Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do hygieny RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D Ústav obecné hygieny 3. LF UK A1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do hygieny RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D Ústav obecné hygieny 3. LF UK A1."— Transkript prezentace:

1 Úvod do hygieny RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D Ústav obecné hygieny 3. LF UK A1

2 LS – zápočet (S. Rödlová) podmínky: účast na exkurzi - Ústřední čistírna odpadních vod Praha - Krematorium Strašnice Datum den čas kódskup.druhučebna témavyučující Σ pá 08,00 09,30 A 1 5-8, sem Syllab posl 3 Úvod do předmětu. Hygienická propedeutika RNDr. Sylva Rödlová pá 13,30 15,00 A 1 1-8, před Burian posl 2 Hygienické požadavky na zdravotnická zařízení RNDr. Sylva Rödlová pá 11,30 13,00 A sem830 Úvod do předmětu. Hygienická propedeutika RNDr. Sylva Rödlová pá 9,45 11,15 A 1 1-8, před Burian posl 2 Ekologie I doc. RNDr. Pavel Rödl pá 13,30 15,00 A 1 1-8, před Syllab posl 3 Ekologie II doc. RNDr. Pavel Rödl pá 13,30 15,00 A 1 1-8, před Jonáš posl 1 Ekologie III doc. RNDr. Pavel Rödl 2 Rozvrh HEPL I, ZS 2014, Ústav obecné hygieny

3 Co je HEPL? Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství Součástí lékařství není pouze diagnóza a léčba jednotlivých pacientů, ale prevence onemocnění, především primární prevence. Jejím cílem je zabránit onemocnění nebo oddálit výskyt onemocnění do vyšších věkových skupin. Primární prevence prevence vzniku, odstranění či omezení rizikových faktorů z prostředí dřív, než dojde k nežádoucímu ovlivnění lidského organismu, zvýšení odolnosti vůči zevním vlivům a podpora zdravého životního stylu, zaměřeno na celou populaci Sekundární prevence použití biomarkerů expozice/účinku, aktivní vyhledávání příznaků nemoci se snahou zabránit šíření či prohloubení, zaměření na ohrožené skupiny Terciární prevence snaha zabránit komplikacím v průběhu nemoci, léčba, rehabilitace

4 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO ) Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO 2001) Veřejné zdraví – zdravotní stav obyvatel a jeho skupin. Dohled nad jeho ochranou mají orgány ochrany veřejného zdraví.

5 Faktory ovlivňující zdraví - vnější Životní styl % kouření, nesprávná výživa, rizikové sexuální chování, alkohol, nadužívání léků, drogy, malá či žádná fyzická aktivita, nadměrný psychický stres Prostředí 20 % fyzikální, chemické, biologické faktory, znečištění ovzduší, vody, půdy, potravních řetězců etc. Environmental health Zdravotní péče 20 % diagnóza, léčba, spolupráce pacienta

6 Determinanty zdravotního stavu - interní Genetické vlivy Individuální vnímavost ke stresorům prostředí Věk, pohlaví Socioeconomický status (SES) vzdělání, finanční zabezpečení etc.

7 Co ovlivňuje zdraví lidí ? Životní způsob 50% Zdravotní péče 10% Životní prostředí 20% Genetická výbava 20% ZDRAVÍ

8 Jak definovat hygienu? … již staří Řekové… mytologie: Hygieia, bohyně zdraví a čistoty empirická věda: Hippokratés empirická věda: Hippokratés ve spise „O vzduchu, vodách a místech“ pojednává o vlivu prostředí na zdraví. Poukazuje na souvislosti způsobu života, výživy, zdravotního stavu a psychiky lidí a snad i charakteru národů s přírodním prostředím. …středověk, novověk a počátky vědecké hygieny Hygiena je věda o uchování zdraví. Zabývá se faktory, které ovlivňují tělesné zdraví i duševní pohodu člověka. Současné pojetí – pouze udržení čistoty

9 Hygiena Kladné vlivy ŽP se snaží podporovat, záporné vlivy pomáhá omezovat Hygiena obecná Studuje obecné zákonitosti vztahů mezi člověkem a prostředím (ovzduší, voda a půda,...) Hygiena komunální Zabývá se životními podmínkami na venkovských i městských sídlištích a jejich vlivem na zdraví

