Implementace pozitivní politiky stárnutí na regionální a místní úrovni Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE

foto: freeimages.com

Výzvy Regionalizace a municipalizace „politiky stárnutí“ (samosprávná i přenesená působnost) Doplnění důležité dimenze stárnutí - místa (place), regionu - územní diverzita a nerovnosti zkušenosti stárnutí a kvality života Implementace a přenos „národních priorit“ na samosprávnou úroveň – lokální kvalita života

Výzvy, úkoly Kritická je místní úroveň (struktura politik a priorit) Partnerství obcí a vlády (státu) Diverzita obcí i praxe, „nepraxe“ Různé úrovně samosprávy - různé priority a možnosti Implementační a komunikační struktura NAPPS x politik (dlouhodobé téma)? Dokument nebo živá struktura? (capacity- building – lidé a (po)vědomí, znalosti)

Výzvy, úkoly Kdo, co, jak a za kolik? (zdroje) Identifikace a zapojení aktérů (participace) Indikátory – kvalita samosprávy (proces) x kvalita života a „stárnutí“ (efektivita) Monitoring a evaluace - politik, služeb, prostředí, dopadu atd. Aktéři: obce v regionu (samosprávy), občané, Národní síť Zdravých měst ČR, Svaz měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR Vazba na jiné strategie….kontextualizace, mainstreaming

Paradigmata Od welfare state k welfare society „Vlastnictví“ strategie - spolupráce, partnerství Participativní a bottom-up (zdola) Neziskový a soukromý sektor, akademický (tematické i situační analýzy) Evidence-informed policy (výzkum a data), Analýza (evidence-based ?) opinion-based? (indikátory) Strategický rozvoj, ekonomický rozvoj, urbánní plánování – „senioři“ x všichni (life-course) Nepěstovat „profesionální seniory“

Mainstreaming x marginalizace stárnutí Sektorové politiky (doprava, zdravotnictví) x průřezové strategické cíle (zdraví) Stigma, labelling - pozitivní stárnutí vs zranitelnost, křehkost, chudoba (atd.), senioři (věk) ≠ sociální služby a péče Jak reflektovat a respektovat diverzitu? Jak vytvořit příležitosti pro uplatnění potenciálu „longevity“ a zdraví? Jak vytvořit integrovaný systém podpory v křehkosti Kontinuita, ucelenost, srozumitelnost… Paradigmata

kraje a obce kraje a obce kraje a obce konzultace - občané, NNO, soukromý sektor, výzkumníci a praktici

Mainstreaming ?? Inkluzivní design politiky, urbanistický pohled - integrace do ekonomických aj. politik a rozvoje, investice, služby, silver economy Proaktivní a široký dopad - 5% x 90 % seniorů (seniorská x celá populace) Bytová politika pro stárnoucí populaci x seniorské bydlení, dopravní politika x speciální doprava pro seniory, zdravotnictví (primární, akutní) x zdravotní služby pro seniory atd.

seniorské politiky a služby mainstreaming stárnutí / longevity well being a kvalita života potenciál pro ekonomiku a rozvoj

Základní trendy a výzvy Rostoucí diverzita a nerovnosti Zlepšování zdraví i potřeba dlouhodobé péče Rostoucí počet seniorů ohrožených chudobou, zadlužením (exekuce) Regionální rozdíly v distribuci služeb a v kvalitě života Rozvoj pobytových služeb na úkor podpory života v komunitě (ageing in place) Negativní image stárnutí Stereotypizace aktivit, nekoordinovanost aktivit a služeb

Co je dobrá praxe? Dobrá praxe (osvědčený postup) je „metoda nebo technika, která opakovaně přináší lepší výsledky, než kterých bylo dosaženo jinými prostředky, a která se používá jako měřítko (benchmark). Způsob, jak dobrou praxi vyvinout a objevit. …některými považována za módní slovo (buzzword), používané k popisu standardní praxe….“ (Wikipedie) Kritéria, oblasti, „nepraxe“

Střední délka života v krajích, muži ( ) Zdroj: ČSÚ (2013)

