Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POLITOLOGIE společenská věda o politice Předmětem je fungování státu, politických systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POLITOLOGIE společenská věda o politice Předmětem je fungování státu, politických systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti,"— Transkript prezentace:

1 POLITOLOGIE společenská věda o politice Předmětem je fungování státu, politických systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti, politického chování lidí, moc a autorita, vztahy mezi státy. Zkoumání politiky má počátek v antickém Řecku a prohloubilo se renesancí. Jako věda se institucionalizovala koncem 19. století v USA. Walter Bartoš

2 POLITOLOGIE Walter Bartoš Název, charakteristika, vývoj a nejvýznamnější představitelé Název politologie je složen ze dvou slov polis polis řecký městský stát, politika starost o věci veřejné logos logos v přeneseném slova smyslu věda. Politologie, political science, sciences politique  Antika -  Antika - Protagoras, Gorgias 5. století př. n.l. přírodní právo, Sókrates idea nejvyššího dobra, filosof, Platón, žák Sókratův, Ústava - ideální spravedlivý stát Aristoteles – dělba moci  Středověk -  Středověk - Augustinus Aurelius – dva státy De civitate dei, Tomáš Akvinský navazoval na Augustina  Novověk -  Novověk - Niccoló Machiavelli – otec uvažování o politice jako technologii moci. Spis Vladař. Jean Bodin – státní suverenita, neomezená, nedělitelná a trvalá moc. Hugo Grotius- základy mezinárodního práva, přirozené právo. Thomas Hobbes, John Locke teorie - přirozeného práva. Jean Jacques Rousseau - smluvní teorie, koncepce přímé demokracie. Charles Montesquieu – Duch zákonů, rozdělení moci na legislativu, exekutivu a jurisdikci. Auguste Comte - pozitivismus, sociologie. Max Weber – vysvětlení vzniku kapitalismu na základě protestantské etiky. Vilfredo Pareto, Gaetano Mosca – teorie elit. Roger Scruton, Fridrich August von Hayek Karl Popper

3 POLITOLOGIE Walter Bartoš Politika Politika je umění řídit stát, resp. vztahy mezi státy, správa věcí veřejných, oblast společenské činnosti. Spočívá v účasti politických subjektů (stran, skupin, jedinců) na státních záležitostech. Nástrojem k prosazení cílů a zájmů je politická moc, o jejíž získání usilují různými (násilnými, demokratickými) prostředky.

4 POLITOLOGIE Walter Bartoš Politický program Politický konflikt  Politický program  Politický program je forma politických představ, které vycházejí jednak z ideologického základu, jednak reflektují momentální stav společnosti. Je zaměřen na konkrétní úkoly, které je třeba realizovat v politické praxi. Obsahuje i postupy, prostředky a nástroje k jejich dosažení. Program – zásadní nebo dílčí.  Antipolitické chápání politiky  Antipolitické chápání politiky založeno na morálním popř. náboženském chápání společnosti  Negativistické pojetí,  Negativistické pojetí, politika je chápána jako otázka moci.  Fundamentalistické pojetí  Fundamentalistické pojetí – ultrakonzervativní směry, extrémní postoje.  Politika jako oblast střetů různých programů  Politika jako oblast střetů různých programů a protichůdných zájmů – dynamický děj dvou fází. První fáze je konflikt zájmů spojený se vzájemným napadáním koncepcí i politiků a s manipulací veřejným míněním. Druhá fáze je usmiřování znesvářených stran, jejíž výsledkem je kompromis.

5 POLITOLOGIE Walter Bartoš Politický systém je trvalý model lidských vztahů, které zahrnují do značné míry moc, vládu nebo autoritu. Moc může být chápána jako vztah mezi subjektem moci A a objektem moci B, kdy A o něčem rozhoduje a B toto rozhodnutí realizuje pod kontrolou. Podle Maxe Webera je moc možnost člověka nebo skupiny lidí realizovat svou vůli i proti vůli těch, jichž se týká. Každá moc se snaží legitimizovat se, tzn. ospravedlnit se, oprávnit to, že je mocí. Legitimní moc se nazývá autorita.Autorita tradiční (král, arcibiskup) racionální (společenská smlouva, dohoda mezi vládnoucími a ovládanými v demokracii) charismatická (soubor mimořádných vlastností vůdčí osobnosti)

6 POLITOLOGIE Walter Bartoš Veřejné mínění Veřejné mínění je soubor postojů a názorů veřejnosti na daný problém nebo otázku. Významným faktorem vlivu na veřejné mínění jsou prostředky masové komunikace – masová média (tištěná, elektronická).