10 Vývoj oboru hygiena u nás V systému lékařských věd preventivním oboremV systému lékařských věd preventivním oborem 1897 – hygiena na UK (v německé části jižv 1884)1897 – hygiena na UK (v německé části jižv 1884) Max von Pettenkofer – zakladatel tradiční německé školy, zavedl pískovou filtraci vodyMax von Pettenkofer – zakladatel tradiční německé školy, zavedl pískovou filtraci vody Prof. Teissinger – pracovní lékařství, biologické expoziční testy (1/2 30. let), biomarkery expozice k přírodním toxikantům.Prof. Teissinger – pracovní lékařství, biologické expoziční testy (1/2 30. let), biomarkery expozice k přírodním toxikantům. John Snow – zakladatel epidemiologie, lékař, Londýn (přenos cholery v Londýně v ½ 19. stol.)John Snow – zakladatel epidemiologie, lékař, Londýn (přenos cholery v Londýně v ½ 19. stol.) 1952 – zákon č. 4 o hygienické službě1952 – zákon č. 4 o hygienické službě Vznik KHS a OHS Vznik KHS a OHS 1953 – rozdělení pražské lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH na Vinohradech1953 – rozdělení pražské lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH na Vinohradech 1966 – zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.)1966 – zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.) 80. léta – maxi struktura hygienické služby80. léta – maxi struktura hygienické služby

11 Současnost: Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví Orgány ochrany veřejného zdraví (Public Health Authority): MZ, krajské hygienické stanice, MO, MV 2003: transformace HS, rozdělení na úřady (orgány ochrany veřejného zdraví = KHS) a zdravotní ústavy Provádí státní zdravotní dozor Programy prevence nemocí a podpory zdraví – prevence infekčních nemocí (očkovací programy, poradny prevence AIDS aj), prevence neinfekčních nemocí. Sledují ukazatele zdravotního stavu obyvatel Poskytují poradenskou službu Výchova k podpoře a ochraně veřejného zdraví Národní zdravotnický informační systém (NZIS) – pod MZ – zdravotní registry Vývoj oboru hygiena u nás

12 Krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy KHS (odbory): správní úřady orgánů ochrany veřejného zdraví. Vykonávají státní zdravotní dozor nad dodržováním platné legislativy. hygiena obecná a komunální hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena práce hygiena práce hygiena dětí a mladistvých hygiena dětí a mladistvých epidemiologie epidemiologie Zdravotní ústavy – zřízeny MZ, laboratorní činnost (měří složky životního a pracovního prostředí, výrobky, vyšetřují biologický materiál a biologické expoziční testy aj.), poradenské služby, zdravotnická péče. Státní zdravotní ústav – metodická a referenční činnost, monitorování a výzkum, postgraduální výchova, mezinárodní spolupráce aj.

13 Krajské hygienické stanice - výstupy Aktuální informace (chřipka, methanol, rekreační vody…) Hodnotí zdravotní rizika, stanovuje či prosazuje jejich odstranění či zmírnění Statistika, GIS výstupy

14 Státní zdravotní dozor Preventivní charakter, přístup do všech provozů, staveb aj., -Kontrola plnění legislativy -Pozastavuje výkon činnosti -Prověřují znalosti osob (epidemiologicky závažná činnost) -Zakazují či omezují používání nejakostní pitné vody -Nařizují větší četnosti kontroly vody v koupalištích -Zakazují používání vody v koupalištích -Zakazují provoz pískoviště -Stanovjí podmínky konání škol v přírodě -Odejímají povolení k provozu -Pozastavují provoz (zdroje hluku, vibrací, záření..) -Pozastavují použití látek -Ukládá určení a měření faktorů ŽP -Ukládá zpracování hodnocení zdravotního rizika -Nařizuje likvidaci nebo znehodnocení pokrmů -Nařizují lékařské prohlídky, mimořádné preventivní prohlídky -Ukládají pokuty

15 Nástroje ochrany a podpory zdraví Represivní (zákazy a nařízení): zákony, vyhlášky, limitní hodnoty (NPK – nejvyšší přípustná koncentrace, PEL – přípustný expoziční limit apod.) Doporučující (poradenské): Životní styl, nutriční zvyklosti, chování ve znečištěném prostředí, podpora kojení, pohybová aktivita, podpora nekuřáctví jako preferovaný životní styl Komunikace o riziku – vysvětlení proč a v jaké míře (např. o omezení) zpětná vazba

