Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice."— Transkript prezentace:

1

2 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

3 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

4 KAPITOLA 13: KOMÍNY

5 LEGENDA K LÍČOVÉ POJMY tah komína, komínový průduch, sopouch, uzavřený kotel, otevřený kotel, turbo kotel, cementový bacil, jednovrstvý komín, vícevrstvý komín, sopouch, komínová vložka, kondenzační jímka, komínová fréza C ÍLE KAPITOLY - seznámit se s požadavky na umístění komína, zajištění dostatečného tahu a ochrany komínového zdiva. Student získá povědomí o tlakových poměrech ve spalinové cestě, činitelích ovlivňujících porušení komínového zdiva a také získá základní informace o konstrukčních variantách komínů a požadavcích na ně. Č AS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 12 hodin Komíny patří k nejvíce namáhaným prvkům konstrukce stavby, jsou vystaveny extrémním teplotním podmínkám a agresivnímu působení spalin.

6 13.1. DĚLENÍ KOMÍNŮ Podle způsobu provedení komínového pláště: Zděné Monolitické Montované Podle konstrukčního uspořádání: Jednovrstvé Vícevrstvé Podle umístění komínů: Přistavěné nebo vestavěné Samostatně stojící Podle tvaru průduchů: Čtvercové Obdélníkové (max. do poměru stran 1 : 1,5) Kruhové Podle velikosti průduchů: Úzké (do mm 2 ) Střední (přes mm 2 ) Průlezné (min.průřez do 10 m výšky je 450 x 450 mm) Podle druhu zabudovaného materiálu: Z nehořlavých, popř. nesnadno hořlavých materiálů S nasákavostí max. 20% měrné hmotnosti Odolných proti účinkům spalin Odolných proti mrazu Podle uspořádání průduchů: Průběžné Patrové Přepažené Stromkové

7 13.1. DĚLENÍ KOMÍNŮ Nejvýhodnější jsou komíny průběžné, komíny stromkové jsou zakázány, neboť topeniště jednotlivých podlaží jsou mezi sebou propojena. Dělení komínů

8 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI Tah komína závisí na: a) rozdílné měrné hmotnosti vnějšího vzduchu a odváděných spalin b) na rychlosti větru c) na účinné výšce Hustota vzduchu a spalin závisí na jejich teplotě (čím vyšší teplota, tím nižší měrná hmotnost) Poměr neúčinné výšky L1 k účinné výšce L2 průduchu má být: L1 > 1 / 10 L2

9 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI

10 V konstrukci komínového průduchu se mohou vyskytovat nedostatky, např. komín nedostatečně převyšující okolí. V tomto případě vítr sráží kouř zpět do komína, který má přesahovat hřeben střechy o 650 mm. Je-li od hřebene vzdálený více než 2 m, potom se měří těchto 650 mm od myšlené roviny, vedené z hřebene šikmo dolů pod úhlem 10°. Nad plochou střechou má mít průduch vyústěn o 1,5 až 2 m. Vyústění komínových průduchů nad střechou: a) šikmou, b) plochou

11 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI V konstrukci komínového průduchu se mohou vyskytovat nedostatky, např. komínový průduch příliš velkého profilu. Široké průlezné komíny mají špatný tah, může do nich hluboko vnikat vnější vzduch a na stěnách tak kondenzovat pára z kouřových plynů, což zvyšuje i neúměrně spotřebu paliva. Tuto chybu lze odstranit: Zúžením průduchu v hlavě komína přizděním, popř. osazením nástavce Osazením nového průduchu (např. nerezové roury) do starého průlezného komína pomocí zděří zakotvených do vnitřní stěny Závislost max. počtu malých spotřebičů na tuhá paliva na průřezu komínového průduchu a na jeho účinné výšce

12 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI Při malé neúčinné výšce lze rozšířit sběrací prostor ve vhodné místnosti tak, aby odpovídal objemu 1 / 10 L 1 tak, jak je patrné z tohoto obrázku. V konstrukci komínového průduchu se mohou vyskytovat nedostatky, např. komín s malou výškou. Komín s dobrým tahem musí mít min. výšku 6 m. Pokud je výška nedostatečná, lze jej nadezdít či nastavit jinou rourou stejného profilu jako je průduch a náležitě zakotvit. Tah komína Osazení komínového nástavce