Pozitivní ? Pozitivní myšlení o stárnutí prodlužuje život o sedm a půl let, což je více, než prodloužení života v důsledku nízkého krevního tlaku nebo obsahu cholesterolu, nebo udržování zdravé tělesné hmotnosti, abstinence od kouření a pravidelné cvičení. Dr. R. Levy, Yale University Zdroj: Alexandre Sidorenko

foto: freeimages.com

Asset-based versus strengths-based approach

Samosprávy jsou dobrou úrovní pro nahlížení na seniory jako na zdroj spíše než „objekt péče“ (LGA, 2015) Nahlížení na silné stránky a zdroje (asset-based approach, strengths-based approach) vede k odlišné orientaci politiky, „zplnomocnění“, partnerství a důrazu na potenciál s motivujícím účinkem k pozitivní změně, byť v různé míře v různých kontextech. Přístup založený na zdrojích (asset-based approach) se ptá, „Jak pro vás vypadá dobrý život?“ „Co byste změnil kolem sebe, abyste věci zlepšil?“ x otázky „Jaké jsou vaše potřeby?“ „Jaké jsou problémy v této komunitě?“

Dotazník – metodika pozitivního stárnutí na regionální a místní úrovni – průběžné výsledky

průměr = 7,3 1 - výborná 10- velmi špatná

1 - zásadně 10- vůbec průměr = 3,1

Bydlení % Sociální služby % Zaměstnanost2150,0% Volný čas % Zdravotní péče % Ostatní % Vzdělávání921.4 %

1 – výborná10 - velmi špatná průměr = 5,7

Na konkrétní aktivity by měly být vyčleněny finanční prostředky a agenda by měla být personálně zabezpečena. V současné době tuto agendu vykonáváme při naší stávající náplni práce, není dostatečný prostor věnovat se těmto aktivitám mezirezortně. Zaměřujeme se v rámci naší agendy na dostupnost sociálních služeb pro seniory a zapojení seniorů do Komunitního plánování. Z ministerstev není dostatečná informovanost jednotlivých odborů o tomto dokumentu a o tom, že by se měl dokument ve spolupráci s dalšími resorty (nejen sociálním) naplňovat.

zatím se mi jeví, že se obce a kraje touto otázkou nezabývají řeší jen sociální služby pro "nemohoucí" seniory. Obce a kraje často na sociálním odboru řeší jen přenesenou státní správu, málo vnímají možnost a také důležitost samosprávné role v sociální oblasti

Vyšší komunikace se seniorskou populací o kvalitě života seniorů. Zapojit seniory do řešení své problematiky, např. prostřednictvím kulatých stolů. Více pracovníků/ úředníků státní správy a samosprávy, jež budou navštěvovat seniory v jejich přirozeném prostředí, než je tomu doposud, tzn."úředník pro lidi" (otevřené úřady pro lidi).

Návrat stavu před "Drabkovou sociální reformou". Nyní obce ani kraje nemají přehled o seniorech a jejich potřebách a nemohou na jejich potřeby pružně reagovat Větší otevřenost, více zájmu o osamocené seniory jednotná metodika s možností přizpůsobení dle potřeb regionu; finanční prostředky nyní je minimální možnost čerpat fin. prostředky z fondů EU Svěřit samosprávě sociální práci na území, koordinaci péče na zdravotně-sociálním pomezí, vytvořit autonomní systém pojištění péče na pomezí ve správě ČSSZ

…..cílová skupina senioři téměř vypadla jako cílová skupina relevantních operačních programů (OP Z a IROP). Veškerá projektová příprava (tj. veškeré snažení obcí směřující k čerpání EU fondů) bude zahlcena přípravou projektů zaměřených na jiné cílové skupiny. Může se tak stát (reálná hrozba), že se zastaví příprava jakýchkoliv projektů zaměřených na seniory (zejména seniorské bydlení). Národní úroveň by toto riziko měla odstranit např. vypsáním národních dotačních výzev, které ale nebudou omezené podporou "de minimis".

Většinou je bohužel moje zkušenost taková, že se obce více soustředí na věci, které jsou vidět (silnice, pouliční osvětlení atd.). Pokud se však v obci najdou nějací akční jedinci, tak jsou často schopni(y) si od obce získat nejen například prostory, ale i finanční podporu. Také, pokud nějaká sdružení, spolky atd. mají delší tradici, tak často přetrvávají.