7 POLITOLOGIE Walter Bartoš Stát Stát Stát je forma organizace lidské společnosti, vyznačující se sdružením obyvatel území v právní celek (státním územím jako věcným podkladem a občany jako osobním podkladem). Státní moc Státní moc je nezávislá a neodvozená od žádné jiné (suverenita, svrchovanost), omezená jen prostorově (státním územím). Své vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám (omezen pouze mezinárodním právem). Stát bývá považován za samoúčelný nebo se mu připisuje neměnný či historický proměnlivý účel.

8 POLITOLOGIE Walter Bartoš Funkce státu  Vnitřní –  Vnitřní – garance základních práv a svobod občanů, podíl státu na řešení problémů ekonomiky, školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, kultury atd. (spor o množství zásahů do života občanů)  Vnější –  Vnější – požadavek na zabezpečení světového míru, mezinárodní bezpečnosti, mezinárodní spolupráce

9 POLITOLOGIE Walter Bartoš Právní stát  Právním státem rozumíme  Právním státem rozumíme stát, ve kterém je vztah mezi občanem a vládou vymezen pomocí práva. Každý občan může činit, co není zakázáno, a nikdo nesmí být nucen dělat, co zákon neukládá.  Zárukou fungování právního státu je  Zárukou fungování právního státu je systém nezávislého soudnictví. Nikdo nesmí soudům přikazovat, jaká mají činit rozhodnutí, nikdo nesmí soud ovlivňovat ani zasahovat do jeho kompetencí.

10 POLITOLOGIE Walter Bartoš Demokracie Původně z řečtiny vláda lidu. podřízení menšiny většině Demokratické zřízení je založeno na principu podřízení menšiny většině a uznání rovnosti, svobod a politických práv občanů. lidská práva Součástí moderní demokracie jsou tradiční lidská práva (svoboda projevu, vyznání, spolčování), princip suverenity lidu (moc vychází z vůle lidu), tvorba vůle lidu se realizuje všeobecnými volbami. přímá zastupitelská. Základními formami demokracie jsou přímá (referendum) a zastupitelská.

11 POLITOLOGIE Walter Bartoš Ústava základní zákon státu, Ústava, konstituce – základní zákon státu, soubor právních norem, který upravuje ústavněprávní vztahy (obvykle zásadní povahy, tradičně však i název státu, jeho symboly). Většina států má ústavu psanou (výjimkou je Velká Británie). Ústavu obvykle přijímá volený zákonodárný sbor, parlament (jinak jde o ústavu vnucenou, oktrojovanou). Ústava může být měněna a doplňována jen ústavními zákony (tuhá, rigidní ústava), řidčeji běžnými zákony (pružná) Princip oddělení moci, princip brzd a rovnováh. legislativa ~ exekutiva ~ jurisdikce

12 POLITOLOGIE Walter Bartoš Svoboda Svoboda je stav bytosti jednající pouze ze své vlastní vůle, nezávisle na jakémkoliv vnějším donucení. V politickém slova smyslu se svobody týkají různých oblastí (svoboda pohybu, svoboda projevu, svědomí, myšlení, náboženství), v nichž jedinec nemá podléhat kontrole státu, pokud respektuje zákony. Jen v tomto smyslu se diskutovalo o svobodě již ve starověku: být svobodný znamenalo využívat institucí města (polis), nebýt otrok.