13 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI V konstrukci komínového sopouchu se mohou vyskytovat nedostatky, např. špatné zaústění sopouchu. Zaústění sopouchu s nesprávným spádováním způsobuje srážení kouře a tím i zhoršení tahu. Sopouchy mají být přímé a co nejkratší. Sopouchy krátké, maximálně do 250 mm, mohou být vodorovné. Naopak sopouchy od 250 do 500 mm mají k průduchu mírně stoupat, sopouchy delší než 500 mm mají mít stoupání nejméně 10 %. V konstrukci komínového sopouchu musí být respektovány i požárně bezpečnostní předpisy. Po stránce požární bezpečnosti je minimální vzdálenost dřeva od průduchu 300 mm. U dřevěných trámů se provádí komínová výměna, aby se trám neosazoval do komínové zdi. Umístění sopouchů nad sebou Vliv požárních předpisů u osazení dřevěných trámů

14 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI V konstrukci komínového sopouchu nebo průduchu se mohou vyskytovat nedostatky, např. příliš dlouhá kouřová roura či přečnívající komínová deska. Používáním dlouhých plechových rour se zvětšením ohřívací plochy k získání max. množství tepla není vždy zajištěno dostatečné stoupání ve směru tahu, roury se značně ochlazují a zanášejí sazemi, což zhoršuje tah. Otopná tělesa s přímým napojením mají lepší tah. Někdy může zhoršovat tah značně přečnívající komínová deska přes líc komínové hlavy. Ta způsobuje za větru víření vzduchu při hlavě komína a porušení tahu. Proto je vhodnější deska s okraji v líci zdiva. Tato úprava však způsobuje stékání rozmočených sazí po komínovém zdivu. Řešení krycí komínové desky často vede ke kompromisu, kdy se deska předsadí jen o 30 až 50 mm. Musí však mít okapní drážku. Ukázka řešení krycí komínové hlavy bez a s okapní drážkou

15 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI V konstrukci komínového průduchu se mohou vyskytovat nedostatky, např. nesprávné uhnutí komínového průduchu. V případě uhnutí průduchu musí být odklon od svislice proveden dle nákresu, přičemž stěny průduchu musí zůstat hladké, bez zazubení jednotlivých vrstev zdiva. Může být nad stropní konstrukcí nebo pod ní, ale nikdy ne v její úrovni. V místě uhnutí nesmí být komínový sopouch a místo, kde naráží kominická koule při čištění, má být zpevněno (např. páskovou ocelí). Ukázka zaoblení průduchu v uhnutí

16 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI V konstrukci komínového průduchu se mohou vyskytovat nedostatky, např.: Nevyhovující tepelná izolace Špatná izolace proti vlhkosti Nesprávné připojování spotřebičů Je-li komínové zdivo málo tepelně izolované (např. je-li komín v obvodovém zdivu), rychle se ochlazuje a zhoršuje se tak jeho tah. Je-li nutno zdít komín v obvodovém zdivu, musíme zvýšit jeho tepelnou izolaci obkladem z izolačního materiálu (pórobetonové tvarovky, děrované cihelné bloky). Není-li pod komínovým zdivem vodotěsná izolace, stoupá vlhkost do zdiva, vypařuje se do průduchu a zhoršuje tah. Tato chyba se dá odstranit jen dodatečnou izolací proti vlhkosti. Pro připojování spotřebičů na plynná paliva platí zásada, že k průduchu má být pokud možno připojen pouze jeden lokální spotřebič na plynná paliva vlastním kouřovodem. Je-li nutno připojit více lokálních spotřebičů s atmosférickým hořákem, doporučuje se připojit nejvýše 3 lokální spotřebiče. Každý spotřebič s otevřeným spalovacím prostorem a přerušovačem tahu musí mít za přerušovačem tahu svislý kouřovod o délce alespoň 500 mm. Plynové kotle s atmosférickými hořáky musí být na odvod spalin napojeny prostřednictvím přerušovačů tahu. Přerušovače musí zajistit tyto funkce: omezit vliv proměnného tahu komína na spalovací proces v kotli, usnadnit start kotle při nulovém tahu komína, zabránit zpětnému proudění spalin či vzduchu z komína do kotle.

