Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2. SPOTŘEBA (C) „Consumption is the sole end and purpose of all production“ A. Smith.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2. SPOTŘEBA (C) „Consumption is the sole end and purpose of all production“ A. Smith."— Transkript prezentace:

1 2. SPOTŘEBA (C) „Consumption is the sole end and purpose of all production“ A. Smith

2 Obsah 2.1. Spotřeba (C) 2.2. Keynesiánská spotřební funkce (C = C A + c Y d ) 2.3. Mezičasová volba (současná x odložená C) 2.4. Hypotéza životního cyklu 2.5. Hypotéza permanentího důchodu 2.6. Implikace

3 2.1. Spotřeba

4 Velikost soukromé spotřeby Tabulka: Strukturální skladba vybraných zemí 2005 (% HDP) CISGXM Británie Francie Německo Švédsko Česká Rep USA Japonsko Legenda: C - soukromá spotřeba; G - vládní spotřeba; I - investice; X - exporty; M - importy; S - úspory Zdroj: World Bank ( 2007)

5 Stabilita spotřeby a volatilita investic Graf: Variabilita součástí HDP Zdroj: Burda-Wyplosz 2005

6 Variabilita součástí HDP v ČR Spotřeba Investice Zdroj: Makroekonomická prognóza MF ČR 2009

7 Variabilita součástí soukromé spotřeby Mezinárodní rozdíly v indexech reálných výdajů na hlavu, podle produktových skupin Zdroj: International Comparison Project 2005 – World Bank (2008)

8 Na čem závisí soukromá spotřeba? a) Na důchodu b) Na úrokové míře C = C (Yd; r) (+) (-) Spotřeba (C) je rostoucí funkcí disponibilní důchodu Yd a klesající funkcí reálné úrokové míry r.

9 2.2. Keynesiánská spotřební funkce

10 J.M. Keynes a spotřeba J. M. Keynes: Obecná teorie (1936): spotřeba je jádrem jeho teorie hospodářských cyklů Keynes obhajoval, že hlavním determinantem spotřeby je důchod a nikoliv úroková míra: Y↑ → C ↑ „the main conclusion suggested by experience, I think, is that the short-period influence of the rate of interest on individual spending out of given income is secondary and relatively unimportant“ Keynes (1936) To bylo v zásadním rozporu s klasickou školou, která jej předcházela, a která obhajovala, že spotřeba a úspory jsou determinovány především změnami úrokových sazeb i↑→ S↑ → C↓ i ↓ → S ↓ → C ↑

11 Mezní sklon ke spotřebě (MPC) Mezní sklon ke spotřebě (c; mpc) = přírůstek spotřeby vyvolaný přírůstkem disponibilního důchodu o jednotku c = Δ C/ Δ Yd Keynesova hypotéza: 0 < c <1 „fundamental psychological law, on which we are entitled to depend with great confidence…..is that men are disposed, as a rule and on the average, to increase their consumption as their income increases, but not by as much as the increase in their income“ Keynes (1936)

12 C YdYd CACA C A udává průsečík s osou y. c je sklon spotřební funkce. C = C A + c Y d Keynesiánská spotřební funkce C = C A + c Y d C……celková spotřeba C A …..autonomní spotřeba (nezávislá na důchodu) c…..mezní sklon ke spotřebě (0 < c <1) Y d …..disponibilní důchod

13 C Y C 1 1 APC 1 APC 2 Když Y roste, C/Y = APC klesá APC 1 > APC 2 Keynes obhajoval ideu, že průměrný sklon ke spotřebě (=poměr spotřeby a důchodu) klesá s rostoucím důchodem Keynes obhajoval pojetí úspor jako luxusního statku, proto očekával, že bohatí budou spořit větší část svého důchodu než chudí APC = C/Y Průměrný sklon ke spotřebě (APC)

