériem pro posouzení příjmové nedostatečnosti pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny Využívá se i pro při zjišťování nároku na některé dávky SSP, v systému hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, v soudní praxi (např. stanovení alimentačních povinností) Nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima v Kč za měsíc: jednotlivec osoba v domácnosti a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem nezaopatřené dítě ve věku: do 6 let – 15 let – 26 let Životním minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Existenční minimum Minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Je chápáno jako souhrn statků a služeb, bez jejichž uspokojování by došlo k ohrožení života a zdraví občana. Používá se, pokud občan nedoloží, že se snaží vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny změnit svou situaci (tj. u osob, které nemají nárok na životní minimum).

Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Částka existenčního minima v Kč za měsíc: Kč

Minimální mzda ,10 Kč/hod odpracovanou zaměstnancem 8000 Kč/měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou při týdenní pracovní době 40 hodin 90% z minimální mzdy (tj Kč,resp. 43,30 Kč/hod) v případě, že jde o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru 80% z minimální mzdy (tj Kč) v případě, kdy jde o mladistvého zaměstnance 75% z minimální mzdy (tj Kč,resp. 36,10 Kč/hod) v případě, kdy jde o zaměstnance, který je poživatelem důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně 50% z minimální mzdy (tj Kč,resp. 24,10 Kč/hod) v případě, kdy jde o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupněinvalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně

Ke zmírnění chudoby využíváme: sociální služby – hlavně služby sociální prevence a poradenství (viz sociální vyloučení) sociální dávky – využíváme všech 3 pilířů sociálního zabezpečení, sociálního pojištění, dávek státní sociální podpory a dávek sociální pomoci. Speciálně pro tyto situace jsou nastaveny některé dávky SSP (dávky závislé na příjmu) a dávky v hmotné nouzi.

Dávky SSP Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Sociální příplatek Porodné

Přídavek na dítě Je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.

Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně do 6 let500 od 6 do 15 let610 od 15 do 26 let700

Příspěvek na bydlení Přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Testují se příjmy za předchozí čtvrtletí, nárok má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu. Zkoumají se náklady na bydlení (musí být vyšší než určité hranice) a příjem (musí být nižší než určitá hranice).

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od do v Kč měsíčně Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel a více9 950

Sociální příplatek Pro rodiny se zdravotně postiženým členem, které mají nezaopatřené dítě Příjem do dvojnásobku životního minima Slouží ke krytí nákladů spojených se zabezpečováním potřeb nezletilých dětí

Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte v rodině s rozhodným příjmem na úrovni životního minima rodiny Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Sociální příplatek podle stupně zdravotního postižení dítěte dítě dlouhodobě nemocné dítě dlouhodobě zdravotně postižené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené do 6 let ) ) ) ) od 6 do 15 let ) ) od 15 do 26 let

Porodné Při narození prvního dítěte, pokud má rodina příjmy do 2,4 násobku ŽM Kč Kč při narození více dětí současně

Pomoc v hmotné nouzi Spadá pod 3 pilíř sociálního zabezpečení – dávky sociální pomoci Patří sem: – Příspěvek na živobytí – Doplatek na bydlení – Mimořádná okamžitá pomoc

Příspěvek na živobytí Vyplácí se pokud příjem rodiny po odečtení nákladů na bydlení nedosahuje ŽM Může být částečně vyplácen ve formě poukázek Posuzuje se individuálně, dle životní situace jedince (možnost zvýšení či snížení v urč. situacích)

Doplatek na bydlení Vyplácí se pokud náklady na bydlení i s příspěvkem na bydlení způsobují, že příjem rodiny nedosahuje ŽM

Mimořádná okamžitá pomoc – pro situace, kdy: osoba neplní podmínky HN, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví – doplní příjem do EM (u dítěte do ŽM) osoba, která není v HN a postihne vážná ji mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma, požár apod. Max. 15násobek částky ŽM.

osoba není v HN, ale nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: – Na náklady související s vystavením osobních dokladů. – Na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na zákl. vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatř. Dítěte.

osoby, nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé soc. zázemí a nedostatek fin. prostředků, úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy soc. vyloučením. Jde zejména o osoby, jsou propuštěny z ústavního zařízení, osoby bez přístřeší apod. (max Kč).

Přímá materiální pomoc chudým lidem: Některé radnice zkouší vyplácení příspěvku na živobytí a dalších dávek formou poukázek Některé církevní a nestátní organizace zřizují šatníky, výdejny jídla (v Chrudimi – Český červený kříž – šatník, Charita zkoušela vývařovnu – neujalo se).

Zdroje: 1. HORA O., KOFROŇ P.,SIROVÁTKA P., Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice s důrazem na situaci dětí podle výsledků šetření SILC Dostupné na: KELLER J.: Úvod do sociologie.. Praha :SLON stran. ISBN MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: SLON, ISBN