Např. lepší nastavení úhrad ze stran pojištoven a vůbec zdravotní politika, je řešena úplně na jiné úrovni a obce mají velmi malou šanci něco měnit v této oblasti. Trochu lepší je to se sociálními věcmi. Problémem také je, že na obci tomu nikdo pořádně nerozumí, nebo rozumět nechce. Velké pole působnosti má samospráva v takových spíše malých a měkčích opatřeních. Ale když by se chtělo, i ty mají velký efekt.

Nedokáži posoudit kompetence samospráv. Kvalita života seniorů se může zlepšit pokud budou v samosprávách slušní lidé, empatičtí a uvědomí si, že také budou jednou staří. --- Uvolnit legislativu očištění od nesmyslné administrativy!!! Finanční prostředky na nově vzniklé pozice péče o starší občany Uznání aktivního stárnutí jako jedné priority,která má významný dosah do řady oblastí života společnosti ( ekonomika, zdravotnictví..).

Obce: díky převodu dávkových systémů z obcí na stát (Úřad práce) nemají obce dostatek infomací o nízkopříjmové skupině seniorů, obce nedostatečně reflektují rostoucí počet exekucí mezi seniory je třeba zvýšit finanční a dluhové poradenství, je nedostatek terénních pečovatelských a asistenčních služeb, zejména v malých odlehlých obcích, obce nejsou vůbec připraveny na nárůst počtu seniorů s demencí, akutně chybí služby a zařízení pro tuto klientelu, roztříštěnost obecní samosprávy blokuje efektivní zřizování služeb. Kraje: kraje preferují výstavbu velkokapacitnch pobytových zařízení, namísto aby rozšiřovaly síť komunitních služeb.

Všichni by se měli intenzivněji věnovat "odtabuizování„ stárnutí a stáří. Na školách by se děti měly učit, že stárnutí je součást života. Děti by se měly setkávat se starými lidmi. --- určení RUD na krajích také na sociální oblast, převod kompetencí za soc. oblast z krajů na obce vč. fin. prostř. --- kompetence jsou dostatečné, nedostatečné jsou finanční prostředky

dostupnost zdravotních a sociálních služeb v přirozené komunitě, jejich propojení a návaznost, plánování podpory a péče o křehké seniory, depistáž a soustavné vyhodnocování potřeb velmi starých a ohrožených starých lidí, podpora mezigeneračních aktivit a vztahů, solidarity lidí, sociální zodpovědnosti a zvýraznění politické zodpovědnosti -- nemotivovanost ke spolupráci --- malometrážní bezbariérové byty; dostupnost terénních služeb

Zajišťovat úpravy v bytech, tak, aby v nich mohli dožít, je to pro společnost levnější, jak pobyt v ústavních zařízeních moderní zapojování seniorů do života obcí a měst (ne jen "kluby důchodců"), efektivní příprava preseniorů na přechod do důchodu a na stáří vůbec (přes zaměstnavatele, univerzity 3.věku,...) --- pozor! medializace programů stárnutí bez doprovodných psychosociálních aktivit pro celou populaci ČR začíná mít negativní dopad zejména u mladé generace seniorská populace je vyčleňována z jejich světa podobně jako se to stalo s romskou skupinou obyvatel

Zaměstnanost: rozhodně bych nerada zpochybňovala nárok lidí na důchod a odpočinek (naopak mi současná snaha stále prodlužovat věk odchodu do důchodu není příliš sympatická), ale ztráta zaměstnání a pro mnoho lidí zároveň i ztráta pocitu vlastní užitečnosti, mnoho lidí deprimuje. Domnívám se, že společnost by seniorům a seniorkám měla dát dostatečný prostor sdílet své zkušenosti a zapojit se do chodu společnosti, pokud o to budou mít zájem. Tato problematika se kryje i s volným časem, protože ne nutně musejí být tyto dvě otázky odděleny. Otázka trávení volného času je však v některých lokalitách klíčová. Volně na předchozí témata navazuje vzdělávání. kdy ne nutně musí jit o oddělenou vzdělávací instituci na jedné straně a seniorky a seniory na straně druhé. Přijde mi zajímavá možnost sdíleni v rámci svépomocných skupin.