14 Empirické ověření keynesiánské teorie spotřeby I. – panel domácností (první studie)  Domácnosti s vyšším příjmem spotřebovávaly více (mpc> 0)  Domácnosti s vyšším přijmem spořily více (mpc < 1)  Domácnosti s vyšším příjmem spoří vyšší podíl svých příjmů (APC ↓ když Y↑) → potvrzení Keynesových hypotéz o mpc a apc

15 Empirické ověření keynesiánské teorie spotřeby II. – agregátní spotřební funkce USA ) Když byl důchod velmi nízký, spotřeba i úspory byly také nízké 2) V těchto letech byl poměr spotřeby a důchodu vysoký APC ↑ když Y ↓ APC ↓ když Y↑ 3) Korelace mezi důchodem a spotřebou byla vysoká a žádná další veličina se nezdála být významná pro vysvětlení spotřeby → další potvrzení Keynesových hypotéz ROKYCAPCMPC ,6471,40,95x ,2439,70,960, ,7422,10,960, ,2384,91,010, ,8378,71,020, ,1390,51,000, ,8412,10,960, ,1451,60,940, ,7467,90,951, ,3457,10,990, ,5480,50,960, ,7502,60,950,71 Y = Disposable Income C = Personal Consumption Expenditure Zdroj: W.C. Peterson – P.S. Estenson (1992): Income, Employment and Economic Growth Data: Economic Report of the President (in billions of 1982 dollars)

16 První problém → vývoj agregátní spotřební funkce v USA po II. světové válce ROKYCAPCMPC ,1531,10,880, ,0527,60,76-0, ,4539,90,750, ,3557,10,740, ,5592,70,80-3, ,3655,00,91-3, ,8666,60,96-0, ,1681,80,930, ,2695,40, ,8733,20,930, ,0748,70,910, ,3771,40,910,90 Na konci války vznikly obavy, že díky růstu důchodu, dojde k poklesu spotřeby a růstu úspor a že nebude dost produktivních investic k absorbci těchto úspor. Jakmile dojde k ukončení vládních válečných výdajů, dojde k recesi z důvodu nedostatečné agregátní poptávky. To se však nestalo… Zdroj: W.C. Peterson – P.S. Estenson (1992): Income, Employment and Economic Growth Data: Economic Report of the President (in billions of 1982 dollars) Y = Disposable Income C = Personal Consumption Expenditure

17 Problém č. 2: Simon Kuznets a jeho výzkumy dlouhodobého chování agregátní spotřební funkce v USA YCAPCMPC ,38,187,1X ,611,685,20, ,915,385,50, ,017,784,20, ,220,283,50, ,825,485,20, ,039,186,90, ,644,086,90, ,062,089,80, ,368,994,01, ,071,098,7-1,62 xXxXX ,5X ,20, ,60, ,11,00 APC dlouhodobě stabilní, nikoliv klesající! Y = Net National Product ( ) Disposable Income ( ) C = Consumption Expenditure Zdroj: : S: Kuznets – National Product since : Zdroj: W.C. Peterson – P.S. Estenson (1992): Income, Employment and Economic Growth

18 C Y Short-run consumption function (falling APC) Long-run consumption function (constant APC) Závěr: Spotřební paradox V krátkém období se projevuje klesající APC (Keynes), zatímco v dlouhém období je APC stálá (Kuznets). K vysvětlení tohoto paradoxu je potřeba rozšířit analýzu spotřeby o další prvky

19 2.3. Model mezičasové volby

20 Základní idea Irving Fischer: Theory of Interest (1930): Teorie mezičasové volby, která objasňuje rozhodování jednotlivce mezi současnou a budoucí spotřebou Parametry teorie Rozpočtové omezení → současný disponibilní důchod, očekávaný budoucí disponibilní důchod a reálná úroková míra Tvar indiferenční křivky → subjektivní preference současné versus budoucí spotřeby

21 Mezičasová volba Současná spotřeba Budoucí spotřeba 0 Y1 = současný důchod Y2 = očekávaný budoucí důchod A = mezičasové rozložení spotřeby, když není možný mezičasový obchod P = mezičasové rozložení spotřeby s půjčkou na současnou spotřebu M = mezičasové rozložení spotřeby s úsporami na budoucí spotřebu B = čistá současná hodnota současného i budoucího příjmu r = reálná úroková míra Y1Y1 Y2Y2 D B M P A