16 Přístupy k ochraně a podpoře zdraví WHO: Health for all (HFO) 21 (1998) Výzva ke společnému řešení problémů souvisejících s ochranou a podporou zdraví (zdravý způsob života, péče o ŽP, příměřená péče o zdraví) ČR: Národní program zdraví (1991), Zdraví 21 chronické neinfekční choroby hromadného výskytu (civilizační nemoci), nemoci srdce a cév a zhoubné nádory Zdraví 2020: Rámcový souhrn opatření připravených s cílem pomoci vládám a všem společenským aktivitám, aby přispívaly ke zdraví a životní pohodě obyvatel evropského regionu Zdravi_2020_Osnova evropské zdravotní politiky pro 21 stoletíZdravi_2020_Osnova evropské zdravotní politiky pro 21 století -

17 Aplikace Zdraví 21 v ČR 3 základní hodnoty: 1 Zdraví je základní lidské právo1 Zdraví je základní lidské právo 2 Rovnost a solidarita v otázkách zdraví2 Rovnost a solidarita v otázkách zdraví 3 Aktivní přístup jednotlivce, skupiny, státu3 Aktivní přístup jednotlivce, skupiny, státu Zlepšit ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, především snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, nádory, úrazyZlepšit ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, především snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, nádory, úrazy Snížit výskyt závažných onemocnění a faktorů, které je ovlivňují – především závažná rizika životního styluSnížit výskyt závažných onemocnění a faktorů, které je ovlivňují – především závažná rizika životního stylu Zavedení účinné prevence nemocí, jejich včasnou a racionální léčbuZavedení účinné prevence nemocí, jejich včasnou a racionální léčbu

18 CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK (faktorů) NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY Př.: Zdraví pro všechny v 21. století

19 Př.: CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY Př.: CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DO ROKU 2015 BY OBYVATELÉ MĚLI MÍT VÍCE PŘÍLEŽITOSTÍ ŽÍT VE ZDRAVÝCH SOCIÁLNÍCH I EKONOMICKÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH DOMA, VE ŠKOLE, NA PRACOVIŠTI I V MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍ Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech Bydlení – stavební materiály, hluk, mikroklima, osvětlení Pracoviště – bezpečnější a zdravější pracovní prostředí Prevence úrazů, minimalizace stresu, kultura životního stylu Programy „Zdravá škola“, „Zdravá města“, „Zdravý podnik“, programy zaměřené na podporu zdraví a podporu zdravotně postižených v ČR, i aktivity v příslušných částech Akčního plánu zdraví a životního prostředí.

20 10 greatest global health risks (WHO, 2002) Being underweight Unsafe sex Iron deficiency Indoor smoke from solid fuels Unsafe water, sanitation, and hygiene High blood pressure Tobacco consumption Alcohol consumption High cholesterol Obesity Developing countries Developed countries

21 WHO and healthy environment -developing countries Worldwide, 13 million deaths could be prevented every year by making our environments healthier. In children under the age of five, one third of all disease is caused by the environmental factors such as unsafe water and air pollution. Every year, the lives of 4 million children under 5 years – mostly in developing countries – could be saved by preventing environmental risks such as unsafe water and polluted air. In developing countries, the main environmentally caused diseases are diarrheal disease, lower respiratory infections, unintentional injuries, and malaria.In developing countries, the main environmentally caused diseases are diarrheal disease, lower respiratory infections, unintentional injuries, and malaria. Better environmental management could prevent 40% of deaths from malaria, 41% of deaths from lower respiratory infections, and 94% of deaths from diarrhoeal diseaseBetter environmental management could prevent 40% of deaths from malaria, 41% of deaths from lower respiratory infections, and 94% of deaths from diarrhoeal disease

22 WHO and healthy environment – developed countries In developed countries, healthier environments could significantly reduce the incidence of cancers, cardiovascular diseases, asthma, lower respiratory infections, musculoskeletal diseases, road traffic injuries, poisonings, and drownings.In developed countries, healthier environments could significantly reduce the incidence of cancers, cardiovascular diseases, asthma, lower respiratory infections, musculoskeletal diseases, road traffic injuries, poisonings, and drownings. Environmental factors influence 85 out of the 102 categories of diseases and injuries listed in The world health report.Environmental factors influence 85 out of the 102 categories of diseases and injuries listed in The world health report. Much of this death, illness and disability could be prevented through well targeted interventions such as promoting safe household water storage, better hygiene measures and the use of cleaner and safer fuels.Much of this death, illness and disability could be prevented through well targeted interventions such as promoting safe household water storage, better hygiene measures and the use of cleaner and safer fuels. Other interventions that can make environments healthier include: increasing the safety of buildings; promoting safe, careful use and management of toxic substances at home and in the workplace; and better water resource management.Other interventions that can make environments healthier include: increasing the safety of buildings; promoting safe, careful use and management of toxic substances at home and in the workplace; and better water resource management.

