ČESKÁ BAROKNÍ NEKATOLICKÁ LITERATURA VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ JAN AMOS KOMENSKÝ Mgr. Michal Oblouk

PAVEL STRÁNSKÝ ZE STRÁNKY (1583 – 1657) -český exulantský spisovatel -narodil se v Zápech u Prahy -studoval v Praze na artistické fakultě Karlovy univerzity, kde se stal bakalářem a mistrem svobodných umění -od roku 1609 působil jako děkan a konšel v Litoměřicích -povstání českých stavů se neúčastnil -když odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z Čech - žil v Perně, v Drážďanech a Lipsku -nakonec se usadil v polské Toruni, kde se stal profesorem a kde i zemřel -dílo: O STÁTĚ ČESKÉM - latinský spis, celkový výklad o českém království před rokem 1620, obrana protestantů OKŘIK - spis na obranu českého jazyka

PAVEL SKÁLA ZE ZHOŘE (asi 1583 – po r. 1640) -český exulantský spisovatel a historik -narodil se v Praze v rodině měšťana Adama Skály ze Zhoře -studoval na univerzitách v Praze a ve Wittenbergu, poté cestoval po Evropě -po návratu se usadil v Žatci a oženil se s Annou Hošťálkovou z Javořice - sňatkem se dostal mezi místní elitu (byl zvolen jedním z 12 konšelů) -na jaře roku 1618 se odstěhoval do Prahy -po porážce stavovského povstání odešel do emigrace - cestoval po Německu, od roku 1623 se jeho domovem stal saský Freiberg -dílo: HISTORIE CÍRKEVNÍ - jeho záměrem bylo sepsat dějiny křesťanství od počátku do současnosti, rukopis obsahuje deset svazků a stran, těžiště práce je věnováno zejména dějinám reformace (období 1516 – 1619 zahrnuje osm svazků), dílo bylo dlouho neznámé, v roce 1679 ho objevil a získal Tomáš Pešina z Čechorodu ve Slezsku v knihovně Čeňka z Lipé

JIŘÍ TŘANOVSKÝ (1592 – 1637) -český spisovatel, hudební skladatel, básník a evangelický kazatel -narodil se v Těšíně -studoval ve Wittenbergu -působil jako učitel: v Praze na gymnáziu, na třeboňském zámku, v Holešově -roku 1615 odešel do Valašského Meziříčí, kde se stal rektorem evangelické školy a o rok později kazatelem -v roce 1620 byl na několik měsíců uvězněn, protože neopustil dle nařízení město -nakonec pod nátlakem odešel na Slovensko - působil jako kaplan v Oravském Podzámku a později v Liptovském Mikuláši, kde zemřel -dílo: CITHARA SANCTORUM - kancionál, známý pod názvem Tranoscius, 1. vydání obsahovalo text i nápěv 412 písní, z nichž přes 150 přeložil nebo složil sám Třanovský, dodnes ho používají slovenští evangelíci zejména v Maďarsku a Vojvodině

JAN AMOS KOMENSKÝ (1592 – 1670)

ŽIVOT poslední biskup Jednoty bratrské, teolog, filozof, překladatel, pedagog (reformátor školství, autor učebnic) a spisovatel, „učitel národů“, nejvýznamnější osobnost exulantské literatury místo narození není známo (Nivnice, Uherský Brod, Komňa - jižní Morava) pocházel z měšťanské rodiny - žil s rodiči v Uherském Brodě (otec Martin Segeš, jeho matkou byla Anna Chmelová, měl 4 sestry) studoval na bratrské škole ve Strážnici a na latinské škole v Přerově, pak na německých protestantských univerzitách v Herbornu a Heidelbergu po návratu se stal učitelem v Přerově a ve Fulneku, kde se oženil s Magdalenou Vizovskou (pocházela ze Zábřeha) po porážce stavovského povstání (r. 1621) byl nucen opustit Fulnek a skrývat se na různých místech v Čechách a na Moravě, protože odmítal konvertovat ke katolictví r mu na mor zemřela manželka a dvě děti v r začal působit v Brandýse nad Orlicí, kde se podruhé oženil (Marie Dorota Cyrillová, měli spolu čtyři děti) r odešel do exilu do polského Lešna, které se stalo centrem bratrské víry byl zde zvolen biskupem a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora gymnázia

ŽIVOT jeho díla mu zajistila věhlas po celé nekatolické Evropě - byl zván na univerzity několika zemí, nabídky však odmítal r přijal pozvání anglického parlamentu na přednáškové turné - vystoupil i před Královskou akademií věd r odešel přes Amsterdam do Švédska, kam byl pozván, aby vedl reformu školství a napsal učebnice r se společně s těžce nemocnou manželkou vrátil do Lešna, kde působil jako biskup když byl podepsán Vestfálský mír a skončila třicetiletá válka, skončily naděje českých exulantů na návrat do vlasti r se po smrti druhé manželky znovu oženil (Jana Gajusová) r přijal pozvání uherského knížete do Šarišského Potoka, kde měl organizovat reformu školství v letech 1654 – 1656 pobýval opět v Lešně, r při požáru města přišel téměř o všechen majetek i cenné rukopisy konec svého života strávil v holandském Amsterodamu - aktivně se účastnil mírových jednání anglicko - nizozemské války zemřel v Amsterodamu po dlouhodobé nemoci je pohřben v Naardenu svá díla psal česky, latinsky a německy

