Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BANKOVNICTVÍ – 2. část Ing. Šárka HYBLEROVÁ, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BANKOVNICTVÍ – 2. část Ing. Šárka HYBLEROVÁ, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 BANKOVNICTVÍ – 2. část Ing. Šárka HYBLEROVÁ, Ph.D.

2 Druhy klientských bankovních účtů Běžný účet Běžný účet + kontokorentní úvěr Úvěrové účty Termínové vklady Spořící vklady Depotní účty Platební styk Čerpání úvěruZhodnocení pen. prostředků Správa a úschova cenných papírů

3 PASIVNÍ BANKOVNÍ OBCHODY. PLATEBNĚ ZÚČTOVACÍ BANKOVNÍ PRODUKTY.

4 PASIVNÍ BANKOVNÍ OBCHODY - odrážejí se na straně pasiv banky, - představují formu získávání cizího kapitálu, - banka vystupuje v roli dlužníka; Základní formy pasivních obchodů: - přijímání vkladů, - výpůjčky bank (emise bankovních dluhopisů, na mezibankovním trhu).

5 VKLADOVÉ PRODUKTY - vklady na viděnou (na požádání), - termínové (termínované) vklady, - spořící vklady. - krátkodobé, - střednědobé, - dlouhodobé.

6 VKLADY NA VIDĚNOU - vklady na požádání, vista vklady, běžné vklady, - kdykoli splatné vklady klientů, - nejde o úspory, ale o pokladní přebytky (transakční charakter), - slouží k provádění bezhotovostního platebního styku, - nízko úročené, - pro banku je to zdroj proměnlivý, kolísavý, - důležitý nástroj refinancování banky (vkladová sedlina)!

7 Vkladová sedlina stav na souhrnu běžných vkladů čas VKLADOVÁ SEDLINA

8 TERMÍNOVANÉ VKLADY - jsou ukládány pen. prostředky relativně vyšších částek na předem sjednanou dobu a zpravidla fixní úrokovou sazbu, - VKLADY NA PEVNOU LHŮTU (bez možnosti předčasné výpovědi), - VKLADY S VÝPOVĚDNÍ LHŮTOU - výše vkladu se v průběhu trvání zpravidla nemění, - vyšší úrokový výnos než vklady na viděnou, - úrokový výnos závisí na částce a době splatnosti / délce výpovědní lhůty, - REVOLVINGOVÉ TERMÍNOVANÉ VKLADY

9 ČSOB Termínovaný vklad na dobu určitou - fixní sazba březen 2015 (listopad 2008) ČSOB Termínovaný vklad na dobu určitou - fixní sazba doba vkladu 1. pásmo2. pásmo3. pásmo4. pásmo od Kčod Kčod Kč do Kčdo Kčdo Kč 7 dní0,01 (1,30)0,01 (1,50)0,01 (1,75)0,01 (1,90) 14 dní0,01 (1,35)0,01 (1,55)0,01 (1,80)0,01 (1,95) 1 měsíc0,01 (1,45)0,01 (1,65)0,01 (1,90)0,01 (2,05) 3 měsíce0,01 (1,55)0,01 (1,70)0,01 (1,95)0,01 (2,10) 6 měsíců0,05 (1,90)0,05 (2,10)0,05 (2,35)0,05 (2,50) 9 měsíců0,10 (2,15)0,10 (2,30)0,10 (2,50)0,10 (2,75) 12 měsíců0,15 (2,40)0,15 (2,65)0,15 (2,85)0,15 (3,15) Fixní roční úrokové sazby (% p.a.). Minimální vklad a zůstatek ve výši Kč

10 SPOŘÍCÍ VKLADY - pravidelné (ne)účelové vklady, kdy jejich majitelé vytvářejí úspory na budoucí výdaje, - termínované nebo na viděnou, - stavební spoření, - vkladní knížky.

11 VKLADNÍ KNÍŽKY - dlouhá tradice, - význam však postupně klesá, - dokumenty vydávané bankou věřitelům (klientům) jako potvrzení o jejich vkladech, - dispozice s vkladem je podmíněna předložením vkladní knížky, - splatné na viděnou (při předložení) nebo s výpovědní lhůtou, - výherní vkladní knížka, - na doručitele nebo na jméno (v ČR jsou vkladní knížky na doručitele od r zrušeny), - vedení VK, vklady i výběry zdarma, - nelze využít k provádění plateb převodem.

12 INVESTORSKÝ TROJÚHELNÍK výnos riziko likvidita

13 VÝPŮJČKY BANK - kontrolovatelná pasiva (na rozdíl od vkladů), - pro uspokojení zvýšené potřeby aktivních obchodů bank, k vyrovnání krátkodobých deficitů, - bankovní dluhopisy, - výpůjčky na mezibankovním trhu.

14 BANKOVNÍ DLUHOPISY Depozitní certifikát / Vkladový list - nástroj peněžního trhu, - banky jejich prostřednictvím nakupují dočasně volné peněžní zdroje (pro financování aktivních obchodů, ke krytí deficitů), - krátkodobý cenný papír vystavený na určitou nominální částku - banka se zavazuje k vrácení vkladu včetně úroků, - je ze zákona pojištěn.

15 BANKOVNÍ DLUHOPISY Hypoteční zástavní list - zvláštní druh bankovních dluhopisů, - slouží k refinancování hypotečních úvěrů, - jmenovitá hodnota i výnos jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů (popř. náhradním krytím: hotovost, vklady u ČNB, státní cenné papíry,...).