17 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI Pokud pojednáváme o přerušovačích tahu, měli bychom je správně nazývat usměrňovače tahu. V současné době je součástí přerušovačů tahu spalinová pojistka. Je to snímač teploty, který v případě přepadání spalin přerušovačem tahu do prostoru kotelny se po dobu několika minut prohřeje a následně provede odstavení kotle. Tento důležitý prvek bezpečnosti plynových spotřebičů je potřebný zejména u spotřebičů umístěných v malých prostorech, např. v koupelnách. Původní konstrukce usměrňovačů tahu sestávaly z přerušovače tahu kuželovitého tvaru a z pojistky proti zpětnému proudění v komíně ve tvaru kotouče. První plynové spotřebiče měly vnější přerušovač tahu. Vývoj přerušovačů tahu dále pokračoval těmito konstrukcemi: přerušovač vestavěný horní, přerušovač vestavěný boční, přerušovač skupinový. Typy přerušovačů tahu

18 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI V konstrukci komínového průduchu se mohou vyskytovat nedostatky, např. překážky v průduchu. Průduch má mít hladký povrch, zevnitř se opatřuje omítkou. Každý drsný povrch způsobený odpadlou omítkou či ulomenou cihlou, snižuje tah. Tato chyba se dá těžko opravit, nechceme-li přestavovat komín. Ucpe-li se průduch (např. spadlá cihla), potom nezbývá nic jiného, než ji dostat ven (např. sražení koulí nebo vyjmutím z vybouraného otvoru). Při dodatečném zazdívání otvoru je třeba dávat pozor, aby špatně položená cihla nezúžila průduch. Keramické vložky s hladkým povrchem se používají vždy při průchodu komínového průduchu ŽB konstrukcí

19 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI V některých objektech se stěnami a stropy z hořlavých materiálů je třeba zabezpečit průchod kouřových rour. Tento průchod musí být zabezpečen z nehořlavých materiálů. Z hlediska správné funkce komínu je třeba při jejich navrhování dodržovat tyto zásady: 1) Komíny mají být umístěny ve vnitřní části domu, aby nebyly ochlazovány, což vyžaduje v případě sedlové střechy vyvedení co nejblíže u hřebene a u plochých střech ve střední části objektu 2) Z hlediska vlivu větru na výstup kouřových plynů by měl být komín obrácen proti směru převládajících větrů napříč, a nikoli podélné, kdy vítr kouř sráží Průchod kouřovodných rour Umístění komínů z hlediska vlivu větrů: a) nesprávná poloha, b) správná poloha

20 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI 3) Tenká a vysoká komínová tělesa působí nevzhledně a jakoby je první silný vítr měl vyvrátit. Z tohoto důvodu bývá jejich stabilita zajišťována ocelovými objímkami s táhly. Navíc je jejich zdivo ve větší míře vystaveno působení deště, sněhu a povětrnosti a následkem toho dochází k narušení cihel, spárování atd. Zcela jinak působí solidní komínové těleso, které je pěkně široké a umístěné v hřebeni nebo v jeho blízkosti. Je-li v krovu hřebenová vaznice, má komín vyústit vedle ní, aby nebyla přerušena. Je-li komínová hlava u hřebene, komín dobře táhne, protože se v těchto místech netvoří větrné víry, vítr z kouřového průduchu kouř vysává a to právě zlepšuje jeho tah. Navíc se za komínem v hřebeni nevytvářejí sněhové závěje, což bývá za komíny umístěnými níže se všemi negativními důsledky tajícího sněhu. Umístění komínů z hlediska vlivu sněhu a vody: a) nesprávná poloha, b) správná poloha

21 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI 4) Umístí-li se komínové zdivo do štítových stěn, je náchylné k provlhání zvláště po dobu, kdy není postaven sousední objekt. Provlhnutím komínového zdiva se snižují jeho tepelněizolační vlastnosti a uvnitř průduchu dochází ke kondenzaci kouřových plynů a k postupnému pronikání kondenzátu k vnějšímu povrchu (žlutohnědé skvrny a odpadlá páchnoucí omítka, která se na cihlách prosáklých kondenzátem nedá obnovit). 5) Nadměrně ochlazovány jsou všechny komíny vyčnívající vysoko nad střechu. Týká se to především komínů umístěných u okraje střechy a jednotlivých komínů, popř. uspořádaných tak, že na jeden průduch připadá větší část venkovní ochlazované plochy. Nevhodné umístění komínů z důvodů velkého ochlazování a nepříjemného vzhledu Provlhání štítového komínového zdiva

