Ing. Jan Kašík Konzultant NDCON s.r.o. Implementační plán projektu D- air Dopravní fórum Severozápad, Letiště Václava Havla Praha
Regionální implementační plán (IP) Obsah: –Cíle IP (povrchová doprava + provoz letiště) –Evropské a národní strategie pro snižování CO 2 + zákony –Výpočet emisí CO 2 v současném stavu Povrchová doprava (jednotkové hodnoty/dopravní průzkum 2012) Provoz letiště (výpočet ze spotřeby energií) [+ LTO cyklus] –Přepokládaný rozvoj letiště a emisí CO 2 –Opatření IP (povrchová doprava + provoz letiště) probíhající, schválená, plánovaná a navrhovaná Navržená opatření v kontextu evropských zkušeností a trendů –Cílové hodnoty IP / Souhrn plánovaných a navrhovaných opatření –Strategie realizace –Koordinace se zúčastněnými stranami
Současnost – povrchová doprava os/den (44 % cestující, 22 % zam.) Letečtí cestující –Z/do Prahy: MHD 22 % cestujících, TAXI 42 %, IAD 36 % –Z/do ostatní ČR: pouze 16 % veřejnou dopravou (VD) Zaměstnanci –Z/do Prahy: 66 % MHD –Z/do okresu Kladno: 30 % VD –Ostatní ČR: 25 % VD Intenzita dopravy –Profil Aviatická + K Letišti: voz/den (z toho IAD - 70 % cestující + doprovod)
Současnost – emise CO 2 Cca 288 tis. tun CO 2 za rok –44 % povrchová doprava z/na letiště –1 % doprava v areálu letiště –18 % ostatní provoz letiště (stacionární zdroje, provoz technologií, nakoupená elektřina) –37 % LTO cyklus – D-AIR se netýká (ale letiště může spolupracovat při snížení emisí CO 2 při rolování a volnoběhu)
Rozvoj letiště – počet cestujících Prognóza počtu cestujících – zdroj Letiště Praha, a.s.
Rozvoj letiště – počet letů Prognóza počtu letů – zdroj Letiště Praha, a.s.
Růst emisí CO 2 Není přímá úměra s vývojem počtu cestujících a letů –Obnova letového parku (snižování emisí CO 2 na km a vyšší kapacita letadel) Rok Cestující (tis.) %100 %148 % 229 % Lety (tis.) %100 %138 % 212 % CO2 (tis. t) % 100 %113 %131 %
Opatření – povrchová doprava Klíčové – železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna s vazbou na dálkové vlaky 28 % v r (snížení o cca18 tis. tun CO 2 za rok) S Integrace PID a SID = MID – návazná integrovaná doprava k metru a k železničnímu spojení (terminály Jeneč, Hostivice, Dlouhá míle, Ruzyně; Kladno a dálková doprava na letiště) S Vyšší standard autobusové dopravy (před dokončením železnice) N Spolupráce zaměstnavatelů v areálu letiště s organizátorem MID, autobusy pro zaměstnance podle potřeb N Systém přestupních terminálů MID N Taxi služba – komunikační technologie, eko vozidla (18 % výkonů) N Parkovací management N Nabíjecí stanice pro elektromobily N Dostupnost letiště pro cyklisty a pěší N Propagace a zlepšení informací o veřejné dopravě na letiště N
Opatření – provoz letiště Řada realizovaných a schválených opatření již v rámci systému Airport Carbon Accreditation –Do roku 2017 snížení emisí CO 2 o 9% v porovnání s rokem 2009 Probíhající: CDM, HVAC, chlazení, vytápění, ekologická výchova Navrhovaná opatření v rámci IP –Operativní ovládání osvětlení –Umožnění přijetí letadel se systémem WheelTug
Uvažovaná opatření – neschválená do IP Reforma taxi služby s využitím komunikačních technologií a zvýhodněním ekologických vozidel Autobusy pro zaměstnance na objednávku Využití biomasy pro vytápění a chlazení Retence a energetické využití dešťové vody Využití alternativních paliv pro dopravu v prostoru letiště
Kontext evropských trendů Opatření v kontextu evropských zkušeností a trendů –Letiště projektu D-AIR si mohla v některých případech dovolit jít s opatřeními na podporu snižování emisí CO 2 dále než Letiště Praha –Letiště – nositelé vyspělých technologií a provozu spojeného s poškozováním ŽP, velmi viditelné a atraktivní – demonstrují příklady nejlepší praxe – vnímání letiště coby odpovědného a pokrokového partnera občanů měst a regionu. –První doporučený krok pro Letiště Praha – přijetí odpovědnosti za důsledky dopravy zaměstnanců a cestujících
Cílové hodnoty Do roku 2020 – 40 % cestujících bude využívat veřejnou dopravu (podmínkou je výstavba železničního spojení do roku 2020) Do roku 2020 – 60 % zaměstnanců bude využívat veřejnou dopravu (podmínkou je výstavba železničního spojení do roku 2020) Kontinuální zvyšování energetické efektivity Snižování spotřeby energie
Strategie realizace Prosazování navrhovaných opatření u gestorů, aby přešla ke schváleným projektům Efektivnost nemusí být dána pouze ekonomickými a provozními ukazateli – nutné sledovat i soulad s naplňováním platných i připravovaných norem a směrnic, ale i trendů a cílů, především v oblasti ochrany ŽP na domácím i evropském poli Nejvýznamnější opatření je zajištění železničního spojení Harmonogram
Koordinace se zúčastněnými stranami Podpora zvyšování podílu veřejné dopravy Letištěm Praha s hl. m. Prahou, Středočeským krajem a ROPIDem Letiště Praha – aktivní účastník plánování dopravy Regiony aktivnější při stanovování cílů na snižování emisí CO2 a propagaci tohoto trendu, a to nejen v okolí letiště Zpracování plánů mobility, zohledňující všechna specifika letištního regionu, včetně logistických terminálů
Doporučení pro budoucnost Nelze dělat nic, co není ekonomicky efektivní (nebo předmětem investice státu či města) Bude-li zavedena legislativa v oboru GHG, budou možné další kroky Bez železnice nenastane zlepšení povrchové dopravy na letiště
Politická doporučení (nad rámec IP) #1: Definovat legislativní požadavky na snižování emisí CO2 Platí zákon 383/2012 – nemá vliv na letiště Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR – nezabývá se GHG (jen podobná opatření) – od k dispozici Opatření mimo ekonomickou efektivitu – dotační programy, operační programy, CO2 je indikátorem Programy reprodukce majetku – zohlednění GHG ? #2: Zvážit možnost zavedení majetkové účast SČK a hl.m.Prahy na Letišti Václav Havla
Děkuji Jan Kašík