22 Změna důchodu 0 D B B´B´´ D´ D´´ } } Všechny rozpočtové linie jsou rovnoběžné, protože reálná úroková míra se nemění Současná spotřeba Budoucí spotřeba

23 0 Změna reálné úrokové sazby změní sklon rozpočtového omezení B D A B´ Současná spotřeba Budoucí spotřeba r’ > r

24 B D 0 Úvěrové limity A Jestliže domácnosti nemají přístup k úvěru (ale mohou spořit), potom se mohou pohybovat pouze v oblasti A-D Současná spotřeba Budoucí spotřeba

25 HDP, domácí poptávka a běžný účet PB: Polsko Východní Německo Zdroj: Burda-Wyplosz 2005

26 0 Optimální spotřeba: dlužník (student) IC 1 IC 2 IC 3 B D R C1C1 C2C2 M Y1Y1 Y2Y2 (i) (i)Současná spotřeba financována půjčkou (ii) (ii)Splácení spotřebitelské půjčky (včetně úroků) -(1+r) Budoucí spotřeba Současná spotřeba

27 0 Optimální spotřeba: „spořič“ (fotbalista) A Y1Y1 Y2Y2 B IC 1 IC 2 IC 3 D R C1C1 C2C2 (i) (i)Úspory ze současného příjmu (ii) (ii)Dodatečná spotřeba v budoucnosti -(1+r) Budoucí spotřeba Současná spotřeba

28 Závěr Fischerův model mezičasové volby ukazuje, že přítomná spotřeba je ovlivněna nejen současným disponibilním důchodem, ale též očekávaným budoucím disponibilním důchodem a reálnou úrokovou mírou.

29 2.4. Hypotéza životního cyklu

30 Teorie životního cyklu Franco Modigliani – 50. léta → snaha vyřešit paradox spotřeby Podstata teorie: podle Fischerovy teorie mezičasové volby, spotřeba závisí na celoživotním důchodu. Modigliani zdůrazňoval, že celoživotní příjem systematicky osciluje během lidského života a úspory umožňují spotřebitelům přesouvat důchod z období s vysokým příjmem do období s nízkým příjmem. Rozšíření oproti Fischerově modelu: člověk chce mít během života rovnoměrnou spotřebu

31 a b c mládí produktivní věk stáří spotřeba důchod a – půjčka b – splacení půjčky a tvorba úspor c – rozpouštění úspor Životní cyklus důchodu a spotřeby

32 Celoživotní důchod – ČR 2004 Zdroj: Karel Dybczak: Generational accounts in CR. Working Paper ČNB 2/ Věkový profil mezd Věkový profil penzí (odvozený z odvedeného sociálního pojištění)

33 Celoživotní spotřeba – ČR 2004 Zdroj: Karel Dybczak: Generational accounts in CR. Working Paper ČNB 2/ Odvozená z DPH Odvozená ze spotřebních daní

34 Důsledky teorie životního cyklu 1) Dokáže-li člověk spolehlivě předvídat svůj celoživotní důchod, vytvoří si podle něj stálou spotřebu, kterou pak nemění 2) Člověk nereaguje na předvídatelné změny důchodu, protože tyto již předem zakalkuloval do své celoživotní spotřeby. 3) Dojde-li k nepředvídanému zvýšení důchodu, člověk zvýší spotřebu 4) Agregátní spotřeba země tak závisí také na věkové skladbě obyvatel

35 Věková skladba obyvatelstva podíly věkových skupin na celkové populaci (%) (%)15-64 (%)0-14 (%) Afrika3,455,241,4 Indie5,062,033,0 Čína7,770,721,6 USA12,366,920,8 Rusko13,871,115,1 Evropa15,968,215,9 Japonsko19,766,413,9 Zdroj: United Nations. Population Council. Data Online.