22 13.2. TAH KOMÍNA A VLIV UMÍSTĚNÍ KOMÍNŮ NA JEJICH SPRÁVNOU FUNKCI Z důvodu ochlazování komínů se mají komíny sdružovat ve větší tělesa (nejvhodnější seskupení je do bloku). Je to výhodné nejen z tepelně izolačního hlediska, ale i proto, že ve střeše je méně proniků a tím i méně míst s nebezpečím zatékání. Navíc jedno sdružené těleso působí mnohem vzhledněji než několik jednotlivých tenkých komínů. U starších rodinných domů bývá komínové zdivo pro zvýšení tepelné izolace a zlepšení vzhledu úzkého komína nad střechou rozšířeno. Pod rozšířením je protažena krytina utěsněná maltou, takže není nutné oplechování. Rozšíření komínového zdiva nad střechou Uspořádání průduchů do komínových bloků: a)vzhledem k celé střeše, b) k poměru rozměru bloku

23 13.3. HODNOCENÍ KOMÍNŮ Z FYZIKÁLNÍHO A CHEMICKÉHO HLEDISKA Tlakové poměry a proudění Hořák, kotel a komín jsou navzájem propojeny cestami spalinového vzduchu a spalin. Spalovací vzduch je nasáván z exteriéru a je přiváděn spolu s palivem přes hořák do spalovacího prostoru. Spaliny jsou po předání tepla v kotli odváděny přes kouřové hrdlo (tj.část kotle určená k jeho připojení na kouřovod) kouřovou cestou do exteriéru. Kouřová cesta je tvořena průduchem kouřovodu, sopouchem a průduchem komína. Aby spaliny z přetlakových kotlů nemohly uniknout do interiéru, je vnitřek těchto kotlů od okolního prostředí těsně oddělen. Kotle s přirozeným tahem, které jsou provozovány pouze s podtlakem (vlivem tepla vzniká v komínu a ve vzestupných úsecích kouřovodu vztlaková síla přepravující spaliny a vytvářející v komínu, kouřovodu a většinou i v kotli podtlak) nemusejí být vzhledem k okolnímu prostoru těsné. Při netěsnosti může být vzduch z místnosti nasáván do kotle, spaliny však nemohou proniknout ven z kotle. Podle charakteru spalovacího prostoru rozeznáváme: Kotle otevřené (s otevřeným spalovacím prostorem),kde kotel má vliv na větrání a velikost místnosti, ve které je situován a ovlivňuje i přívod vzduchu Kotle uzavřené (s uzavřeným spalovacím prostorem), kde vzduch pro spalování se dostává ke kotli průduchem na obvodové stěně

24 VLIV SPALIN NA KONDENZACI A USAZOVÁNÍ SAZÍ Působení komínového podtlaku závisí na určité teplotě spalin. Jsou-li spaliny ochlazovány tak silně, že jejich teplota klesne pod rosný bod, dochází v kouřovodu i komínu ke kondenzaci. Tento jev je podmíněn vývojem tepelných spotřebičů, které se vyznačují vysokou tepelnou účinností, to má dopad na teplotu spalin v komínovém tělese. Uzavřený kotel se spalinovým ventilátorem se označuje jako TURBO kotel. Schéma turbo kotle se spalinovým ventilátorem

25 VLIV SPALIN NA KONDENZACI A USAZOVÁNÍ SAZÍ Právě tam, kde není k dispozici komín, lze s výhodou využít těchto TURBO kotlů nástěnného typu s přívodem venkovního vzduchu obvykle do délky 3 m. V současné době TURBO kotle dosahují účinnosti pod 100 % a je přirozené, že při připojení takových spotřebičů vysoké účinnosti odcházejí do komína spaliny poměrně nízké teploty, což nevyhnutelně vede k poruchám tradičních komínů. Účinky kondenzace jsou zjevné od doby, kdy se v hojnější míře spalují méně hodnotná paliva ve vysoce účinných spotřebičích. Saze vznikají při nedokonalém spalování paliv. Na jejich vznik nemá komín žádný vliv. Saze kvalitních tuhých paliv (černé uhlí a koks) nejsou pro komín nebezpečné. Saze méně hodnotných paliv (hnědé uhlí), jakož i paliv kapalných, zapříčiňují svým usazováním jeho vážné poškození (hoření sazí představuje extrémní tepelné zatížení, kdy se narušuje vazba komínového zdiva). Příklad nástěnného kotle TURBO bez ohřevu užitkové vody nebo kombi s hermetickým obalem