DÍLO -n-n-n-nejpodstatnější částí jeho díla jsou spisy teologické a filosofické, hluboce ovlivněné věroukou Jednoty bratrské, jsou v mnohém autobiografické nebo jsou inspirovány událostmi z Komenského života -p-p-p-přestože nevytvořil žádný čistě beletristický spis, jeho díla mají pro svůj vytříbený jazyk mimořádnou literární hodnotu a patří k vrcholným dílům české literatury O poezii české – snaha o znovuzavedení časoměrného verše Listové do nebe – 5 fiktivních dopisů chudých Kristovi, stěžují si na bohaté, Kristus je utěšuje a kárá bohaté, všechny nabádá, aby zůstali poslušni božích zákonů Moudrost starých Čechů – sbírka starých pořekadel a přísloví Poklad jazyka českého – podrobný slovník všech českých slov, materiál sbíral celý život, slovník shořel v Lešně Cesta světla – zabývá se zde pansofiií (vševědou), byl toho názoru, že když u lidu zmizí nevědomost, války ustanou, aby došlo k nápravě lidstva, vládnout by měl sbor mudrců, pro lepší dorozumění mezi národy je třeba zavést novou řeč, které by všichni rozuměli, latina je podle něj příliš těžká Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – alegorická forma závěti, vyjadřuje víru, že se odkazu Jednoty ujme český a moravský lid, postava matky je symbolem Jednoty bratrské, která je odsouzena k zániku, ale matka ve své závěti odkazuje hlavní myšlenky příštím generacím Obecná porada o nápravě věcí lidských – původně sedmidílné nedokončené dílo, o totální reformě světa Kancionál – sborník duchovních písní, české žalmy

LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE - alegorický spis, jedno z vrcholných děl barokní literatury - vypravěč se ocitá v okrouhlém městě uprostřed nicoty, průvodci Všezvěd Všudybud (symbol zvídavosti) a Mámení (symbol pohodlnosti a přizpůsobivosti) mu líčí krásy světa, poutník však vidí jen klam, marnost, faleš, bídu a smrt, chce odtud utéci, ale nemá kam, východisko ze zmatků tohoto světa nachází v otevření svého srdce, aby do něj mohl vstoupit Ježíš Kristus - v hlubině svého srdce nachází svázaného beránka, kterého může rozvázat jen on sám - realistický obraz doby a smýšlení lidí, ostrá kritika tehdejší společnosti - složitá souvětí, tzv. humanistická perioda (= soustava vět spojená do dvojdílného souvětí, jeho části odděleny dvojtečkou nebo středníkem)

PEDAGOGICKÁ DÍLA --v--v nich v mnohém předběhl svou dobu - vyzdvihl úlohu vzdělání, stanovil zásady vyučování (mnoho jich platí dodnes), povznesl češtinu na vyšší úroveň, jeho dílo se stalo vyvrcholením myšlenkového vývoje celé starší české literatury --j--jím navrhované učební metody ale přes úspěch některých děl nebyly za jeho života uplatněny Velká didaktika (Didactica magna) – souhrn zásad moderního vyučování a výchovy, koncepce vzdělávání ve 4 etapách po 6 letech: škola mateřská (předškolní, v rodině), škola obecná (povinná školní docházka, do 12 let, měla by být v každém městě i vesnici, je pro chlapce i dívky, vyučuje se čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie, zpěv, ruční práce, vyučování probíhá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne), škola latinská (gymnázium, do 18 let, měla by být v každém městě, základem vzdělání je sedmero svobodných učení - gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a múzika, dále přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika a jazyky jako latina a řečtina), univerzita (akademie, od 18 do 24 let, měla by být v každé zemi, studovalo by se bohosloví, práva nebo medicína, důležité je i vzdělání náboženské a filosofické) - po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat Informatorium školy mateřské - rady matkám k výchově dětí před školou Svět v obrazech (Orbis pictus) – první obrázková učebnice na světě, čtyřjazyčná Brána jazyků otevřená (Janua linguarum reserata) – latinsky, pojednání o důležitosti jazyků a jak se jim učit Škola hrou (Schola ludus) – zvláštní učebnice latiny, obsahuje 8 latinských divadelních her pro žáky (výuka řečových dovedností)

PEDAGOGICKÉ NÁZORY vysoce oceňoval význam výchovy, která má podle něj tři hlavní cíle: poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech, ovládnout sebe – výchova mravní, povznést se k Bohu – výchova náboženská klade důraz na význam kázně - odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští zdůrazňoval, že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden - ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně znalostí, každá třída by měla mít svou místnost pro výuku, každý žák by měl mít učebnice, učitelé by měli mít poznámky, jak s učebnicí pracovat při výuce aplikoval tyto zásady: zásada názornosti – přímá žákova zkušenost, zásada systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi, je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim, zásada aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi, zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat, zásada přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí rodiče a učitel mají být vhodným příkladem pro dítě a vést jej ke správné životosprávě - doporučuje vhodnou stravu, střídání práce s odpočinkem, dostatek spánku (8 hodin) a péči o hygienu těla

PEDAGOGICKÉ ZÁSADY učit se musí od mládí povinná školní docházka názorné vyučování nutnost určitého stupně vzdělání, horlivost přiměřenost látky k věku vše převádět do praxe vyučovat od jednoduššího ke složitějšímu nutnost stálého opakování žák má být současně učitelem vyučování má být zábavné

MAPA MORAVY

KOMENSKÉHO DESATERO

J. A. KOMENSKÝ

ZDROJE C3.A1_literatura C3.A1_literatura C3.A1_literatura C3.A1_literatura