Nástin přednášek – studijní pomůcky

Správní delikty PO  První zmínka – zákon č. 88/1950, trestní zákon správní § 5: Za právnickou osobu odpovídají trestně ty fyzické osoby, které za ni jednaly nebo měly jednat.  První zakotvení postihu právnické osoby - Vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích  Od 60 let postupné rozšiřování  Nyní téměř 120 zákonů  příčinou zavedení správně právní odpovědnosti PO byla zejména velká ekonomická síla, vliv a význam průmyslových a obchodních společností, rozsah jejich práv a povinností, s jejichž výkonem jsou spojena značná rizika a mnohdy závažná protiprávní jednání

Pojmové znaky deliktu - obecně Obecné (shoda teorie)  Jednání  Protiprávnost  Trestnost  Odpovědná osoba  U fyzické osoby zavinění  Zákonné vymezení skutkové podstaty Dovozované z právních předpisů (nejsou všeobecně platné)  Porušení povinností v oblasti veřejné správy  Na postihu je veřejný zájem  Sankce má trestní povahu  Tresty se ukládají ve správním řízení

Delikty PO  důležitý je především znak subjektu – je jím PO jako celek, nikoli její statutární orgány, jednotliví zaměstnanci nebo členové  pramenem právní úpravy jsou zvláštní zákony, nicméně vyskytují se ve „své čisté podobě“ velmi ojediněle, většina zákonů dnes upravuje SD PO v kombinaci se správními delikty fyzických podnikajících osob  - procesní postup dle s.ř. + dílčí odchylky stanovené ve zvl.zákonech, opět nedostatečná pr.úprava

Charakteristika SD PO - jednání Jednání = projev vůle ve vnějším světě (? Vůle PO) Jednání PO je dáno jednáním FO – Statutární zástupci (smlouva o zřízení, zakladací listina, zákon – evidence rejstříky, nově registry základní registry veřejné správy (zejména registr osob) – Jiní pracovníci nebo členové (musí to být stanoveno ve vnitřních předpisech nebo vzhledem k činnosti obvyklé ( § 20 OZ) Jednání těchto FO je přičítáno PO jako celku = FO jednající jménem organizace je z hlediska práva chápána jako sama organizace jednání jménem organice vs. zastoupení

Charakteristika SD PO - protiprávnost  Protiprávnost = rozpor s právem, porušení nebo nesplnění právní povinnosti vyplývající ze zákona, jiného předpisu, aktu správy (v nejširším významu), veřejnoprávní smlouvy aj.  Nejde o porušení všech povinností, ale jen těch, u nichž tak stanoví zákon (zásada nullum crimen sine lege)  Chybí-li pojmový znak protiprávnosti, nelze vyvozovat odpovědnost za jednání –  ? Okolností vylučujících protiprávnost  Ve správním právu pro oblast SD PO není vůbec řešena. ? Lze je uplatnit vůči PO  Ne: Nutná obrana, oprávněné použití zbraně, výkon povolání  Ano: plnění zákonné povinnosti, svolení poškozené (ve většině případů Orgán veřejné moci), dovolené riziko, krajní nouze (sporné)

SD PO - Trestnost  S protiprávním jednáním je spojena hrozba trestem – v případě deliktů PO zpravidla pokuta  Velká rozpětí  Neměla by mít likvidační charakter

SD PO – odpovědná osoba  Subjektem deliktu je PO, která svým jednáním naplnila všechny znaky deliktu  Výčet PO podává OZ  Sdružení FO a PO  Účelová sdružení majetku  Jednotky územní samosprávy  Jiné subjekty, o kterých tak stanoví zákon  Jde tedy o demonstrativní výčet  Právní normy používají různé označení

SD PO – odpovědná osoba  Znaky PO:  Právní subjektivita (způsobilost mít práva a povinnosti, způsobilost nabývat práva a povinnosti, deliktní způsobilost) ? vznik/zánik subjektivity vs. akty směřující ke vzniku zániku  Vlastní majetková odpovědnost  Název  Sídlo

SD PO – odpovědná osoba  Subjektem deliktu je PO jako celek, nikoli její zaměstnanci, zástupci aj....tím však není vyloučena jejich TP či SP či jiná odpovědnost  Realizace deliktní způsobilosti je možná jenom tak, že právní povinnost poruší „oprávněná“ fyzická osoba a toto porušení se přičte PO jako celku, bude se fingovat, jako kdyby to bylo její porušení. ? Sporná otázka – nadace – nemají osobní základ – lze je řešit za SD PO?