26 TEPELNĚ TECHNICKÉ POMĚRY V KOMÍNECH Teplota spalin na kouřovém hrdle je u starších komínů až 200°C, u nových °C. U plynových kotlů kondenzačních, které využívají i kondenzační teplo vodní páry ve spalinách mohou teploty spalin dosahovat na kouřovém hrdle 70°C. Kondenzační kotel je kotel s teplotou spalin pod rosným bodem (cca 55-60°C) a teplotu otopné vody < 60°C. Schéma kondenzačního kotle

27 TEPELNĚ TECHNICKÉ POMĚRY V KOMÍNECH Tepelné ztráty spalin v komíně jsou ovlivňovány především: Tepelným odporem komínového systému Účinnou výškou komína Vnitřní plochou komína Rychlostí proudění spalin Redukce teploty spalin lze provádět jen u plynových kotlů, nikoliv však u kotlů na tuhá paliva, kde by mohlo docházet k zanášení komína a kouřovodu dehtem. Stěny komína jsou nejsušší nad připojením kotlů. Nejvlhčí jsou stěny v podkroví a nad střechou, komínu nehrozí riziko od způsobu provozu a druhu spalovaného paliva, ale spíše od nízkých vnějších teplot. Běžné komíny mohou přijmout určité množství vlhkosti bez poškození. V přestávce ve vytápění v letních měsících, ale též při přerušení provozu např. v noci, probíhá samovysušování. Prosáknutí komínové stěny nastává až při dlouhotrvající intenzivní kondenzaci, kdy se překročí schopnost akumulace vlhkosti. Na prosáknutí komínové stěny má vliv doba trvání kondenzace, množství kondenzátu a odolnost komínové stěny proti prosakování.

28 PORUŠENÍ KOMÍNOVÉHO ZDIVA KONDENZÁTY S0 3 tvoří ve spalinách s vodní párou H 2 S0 4. Při překročení rosného bodu par kyseliny se usazuje její část na chladných stěnách a vniká do komínových stěn, kde tvoří s nimi sloučeniny ohrožující silikátové konstrukce s obsahem vápna a cementu, tzv. cementový bacil (síran vápenatohlinitý - 3CaOAL ). Tento proces probíhá zvětšováním objemu za přítomnosti velkého množství vody a tak dochází k objemové nestálosti a k trhacím účinkům stavebních konstrukcí. Kromě toho navlhlou nadstřešní část komína porušují v zimních měsících mrazy, což vede často k rozpadu komínové hlavy. Cihlářské výrobky obsahují někdy vápenatá hnízda označovaná jako cicváry. Jsou to vlastně zrna CaC0 3 nejrůznější velikosti. Když na CaO v cihle komínové stěny začne působit vodní pára, změní se pozvolna CaO na práškový Ca (OHV, hašení na sucho, které je současně provázeno rozpínáním a tím destrukcí cihel. Vodní pára difundující přes komínové stěny rozpouští ve střepu cihel výkvětotvorné soli: Primární - vznikly z vyluhovatelných látek obsažených ve vlastní hmotě cihel ještě před zabudováním do komína Sekundární - vytvořily se z vyluhovatelných solí pocházejících z malty, vzniklých pronikem kyselých složek spalin vodní parou do střepu cihel Porušení komínového zdiva mrazem se projevuje odlupováním povrchových vrstev, tvorbou trhlin či praskáním cihel. Zvláště velké namáhání v komínových stěnách vzniká při střídání zmrazování a rozmrazování. Z tohoto hlediska je daleko nepříznivější jarní období sice s vyšší průměrnou teplotou, ale s často se střídající teplotou nad a pod nulou. Nejvhodnější tvar spáry proti povětrnosti je spára lícující se zdivem, popř. spára na horním okraji zapuštěná za líc zdiva, dole lícující. Spárování hlavy komína: a) nesprávně, b) správně

29 13.4. KONSTRUKCE PROGRESIVNÍCH KOMÍNŮ Tradiční jednovrstvý komín je použitelný pouze pro vytápění kvalitními tuhými palivy, ale vzhledem k náročnému čištění, časté údržbě a menší životnosti není ani pro ně nejvhodnější. Porovnáme-li jednovrstvý komín s vícevrstvým, lze konstatovat, že u zděného jednovrstvého komína se povrch průduchu ohřívá pomalu, ještě hodinu po zátopu teplota povrchu ve středu komína nepřekročila hodnotu rosného bodu, zatímco komínová vložka vícevrstvého komína se ohřála na teplotu rosného bodu za cca 2,5 minuty. Průběh ohřívání vnitřního povrchu komínu v závislosti na čase pro dva komíny z různých materiálů