16 PLATEBNĚ ZÚČTOVACÍ BANKOVNÍ PRODUKTY - zabezpečování platebního styku patří mezi nejvýznamnější úkol obchodních bank, platební styk - převod peněžních prostředků mezi jednotlivými subjekty, - hotovostní, bezhotovostní, - tuzemský, zahraniční.

17 ROZDĚLENÍ PLATEBNÍHO STYKU z hlediska formy použitých platebních prostředků - hotovostní, - bezhotovostní (Bezhotovostní peníze: mají dematerializovanou podobu a existují pouze ve formě zápisů na účtech) podle teritoria - tuzemský, - zahraniční.

18 ROZDĚLENÍ PLATEBNÍHO STYKU podle lhůty k provedení - přednostní platby, - standardní platby. podle náležitosti průvodních dokumentů - hladké platby, - dokumentární platby. podle organizace plat. styku - vnitrobankovní, - mezibankovní.

19 HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ OPERACE - provádějí banky nebo pošta, - vklady na účet, výběry z účtu (pokladna, bankomat, noční trezor), Platba v hotovosti může být provedena: - osobním předáním, - zasláním poštovní poukázkou, - zasláním cenným psaním, - předáním prostřednictvím třetí osoby.

20 RIZIKA HOTOVOSTNÍCH PLATEB - krádeže (loupeže), - zpronevěry, - přijetí padělaných peněz, - početní chyby.

21 BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK Příkazy k pohybu peněžních prostředků na běžných účtech mohou podávat pouze majitelé účtů a osoby, které mají dispoziční právo k těmto účtům. - písemně, - pomocí dálkového přenosu dat (home banking, office banking).

22 NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU - Bankovní převody (příkaz k úhradě, příkaz k inkasu). - Platební karty. - Šeky. - Směnky.

23 PŘÍKAZ K ÚHRADĚ - největší část tuzemského platebního styku, - majitel účtu dává bance příkaz, aby provedla platbu z jeho účtu ve prospěch účtu jiného subjektu, - rychlý, levný a jednoduchý nástroj. - jednotlivě, hromadný, trvalý příkaz k úhradě. Základní náležitosti: - bankovní spojení plátce a příjemce, částka, splatnost, - konstantní symbol (označuje charakter platby), - variabilní symbol (k identifikace platby u příjemce), - specifický symbol (číselný údaj po dohodě s bankou), - doplňující údaje.

24 PŘÍKAZ K INKASU - příjemce platby dává bance příkaz, aby na jeho účet byl připsán příslušný obnos, - banka příjemce žádá banku plátce o provedení inkasa z účtu plátce, - majitel účtu – plátce – musí dát souhlas, - je dohodnuto, kdo je oprávněn zadat příkaz k inkasu, může být stanovena i max. částka.

25 SMĚNKA - obchodovatelný cenný papír, kterým se výstavce bezpodmínečně zavazuje, že osobě uvedené ve směnce zaplatí ve stanovené době směnečnou sumu (směnka vlastní), popř. v němž výstavce přikazuje třetí osobě (směnečníkovi), aby zaplatila osobě uvedené ve směnce směnečnou sumu za něj (cizí směnka); - používání směnky upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový

26 Náležitosti směnky -Označení listiny jako "směnka" v textu listiny, -Bezpodmínečný příkaz zaplatit částku uvedenou ve směnce, -Jméno toho, kdo má platit - u směnky vlastní je to výstavce, u cizí směnky směnečník, -Splatnost směnky jedním z možných způsobů: -na viděnou - směnka je splatná při předložení, -na určitý čas po viděné - směnka je splatná uplynutím stanoveného času po předložení směnky, -na určitý čas po datu vystavení směnky - směnka je splatná uplynutím stanovené lhůty po datu vystavení směnky, -na určitý den - směnka je splatná v den uvedený na směnce. -Místo, kde má být placeno. Není-li místo uvedeno, směnka je platná, ale místem placení je ze zákona uvedené sídlo nebo bydliště směnečníka. -Datum a místo vystavení směnky. -Vlastnoruční podpis výstavce pod textem listiny.

27 PLATEBNÍ KARTY. PLATEBNÍ STYK.

28 PLATEBNÍ KARTY První platební karta vydaná v Československu Živnostenskou bankou -1988

29 PLATEBNÍ KARTY - plastiková karta odpovídající mezinárodním normám, kterou oprávněný držitel může provádět bezhotovostní platby a výběry hotovosti z běžného / úvěrového účtu, k němuž je karta vystavena. Norma ISO 3554 – (rozměr karty: 85,6 x 54,0 x 0,76 mm) Základní náležitosti platební karty: - označení vydavatele platební karty, - jméno držitele karty, - číslo platební karty, - platnost platební karty, - záznam dat (magnetický proužek nebo mikročip).

30 PLATEBNÍ KARTY - klasifikace Klasifikace dle vydavatele: - platební karty bankovní, - platební karty nebankovní.

31 PLATEBNÍ KARTY - klasifikace Klasifikace dle způsobu zúčtování: ­ debetní karty (debet cards) – s běžným účtem; ­ kreditní karty (credit cards) – s úvěrovým účtem, (revolvingový úvěr); ­ charge karty (charge cards) – obdoba kreditních karet – banka na konci měsíce sestaví vyúčtování, které je splatné jednorázově, z čerpané částky není obvykle účtován úrok.