SD PO – odpovědná osoba OZ nerozlišuje, zda se právní subjektivita zakládá na normách veřejného či soukromého práva. Tato otázka je však významná pro vyvození odpovědnosti. V zásadě rozlišujeme: 1. Právnické osoby veřejného práva (VK) – podílejí se na výkonu veřejné správy 2. Právnické osoby ( soukromého, ale i veř. práva) za předpokladu, že vystupují jako adresáti norem -neplní úkoly VS

SD PO – odpovědná osoba  Odpovědnost lze vymezovat jen u ad 2).  Příklady (prodej, pronájem, podnikání, samostatná působnost obcí - § 35, 81 ZOB), všude tam kde nemá postavení veřejnoprávního subjektu – úkony jsou prováděny v režimu OZ, OP, PP (nevztahuje se působnost SŘ)  Odpovědnou osobou může být jak tuzemská, tak zahraniční PO

SD PO – odpovědná osoba  ? Právního nastupnictví  Záleží kdy se o deliktu rozhodne  1. jestliže osoba zanikne ještě předtím, než byl delikt projednán (PM rozhodnutí), odpovědnost nepřechází  ? Koho a zda postihnout – veřejná práva a povinnosti jsou nepřenosná a nikomu nelze přičítat následky jednání, která nespáchal

SD PO – odpovědná osoba  2. na případ, kdy již bylo rozhodnuto, ještě před zánikem existují dva názory  A) pokuta přechází na právního nástupce Zde jde v podstatě již jen o výkon rozhodnutí – SŘ neřeší vůbec – úprava je však obsažená v OSŘ, opět je třeba rozlišovat dvě situace – ? Kdy byl výkon nařízen: Pokud zánik před nařízením výkonu (ex. přikaz) nelze aniž by byl doplněn ex. příkaz Pokud až po nařízení – lze pokračovat

SD PO – odpovědná osoba  Názor B. pokuta nepřechází  Vychází z účelu trestní sankce – ta má ryze osobní charakter, současně se názor opíral o zákon o konkursu a vyrovnání – v rámci konkursního vyrovnání jsou vyloučeny mimosmluvní sankce Převládající je názor A) pokuta přechází Lze argumentovat i tím, že smrtí dlužníka P nezaniká, stejně tak TP – peněžitý trest přechází jako dluh v rámci dědického řízení

SD PO – odpovědná osoba  ? Spáchání deliktu dvěma a více PO  názor – odpovědnost nesou obě  Korekce: oba jen tehdy, jestliže to právní norma předvídá, pokud by tomu tak nebylo, jednalo by se o analogii v neprospěch pachatele - nepřípustná

SD PO - zavinění  Zavinění = vnitřní psychický stav pachatele k protiprávnímu jednání a jeho následku  u deliktů PO zavinění není zpravidla rozhodující Koncepce odpovědnosti:  Odpovědnost bez zavinění:  Objektivní bez možnosti liberace (absolutní)  Objektivní s možností liberace  Naprosto výjimečně (EXCES) Odpovědnost za zavinění (zde se zavinění u PO presumuje, lze vyvrátit přesvědčivými důvody)

SD PO - zavinění  Převládá princip absolutní objektivní důvody  Tam, kde jsou liberační důvody –vyšší moc formulována jako :  „neodvratitelná okolnost, které nemůže být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí“ (Události živelného, sociální rázu,) Nebo nutnost prokázat, že PO učinila všechna preventivní opatření, splnila všechny povinnosti, která byla objektivně způsobilá provést

SD PO - zavinění  Možnost doválání se liberačních důvodů musí být zakotvena v právní normě  Některé předpisy přeci jen se zaviněním pracují: úmyslné poškození lesních pozemků, zaviněné porušení pracovních předpisů (dále např. zákon o pojišťovnictví, o inspekci životního prostředí aj.)  Jde jen o výjimky, v zásadě se tedy dokazuje jen následek

SD PO – zákonné vymezení skutkové podstaty  Typické znaky:  Zařazování obecných skutkových podstat  Provádění činností v lese zákázaných  Používání demonstrativních výčtů  Usmrcuje nebo chová ptáky anebo jinak zasahuje do jejich vývoje  Výskyt neurčitých právních pojmů  Bez vážného důvodu, řádné využití, závažné pořušení povinností, škodlivý zásah,  Využívání blaketních a odkazovacích dispozic

