JUDr. Daniela Kovářová Praha 3, Přemyslovská 2346/11,

„Vládni rodině, jako bys vařil malou rybku – velmi jemně.“ Čínské přísloví

O čem bude řeč Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (sdělení č. 209/1992 Sb.) Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) Zákon o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 292/2013 Sb.) Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění) Zákon o registrovaném partnerství (zákon č. 115/2006 Sb.)

Kde se tu výživné vzalo Poprvé u Sumerů, v nejstarším zákoníku Ur-Nammu (2000 př. n. l.). U nás: Císařský patent Františka I. (č. 946/1811 Sb. z. s., obecný občanský zákonník rakouský) - rodiče, děti, sirotci. Z. č. 265/1949 Sb., zákon o právu rodinném ( března 1964). Z. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině (platil do ). Z. č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.

Srovnání staré a nové úpravy Zákon o rodině Občanský zákoník Ucelená úprava § 85 až ustanovení Roztříštěná úprava § 690 – 691 § 697, § 760 – 763 § § 1665 – ustanovení

Znaky Povinný/á a oprávněný/á. Výživné nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Pravidelně se opakuje, obvykle měsíčně. Započtení možné jen dohodou (u nezletilých vyloučeno). Lze přiznat od podání návrhu (u dětí tři roky zpět). Právo na výživné se nepromlčuje, promlčují se jen jednotlivé splátky (tři roky). Změna poměrů na straně povinného i oprávněného důvodem k přehodnocení původní povinnosti.

Obecně § 910 – 914, § 921 až 923. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Kritéria u oprávněného: odůvodněné potřeby a majetkové poměry. Kritéria u povinného: schopnosti, možnosti a majetkové poměry. Soud zkoumá, zda se oprávněný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti, majetkového prospěchu či zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

Nález ze dne , sp. zn. II. ÚS 671/09: Zvláštní pozornost je nutno věnovat případům, kdy povinné osoby a jejich zaměstnavatelé evidenčně vedou a vykazují mzdu jednotlivých pracovníků jen ve výši mzdy minimální či nepatrně ji převyšující. Tehdy je třeba pečlivě zkoumat, zda vykazovaná mzda odpovídá skutečnosti a výdělkovým možnostem povinného, a výši výživného určit na základě všech těchto řádně zjištěných skutečností. Pokud by povinný takto určené výživné, odpovídající odůvodněným potřebám dětí, nebyl schopen ze svých nízkých příjmů platit, musel by část svého majetku zpeněžit a takto získané peníze pro placení výživného použít.

Druhy výživného Děti (stejná životní úroveň jako rodiče) § 915 Potomci a předkové (slušná výživa) § 910 Manželé (stejná životní úroveň) § 697 Rozvedení manželé (přiměřená výživa) § 760 Rozvedený manžel, který nezavinil rozvrat Neprovdaná matka (výbavička, přiměřený příspěvek, maximálně 2 roky) § 920 Náklady na provoz domácnosti § 690 Právo na zaopatření po smrti § 1665

Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. IV. ÚS 1181/07: Zbavil-li se rodič úmyslným jednáním, pro které byla na něj uvalena vazba a byl následně odsouzen k trestu vězení, objektivní možnosti plnit vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži tohoto dítěte. Opačný výklad vede k absurdním důsledkům: rodič by se úmyslným trestným činem vůči nezletilému dítěti, příp. druhému z rodičů, s následným uvalením vazby a uložením trestu vězení po pravomocném odsouzení vyživovací povinnosti vůči svému nezletilému dítěti zbavil, resp. mohl zbavit.

Výše výživného Stejná výživa – manželé, registrovaní partneři, děti (§ 915 odst. 1, § 697 odst. 1 obč. zák., § 10 odst. 2 z. č. 115/2006 Sb.). Slušná výživa – rodiče (§ 915 odst. 2, § 1666 odst. 1 obč. zák.). Přiměřená výživa – rozvedení manželé, bývalí reg. partneři, neprovdaná matka (§ 760 odst. 1, § 920 odst. 1 obč. zák., § 11 odst. 1 z. č. 115/2006 Sb.). Nutná výživa – další příbuzní (§ 1665 odst. 1, § 1668 odst. 1 obč. zák).

Co se zohledňuje Povinný Oprávněný Pravidelný příjem Movitý i nemovitý majetek Bonusy od zaměstnavatele Diety a úhrady zahraničních cest OSVČ Pozor na sociální sítě a prezentovanou životní úroveň Věk Zdravotní stav Životní náklady a potřeby Vlastní příjem Dary a platby navíc

Soudní uplatňování Okresní soud v prvním stupni. Podle bydliště povinného (viz § 84 o. s. ř.). Obecný soud dítěte (viz § 467 zákona č. 292/2013 Sb.). Soud rozhoduje rozsudkem. Proti němu přípustné odvolání. Dovolání jen u nároku nad Kč (viz § 237 o. s. ř.).

Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, která oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň (§ 697 odst. 1 obč. zák.). Podmínkou je vedení společné domácnosti a poskytování manželských služeb. Pozor na náklady řízení.

Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby byla životní úroveň rodiny zásadně srovnatelná. § 690 Opustí-li jeden z manželů bezdůvodně rodinnou domácnost a odmítá se vrátit, má povinnost přispívat na náklady této domácnosti. § 691 odst. 2

Manžel neschopen se sám živit, neschopnost má původ v manželství - přiměřená vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě považovat. § 760 Trvání manželství, doba po rozvodu, odmítnutí přiměřeného zaměstnání, řádné hospodaření s vlastním majetkem, podíl na vedení domácnosti, trestný čin vůči manželovi. Sankční výživné: maximálně tři roky pro toho, kdo se na rozvratu převážně nepodílel, nikoliv agresor domácího násilí. § 762

Registrovaní partneři § 11, 12 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Bývalý partner, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého partnera, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Sankční výživné: partnerovi, který se na rozvratu nepodílel a jemuž byla způsobena závažná újma – 3 roky.

Schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného/oprávněné potřeby nezletilého (předkové - potomci). § 913 Žádná spodní ani horní hranice (tabulky). Výpočet z čistého celkového příjmu. Nespolupracující OSVČ – fikce 25 násobku životního minima ( Kč). § 916 Zbavení rodiče rodičovské odpovědnosti nemá vliv a jeho vyživovací povinnost. § 874 Právo na výživné i při vlastnictví majetku. § 912

Ministerské tabulky

Nález ze dne , sp. zn. I. ÚS 4239/12: Je v zásadě bezvýznamné, z jakých legálních zdrojů životní úroveň povinného pochází. Bylo by nemravné, aby povinný žil na úrovni podstatně vyšší než jeho vlastní dítě s pouhou argumentací, že příslušnou částku si sám nevydělal, ale byla mu poskytnuta darem. Je právem, nikoliv povinností rodiče přivést na svět dítě. Pokud tak však učiní, musí si být vědom všech důsledků, tedy i toho, že dítě musí vyživovat, a to případně i s přihlédnutím k příjmům, které pocházejí od jeho rodičů jako dotace na vlastní studium. Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. II. ÚS 979/13: Samotná nabídka Úřadu práce automaticky neznamená, že by daná povinná osoba byla v každém případě přijata do zaměstnání. Soud musí zkoumat, zda je v reálných možnostech rodiče plnit závazek.

Dítě má právo na informace a na vlastní názor, má právo vyjádřit se ke každému rozhodnutí, které se ho týká. § 867 Rodiče a soud mají povinnost názor zjistit. § 867, § 875 Rodiče a soud mají povinnost brát jeho názor v úvahu. § 875 odst. 2, § 880 odst. 2 Základní korektiv – zájem dítěte. § 875 Povinnost dítěte podílet se na péči o chod domácnosti vlastní prací, popř. peněžitými příspěvky. § 886 odst. 2 Povinnost dítěte podřídit se výchovným opatřením rodičů. § 856 odst. 2

Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. II. ÚS 2121/14: Zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe, a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu. Úkolem soudů je vyjádřit se též k tomu, zda daný typ vzdělání představuje ještě přípravu na budoucí povolání, anebo jde již jen o nadstandardní doplňování znalostí bez této návaznosti. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. ledna 1998 sp. zn. 11 Co 507/97: Byl-li otec ve vazbě a posléze ve výkonu trestu proto, že se dopustil trestného činu týrání svěřené osoby (nezletilého dítěte), vychází soud při rozhodování o výživném k této osobě z jeho možností a schopností, jaké měl před vzetím do vazby.

Civilní proces Zákon o zvláštních řízeních soudních. č. 292/2013 Sb. Neplatí povinnost tvrzení ani břemeno. Soud odpovídá za zjištění stavu věci. Lze zahájit i bez návrhu. Soud může překročit návrhy stran. Úplná apelace. Osvobozeno od SOP, žádné náklady řízení. Zásada vyhledávací a zásada oficiality.

Řízení ve věcech dětí § 452 až 497 ZZŘS. Obecný soud nezletilého dítěte. Dítě zastoupeno opatrovníkem, pokus o smír. Soud rozhoduje s největším urychlením. § 471 odst. 2 Předběžná vykonatelnost: výživné, výchovné opatření s odnětím z péče rodičům, mezinárodní únosy. Změna poměrů - nové řízení. § 475 odst. 2 Schválenou dohodu nelze napadnout odvoláním.

Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. I. ÚS 2306/12: Má-li dítě, byť dospělé, mentální či jiný závažný hendikep, v jehož důsledku nikdy v životě nenajde pracovní uplatnění, má i nadále nárok na vyšší životní úroveň, a tedy i výživné od svých rodičů. Vůči plně invalidnímu dítěti budou mít rodiče vyživovací povinnost po celý jeho život. Objektivní neschopnost či nemožnost sám se živit nemůže být přičítána k tíži dítěti. Důsledky postižení musí jít k tíži toho, kdo dítě na svět přivedl, samozřejmě pokud to jeho majetkové poměry objektivně umožňují.