32 PLATEBNÍ KARTY - klasifikace Dle způsobu provedení: ­ elektronické, ­ embosované. Dle technologie: ­ s magnetickým proužkem, ­ s čipem, ­ hybridní, ­ laserové.

33 PLATEBNÍ KARTY - klasifikace Dle rozsahu použitelnosti: - pouze v systému vydavatele (uzavřený systém), - v rámci jednoho státu (vnitrostátní systém), - mezinárodně použitelné (otevřený systém).

34 Elektronická peněženka - čipová karta, - obsahuje záznam finanční částky, jež může majitel použít, - částka je průběžně doplňována pomocí spec. terminálů.

35 DOKUMENTÁRNÍ PLATBY Dokumentární akreditiv Dokumentární inkaso

36 ROZDĚLENÍ PLATEBNÍHO STYKU podle náležitosti průvodních dokumentů - hladké platby, - dokumentární platby.

37 DOKUMENTÁRNÍ PLATBY - platby, které se uskutečňují výhradně oproti předání dokumentů (dispoziční dokumenty - námořní list, skladištní list atp.) - používané zejména v zahraničním obchodě; - s cílem eliminovat riziko nesplacení protistranou; - vývozce vyžaduje, aby měl kontrolu nad zbožím až do okamžiku zaplacení, dovozce, aby platil až po převzetí zboží; - existují mezinárodní pravidla pro užívání dokumentárních plateb – vydává Mezinárodní obchodní komora (Paříž) – UCP 500; URP 522; - v ČR – Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.)

38 Dokumentární akreditiv - představuje písemný závazek banky zaplatit třetí osobě (příjemci akreditivu, dodavateli, vývozci) z účtu příkazce (dovozce) stanovenou částku, pokud příjemce akreditivu bance řádně předloží požadované dokumenty; - Klient - DOVOZCE, na jehož příkaz banka vystavuje akreditiv, získá potřebné dokumenty a obvykle i zboží až po jeho zaplacení!

39 Dokumentární akreditiv - otevření DOVOZCE (PŘÍKAZCE) VÝVOZCE (BENEFICIENT) BANKA DOVOZCE (otevírá akreditiv) BANKA VÝVOZCE 1 – kupní smlouva + sjednání podmínek akreditivu; 2 – jednání o otevření akreditivu; 3 – oznámení o otevření akreditivu. 3b 1 3a 2

40 Dokumentární akreditiv - použití DOVOZCE (PŘÍKAZCE) VÝVOZCE (BENEFICIENT) BANKA DOVOZCE (otevírá akreditiv) BANKA VÝVOZCE 1 – odeslání zboží; 2 – předání dokumentů; 3 – kontrola dokumentů + platba; 4 – předání dokumentů; 5 – platba; 6 – dovozce platí platby spojené s akreditivem; 7 – dovozce získá dokumenty

41 Dokumentární akreditiv - druhy neodvolatelný akreditiv - neodvolatelný závazek banky poskytnout plnění za sjednaných podmínek; - změnit nebo zrušit lze jen se souhlasem všech zúčastněných stran; odvolatelný akreditiv - může být otevírající bankou kdykoli zrušen nebo změněn (i bez souhlasu ostatních zúčastněných).

42 Dokumentární akreditiv - druhy - nepotvrzený akreditiv, - potvrzený akreditiv, - revolvingový akreditiv.

43 Výhody / nevýhody dokumentárního akreditivu Výhody: - vývozce má garanci banky na zaplacení dohodnuté ceny (po splnění akreditivních podmínek); - dovozce má zajištěno, že po zaplacení získá předmětné dokumenty. Nevýhody: - relativně časově náročné, - pro dovozce spojeno s náklady v podobě provizí bance.

44 Dokumentární inkaso - představuje platební instrument, kdy vývozce dává příkaz své bance, aby pro něj sama inkasovala (resp. prostřednictvím korespondenční banky) od dovozce (odběratele) příslušnou peněžní částku oproti předání dokumentů; - banka nepřebírá žádný závazek; - pro vývozce představuje vyšší riziko než dokumentární akreditiv (ale riziko je stále nižší než u hladkých plateb);

45 Dokumentární inkaso DOVOZCE (PŘÍKAZCE) VÝVOZCE (BENEFICIENT) BANKA DOVOZCE (inkasní banka) BANKA VÝVOZCE (vysílající banka) 1 – kupní smlouva + sjednání inkasních podmínek; 2 – odeslání zboží; 3 – žádost o provedení inkasa + předání dokumentů; 4 – příkaz k inkasu + předání dokumentů; 5 – platba; 6 – předání dokumentů oproti platbě; 7 – převod plnění (platba); 8 – převod plnění (platba)

46 Výhody / nevýhody dokumentárního inkasa Výhody - je levnější než dokumentární akreditiv; Nevýhody - plnění (platba) není bankou garantována.

47 CASH POOLING  nástroj úrokové optimalizace,  soustřeďování přebytků (i deficitů) peněžních prostředků na jediném účtu,  především pro ekonomicky propojené osoby,  reálný / fiktivní cash pooling,  víceúrovňové struktury.

48 NETTING  varianta cash poolingu,  umožňuje vyrovnávat závazky a pohledávky mezi spřízněnými (i nespřízněnými) subjekty na netto bázi,  i v rámci spřízněných osob dochází k platbám prostřednictvím komerčního bankovního systému – cílem je optimalizace nákladů spojených s platbami,  mnohostranný netting – zápočtové centrum.