23 Prostředí a zdraví Zdravotní aspekty životního prostředí spadají do náplně práce hygienické služby Udržovat a upravovat životní prostředí tak, aby neohrožovalo zdravotní stav populace, populačních skupin, jedince. Prostředí: Přírodní složky – fyzikální, chemické a biologické faktory (znečištění ovzduší, vody, půdy, flora, fauna, houby, mikroorganismy) Složky tvořené člověkem - stavby, budovy, doprava, výrobní zařízení Složky sociální - vzájemné vztahy lidí v daných podmínkách prostředí

24 Zdraví a životní prostředí Kvalita životního prostředí významně ovlivňuje zdraví člověka a celé populace. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace způsobuje znečištění životního prostředí v Evropském regionu až 19% onemocnění. Pouze v důsledku znečištění ovzduší polétavým prachem v Evropě zemře předčasně asi 280 tisíc lidí. Nejvýznamnějšími zdravotními důsledky expozice znečištěnému životnímu prostředí jsou Pomocí cílených opatření je možné rizika ze životního prostředí snižovat a tak zmírnit či vyloučit zdravotní dopady. respirační a gastrointestinální onemocnění alergie kardiovaskulární a metabolická onemocnění vývojové a reprodukční poruchy nádorová onemocnění

25 Environmental media

26 Environmental factors (stressors) Physical factors climate, indoor microclimate, ionizing and non-ionizing radiation, solar radiation, noise, vibration Chemical factorsChemical factors acute, chronic, specific effects, delayed effects, transplacental exposure Biological factorsBiological factors microorganisms, fungies, cyanobacteriae, algae and their toxins, plants, insect, animals, human being

27 Adverse health effects of environmental factors Delayed effects (mutagenic, carcinogenic)Delayed effects (mutagenic, carcinogenic) Allergenic (pollen, household dust, mites, household cleaning compounds, etc…..)Allergenic (pollen, household dust, mites, household cleaning compounds, etc…..) Reproduction disorders (polycyclic aromatic hydrocarbons - PAHs, persistent organic pollutants - POPs)Reproduction disorders (polycyclic aromatic hydrocarbons - PAHs, persistent organic pollutants - POPs) Developmental toxicity (Pb, polychlorinated biphenyls – PCBs, dioxins etc.)Developmental toxicity (Pb, polychlorinated biphenyls – PCBs, dioxins etc.) Endocrine disrupting chemicals (POPs, PAH, Cd, zearalenon - mycotoxins)Endocrine disrupting chemicals (POPs, PAH, Cd, zearalenon - mycotoxins) Neurotoxicity (Hg, As, Pb, PCB, dioxins)Neurotoxicity (Hg, As, Pb, PCB, dioxins)

28 Monitoring zdraví a životního prostředí Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o znečištění životního prostředí a o zdravotním stavu české populace. Tyto údaje slouží k odhadu, jak vysoká je expozice škodlivým látkám ze všech přímých expozičních cest, a jak závažné dopady na zdraví populace jsou či mohou být způsobeny. Systém poskytuje základní informace pro řízení a kontrolu zdravotních rizik. Slouží také k informování odborné i širší veřejnosti.

29 Hodnocení zdravotních rizik Upřesnění vztahu faktor s nežádoucím účinkem – člověk (v minulosti, současnosti i budoucnosti) Vztahy vyjádřeny kvantitativně i kvalitativně Výstupy nezbytné pro řízení rizik (rozhodnutí, povolení, zákaz, doplnění apod.) Hodnocení zdravotních rizik: Určení nebezpečných vlastností látky či faktoru Určení vztahu dávka – efekt Odhad expozice Charakteristika rizika

30 Řízení zdravotních rizik: Politické, legislativní, ekonomické Stanovení limitních hodnot, komunikace s veřejností o rizicích, vnímání rizik HIA (Health Impact Assesment) EIA (Environmental Impact Assesment) SIA (Social Impact Assesment)

