Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. měrnáledenúnorbřezendubenkvěten jednotka 2013 nezaměstnanosttis. osob 585,8593,7587,8565,2547,5 podíl nezaměstnaných%

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. měrnáledenúnorbřezendubenkvěten jednotka 2013 nezaměstnanosttis. osob 585,8593,7587,8565,2547,5 podíl nezaměstnaných%"— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2 měrnáledenúnorbřezendubenkvěten jednotka 2013 nezaměstnanosttis. osob 585,8593,7587,8565,2547,5 podíl nezaměstnaných% 8,08,18,07,77,5 volná místatis. míst 33,834,638,939,842, nezaměstnanosttis. osob 629,3625,4608,3574,9550,0 podíl nezaměstnaných% 8,6 8,37,97,5 volná místatis. míst 36,438,340,844,248, nezaměstnanosttis. osob 556,2 podíl nezaměstnaných% 7,7 volná místatis. míst 62,3 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek2

3 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek3

4  I letos připomene druhý únorový „valentinský“ týden význam manželství pro život jednotlivců i společnosti, a to v rámci kampaně Národní týden manželství, jejímž cílem je inspirovat i české ženy a muže k tomu, aby se nenechali odradit a hledali cesty k upevnění svých dlouhodobých trvalých vztahů. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek4

5  Národní týden manželství vznikl v roce 1996 ve Velké Británii, v roce 2007 se poprvé konal v ČR a v současné době se připravuje ve více než dvaceti dalších zemích světa. Cílem akce je posílit vztahy v manželství a zvýraznit potřebu zabývat se otázkou vztahových dovedností jako předpokladů dobrého manželství a též motivovat laickou a odbornou veřejnost, média i veřejně známé osobnosti, aby alespoň jednou za rok podpořili důležitost manželství.  Kromě ČR se k iniciativě připojily další země, např. Austrálie, Belgie, Irská republika, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Rumunsko, Slovensko, Severní Irsko, Švýcarsko a USA.  Podrobné informace jsou na  „Jednou z nejrozšířenějších akcí na zlepšení vztahů v manželství, je dlouhodobě kurz Manželské večery. Třináctkrát jsme se ženou tento kurz vedli, a i když jsme spolu šťastní už víc než 50 let, pokaždé jsme přišli na něco, čím jsme sami mohli ještě zlepšit naše vztahy,“ uzavřel tiskový mluvčí týdne manželství Jan Frolík. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek5

6 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek6 Sociální politika jako součást politikyPolitický systém České republikyPolitická situace ČREkonomická a sociální situace ČR

7 součást Rakouska-Uherska – absolutní monarchie Do 1918: Československá republika – parlamentní demokracie 1918 – 1939: Protektorát Čechy a Morava, součást Velkoněmecké říše, podřízena nacistickému režimu 1939 – 1945: Československá republika – parlamentní demokracie 1945 – 1948: Československá (od 1961: socialistická) republika – parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) 1948 – 1969: Československá socialistická republika – federace ČSR a SSR s republikovými parlamenty a vládami, parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) 1969 – 1989: Česká a Slovenská federativní republika – parlamentní demokracie 1989 – 1992: Česká republika, parlamentní demokracie Od 1993: 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek7

8 Prezident: volen na 5 let (nejvýše dvě období), původně parlamentem, od r přímo občany Moc zákonodárná: dvojkomorový parlament – poslanecká sněmovna (200 poslanců), senát (81 senátorů) Moc výkonná: vláda – premiér a 16 ministrů Moc soudní: Nejvyšší soud (Brno), Vrchní soudy (Praha, Olomouc), Krajské soudy, Okresní soudy Parlamentní demokracie: Základní zákon: Ústava ČR (1993) 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek8 Jakým procesem lze změnit Ústavu? Jak je zajištěno, aby žádný zákon nebyl v rozporu s Ústavou?

9 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek9 Strany se podle svého programového zaměření profilují na spektru mezi pravicí a levicí. Sdružováním v politických stranách občané vstupují do soutěže o získání politické moci: o vítězích a poražených rozhodují voliči ve svobodných volbách.

10  Odmítá rovnostářství, nerovnost mezi lidmi vnímá jako neodstranitelnou či odstranitelnou za cenu omezení svobody,  Nerovnost vnímá také jako užitečnou, jelikož má podporovat neutuchající boj za zlepšení společnosti.  Klade důraz více na individualismus než na kolektivismus.  Prosazuje zaručenou ochranu soukromého vlastnictví a svobodu podnikání, to považuje za podmínky nezbytné k životu a prosperitě společnosti. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek10