49 Struktura pohledávek a závazků společností po mnohostranném nettingu Zdroj: Zajištění kurzového rizika [online].

50 Struktura pohledávek a závazků společností bez nettingu Zdroj: Zajištění kurzového rizika [online].

51 MEZIBANKOVNÍ PLATEBNÍ SYSTÉMY - umožňuje zúčtování mezi klienty různých bank, - nejprve musí dojít ke zúčtování mezi bankami:  přímým spojením (korespondentský plat. systém),  prostřednictvím zúčtovací banky (clearingový plat. systém)

52 KORESPONDENTSKÝ PLATEBNÍ SYSTÉM - použití především v zahraničním platebním styku, - banky si vzájemně otevírají účty (korespondentské účty) a vytvářejí tzv. síť obchodního spojení, Korespondentské účty: - NOSTRO účet (z ital. ≈ naše) – účet, který má (naše) banka otevřen u jiné banky, - LORO účet (z ital. ≈ vaše) – účet, který vede (naše) banka pro jinou banku; - dle mezinárodních uzancí nejsou zpravidla úročeny.

53 KORESPONDENTSKÝ PLATEBNÍ SYSTÉM BANKA A BANKA C BANKA D BANKA F BANKA E BANKA B Zdroj: Dvořák. Bankovnictví pro bankéře a klienty.

54 KORESPONDENTSKÝ PLATEBNÍ SYSTÉM - v praxi není možné, aby každá banka měla přímé spojení se všemi ostatními bankami; - nemá-li přímé spojení, pak platba probíhá nepřímo prostřednictvím jiné banky; - řetězec korespondentských bank = platební cesta;

55 CLEARINGOVÉ PLATEBNÍ SYSTÉMY - použití především ve vnitrostátním platebním styku; - zúčtování plateb probíhá prostřednictvím zúčtovací banky; - banky zapojené do systému mají otevřen svůj nostro účet u zúčtovací banky; - banka tak může mít vázán menší objem prostředků (pouze jeden účet pro platební styk);

56 CLEARINGOVÉ PLATEBNÍ SYSTÉMY BANKA A BANKA B ZÚČTOVACÍ BANKA BANKA E BANKA D BANKA C BANKA F Zdroj: Dvořák. Bankovnictví pro bankéře a klienty.

57 CLEARINGOVÉ PLATEBNÍ SYSTÉMY - založené na netto principu - zúčtovací banka provádí vzájemné zúčtování veškerých plateb za určité období a na konci období připíše kladné saldo plateb / sráží záporné saldo plateb z účtu příslušné banky; - založené na brutto principu - zúčtování se provádí transakce po transakci bez vzájemného kompenzování došlých a odešlých plateb, - každá platba musí být v okamžiku zúčtování kryta.

58 CLEARINGOVÉ PLATEBNÍ SYSTÉMY Zúčtovací banka (clearingová banka) - centrální banka, - komerční banka, - jiná finanční instituce.

59 PLATEBNÍ STYK v ČR Tuzemský platební styk je organizován prostřednictvím clearingového centra ČNB - platební systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement Systém), - v provozu od roku 1992; - clearingové centrum vede každé bance jeden účet platebního styku (nostro účet), - od roku 2001 jsou příkazy ke zúčtování do clearingového centra předávány na principu elektronické pošty – s digitálními podpisy.

60 PLATEBNÍ SYSTÉM CERTIS - platební styk probíhá především formou příkazů k úhradě, - zúčtovací centrum provádí zúčtování platebních příkazů v reálném čase (založen na brutto principu); - na účtech mezibankovního platebního styku není povoleno záporné saldo; - zůstatky na těchto účtech jsou součástí PMR; - komunikace pouze s centrálami jednotlivých bank.

61 PLATEBNÍ SYSTÉM TARGET - evropský platební systém ( Trans Automated Real Time Gross Settlement Express Transfer ), - uveden do provozu se zavedením eura v lednu 1999, - platby pouze v euru, - je založen na propojení jednotlivých národních platebních systémů zemí Eurozóny + Dánska, Švédska a GB.

62 EMU - Stupně integrace 1) Pásmo volného obchodu 2) Celní unie 3) Společný trh 4) Měnová unie 5) Politická unie

63 EMU - SPOLEČNÁ MĚNA EURO (EUR, €) – 50. léta – rostoucí integrace obchodu vyžaduje větší koordinaci hospodářské a měnové politiky, – 1969 – rozhodnutí o vytvoření Hospodářské a měnové unie, – Pierr Werner – plán na dosažení HMU do 10 let; – stanoveno etapovité budování hospodářské a měnové unie, – 1979 – Evropský měnový systém a ECU (European Currency Unit - Evropská měnová a zúčtovací jednotka) – paralelní měna, uměle vytvořená poměrová veličina mezi měnami ES (umělá měna), fungovala pouze jako zúčtovací jednotka, – EMS – nebyl „měnovou unií“, ale napomohl vytvoření podmínek jejího vzniku, – jeho srdcem byl mechanismus směnných kurzů (ERM)

64 EMU - SPOLEČNÁ MĚNA EURO (EUR, €) – 1989 – Delorsova zpráva – etapy vybudování měnové unie I. etapa (1990 – 1993) – sbližování ekonomického vývoje členských zemí. Maastrichtská konvergenční kritéria; II. etapa (1994 – 1998) – vytvoření Evropského měnového institutu (EMI) (prezident + guvernéři NCB); – – pro zajištění přechodu k ESCB a ECB, – příprava závěrečné etapy, – 1995 – název EURO.