Povinným otec dítěte, byť pravděpodobný. Příspěvek na výbavičku a na výživu matky po dobu dvou let. Lze přiznat i zpětně, nejpozději však lze žalovat dva roky po porodu. Pak se začnou jednotlivé měsíční splátky výživného promlčovat. Matka může podat návrh už v době početí. § 920 obč. zák.

Výživné mezi členy rodiny Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. § 910 Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. § 911 Dítě je povinno zajistit svým rodičů slušnou výživu. § 915 odst. 2 Větší počet povinných – poměrná povinnost. § 914

§ 690 NOZ Uspokojování potřeb rodiny Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

Nedědící nepominutelný dědic – právo na nutné zaopatření. § 1665 Těhotná vdova a matka dítěte – nutná výživa do konce 6. týdne po porodu. Manžel - slušná výživa do 6. týdne a vlastnické právo k věcem tvořícím základní vybavení domácnosti. § 1666 Rodič – nutné zaopatření. § 1668

Zákon č. 292/2013 Sb. Zákon o zvláštních řízeních soudních: Soud písemně vyzve, ev. požádá OSPOD – snaha o dobrovolné plnění. § 501 Novela o. s. ř. č. 139/2015 Sb., účinnost od Nezabavitelná částka stanovena nařízením vlády č. 595/2006 Sb. (součet životního minima jednotlivce, podílu připadajícího na každou vyživovanou osobu, o kterou povinná osoba pečuje, a části normativních nákladů na bydlení).

Trestní postih Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. § 196 (zanedbání povinné výživy s trestem až na tři roky odnětí svobody). § 196a (zvláštní ustanovení o trestání, lze zadržet řidičské oprávnění). § 197 (zvláštní ustanovení o účinné lítosti, trestní stíhání bude zastaveno, pokud povinný dluh uhradí do okamžiku, než soud začal vyhlašovat rozsudek).

Někdo bere tučné renty Někdo chodí bez gatí Někdo platí alimenty A někdo je neplatí (Jiří Žáček – Někdo)

Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Procesní způsobilost se řídí právním řádem státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt. Cizí rozhodnutí jsou účinná, byla-li uznána českými orgány veřejné moci. Bilaterální smlouvy. Předpisy Evropské unie: nařízeni Rady (ES) ze dne 18. prosince 2008, č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Nařízení je přímo vykonatelné, jsou-li oba rodiče či partneři státními občany členských států Evropské unie. Evropské nařízení má přednost před případnou bilaterální smlouvou.

Etický kodex Pravdivost nebo úplnost skutkových informací poskytnutých klientem není advokát oprávněn bez jeho souhlasu ověřovat. Čl. 6 odst. 3 Projevy advokáta v souvislosti s výkonem advokacie jsou věcné, střízlivé a nikoliv vědomě nepravdivé. Čl. 14 odst. 3

Odměna za právní pomoc Dle § 8 odst. 3 AT – tarifní hodnotou je výše plnění nebo pětinásobek ročního výživného. Nezletilé děti – dle § 9 odst. 2 AT tarifní hodnota 5000 Kč (odměna za úkon 1000 Kč) Smluvní odměna hodinová (například 500 Kč). Smluvní odměna úkonová (například 1000 Kč). Smluvní odměna za vyřízení věci (například Kč). Smluvní odměna kombinovaná (například 800 Kč za hodinu plus cílová prémie Kč, pokud soud zamítne požadavek na zvýšení výživného).

Čl. 10 Odměna advokáta (2) Smluvní odměna musí být přiměřená. Nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci. (3) Při posuzování přiměřenosti smluvní odměny se přihlédne k poměru vyjednávacích schopností, možností advokáta a klienta, k rozsahu informací klienta na trhu právních služeb, ke speciálním znalostem, zkušenostem, pověsti a schopnostem advokáta, k povaze a době trvání vztahů mezi advokátem a klientem, k časovým požadavkům klienta, k obtížnosti a novosti problémů a k pravděpodobnosti, že advokát bude muset odmítnout převzetí jiných věcí.

Čl. 10 Odměna advokáta (5) Advokát je oprávněn sjednat smluvní odměnu stanovenou podílem na hodnotě věci nebo na výsledku věci. Za přiměřenou nelze však zpravidla považovat smluvní odměnu stanovenou podílem na výsledku věci, pokud tento podíl je vyšší než 25 %. (6) Advokát nesmí uzavřít s klientem smlouvu, pro klienta nevýhodnou, ledaže byla písemná a klient měl možnost se o ní poradit. Stejně nesmí uzavřít smlouvu, dle které by klient získal neoprávněný majetkový prospěch (rozdíl mezi odměnou advokáta a odměnou určenou soudem v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení). (8) Advokát se snaží o finančně nejefektivnější řešení.

„Bez rodiny se člověk chvěje zimou v nekonečném vesmíru!“ André Murois