13 POLITOLOGIE Walter Bartoš Spravedlnost Spravedlnost Spravedlnost je vztah mezi jedinci a státní mocí ve společnosti, v souladu se zákonem a bez porušení přirozených práv jedince. Sociální spravedlnost?? Sociální spravedlnost?? Kolektivistické a levicové názorové proudy (např. marxismus) chápou sociální spravedlnost jako stav, kdy materiální postavení člena společnosti odpovídá jeho vynaloženému úsilí. Liberálně konzervativní směry (Fridrich August von Hayek) považují sociální spravedlnost za bezobsažný projev.

14 POLITOLOGIE Walter Bartoš Rovnost formální materiální Z politického a mravního hlediska lze rozlišovat mezi rovností formální čili právní (de iure, kdy zákony platí stejně pro všechny občany a všichni občané mají stejná práva) a rovností skutečnou čili materiální (kde všichni mají mít stejný majetek, znalosti moc atd.). Deklaraci lidských práv skutečná rovnost je utopická Právní rovnost je obsažena v Deklaraci lidských práv, kdežto skutečná rovnost je utopická a nebezpečná, neboť by vedla ke společnosti zaměnitelných jednotlivců a každý pokus o ni nutně vede k omezení svobody. Rovnost před zákonem Politická rovnost Požadavek rovnosti příležitostí

15 POLITOLOGIE Walter Bartoš Politické doktríny a ideologie Ideologie je soustava idejí, teorií a názorů, soustřeďující se obvykle na problematiku společnosti a jejich cílů i konfliktů. Původní pojem ideologie byl zaveden pro učení o idejích jako pevném základu pro vytvoření řádu politiky, morálky a výchovy. Termín použil v roce 1795 francouzský filosof Destutt de Tracy, později dostal pejorativní význam odtrženého, falešného vědomí o reálném světě. Doktrína je nauka, učení, soustava vědeckých pouček, systém principů a názorů na konkrétní problém. LiberalismusKonzervatismus Křesťanská sociální nauka Socialismus a komunismus

16 POLITOLOGIE Walter Bartoš Liberalismus politická a ekonomická doktrína Liberalismus je politická a ekonomická doktrína, systém politických, ekonomických, kulturních, sociálních a jiných hodnot (individualismus, víra v pokrok, preferování politické svobody, tolerance, uznání soukromého vlastnictví, omezení role státu a státní moci) a teorií (dělba moci, laissez-faire), na nichž jsou budovány ekonomické a politické základy demokratických států. V moderní podobě formulován od XVII. Století. K hlavním teoretikům patří B. Spinosa, J. Locke, Ch. Montesquieu, I. Kant, J. S. Mill, v ekonomice zejména A. Smith, J. B. Say, L. Mises, F. A. von Hayek. M. Friedman.

17 POLITOLOGIE Walter Bartoš Konzervatismus Přesvědčení těch, kdo věří v hodnoty, jež co nejvíce zachovávají přítomný politický, sociální a ekonomický řád. Je to tendence přebírající způsoby chovaní z těch tradicí a institucí, které se s odstupem času a podle zkušenosti jeví jako správné, a která chce případné jejich změny uskutečnit postupně a ne často. Termín konzervatismus je rovněž užíván jako název filosofické doktríny, která ospravedlňuje tuto tendenci. Edmund Burke José Ortega y Gasset Margaret Thatcher Ronald Reagan Roger Scruton

18 POLITOLOGIE Walter Bartoš Křesťanská sociální nauka   Pozornost je soustředěna na člověka, jeho seberealizaci a obecné dobro. I když je člověk chápán jako tvor společenský, jako bytost solidární s ostatními, není cílem této nauky společnost. Cílem vždy zůstává člověk, obecné dobro a společnost mají význam, pokud jsou vztaženy právě ke člověku. Základní křesťanské ctnosti víra, láska a naděje pak tvoří morální páteř jednotlivých encyklik.  Papež Lev XIII. proti liberalismu a socialismu (Rerum novarum)  Papež Jan Pavel II. Centesimus annus proti socialismu

19 POLITOLOGIE Walter Bartoš Socialismus Socialismus je politická a ekonomická koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství. Snahou socialismu je podřídit individua společnosti, která má funkční strukturu a stanoví si za cíl vítězství obecného dobra nad individuálním zájmem. Svým odmítáním soukromého vlastnictví výrobních prostředků a volné konkurence stojí socialismus v protikladu jak vůči individualismu, tak vůči ekonomickému liberalismu (kapitalismu).