65 EMU - SPOLEČNÁ MĚNA EURO (EUR, €) III. etapa (1999 – 2002) - vytvoření měnové unie. fáze A: – euro v bezhotovostní podobě; fáze B: – – euro v hotovostní podobě; členy EMU se stalo 11 zemí (1999): Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. od EMU 18 členských zemí.

66 EMU - EUROZÓNA 1999: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko 1999BelgieFinskoFrancieIrskoItálie LucemburskoNěmeckoNizozemsko PortugalskoRakouskoŠpanělsko 2001: Řecko 2001Řecko 2007: Slovinsko 2007Slovinsko 2008: Kypr a Malta 2008KyprMalta 2009: Slovensko 2009Slovensko 2011: Estonsko 2011Estonsko 2014: Lotyšsko

67 SEPA = Single Euro Payments Area (Jednotná oblast pro platby v eurech) oblast, v níž spotřebitelé, podniky a další hospodářské subjekty budou moci provádět a přijímat platby v eurech uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi, a to za stejných podmínek, práv a povinností a bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. integrovaný trh pro platební služby, na kterém v rámci eurozóny není rozdílu mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami.

68 SEPA Nástroje (prozatím definované): Bezhotovostní úhrady SEPA, přímé inkaso SEPA, rámec SEPA pro platební karty. Výhody SEPA: - Zvýšení konkurenceschopnosti, - Posílení integrace, - Snížení nákladů spojených s platebním stykem, - Zrychlení platebního styku.

69 SWIFT Zahraniční platební styk využívá mezibankovní telekomunikační síť SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), která byla založena v roce 1973 v Bruselu a v současnosti zahrnuje téměř institucí (včetně burz, investičních společností,..); - nejedná se o clearingový systém, banky si pouze předávají různé informace; - pro potřeby korespondentského i clearingového systému plat. styku; - význam především v zahraničním platebním styku.

70 SWIFT - v rámci SWIFTu má každá banka / pobočka svou jedinečnou adresu – kód BIC (Bank Identifier Code); BIC (SWIFT kód) - kód banky abecedními znaky, - kód země, - kód regionu/města, kde má banka sídlo, - kód pobočky banky (nepovinný údaj). např. BIC Komerční banky KOMB CZ PP XXX

71 IBAN IBAN (International Bank Account Number) ; - mezinárodní standard čísel bankovních účtů, - slouží k jednoznačné identifikaci účtu klienta, - používá se výhradně v zahraničním platebním styku, např. CZ

72 FINANČNÍ ARBITR - zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, - harmonizace českého právního řádu s EU – vyžaduje rychlé a efektivní řešení sporů mezi bankou a klientem; - řeší spory mezi bankou a klientem v případě zpožděných / neuskutečněných plateb, při neúspěšné reklamaci v bance; dále spory mezi vydavateli platebních karet a jejich uživateli – mimosoudní cestou (běžně do 30 dnů); - nález arbitra je vykonatelný. - Finančního arbitra i jeho zástupce volí Poslanecká sněmovna

73 CENTRÁLNÍ BANKA ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

74 VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK - přeměnou již stávající obchodní banky; (1668 Sweriges Riksbank) - jako zcela nové specializované instituce. (1694 Bank of England).

75 VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK Privilegovaná Rakouská národní banka (hlavní úkol: regulovat oběh bankovek a mincí) Rakousko – Uherská banka (práva centrální banky)

76 VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK − 1918 Československá republika, − měnová odluka od měny rakousko uherské, − koruna československá - duben 1919, − 1919 Bankovní úřad ministerstva financí v Praze, − A. Rašín, − 1926 Národní banka československá, − 1938 – okupace – Národní banka pro Čechy a Moravu, Slovenská národní banka, − 1950 Státní banka československá, − 1993 Česká národní banka.

77 FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY Funkce centrální banky  Funkce emisní („cedulová banka“)  Funkce banky bank  Funkce banky státu

78 1. EMISNÍ FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY - monopolní právo emitovat hotovostní oběživo, - správa zásob oběživa, - organizace dodávek bankovek a mincí od výrobců, - ochrana a bezpečnost oběživa dosud neuvedeného do oběhu, - úschova a ničení neplatných mincí a bankovek, razidel apod. - emise bezhotovostních peněz,  → zabezpečení cenové stability (kvality) – prostřednictvím řízení peněžního oběhu s využitím nástrojů měnové regulace.

79 Devizová politika - regulace toků zahraničních příjmů a výdajů při nezhoršující se nebo se dokonce zlepšující platební bilanci se zahraničím, - souvisí se zahraničně obchodní politikou státu, - souvisí i s vnitřní měnovou politikou. - zahrnuje:  politiku devizových rezerv,  politiku devizových kurzů,  platební bilanci,  zahraniční úvěry,  mezinárodní měnové spolupráce atd.

80 2. FUNKCE BANKY BANK - vedení účtů obchodních bank, na nichž OBy udržují své rezervy, - věřitel poslední instance, - zabezpečuje mezibankovní platební styk, - CBa ovlivňuje činnost OBy prostřednictvím nástrojů měnové regulace (přímé a nepřímé), - bankovní dohled (bývá pro své výsadní postavení uváděn jako samostatná fce CBy)

81 BANKOVNÍ DOHLED  Centrální banka vystupuje v roli regulátora a dohlížitele nad bankovní soustavou Činnosti - posuzování žádostí o udělení licence působit jako banka a rozhodování o udělení licence, - dohled nad dodržováním podmínek licencí, - kontrola dodržování právních předpisů, - nařízení opatření k nápravě zjištěných pochybností, - dohled nad dodržováním pravidel obezřetného chování bank, … − stále častěji i na mezinárodní úrovni.