11  Hájí práva a zájmy nižších a středních vrstev společnosti, zvlášť zájmy zaměstnanců proti vlastníkům výrobních prostředků. Vyžaduje, aby se tyto vrstvy účastnily na uskutečňování politiky.  Akcentuje rovnostářství: prosazuje politickou, sociální, v různé míře i ekonomickou rovnost a také rovnost příležitostí.  Upřednostňuje státní, družstevní nebo jinou společnou formu vlastnictví výrobních prostředků před vlastnictvím soukromým.  Staví se za vyšší míru zásahů státu do ekonomiky.  Zavádí rozsáhlé sociální zabezpečení, které vede k vysokému zdanění příjmů. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek11

12 LevicePravice Priority sociální politika, sociální jistoty výroba, umožnění podnikatelské aktivity Stát sociálně odpovědný silný stát minimalizace kompetencí státu Spravedlnostrozdělovacívyrovnávací Rovnostvýsledkůpříležitostí Svobodareálnáformální Demokracie zastupitelská, důraz na přímou demokracii zastupitelská Člověkkolektivjednotlivec Stát a společnosttendence ke splynutídůsledné oddělení Společenský vývoj rychlá změna - revoluce nebo reforma postupný vývoj - evoluce Stát a ekonomiestátní ochranářstvíliberalizace Ekonomické prioritysnížení nezaměstnanostisnížení inflace 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek12

13 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek13 Strana Platné hlasy % platných hlasů Mandáty Česká strana sociálně demokratická ,4550 ANO ,6547 Komunistická strana Čech a Moravy ,9133 TOP ,9926 Občanská demokratická strana ,7216 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury ,8814 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová ,7814

14 pravicová vláda, předseda Václav Klaus 1993 – 1998: úřednická vláda, předseda Josef Tošovský 1998: levicová vláda, předsedové Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek 1998 – 2006: pravicová vláda, předseda Mirek Topolánek 2006 – 2009: úřednická vláda, předseda Jan Fischer 2009 – 2010: pravicová vláda, předseda Petr Nečas : úřednická vláda, předseda Jiří Rusnok 2013 – 2014: levicová vláda, předseda Bohuslav Sobotka Od 2013: 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek14 Co je „úřednická vláda“ a za jakých okolností vzniká?

15 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek15 FunkceČlen vlády Předseda vládyBohuslav Sobotka 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Andrej Babiš Místopředseda vlády pro vědu a výzkumPavel Bělobrádek Ministr vnitraMilan Chovanec Ministryně spravedlnostiHelena Válková Ministr obranyMartin Stropnický Ministr průmyslu a obchoduJan Mládek Ministr životního prostředíRichard Brabec Ministr zemědělstvíMarian Jurečka Ministr zahraničíLubomír Zaorálek Ministr zdravotnictvíSvatopluk Němeček Ministryně práce a sociálních věcíMichaela Marksová Ministr kulturyDaniel Herman Ministr dopravy(Antonín Prachař) Dan Ťok Ministr školství, mládeže a tělovýchovyMarcel Chládek Ministryně pro místní rozvoj(Věra Jourová) Karla Šlechtová Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti, předs. Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier

16 politika sociálního zabezpečí sociální služby politika zaměstnanosti rodinná politika Ministerstvo práce a sociálních věcí: zdravotní politika Ministerstvo zdravotnictví: vzdělávací politika Ministerstvo školství: bytová politika Ministerstvo pro místní rozvoj: soudnictví, vězeňství Ministerstvo spravedlnosti: ekologická politika Ministerstvo životního prostředí: koordinace finančních toků do jednotlivých politik Ministerstvo financí: 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek16

17  Stát může dotovat sociální politiku pouze za podmínky, že má dostatečné příjmy. To přepokládá vysokou produkci zboží a služeb – HDP za rok 2012 byl v ČR 3,844 bilionu Kč, 2013: 3,884 bilionu Kč, 2014: 4,100 (odhad).  Největší část příjmů státního rozpočtu (cca 85 %) tvoří příjmy z daní a sociálního pojištění – 2015:  Příjmy SR celkem: 1,118 bilionu Kč, z toho ◦ z daní: 575 mld. Kč ◦ z pojistného na sociální zabezpečení: 400 mld. Kč ◦ z projektů EU: 87 mld. Kč  Výdaje SR celkem: 1,218 bilionu Kč, z toho ◦ důchody a sociální dávky: 533 mld. Kč ◦ platy a provoz školství 135 mld. Kč  Pokud jsou výdaje státu vyšší než příjmy, musí si stát půjčit peníze od bank nebo jiných subjektů. Státní dluh ČR byl k : 1,68 bilionu Kč (k : 1,22 bilionu Kč). 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek17 Jaký je rozdíl mezi deficitem státního rozpočtu a státním dluhem?