20 POLITOLOGIE Walter Bartoš Komunismus Utopická ideologie postupně konstituovaná jako součást ideologie humanismu, osvícenství, utopického socialismu a zejména tzv. vědeckého komunismu (Marx, Engels). Jádrem ideologie je představa, že lze naprogramovat a v praxi aplikovat optimální ekonomické, politické a sociální uspořádání společnosti založené na společném vlastnictví výrobních prostředků a rozdělování důchodu podle potřeb, což údajně povede k vytvoření beztřídní, rovnostářské a prosperující společnosti. Karl Marx Friedrich Engels Vladimír Iljič Lenin Theodor Adorno Jürgen Habermas

21 POLITOLOGIE Walter Bartoš Fašismus Nacionálně šovinistické, rasistické hnutí a diktátorská forma vlády.Využívá korporativní, nacionalistická a protidemokratická východiska, získává oporu ve všech sociálních vrstvách, zejména v době politických krizí. V praxi vyústil v agresivní politické akty a terorismus, útočné války a genocidu. Benito Mussolini Adolf Hitler

22 POLITOLOGIE Walter Bartoš Nacionalismus Ideologie a politický směr vycházející z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa. Obvykle vede k izolovanosti a k nedůvěře až nepřátelství vůči jiným národům. Johan Gottfried Herder Giuseppe Mazzini

23 POLITOLOGIE Walter Bartoš Anarchismus Heterogenní ideologie a politický směr, odmítá státní moc, formální organizaci a právní řád, hlásá neomezenou svobodu jednotlivce. Radikální anarchismus požaduje a často používá k dosažení svých cílů násilných prostředků. Některé teroristické skupiny (většinou levičácké) jsou anarchismem ideově inspirovány. Pierre Proudhon Michail Bakunin

24 POLITOLOGIE Walter Bartoš Feminismus Z pohledu sociologie hnutí usilující o dosažení politické, ekonomické a sociální rovnosti žen s muži, prosazení práv a zájmů žen. Vzniklo v XIX. a na počátku XX. století. Z pohledu psychologie chování, postoje a projevy charakteristické pro ženy např. převaha intuitivních složek myšlení.

25 POLITOLOGIE Walter Bartoš Environmentalismus Filosofické, sociologické a politické teorie zabývající se vztahy mezi vnějším (přírodním) prostředím a společenským vývojem. Témata např., globální oteplování

26 POLITOLOGIE Walter Bartoš Politické strany Politické strany a politická hnutí jsou dobrovolná sdružení občanů k jejich účasti na politickém životě, zejména k vytváření zákonodárných sborů a sborů místní popř. regionální samosprávy. Podle práva ČR jsou politické strany a politická hnutí právnické osoby, vznikají zejména registrací, zanikají vlastním či soudním rozhodnutím. Jsou odděleny od státu, nesmějí nahrazovat činnost jeho orgánů, nesmějí se ozbrojovat, působit v ozbrojených silách ani na pracovištích (mohou se organizovat zásadně na územním principu). Jen občan starší 18 let může být členem politické strany, nikdo nesmí být ke členství nucen. Základní typy Konzervativní Křesťansko demokratický Liberální Sociálně demokratický Extrémně levicový

27 POLITOLOGIE Walter Bartoš Volební systémy  Proporční  Proporční – kandidátní listiny, slabá vláda, malé strany mají silnou pozici  Majoritní  Majoritní – jednomandátové obvody, silná vláda V různých evropských státech většinou existují kombinace těchto dvou systémů

28 POLITOLOGIE Walter Bartoš Mezinárodní vztahy Mezinárodní vztahy jsou akademická disciplína, která se snaží nalézt bezpečnější a efektivnější prostředky organizace vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami a ekonomikami.


Stáhnout ppt "POLITOLOGIE společenská věda o politice Předmětem je fungování státu, politických systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti,"

Podobné prezentace


Reklamy Google