82 3. FUNKCE BANKY STÁTU - vede účty vládě, vládním organizacím, orgánům státní moci apod., - vede účty příjmů a výdajů státního rozpočtu, - zabezpečuje krytí finančních potřeb vlády, ale přímý úvěr CBa příliš často vládě neposkytuje (ve většině zemí zakázáno), ale podílí se na úvěrování státu emisí státních dluhopisů, - v některých zemích realizuje záměry vlády v oblasti měnové politiky, - reprezentant státu - povinna pravidelně informovat domácí veřejnost o měnovém vývoji a opatřeních, která v této souvislosti uplatňuje vůči příslušným ekonomickým subjektům, včetně veřejnosti; - v zahraničí vystupuje jako reprezentant vlády v mezinárodních organizacích – MMF, SB,...

83 ROZVAHA CB AktivaPasiva - zlato;- emise oběživa; - pohledávky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu;- závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu; - pohledávky vůči zahraničí: - vklady u zahraničních peněžních ústavů, - úvěry zahraničním peněžním ústavům, - cenné papíry, - ostatní pohledávky; - závazky vůči zahraničí: - přijaté úvěry ze zahraničí, - emise dluhopisů, - ostatní závazky vůči zahraničí; - pohledávky vůči tuzemským bankám;- závazky vůči tuzemským bankám: - peněžní rezervy bank, - ostatní závazky; - pohledávky vůči klientům;- vklady klientů; - tuzemské cenné papíry a účasti;- emitované tuzemské cenné papíry; - pohledávky vůči státnímu rozpočtu;- závazky vůči státnímu rozpočtu; - pokladna v domácí měně;- rezervy; - dlouhodobý majetek: - hmotný, - nehmotný; - základní kapitál; - fondy; - nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období; - zisk nebo ztráta za účetní období; - ostatní aktiva.- ostatní pasiva.

84 MĚNOVÁ (MONETÁRNÍ) POLITIKA CENTRÁLNÍ BANKY = souhrn opatření a zásad uplatňovaných v oblastech úvěrové, depozitní a devizové činnosti bankovních i nebankovních subjektů, - je součástí emisní funkce centrální banky, - ovlivňování množství peněz v oběhu, - ovlivňování úrokové míry, - ovlivňování směnných kurzů, - hlavním cílem soudobé měnové politiky – cenová stabilita.

85 Režimy měnové politiky 1) Cílování měnového kurzu - fixace nominálního kurzu vůči měně jedné či několika zemí – „kotevní“ země (stát s nízkou inflací a vysokým podílem na vzájemném obchodě), - cílem je „dovoz“ nízké inflace z „kotevní“ země, - může přispět k prohloubení ekonomické a politické integrace (ERM – Evropský systém měnových kurzů – předcházel zavedení eura), - nevýhoda: oslabení autonomie domácí měnové politiky (domácí úrokové míry musí být v souladu s kotevní zemí), nabídkové či poptávkové šoky z kotevní země jsou přenášeny do domácí země.

86 Režimy měnové politiky 2) Cílování peněžní zásoby - základem je ek. teorie: růst cen je v dlouhodobém horizontu ovlivněn vývojem nabídky peněz, - cílem je zajištění přiměřeného tempa růstu zvoleného peněžního agregátu s ohledem na růst nominálního produktu, - problémem je vhodná volba peněžního agregátu (zejména v prostředí finančních inovací, elektronizace, globalizace)

87 Režimy měnové politiky 3) Režim s implicitní nominální kotvou - cílována je veličina, která není centrální bankou vyhlášena, - veřejnost nezná konkrétní parametr, číslo, podle nějž by bylo možné měnovou politiku hodnotit, - je vhodný jen pro centrální banky s vysokou kredibilitou.

88 Režimy měnové politiky 4) Cílování inflace - nejmladší, ale od 90.let 20.st. neužívanější režim, - veřejně je vyhlášen inflační cíl (pevný / pásmo) → aktivní a přímé formování inflačního očekávání, - je komplexnější režim (zohledňuje mnohem více informací –měnový kurz, měnové agregáty, dovozní ceny, ceny výrobců, trh práce, nominální a reálné úrok. sazby, hospodaření veřejných rozpočtů,…), - je transparentní, - ale CB není schopna ovlivnit všechny položky v indexu spotřebitelských cen.

89 Režimy měnové politiky v ČR 1993 – 96 – kombinace cílování měnového kurzu, cílování peněžní zásoby; 1996/1997 – cílování peněžní zásoby (ústup od kurzového závěsu – zaveden řízený floating); od 1998 – cílování inflace

90 Mechanismus působení měnové politiky prostřednictvím ovlivňování množství peněz - Zvýšení množství peněz  zvýšení hospodářské aktivity  zvýšení zaměstnanosti  zvýšení HDP - Zvýšení množství peněz  vzestup cenové hladiny  snížení kupní síly peněz - Zvýšení množství peněz  vzestup cenové hladiny  tlumí zájem na vývozu, podporuje dovoz  tlak na změnu směnného kurzu

91 Měnová politika centrální banky  zvýšení množství peněz v oběhu → expanzivní,  snížení množství peněz v oběhu nebo přírůstků tohoto množství → restriktivní,  na udržování takového množství peněz v oběhu, které nepůsobí inflačně ani deflačně → neutrální.

