Šíření zvukového rozruchu prostředím (Učebnice strana 169) Prostředí, kterým se šíří zvukový rozruch od chvějícího se tělesa k našemu uchu, je nejčastěji vzduch. Zvukový rozruch se může šířit i jinými látkami, např. pod vodou je možné slyšet nárazy kamenů na hladinu, zvuk motorového člunu apod. jedoucí vlak slyšíme z velké dálky, zvukový rozruch se přenáší rychleji kolejnicemi než vzduchem. Pod zvon vývěvy umístíme zvonek. Při snižování tlaku zvuk budíku slábne. Zvýší-li se opět tlak, zvuk zvonku budeme slyšet hlasitěji. Zvukový rozruch se šíří látkami pevnými, kapalnými i plynnými. Nemůže se šířit ve vakuu, potřebuje vždy látkové prostředí.
Při bouřce můžeme pozorovat vzdálený blesk o několik sekund dříve, než uslyšíme zahřmění. Vzhledem k velké rychlosti šíření světla ve vzduchu ( km/s) pozorujeme světelný jev v malé vzdálenosti od zdroje téměř okamžitě. Doba, která uplyne mezi pozorováním jevu a zaslechnutím doprovázejícího zvuku, je doba potřebná k tomu, aby se zvukový rozruch dostal od zdroje k našemu uchu. 3 s6 s9 s12 s 1 km2 km3 km4 km Rychlost zvuku je rychlost, jakou se zvukové vlny šíří prostředím. Často se tímto pojmem myslí rychlost zvuku ve vzduchu, která závisí na atmosférických podmínkách největší vliv na její hodnotu má teplota vzduchu. Mezi rychlostí zvuku, jeho frekvencí a vlnovou délkou platí vztah:
Měřením bylo zjištěno, že rychlost šíření ve vzduchu při teplotě 0 °C je asi 332 m/s. Se stoupající teplotou vzduchu tato rychlost roste. Při teplotě vzduchu 20 °C je rychlost šíření zvuku ve vzduchu 340 m/s. V jiných prostředích je rychlost šíření zvuku při stejné teplotě větší, např. ve vodě je rychlost šíření zvuku asi m/s, v oceli asi m/s. První, kdo se pokusil změřit rychlost zvuku ve vzduchu, byl Marin Mersenne. Při pokusech s kanónem naměřil rychlost 428 m/s. Rychlost zvuku ve vodě poprvé přesně měřili Jean-Daniel Colladon a Charles Sturm. Na ženevském jezeře postavili v roce 1827 dvě loďky do vzdálenosti m. Speciální zařízení zároveň uhodilo do zvonu, ponořeného do vody a odpálilo nálož střelného prachu. Pozorovatel na druhé loďce naměřil rozdíl mezi akustickým a optickým signálem 9,4 s, což odpovídá 1435 m/s. LátkaRychlost zvuku [m/s] Vzduch (20 °C) Voda (25 °C) Rtuť Beton Led Ocel Sklo
Příklady: 1)Při bouřce bylo slyšet zahřmění 12 sekund potom, kdy byl pozorován blesk. Urči přibližnou vzdálenost místa, nad nímž se zablesklo, od pozorovatele. Rychlost zvuku je 340 m/s. 2)Na jednom konci ocelové kolejnice o délce 1000 m udeříme kladivem. Pozorovatel na druhém konci uslyší zvuk šířící se kolejnicí o 2,8 s dříve než vzduchem. Vypočítej rychlost šíření zvuku kolejnicí. Teplota vzduchu je 0 °C. t = 12 s v = 340 m/s s = ? m Zablesklo se ve vzdálenosti 4 km. t v - t k = 2,8 s s = m v v = 332 m/s (při 0 °C) v k = ? m/s Zvuk se šíří kolejnicí rychlostí m/s.