30 13.4. KONSTRUKCE PROGRESIVNÍCH KOMÍNŮ Třívrstvý komín sestává z těchto vrstev: Vnitřní vrstva - komínová vložka odolná proti všem mechanickým a chemickým vlivům - např. keramická či kovová Střední vrstva - tepelně izolující obal umožňující vnitřní vložce o malé akumulaci zahřátí komínové vložky nad teplotu rosného bodu, její dilataci a vnější teplotu pláště < 60 °C Vnější vrstva - komínový plášť chránící vnitřní vrstvy, který zvyšuje tepelnou izolaci a zajišťuje statickou a estetickou funkci komína Svislý řez keramickým komínem Schiedel

31 13.4. KONSTRUKCE PROGRESIVNÍCH KOMÍNŮ Součásti vícesložkového komína Komín Schiedel sestává ze šamotových vložek vkládaných do tvárnic z lehčeného betonu. Vložky jsou obaleny tepelnou izolací z minerálních vláken.

32 13.4. KONSTRUKCE PROGRESIVNÍCH KOMÍNŮ U vícevrstvých komínů musí být zabezpečena dilatace komínové vložky. Mezi komínovou vložkou z nekovového materiálu a komínovou hlavou má být mezera cca 2 mm na 1 m délky vložky, celkem však minimálně 30 mm. Pokud je dilatace komínové vložky zaručena jiným způsobem, může komínová vložka vyčnívat nad krycí desku o 100 mm. Dokonalý komín musí být neprodyšný, nenasákavý, kyselinovzdorný, musí rychle dosáhnout provozní teploty a udržovat ji, odolávat všem statickým a dynamickým namáháním, splňovat požadavky rychlé montáže a zajišťovat úsporu paliva. Pro tento účel musí i vícevrstvé komíny vyhovovat kotlům na plynná paliva. Pro spotřebiče na plynná paliva musí být dodržena neúčinná výška komínových průduchů min. 200 mm. Neúčinná výška vícevrstvých komínů pro spotřebiče na plynná paliva Ukončení vícevrstvého komína s použitím: a) kovové manžety, b) pružné komínové vložky

33 13.4. KONSTRUKCE PROGRESIVNÍCH KOMÍNŮ Stále častěji se uplatňují vícevrstvé komíny se systémem zadního odvětrání, zajišťující suchou tepelnou izolaci díky uspořádání a volbě materiálu jednotlivých vrstev. Vzhledem k dokonale přesným tvarům komínového pláště vzniknou po celé délce komína průběžné vzduchové kanálky, které vedou těsně kolem tepelné izolace. Teplotní poměry spolu s plynulým přívodem vzduchu větrací mřížkou způsobují proudění vzduchu kanálky směrem vzhůru a vlhkost z izolace je odváděna z komína přes střechu ven. Odvětrávací systém funguje i tehdy, když se v kotli netopí. Tímto způsobem se zabraňuje hromadění vlhkosti v tepelné izolaci nebo dokonce jejímu prostupu pláštěm komína. V detailu A komína Quadro povrch komínové hlavy tvoří plášť z vláknitého betonu. K těmto komínům patří také systém Quadro firmy Schiedel.

34 13.4. KONSTRUKCE PROGRESIVNÍCH KOMÍNŮ U spotřebičů, které nejsou v provozu závislé na vzduchu v místnostech, není třeba uměle tvořit velké prostory v souladu s vyhovujícími předpisy pro potřebný objem vzduchu. V této úpravě se nyní uplatňuje předávání tepla studenému vzduchu, přiváděnému kolem svislého kouřovodu již během své cesty předehříváním. Optimální řešení umožňuje napojení spotřebičů ze všech 4 stran (viz detail B). V každém podlaží je tak možno napojit až 4 spotřebiče a do celého komína lze pak připojit až 10 spotřebičů.

35 13.4. KONSTRUKCE PROGRESIVNÍCH KOMÍNŮ Kovový komín SPIRO s tvarovkamiHlava komína Quadro zakončena klasickou obezdívkou

36 13.4. KONSTRUKCE PROGRESIVNÍCH KOMÍNŮ Kovové komíny jsou výhodnější než komíny keramické pro svoji poměrně malou hmotnost, rychlost montáže a snadnou demontovatelnost. Z hlediska odolnosti je nejvýhodnější ocel. Pro palivo s nulovým nebo nepatrným obsahem síry se používá austenitická ocel s obsahem 18 % chromu a 6-10 % niklu. Při malém množství síry v palivu je nutno zvýšit korozní odolnost oceli např. přilegováním 2-3% molybdenu. Třísložkový komín z trub SPIRO lze použít do světlíku budov o pro odvod spalin po dvorní fasádě s tím, že nebudou obcházet římsu, ale budou římsou procházet. Úhyb lze provést v souladu s normou ČSN Komíny. Komíny je také možno použít a postavit jako samostatná tělesa, pokud bude zajištěna jejich stabilita. Komín musí být připevněn ke stěně fasády. Kovový komín SPIRO připevněný k fasádě bez úhybu i s úhybem

37 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Při rekonstrukci řadového komínového tělesa se stávající komínové těleso rozebralo do úrovně střechy (u objektů s plochou střechou) nebo do úrovně podlahy půdy, popř. cca 1 m pod úrovní střešní krytiny, pokud převažovaly spotřebiče na tuhá paliva a komínová tělesa v půdním prostoru byla v dobrém stavu. U ohýbaných komínů, kde úhyby jsou ještě na půdě, lze komínové zdivo rozebrat jen k úhybům komínových průduchů nebo nový komín od úrovně podlahy postavit svisle. V posledním období je možno rekonstruovat přímé komíny bez nutnosti otevírání komínového tělesa, a to tak, že se světlost průduchu zvětšuje pomocí komínové frézy. Komínová fréza

38 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Pevné komínové vložky lze použít pouze pro komínové průduchy přímé. Pro spotřebiče na plynná paliva jsou vložky vyráběny zejména z nerezového plechu, dále z plechu hliníkového či pozinkovaného s ochranným nátěrem (např. dvousložkovým epoxidovým lakem). Spotřebiče se připojují připojovacím kusem napojeným na kondenzační jímku. Kovová komínová vložka pro přímé komínové průduchy

39 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Vložkování ohebnými vložkami, stočenými z profilovaného kovového pásku, je vhodné pro přímé i uhýbané průduchy. Komínová vložka z hliníkového plechu je použitelná pro spotřebiče na plynná paliva s přerušovačem tahu, komínová vložka z nekorodující oceli navíc i pro spotřebiče na kapalná paliva. Komínové těleso musí mít min. o 20 mm větší průřez než je vnější průměr komínové vložky. Ohebná hliníková hadice je ohebná v podélném směru. Je vyráběna ze závitově stáčeného hliníkového pásku tloušťky 0,6 -0,8 mm, povrchově chráněného akrylátovými laky či eloxováním. Ohebná hliníková hadice pro ohebnou komínovou vložku

40 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Připojovací kus pro připojení spotřebičů na komínovou vložku je univerzální tvarovka z litého hliníku určená pro průměr vložek 125 i 130 mm, která zároveň vytváří kondenzační jímku. Jinak lze připojovací kus zhotovit i klempířským způsobem z hliníkového plechu. Kondenzační jímka může být umístěna v místě připojení spotřebiče nebo v patě komína. Univerzální hliníková tvarovka pro komínovou vložku 125 a 130 mm

41 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Klasické zděné komíny, ke kterým jsou připojeny spotřebiče na tuhá paliva jsou v důsledku průchodu spalin a působením kondenzačních par vystaveny velké míře opotřebení. Cihly a malta se postupně rozpadají a drolí, omezena je i jeho funkčnost a spaliny (hlavně CO) mohou nepozorovaně vnikat do obytných prostor. K jedné ze sanačních metod patří technologie vymazávání komínů.

42 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Technologie vymazávání komínů 1) Prohlídka komínu. Před započetím samotné renovace je nutné komín prohlédnout inspekční kamerou, zbavit usazenin a dehtu, odstranit vydrolenou maltu a řádně vyčistit. Následně se na dno komínu spustí speciální ohebná hřídel opatřená řetězovou hlavou, která je poháněná silnou AKU vrtačkou.