31 Centrum zdraví a životního prostředí SZÚ Centrum se zabývá otázkami vlivu životního prostředí na zdraví člověka. Soustavné sledování a vyhodnocování nových poznatků z oboru hygieny vody (pitné, balené, rekreační) půdy, odpadů a ovzduší (vnitřní a venkovní); formulace a odborné zdůvodnění nových požadavků na jejich kvalitu a na hodnocení zdravotní závažnosti látek za použití postupů hodnocení zdravotních rizik, včetně legislativních návrhů. Centrum spolupracuje na zajištění Systému monitorování zdraví obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí. Zprávy a výstupy Pylový monitoring Monitoring zdraví a životního prostředí Kvalita vnitřního prostředí Ovzduší a zdraví

32 Monitoring zdraví a životního prostředí Systém monitorování je realizován ve vybraných lokalitách ČR. Souhrn výsledků monitorování, hodnocení trendů znečištění, expozic, dopadů na zdraví a zdravotních rizik je každoročně publikován v Souhrnné zprávě: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (MZSO)

33 Studie zdravotního stavu populace Sledování zdravotního stavu populace je nezbytným podkladem pro plánování, řízení a hodnocení zdravotní péče a zdravotních politik státu včetně stanovení jejich priorit. Monitorování zdravotního stavu = základ pro praktická opatření, preventivní aktivity a výchovu obyvatelstva ke zdraví. Zdravotnická statistika - informace z rutinně a povinně sbíraných dat – nevýhoda: omezená možnost identifikace a hodnocení příčin vzniku sledovaných zdravotních problémů. epidemiologické studie/výběrové šetření zdravotního stavu - možné poznání příčin a podmínek poruch zdraví, identifikovat rizikové faktory, prokázat jejich roli ve vzniku a rozvoji nemoci, navrhnout a ověřit preventivní opatření, identifikovat rizikové skupiny –

34 Jak MZSO funguje? –Pomocí dotazníkových šetření jsou sbírány údaje o zdravotním stavu obyvatel. –Údaje o výskytu vybraných onemocnění jsou poskytovány spolupracujícími praktickými a dětskými lékaři.

35 Jak MZSO funguje? Hygienickou službou a dalšími spolupracujícími organizacemi jsou odebírány vzorky nebo je prováděno měření podle daných harmonogramů. Laboratoře provádějící analýzy jsou akreditovány nebo autorizovány, dodržují se postupy zajištění kvality výsledků (QA/QC).

36 Definice MZSO Ucelený a otevřený systém kontinuálního sběru, zpracování a hodnocení informací o zátěži a poškozování zdraví ve vztahu k znečištění prostředí prováděný ve vybraných lokalitách v rámci České republiky.Ucelený a otevřený systém kontinuálního sběru, zpracování a hodnocení informací o zátěži a poškozování zdraví ve vztahu k znečištění prostředí prováděný ve vybraných lokalitách v rámci České republiky. Zaměření na města, městskou populaci. Zahájení v roce 1993, rutinní chod od 1994Zahájení v roce 1993, rutinní chod od 1994

37 Legislativní zakotvení MZSO Ustaven vládním usnesením č. 369 ze dne MZSO obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.). Je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR, schváleného usnesením vlády č. 810/1998 Sb., i programu Zdraví 21. Po změně struktury hygienické služby (od ) měly oba subjekty (KHS i ZÚ) monitoring v náplni činnosti (i když role KHS se postupně snižovala). V posledních letech klesá i podíl ZÚ a stoupá podíl SZÚ.

38 Co sledujeme v MZSO? Koncentrace znečišťujících látek ve venkovním a ve vnitřním ovzduší Koncentrace znečišťujících látek v pitné vodě na kohoutku u spotřebitele Koncentrace chemických látek v celém spotřebním koši potravin, mikrobiologická kontaminace potravin Koncentrace toxických látek v povrchové vrstvě půdy na dětských hracích plochách Akutní onemocnění dýchacích cest Alergie a astma u dětí Onemocnění s možným přenosem vodou Alimentární infekční onemocnění a otravy Zvýšené hladiny toxických látek u dětí potenciálně spojené s nezáměrnou konzumací půdy Stav životního prostředí Zdravotní dopady

39 Co sledujeme v MZSO? Hladiny hluku ve vybraných lokalitách měst Expozice chemickým látkám a faktorům v pracovním prostředí Expozice karcinogenům Stav pracovního prostředí Zdravotní dopady Míra obtěžování hlukem, problémy se spánkem a usínáním Výskyt nemocí z povolání Výskyt nádorových onemocnění a porovnání s běžnou populací