92 MĚNOVÉ AGREGÁTY Peněžní (měnová) zásoba (nabídka peněz) je v praxi měřena pomocí tzv. měnových agregátů - v různých zemích konstruovány rozdílně, - obsah měnových agregátů je dán stupněm likvidity peněžních prostředků, jež daný agregát zahrnuje

93 MĚNOVÉ AGREGÁTY - Úzké peníze (M1) zahrnují oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo (jednodenní vklady); - Střední peníze (M2) zahrnují M1 + vklady se splatností do dvou let + vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců. - Široké peníze (M3) zahrnují M2 + obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí (nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu). ______________________________________________ Měnová báze - peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, jejichž vývoj může centrální banka bezprostředně ovlivňovat (oběživo a rezervy, které drží obchodní banky na účtech u centrální banky)

94 NÁSTROJE MĚNOVÉ REGULACE Měnová regulace = forma zasahování do ekonomiky založená na regulaci měnových agregátů, úrokových měr, úvěrových zdrojů, směnných kurzů, … nástroje měnové regulace – dle adresnosti  přímé (administrativní),  nepřímé (tržní, ekonomické). nástroje měnové regulace – dle časového působení  krátkodobé,  dlouhodobé. nástroje měnové regulace – dle četnosti užívání  běžné,  výjimečné. nástroje měnové regulace – dle rychlosti působení  s okamžitým působením,  s časovým zpožděním.

95 NEPŘÍMÉ NÁSTROJE  Operace na volném trhu,  Diskontní politika a řízení dalších úrokových sazeb centrální banky,  Povinné minimální rezervy,  Devizová politika.

96 NEPŘÍMÉ NÁSTROJE 1) Operace na volném trhu - nejužívanější a nejvýznamnější nástroj regulace objemu likvidity a úvěrových zdrojů obchodních bank včetně nákladů těchto zdrojů, - princip spočívá v přímém ovlivňování měnové báze; následně ovlivnění výše úvěrových zdrojů obchodních bank, - nákup a prodej kvalitních cenných papírů, poskytování úvěrů zajištěných cennými papíry; - velice pružný nástroj CBy.

97 Repo obchody - podstatou je přijetí nebo poskytnutí úvěru zajištěného zástavou cenných papírů nebo prodej cenných papírů se zpětným odkupem; Klasické repo obchody - centrální banka přijímá úvěr (pen. prostředky) na stanovenou dobu a po jejím uplynutí pen. prostředky vrací včetně úroku obchodní bance; - transakce je zajištěna zástavou cenných papírů. Klasické reverzní repo obchody Prodej cenných papírů se zpětným odkupem Nákup cenných papírů se zpětným prodejem

98 Klasický repo obchod centrální banka banky centrální banka banky čas T0 sjednání repa čas T1 ukončení repa zástava cenných papírů přijetí peněžního úvěru splacení úvěru + úrok vrácení cenných papírů

99 Klasický reverzní repo obchod centrální banka banky centrální banka banky čas T0 sjednání repa čas T1 ukončení repa zástava cenných papírů přijetí peněžního úvěru splacení úvěru + úrok vrácení cenných papírů

100 Prodeje cenných papírů se zpětným odkupem (sell-and-buy-back) - jsou založeny na kombinaci spotového a termínového obchodu s cenným papírem; - při prodeji cenného papíru je sjednán termín a cena zpětného odkupu. Odlišnost od klasického repa: - pouze právní, ekonomický dopad je stejný; - klasické repo – jde o úvěr, - prodeje c.p. se zpětným odkupem jsou obchody s cennými papíry.

101 Dopad operací na volném trhu na banky - ovlivňování výše likvidních prostředků bank, - repo obchody → snížení likvidity bank; - reverzní repo obchody → zvýšení likvidity bank. Z pohledu obchodních bank – investiční příležitosti - velmi nízké úvěrové riziko, - vysoká likvidita, - nízké transakční náklady.

102 CENTRÁLNÍ BANKA - prodej c.p. - klasická repo operace OBCHODNÍ BANKY - snížení úvěrových zdrojů - snížení nabídky úvěrů NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - snížení peněžní zásoby (nabídky peněz), - pokles tempa ekonomického růstu (a zaměstnanosti), - pokles míry inflace, - vzestup úrokové míry, Dopad operací na volném trhu na ekonomiku

103 NEPŘÍMÉ NÁSTROJE 2) Diskontní politika - nejstarší nástroj měnové politiky, - diskont = částka, kterou si eskontující či reeskontující banka sráží z nominální hodnoty odkupované pohledávky, závisí na době do splatnosti pohledávky a na diskontní sazbě, - je spojena s rolí centrální banky ve funkci banky bank, - základem diskontních operací byla obchodní směnka (historicky), dnes náplň odlišná.

104 Diskontní politika - cílem je ovlivnit úvěrové zdroje obchodních bank, - diskontní sazba – snižování / zvyšování => expanzivní / restriktivní měnová politika, (vliv na úroveň úrokových měr v ekonomice je závislý na stupni rozvoje finančního trhu), - lombardní sazba – lombardní úvěr – centrální banka ve funkci věřitele poslední instance. - Lombardní úvěr (úvěr nouzový) - je poskytován bankám, které mají značné problémy s likviditou, - proti zástavě směnek nebo některých jiných cenných papírů, - primárním cílem není měn. politika, ale zajištění likvidity obchodních bank.

105 NEPŘÍMÉ NÁSTROJE 3) Povinné minimální rezervy - povinné vklady obchodních bank u centrální banky, - stanoveny procentem z prvotních depozit obchodní banky, - omezená dispozice s PMR, - neúročené popř. velice nízko úročené, - administrativně náročné – změny sazeb, - časové zpoždění, - zvýšení => restriktivní měnová politika, a naopak,

106 Povinné minimální rezervy - omezují multiplikaci depozit; - prostředky na PMR nemohou banky použít na poskytování úvěrů, (z každé koruny, která se do banky dostává ve formě depozit, banka může vrátit zpět do oběhu pouze určitou část) - tím je omezen potenciál banky pro emisi bezhotovostních peněz.

107 Vliv povinných minimálních rezerv na výši vkladů –MULTIPLIKACE VKLADŮ Přírůstek vkladů u OB1 je 100. To umožňuje OB1 poskytnout úvěr ve výši 90 (za předpokladu PMR 10% z primárních vkladů). Může dojít k okamžitému čerpání úvěru a tedy k převedení běžného vkladu ve výši 90 do jiné OB2, kde vytvoří přírůstek běžných vkladů ve výši 90 – PMR jsou 9, pen. prostředky ve výši 81 budou zapůjčeny a v další bance vytvoří přírůstek běžných vkladů.

108 BankyBěžné vklady - přírůstek Rezervy - přírůstek OB OB2909 OB3818,1 ……… Celkem PMR=10%

109 Celkový přírůstek běžných vkladů = = (1-0,1) x (1-0,1) 2 x … = ∆BV počáteční přírůstek vkladů, r míra minimálních rezerv, jednoduchý depozitní multiplikátor. Příklad: Počáteční přírůstek vkladů je 100. Jaký bude celkový multiplikovaný přírůstek vkladů v ekonomice, jestliže sazba PMR je 10%.

110 PŘÍMÉ NÁSTROJE  eliminují nevýhody nepřímých (tržních) nástrojů, jejichž působení je globální,  užívají se jako doplněk globální měnové politiky,  administrativní, adresný a převážně selektivní charakter.

111 PŘÍMÉ NÁSTROJE 1) Doporučení, výzvy a dohody („morální nátlak“) - písemné či ústní žádosti CBy vůči OBám, - týkají se omezení úvěrů, zvýhodnění či vyloučení určitých druhů úvěrů. 2) Zvláštní úrokové sazby, jejich limity - týká se vybraných úvěrových transakcí, např. na podporu exportu (nebo naopak sankční úrokové sazby), 3) Úvěrové stropy - stanoveny zpravidla absolutními částkami. 4) Regulace spotřebního úvěru atd.

112 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

113  je dle zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ústřední bankou ČR,  vznikla rozdělením SBČS 1993,  Hlavní cíl ČNB je péče o CENOVOU STABILITU!!!  ústředí se sídlem v Praze + pobočky,  nejvyšším orgánem ČNB je sedmičlenná bankovní rada (guvernér + 2 viceguvernéři + 4 členové), kterou jmenuje a odvolává prezident republiky vždy na dobu 6 let;  nezávislá na vládě a Parlamentu,  pouze poradní funkci vůči vládě,  nesmí úvěrovat stát!

114 Měnověpolitické nástroje ČNB  Operace na volném trhu - 2T repo operace - slouží v současnosti k odčerpání přebytečné likvidity od OB;  Automatické facility - slouží k poskytování nebo ukládaní likvidity přes noc (overnight), - depozita OBy jsou úročena diskontní sazbou, - poskytnuté finanční prostředky jsou úročeny lombardní sazbou (v současnosti spíše výjimečně)  Povinné minimální rezervy - úročeny 2T repo sazbou (od roku 2001; dříve úročeny nebyly)

115 Repo operace - provádí pouze se subjekty, které mají povinnost tvorby PMR; - jako zástava jsou používány státní pokladniční poukázky, poukázky ČNB, dluhopisy emitované Českou konsolidační agenturou; - repo tendry.

116 Repo tendr - ČNB oznámí tendr a jeho podmínky, - banky podávají své objednávky (objem a úroková sazba), - vyhlášená 2T repo sazba je maximální limitní sazba, - objednávky jsou uspokojovány formou americké aukce – přednostně jsou přijaty nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu a za jednotlivé sazby jsou uspokojeny.

117 Repo tendry **Oznámení** Den obchodu Směr repo operace stahovací Počáteční den Koncový den Minimální objem objednávky (mil. Kč) 300 Maximální počet objednávek 2 Limitní repo sazba (% p.a.) 2.50 Uzávěrka pro příjem objednávek 10:15 **Výsledky** Minimální repo sazba (% p.a.) 2.48 Průměrná repo sazba (% p.a.) 2.49 Maximální repo sazba (% p.a.) 2.50 Koeficient uspokojení (%) 49 Výsledný objem (mld Kč)

118 Aktuální sazby ČNB (k ) 2T repo sazba0,05 % Diskontní sazba0,05 % Lombardní sazba0,25 % Povinné minimální rezervy2,00 %


Stáhnout ppt "BANKOVNICTVÍ – 2. část Ing. Šárka HYBLEROVÁ, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google