43 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Technologie vymazávání komínů 2) Čištění komínů. Za použití hřídele s řetězovou hlavou se od spodní části komínu provede pečlivé oklepání a vydrolení ložných a styčných spár uvnitř komínu, které budou následně sloužit jako "zámky" k dokonalému přilnutí směsi Scancoat. Základem metody je speciální směs Scancoat obsahující skelná vlákna, která se po smíchání s vodou a za použití speciální mechanizace shora vlévá do komínového průduchu.

44 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Technologie vymazávání komínů. Ve srovnání s tradičními metodami renovace komínů je tato metoda pro spotřebiče pevných paliv mnohem šetrnější, čistší a především finančně úspornější renovací starého cihlového komínu v porovnání s klasickým frézováním a vložkováním komínu. 3) Příprava na vymazávání komínu. Na vrchol komínu (hlavu) se umístí stojan s navijákem. Na ocelové lanko se připevní speciální vypuštěná tlaková ucpávka spuštěná na dno komínu. K ucpávce je připojena tlaková hadice vedoucí přes regulátor tlaku ke kompresoru.

45 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ Technologie vymazávání komínů 4. Přidávání směsi Scancoat. Po dosažení spodní části komínu je vypuštěná ucpávka natlakována. Jakmile tlak uvnitř ucpávky dosáhne potřebných hodnot, začne se za postupného přidávání směsi SCANCOAT táhnout ucpávka nahoru. Směs SCANCOAT zůstává stále na vrchní části ucpávky, jejíž tlak nepřetržitě hlídá a vyrovnává tlakový regulátor tak, aby byla zajištěna vysoká třecí síla. Právě vysoká třecí síla je důležitá z důvodu správného zatlačení směsi SCANCOAT do ložných i styčných spár uvnitř komínu.

46 13.5. REKONSTRUKCE A OPRAVY KOMÍNŮ 5) Hotový vymazaný komín Celý postup vymazání se min. 2 x opakuje, z důvodu vytvoření hladké vnitřní vrstvy a naprosto spolehlivého utěsnění vnitřku komínu. Během 48 hodin od vymazání komínu dojde k vytvrdnutí směsi SCANCOAT, která na spárách uvnitř komínu vytvoří ochranné pouzdro a prodlouží tak životnost zděného cihlového komínu.

47 LEGENDA S TUDIJNÍ MATERIÁLY Základní literatura: HÁJEK, P. a kol. Konstrukce pozemních staveb 1. Nosné konstrukce I. 3. vyd. Praha: ČVUT, ISBN HANÁK, M. Pozemní stavitelství: cvičení I. 6. přeprac. vyd. Praha: ČVUT, ISBN Doporučené studijní zdroje: NESTLE, H. a kol. Moderní stavitelství pro školu i praxi. Praha: Sobotáles, Praha, ISBN LORENZ, K. Nosné konstrukce I. Základy navrhování nosných konstrukcí. 1. vyd. Praha: ČVUT, ISBN MATOUŠOVÁ, D., SOLAŘ, J., Pozemní stavitelství I. 1. vyd. Ostrava: VŠB TU, ISBN O TÁZKY A ÚKOLY 1) Jaká je minimální doporučená účinná výška komína? 2) Jaká jsou negativa umístění komína na štítové stěně? 3) Jak závisí komínový tah na teplotě spalin? 4) Při jaké teplotě dochází v kouřovodu i komínu ke kondenzaci vodní páry ve spalinách? 5) Pro jaké typy kotlů lze použít tradiční jednovrstvý komín? 6) Pro jaké typy kotlů se používají vícevrstvé komíny? 7) Jakou funkci má druhá vrstva třívrstvého komína?

48 LEGENDA K LÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Viz výklad Použitá literatura HÁJEK, P. a kol. Konstrukce pozemních staveb 1. Nosné konstrukce I. 3. vyd. Praha: ČVUT, ISBN HANÁK, M. Pozemní stavitelství: cvičení I. 6. přeprac. vyd. Praha: ČVUT, ISBN NESTLE, H. a kol. Moderní stavitelství pro školu i praxi. Praha: Sobotáles, Praha, ISBN: LORENZ, K. Nosné konstrukce I. Základy navrhování nosných konstrukcí. 1. vyd. Praha: ČVUT, ISBN MATOUŠOVÁ, D., SOLAŘ, J., Pozemní stavitelství I. 1. vyd. Ostrava: VŠB TU, ISBN Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc. a Ing. Karel Sedláček, PhD. – skripta Pozemní stavitelství I


Stáhnout ppt "POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice."

Podobné prezentace


Reklamy Google