Nedostatečná informovanost mladých lidí a dětí. Považuji za prioritu setkávání dětí (mladých rodin) se starými lidmi a zdravotně postiženými. --- Seniorské bydlení včetně rozvíjení alternativních forem bydlení vedoucích k deinstitucionalizaci, demedikalizaci a deprofesionalizaci péče o seniory. Fyzické prostředí vytváření míst, které budou přátelské k seniorům i po fyzické stránce (bezbariérovost, docházkové vzdálenosti služeb, lavičky, WC atd.) Prevence věkové diskriminace a ageismu (včetně osvěty přípravy mladších generací na vlastní stárnutí) Rozvíjení a podpora dobrovolnictví (pro seniory i skrze seniory)

Ten, kdo tvoří metodiku by měl mít sám zkušenosti v práci se seniory. Všichni bychom měli vycházet z praxe. Spolupráce na regionální úrovni metodika by měla vycházet z potřeb obecních úřadů, kteří nejlépe vědí, co jim chybí. --- koordinace jednotlivých složek se zaměřením na konkrétní kroky zajišťující kvalitu života seniorů, především pak na bydlení seniorů, podporu rodiny a komunitních vztahů, soběstačnost seniorů a koordinaci případné externí péče

Metodika by měla motivovat obce k tomu, aby spojily síly v rámci komunity s jinými aktéry a hledaly společně řešení. Metodika by mohla uvádět příklady dobré praxe a prezentovat mikropříběhy úspěšných řešení. Metodika by měla navést samosprávy, jak zapojovat seniory do řešení problémů. --- Vézt tvorbu akčního plánu v souladu s legislativou a dalšími strategickými dokumenty. Návodně by měla radit s plněním plánovaných cílů, opatření a aktivit.

Metodika by měla zahrnovat doporučený postup k vytvoření vlastního plánu, nástin oblastí plánu a příklady dobré praxe, které mohou ukazovat inspirace již vytvořených plánů ( kraj, větší město). --- Konkrétní možnosti a kompetence samospráv.....a příklady dobré praxe. --- Metodika ve špatně nastavených podmínkách nemůže zásadně pomoci nikomu --- Vedle obecných částí by měla nabízet konkrétní možnosti zapojení obcí a měst dle jejich počtu obyvatel. Příklady dobré praxe.

Na realizaci a provázanost opatření s jednotlivými koncepcemi tak, aby to bylo v praxi uplatnitelné Obecně formulovaná metodika je potřebná především pro organizátory programů pozitivního stárnutí. V praxi však lépe prospěje konkrétní nabídka nejrůznějších akcí. Velký úspěch mají např. tzv. parky pro seniory (s promyšleným cvičebním nářadím). Finančně jsou pro obce dostupné, pro seniory přínosné. metodika by neměla být příliš rigidní, ale měla by dát krajům i obcím zaměřit se na řešení těch jejich nejpalčivějších otázek.

Metodika by měla mluvit srozumitelným jazykem. Správně pojmenovávat problémy seniorů a návrhy na jejich řešení. Spolupracovat s kvalitními odborníky, kteří nejsou odtrženi od praxe. Především by měla být opravdu konkrétní, nikoliv obecnou.

Metodika by zejména měla být metodikou, což se v mnoha případech nestává. Určitě by měla jasně popisovat data, z kterých se vychází a jednotlivé metody, které jsou na data aplikovány (data by samozřejmě měla být získaná reprezentativním šetřením, nejlépe nějaké panelové šetření jako je SILC), ovšem je nutné si uvědomit, co vše je nutné zjistit. Jednotlivé metody by měly být popsány srozumitelně i pro úředníky, kteří se v oblasti statistického zpracování dat nepohybují tzn. využít aritmetického průměru a zejména mediánu (což je střední hodnota), dobré by bylo využít i bazických indexů (vážou se k danému roku a je lze na nich vidět vývoj, ne u všeho jdou ovšem využít), dobré by bylo také zmínit různé metody vztahující se k diferenciaci, věková diferenciace, příjmová diferenciace apod. Metodika by měla být tvořena tak, aby alespoň v některých oblastech mohla být provedena komparace dat.

DĚKUJI ZA POZORNOST

KONTAKT Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE Belgická 22, Praha 2 web: