Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Etnografie a národnostní politika ČLR Etnografický přehled Číny II.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Etnografie a národnostní politika ČLR Etnografický přehled Číny II."— Transkript prezentace:

1 Etnografie a národnostní politika ČLR Etnografický přehled Číny II.

2 Etnické skupiny Číny II. Západ Tibeto-barmské Tibeťané ( 藏族 : Zàng zú) Luobaové/Lhobové ( 珞巴族 : Luòbā zú) Menbaové/Mönpové ( 门巴族 : Ménbā zú) Baiové ( 白族 : Bái zú) Tujiaové ( 土家族 : Tǔjiā zú) Pumiové ( 普米族 : Pǔmǐ zú) Qiangové ( 羌族 : Qiāng zú) Achangové ( 阿昌族 : Āchāng zú) Yiové ( 彝族 : Yí zú) Lisuové ( 傈僳族 : Lìsù zú) Lahuové ( 拉祜族 : Lāhù zú) Haniové ( 哈尼族 : Hāní zú) Jinuové ( 基诺族 : Jīnuò zú) Naxiové ( 纳西族 : Nàxī zú) Jingpové ( 景颇族 : Jǐngpō zú) Derungové/Drungové ( 独龙族 : Dúlóng zú) Nuové ( 怒族 : Nù zú) Turkické Ujguři ( 维吾尔族 : Wéiwúěr zú) Uzbeci ( 乌孜别克族 : Wūzībiékè zú) Kazaši ( 哈萨克族 : Hāsàkè zú) Kyrgyzové ( 柯尔克孜族 : Kēěrkèzī zú) Tataři ( 塔塔尔族 : Tǎtǎěr zú) Salarové ( 撒拉族 : Sǎlá zú) Yugurové ( 裕固族 : Yùgù zú)

3 mapa

4 Ujguři 维吾尔族 Wéiwúěr zú V ČLR (sčítání z roku 2000) Xinjiang (Ujgurská AO, Tarimská pánev), Hunan (Taoyuan), Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán Nejasná etnogeneze i etymologie Původní čínské termíny Huí Hé 回紇 Huí Hú 回鶻, západní termíny Sart, Turkit, nebo dle obývaných oáz Termín Ujgur konstrukt sovětských badatelů z 19. století odkazuje na Ujgurský chanát ( ) označuje všechny usazené turkické muslimy v Xinjiangu Sunnitští muslimové, zemědělci a řemeslníci

5 Xinjiang 新疆

6

7 Kazaši 哈萨克族 Hāsàkè zú V ČLR 1,5 milionu, v Kazachstánu cca 10 miliónů Dnes v autonomní prefektuře Yili a třech kazašských autonomních okresech (Akesai, Balikun a Mulei ) Exodus Kazachů do Qinghaie a následný masakr Kazachů Huii v roce 1950 Kočovní pastevci (ovce, kozy), sokolníci Sunnitský islám + šamanismus Mluví vlastním jazykem, velká část neovládá čínštinu

8

9

10

11 Další turkická etnika SZ Číny Muslimové: kočovníci – Kyrgyzové – Xinjiang, 190 tisíc obchodníci a řemeslníci – Uzbeci - Xinjiang, 10 tisíc – Tataři – Xinjiang, 3,5 tisíce zemědělci – Salarové - Qinghai/Gansu, v blízkosti Huanghe tisíc Buddhisté: Yugurové – Gansu, 14 tisíc – „žlutí Ujguři“, vyznávají tibetský buddhismus – blízcí historickým Ujgurům, chatelé dobytka

12 Tibeťané 藏族 Zàng zú 5,7 miliónů na světě (ČLR 5,4mil., Nepál 100tis., Indie 100tis.) Tibetská AO, Qinghai, Sichuan, Gansu, Yunnan Komplexní kultura s dlouhou historií (7. století) Další etnické (historické, regionální, jazykové, kulturní) dělení: – Amdo, Kham, Ü-Cang (Ngari, Ü, Cang) Klíčová role náboženství z hlediska etnické identity – tibetský buddhismus (dělení do sekt/škol) Gelugpa, Karma Kagju, Sakjapa, Ňigmapa – bön

13

14 Khampové

15 Další tibeto-barmská etnika: Yi, Tujia, Bai, Hani, Lisu

16 Yiové 彝族 Yí zú v ČLR 8,7 miliónů (Sichuan, Yunnan, Guizhou, Guangxi) žijí i v Thajsku a ve Vietnamu vlastní písemný systém dříve praktikovali otrokářský systém

17 Tujiaové 土家族 Tǔjiā zú Cca 8 milionů (Hunan, Hubei, Guizhou) Pohoří Wuling 武陵山 土家 Tǔjiā x 客家 Kèjiā Určité prvky totemismu Písňový a taneční folklór

18 Baiové 白族 Bái zú Cca 2 miliony (Yunnan - Dali) Centrum kolem jezera Erhu, království Nanzho a Dali ( ) Většinově buddhisté, animisté, část tvoří muslimové - 回白

19 Haniové 哈尼族 Hāní zú Cca 1.6 milionu (jižní Yunnan, také Vietnam) Obývají horské oblasti, obdělávají terasovitá pole Vlastní náboženství a theravádový buddhismus

20 Lisuové 傈僳族 Lìsù zú V ČLR cca 700 tisíc (Yunnan, Sichuan a také Barma, Thajsko, Indie - Arunachal Pradesh) V údolích řek Nujiang, Jinsha, Lacang


Stáhnout ppt "Etnografie a národnostní politika ČLR Etnografický přehled Číny II."

Podobné prezentace


Reklamy Google