18 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek18

19  Hrubý domácí produkt (HDP, někdy také HND – hrubý národní důchod, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech.  Čím vyšší je HDP, tím lépe může stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek19

20 HDP % y/y+3,1-4,5+2,5+1,8-1,0-0,9 mld. Kč3 848,43 759,03 790,93 823,43 845,93 883,8 HDP na obyv. Kč/obyv PPS/obyv., b.c Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek20

21 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek21

22 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek22

23 Tržní sektor (ekonomický, soukromý) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na vytvářeních hodnot a dosahování zisku. Jádrem je trh, který mechanismem nabídky a poptávky zajišťuje spontánní koordinaci ekonomických aktivit. Státní sektor (veřejný): stát je institucí s mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti. Jeho úkolem je zajišťovat veřejné zájmy, jejichž realizace je mimo možnosti trhu (vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost, obrana apod.). Stát je tvořen zastupitelskými, exekutivními a soudními orgány a krajskou a místní samosprávou. Občanský sektor (nestátní, neziskový) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na jiné cíle než dosahování zisku. Hraje významnou roli také v oblasti sociální politiky a sociální práce. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek23

24  Pojem občanská společnost zahrnuje veškeré společné jednání občanů na dobrovolné bázi. Je-li spojeno s vytvářením organizací s právní subjektivitou na základě práva sdružovacího, označujeme je jako ◦ Organizace občanské společnosti (OOS) ◦ Třetí sektor (vedle státu a trhu) ◦ Nevládní organizace (angl. Non-governmental organizations, NGO) ◦ Nestátní neziskové organizace (NNO)  Mohou být zaměřeny na ◦ Sdílení společných zájmů – zájmové OOS (např. sportovní, umělecké, myslivecké) ◦ Veřejně prospěšnou činnost – servisní OOS (např. sociální, zdravotní, vzdělávací) ◦ Obhajobu zájmů určité skupiny obyvatel nebo zájmů veřejných – advokační OOS (např. odbory, ekologická či lidskoprávní hnutí)  Společné znaky: ◦ Organizovanost ◦ Soukromý charakter a nezávislost na státu ◦ Zásada nerozdělování zisku ◦ Samosprávnost ◦ Dobrovolnost  V současnosti je v ČR asi OOS, z toho asi 92 tis. spolků, 3000 církevních právnických osob, 1000 nadací a nadačních fondů a 1000 OPS. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek24 Jaké znáte konkrétní OOS?

25 Svoboda sdružování - Listina základních práv a svobod, čl. 20: (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek25 Jaký je rozdíl mezi právem shromažďovacím a sdružovacím?

26  Občanská sdružení: s účinností od došlo ke zrušení zákona o sdružování občanů (83/1990 Sb; „ZoSO“) a k přesunu právní úpravy občanských sdružení (resp. spolků) do nového občanského zákoníku (89/2012 Sb.).  Nadace a nadační fondy: Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, registrace v Nadačním rejstříku u místně příslušného Krajského soudu  Obecně prospěšné společnosti: Zákon č. 248/1995 o obecně prospěšných společnostech, registrace v rejstříku OPS u místně příslušného Krajského soudu  Evidované právnické osoby církví a náboženských společností: Zákon č. 3/2002 o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, registrace v rejstříku církevních právnických osob na MK ČR  Odbory: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek26

27  OBČANSKÁ SDRUŽENÍ: stávají se dnem účinnosti občanského zákoníku „spolkem“.  1. Základní charakteristika spolku: ◦ ČLENSKÁ organizace, ◦ hlavní činností je spolková činnost vykonávaná členy nebo pro členy, ◦ na základě občanského zákoníku upraví své stanovy.  2. transformují se na „ústavy“: budou poskytovat obecně prospěšné služby nebo realizovat obecně prospěšné činnosti v režimu velmi obdobném fungování obecně prospěšné společnosti.  3. transformují se na „sociální družstvo“: bude vyvíjet obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje,  NADACE A NADAČNÍ FONDY: jejich právní subjektivita se nemění,  OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI: nadále budou existovat pouze ty obecně prospěšné společnosti, které vznikly do , budou se řídit zákonem o obecně prospěšných společnostech, po již nebude možné obecně prospěšné společnosti zakládat, k poskytování obecně prospěšných služeb bude možné zřizovat dle nového občanského zákoníku „ústavy“. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek27

28  Rada vlády pro nestátní neziskové organizace je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem vlády České republiky (dále jen "ČR") v oblasti nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO").  Rada soustřeďuje, projednává a prostřednictvím svého předsedy / předsedkyně předkládá vládě materiály, týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost. 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek28

29  Politický systém ČR  Politické strany a jejich smysl  Současná vláda  Odpovědnost ministerstev v sociální politice  Státní rozpočet – příjmy a výdaje  Deficit státního rozpočtu  Státní dluh  Hrubý domácí produkt  Nevládní neziskové organizace  Nezaměstnanost 02 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek29


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. měrnáledenúnorbřezendubenkvěten jednotka 2013 nezaměstnanosttis. osob 585,8593,7587,8565,2547,5 podíl nezaměstnaných%"

Podobné prezentace


Reklamy Google