40 Cíle MZSO (1) Zabezpečit kvalitní informace pro rozhodování státní správy a samosprávy:  v oblasti zdravotní politiky,  v oblasti hodnocení, řízení a kontroly zdravotních rizik,  v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví. Vytvářet podklady:  k legislativním opatřením,  pro stanovování a změnu limitů kontaminantů prostředí Sledovat dlouhodobé časové trendy vybraných ukazatelů kvality prostředí a zdravotního stavu populace

41 Cíle MZSO (2) Zjišťovat obsah zdraví škodlivých látek v různých cestách expozice člověka - ve venkovním i vnitřním ovzduší, v pitné vodě na kohoutku nebo ve spotřebním koši potravin. Hodnotit sezónní výkyvy i dlouhodobý vývoj. Odhadovat, jak velkému množství zdraví škodlivých látek jsme vystaveni při dýchání venku, doma či ve škole, při pití vody z vodovodu nebo konzumaci jídla.

42 Cíle MZSO (3) Měřit obsah škodlivých látek v tělesných tekutinách a zjišťovat tak celkovou expozici české populace ze všech expozičních cest. Hodnotit závažnost zjištěných expozic z hlediska možného akutního i chronického ovlivnění zdraví. Sledovat výskyt onemocnění prokazatelně souvisejících s kvalitou životního prostředí, jako jsou onemocnění dýchacích cest nebo alergie.

43 Cíle MZSO (4) Porovnávat zjištěné poznatky o expozici, zdravotních rizicích a zdravotním stavu v České republice s ostatními zeměmi EU. Zpracovávat komplexní informace důležité pro zvolení priorit při řízení zdravotních rizik. Slouží též ke kontrole efektivnosti přijatých politik a akčních programů. Jsou rovněž určeny všem občanům, kteří se zajímají o aktivní ochranu svého zdraví.

44 Současný stav MZSO Zahrnuje 8 subsystémů (viz dále) Od roku 1994 pravidelně vydávány –roční odborné zprávy (za subsystémy) –roční souhrnné zprávy –výsledky presentovány na webových stránkách SZÚ (http://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a- zivotniho-prostredi) Prezentace výsledků na odborných konferencích „Zdraví a životní prostředí“

45 Systém monitorování probíhá v osmi subsystémech (projektech): I.zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší II.zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody III.zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku IV.zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice V.zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring VI.zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky VII.zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky VIII.zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací

46 Účastníci (místa řešení) MZSO podle jednotlivých subsystémů v roce 2010

47 Ochrana a podpora zdraví Prevence na úrovni populace je závislá: na politické dohodě, zájmu společnosti, spolupráci jednotlivých resortů, ekonomických možnostech daného státu, ochotě populace respektovat zákony, vyhlášky a další předpisy Prevence na úrovni zvýšeně vnímavých populačních skupin definice skupin, aplikace programů na úrovni žen v reprodukčním věku, těhotných, předškolních a školních dětí, osob s chronickým onemocněním, s imunodeficiencí apod.

48 Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?) Lepší (a levnější) je nemocem předcházet než je léčit SALUTOGENEZE místo PATOGENEZE Salutogeneze jako pojem se poprvé oficiálně objevil pravděpodobně v roce 1987 v knize profesora Aarona Antonovského: Unraveling the Mystery of Health. Pojem salutogeneze se ve svém základu skládá ze dvou slov: salus = zdraví, blaho a genesis = vznik, vývoj, původ. Obecně řečeno: salutogenezí se rozumí nauka o původu a zrodu zdraví, o jeho posilování a podpoře. Patogeneze (latinsky pathogenesis) je nauka o mechanismech vzniku nemoci. Zabývá se tím, jak etiologické agens (patogen) vniká do organismu, kde se lokalizuje a co narušuje či způsobuje. Sleduje vznik, průběh a zakončení nemoci. Pochopení mechanismů nemoci je důležité při volbě správné terapie.

49 Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?) Prevence na individuální úrovni (šitá na míru) dle: Charakteristiky rizik z faktorů prostředí (ovzduší, voda, hluk a další fyzikální faktory, schopnosti akceptovat zdravý životní styl, zdravou výživu, genetického vybavení, které spoluurčuje schopnost vyrovnat se se stresory prostředí, psychického naladění přístupu k životu Nové technologie, biotechnologie - GMO

50 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Úvod do hygieny RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D Ústav obecné hygieny 3. LF UK A1."

Podobné prezentace


Reklamy Google