SD PO – zánik trestnosti  Buď zánik PO nebo plynutí času.  Prekluzivní lhůty jsou vyjádřeny rozdílně, buď  1. jedinou lhůtou pro uložení pokuty  2. se subjektivní a objektivní lhůtou  3. se lhůtou pro zahájení řízení  4. bez časového omezení Délka je nejčastěji 1 rok, jde o lhůty prekluzivní Nutno dosáhnout PM rozhodnutí

SD PO – zásada ne bis in idem, resp. res iudicata, litispendence  Výslovně nejsou pro oblast deliktů PO zakotveny, když už tak rozdílně.  Existují zákony, které  Dvojí postih připouští  „uložením pokuty PO zůstává nedotčena její odpovědnost, popř. jejích pracovníků podle zvláštních předpisů“  Dvojí postih zakazují  Pokutu nelze uložit byla-li již PO uložena pokuta za totéž jednání podle zvláštních předpisů (odkaz)

SD PO – procesní aspekty – nástin problémů  - procesní postup dle s.ř. + dílčí odchylky stanovené ve zvl.zákonech, opět nedostatečná pr.úprava  Příslušnost orgánů (výjimečně široký okruh)  Zahájení řízení (výrazy typu jsou oprávněny uložit pokutu, může, mohou rozhodnout)  Neexistuje možnost adhézní řízení (slabá pozice poškozeného)  Důvody pro zastavení řízení jsou nedostačující (prekluze, zánik, bylo rozhodnuto jiným orgánem aj.)  Absence zkrácených řízení  Náležitosti výroku

Smíšené správní delikty  po roce 1989 –podnikání a provozování řady kvalifikovaných činností soukromými subjekty, přičemž podnikající FO, musí dodržovat stejné povinnosti a podmínky jako právnické osoby, které tyto činnosti vykonávají  výkon těchto činností přináší zvýšenou možnost ohrožení veřejných zájmů i práv a zájmů jednotlivců, proto zvláštní zákony často stanoví pro provádění činností různé podmínky, předpoklady, způsobilost atd.; naplnění zákonných podmínek a předpokladů bývá formálně vyjádřeno např. vydáním povolení, souhlasu, koncese, licence…  to vedlo ke sjednocení podmínek odpovědnosti PO a podnikajících FO

Smíšené správní delikty  protiprávní jednání PO nebo FO, které jsou oprávněny k výkonu urč. činností, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a za které ukládá SO sankci stanovenou zákonem  hlavním znakem těchto SD je povaha činnosti, nikoli povaha osoby  SD nejsou kodifikovány, nejsou upraveny obecně základy odpovědnosti, systém sankcí a jejich ukládání, ani specifika postupu při projednávání;  pokud je subjektem tohoto SD fyzická osoba – nutno vždy zkoumat, zda se protiprávního jednání dopustila v souvislosti s urč. kvalifikovanou činností či nikoli (viz např. S 558-SJS /1999)  odpovědnost za tento druh SD je objektivní, v některých (zejména novějších) zákonech bývají zakotveny liberační důvody

Smíšení delikty  sankce zpravidla pokuta, popř. jiná majetková sankce  řízení: dle SŘ + odchylky, které stanoví zvláštní zákony mají charakter jednotlivostí a opět nepostihují všechny zvláštnosti správního trestního řízení;

Smíšené správní delikty  pramenem právní úpravy jsou zvláštní zákony (např. celní zákon, stavební zákon, živnostenský zákon, katastrální zákon…atd.), přičemž právní úprava se zpravidla omezuje na výčet skutkových podstat a sankce, lhůty pro jejich ukládání a určení orgánu, který o nich rozhoduje

Základní studijní literatura  Mates Pavel. Základy správního práva trestního. C.H.Beck

Opakovací otázky  Vysvětlete pojem právnická osoba.  Kdo je oprávněn jednat jménem právnické osoby.  Vysvětlete pojem objektivní odpovědnost vs. absolutní odpovědnost.  Charakterizujte delikty PO a smíšené delikty za pomoci znaků skutkové podstaty.  Uveďte alespoň tři příklady deliktů PO a smíšených deliktů, včetně právní kvalifikace.  Podle jakých právních předpisů jsou delikty PO a smíšené delikty projednávány.  V čem spatřujete hlavní nedostatky současné právní úpravy deliktů PO a smíšených deliktů.  V čem se od sebe navzájem odlišují delikty PO a smíšené delikty.  Jaké sankce lze obecně uložit za delikty PO a smíšené delikty.  Lze projednat za jedno a totéž jednání současně PO a FO.  Kdy byla zavedena trestně právní odpovědnost PO. Jakých TČ /příklady/ se může dopustit PO.