36 Věková skladba ČR podíly věkových skupin na celkové populaci (%) CR ,565,125,4 CR ,463,123,5 CR ,666,421,0 CR ,870,016,2 CR ,570,913,6 CR ,366,013,7 CR ,960,912,2. Zdroj:Český statistický úřad

37 Fenomén vysokých japonských úspor Tabulka: Úspory a investice (% HDP) Vysvětlení: -demografie (vysoký podíl obyvatel v produktivním věku) -mentalita (preference nižší současné a vyšší budoucí spotřeby) -ceny nemovitostí (vysoké ceny nemovitostí a nižší dostupnost hypoték) Japonsko Míra úspor 34%26% Míra investic 33%23% USA Míra úspor 15%13% Míra investic 18%19% Zdroj:World Bank

38 Pokles míry úspor českých domácností Graf: Podíl bankovních úvěrů domácnostem na HDP míra(%)15,211,38,57,4 8,29,0 Tabulka: Míra hrubých úspor domácností (%) Poznámka: Míra hrubých úspor domácností je poměr hrubých úspor domácností k hrubému disponibilnímu důchodu domácností. Vyjadřuje průměrný sklon domácností k úsporám. Zdroj: Makroekonomická prognóza MF ČR 2009 Zdroj:ČSÚ.

39 2.5. Hypotéza permanentního důchodu

40 Teorie permanentního důchodu Komplikace: některé neočekávané změny důchodu na spotřebu působí a některé ne. Milton Friedman (1957): Theory of the Consumption Function Rozlišení změn důchodů na přechodné a trvalé Člověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, které považuje za trvalé.

41 Permanentní důchod a spotřeba Na ty změny důchodu, které jsou přechodné, spotřeba nereaguje (buď vůbec nebo jen velmi málo) Přechodný přírůstek důchodu člověk raději celý uspoří jako rezervu pro budoucí možný pokles důchodu. Důchod má tedy často dvě složky – permanentní a přechodnou Spotřeba je pak funkcí důchodu permanentního Y = Y P + Y T C = c.Y P

42 Přechodná versus permanentní změna důchodu Budoucí spotřeba 0 R´ A´´  R´´ Y1Y1 Y2Y2 Y1´Y1´B D A=R A´ B´B´´ D´ Přechodný: R → R´ Permanentní: R → R´´ Současná spotřeba Y2´Y2´

43 Vysvětlení paradoxu spotřeby Vysvětlení paradoxu spotřeby v krátkém (klesající APC) a dlouhém období (stagnující APC). 1) Běžný důchod v krátkém období zahrnuje jak přechodnou, tak permanentní část, zatímco v dlouhém období se přechodné výkyvy ruší a běžný důchod v LR = permanentní 2) Opatrnostní očekávání, zda současné zvýšení důchodu není pouze přechodné → rozdílný průběh krátkodobé a dlouhodobé spotřební funkce

44 Shrnutí teorií spotřeby 1) Keynes: současný důchod a sklony ke spotřebě 2) Fischer: volba mezi současnou a budoucí spotřebou 3) Modigliani: vyhlazená spotřeba během životního cyklu 4) Friedman: přizpůsobení spotřeby změnám permanentního důchodu

45 2.6. Implikace

46 Fig Bohatství x důchod: Spotřeba, bohatství a disponibilní důchod Francie,

47 Úspory českých domácností, mld. Kč Pokles cen akcií → snížení bohatství domácností → snížení soukromé spotřeby. Černý pátek na newyorské burze → Velká Deprese Pokles cen bytů a domů Změny bohatství

48 Vývoj očekávání (budoucí spotřeby): Indikátory důvěry: ČR 1/2002-1/2009

49 Úspory YD = C + S S = YD - C Úspory = nespotřebovaná část důchodu S = f (YD; r) (+) (+)


Stáhnout ppt "2. SPOTŘEBA (C) „Consumption is the sole end and purpose of all production“ A. Smith."

Podobné prezentace


Reklamy Google