Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Spotřební funkce a funkce úspor Ing. Petr Sedláček, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Spotřební funkce a funkce úspor Ing. Petr Sedláček, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Spotřební funkce a funkce úspor Ing. Petr Sedláček, Ph.D.

2 Spotřeba n Spotřeba je důležitá u při dlouhodobé analýze v souvislosti s jejím významem pro ekonomický růst u při krátkodobých analýzách s ohledem na úlohu spotřeby v při determinaci agregátního důchodu n Teorie spotřební funkce tradičně zkoumá funkční závislost mezi spotřebními výdaji na straně jedné a důchodem (resp. jeho rozdělením), bohatstvím, úrokovou mírou a různými demografickými a sociálními faktory na straně druhé. n V malé otevřené ekonomice je součástí spotřebních výdajů i import zboží, proto se věnuje pozornost i vývoji měnového kurzu, zahraničních směnných relací, zahraniční zadlužení.

3 n Domácnosti dostávají důchod ze své práce a jako vlastníci kapitálu, platí daně a poté se rozhodují, kolik důchodu po zdanění spotřebují a kolik ušetří. n Důchod, který dostávají se rovná celkové produkci Y. Vláda je poté zdaňuje. n Důchod po zdanění se rovná disponibilní důchod Y-T n Předpokládáme, že spotřeba závisí přímo na výši disponibilního důchodu, ale též na úrokové sazbě. u C= C(Y d,r) - spotřební funkce. n Mezní míra spotřeby (MPC) je částka, o kterou se změní spotřeba, když se disponibilní důchod změní o „1 USD“.

4 C Y-T MPC 1 Spotřební funkce

5 n Keynesiánská spotřební funkce u Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1936  Výdaje na spotřebu jsou stálou funkcí disponibilních důchodů. Úrok nehraje důležitou roli. F Mezní sklon ke spotřebě je kladný, ale menší nežli jedna •c (MPC)=  C/  Y F Průměrný sklon ke spotřebě (podíl spotřeby na disponibilním důchodu) se vzrůstajícím důchodem klesá •APC = C/Y  C A /Y + c Y/Y –C A /Y + c  klesá APC, když roste Y F Mezní skon ke spotřebě je menší nežli průměrný F Keynesiánská spotřební funkce je ve tvaru: F C= C A + cY D F V letech po 2.světové válce se Keynesovy předpoklady nepotvrdily.

6 Spotřeba C Důchod Y CACA 1 APC 1 MPC C= C A + c Y D

7 n Nepotvrdilo se, že ACP s růstem důchodu klesá: u Usuzovalo se, že bude klesat ziskovost investic s poklesem růstu důchodu a poklesem spotřeby. To se po II. světové válce nerealizovalo u Kuznets ukázal, že míra spotřeby na důchodu je dlouhodobě stabilní. u APC je v dlouhém období stabilní C Y Dlouhodobá spotřební funkce (konstantní APC) Krátkodobá spotřební funkce (klesající APC)

8 Model mezičasové volby n Irving Fisher, Teorie úroku,1930 u Teorie objasňuje rozhodování člověka mezi přítomnou a budoucí spotřebou. Čím je větší spotřeba dnes, tím menší je v budoucnosti. Model Fishera ukazuje na omezení a preference spotřebitelů při jejich rozhodování. n Rozpočtové omezení u Důvod, proč lidé spotřebovávají méně nežli by si přáli, je v omezeném důchodu. Toto tzv. mezičasové rozpočtové omezení ukazuje celkové dostupné zdroje pro spotřebu dnes a v budoucnosti. F Předpokládáme 2 období. V období 1 si vydělají Y 1 a spotřebují C 1, v období 2 si vydělají Y 1 a spotřebují C 2. Mají možnost si vypůjčit i šetřit, takže spotřeba se může od důchodu kdykoliv lišit. u Posuďme, jak důchod ve dvou obdobích omezuje spotřebu.

9 n 1. období u S= Y 1 -C 1 n 2. období u C 2 = (1+r)S+Y 2 F S reprezentuje jak úspory a výpůjčky (S je větší nebo menší než 0) u C 2 =(1+r)(Y 1 -C 1 ) + Y 2 n Mezičasové rozpočtové omezení : C 1 + C 2 /(1+r) = Y 1 + Y 2 /(1+r) u Jestliže úrok je 0, potom celková spotřeba (v obou obdobích) se rovná celkovému důchodu. u Jestliže je úrok > 0, budoucí spotřeba a důchod jsou diskontovány (1+r).

10 C2C2 C1C1 Y1Y1 Y2Y2 Y 1 +Y 2 /(1+r) (1+r)Y 1 + Y 2 B A C Úspory Výpůjčky A= C 1 = Y 1 a C 2 = Y 2 B= C 1 = 0 a C 2 = (1+r)Y 1 + Y 2 C = C 2 =0 a C 1 = Y 1 + Y 2 /(1+r) Křivka spotřebních možností

11 n Spotřebitelské preference u Indiferenční křivky ukazují kombinace spotřeby v prvním a druhém období, které jsou pro spotřebitele stejně uspokojivé u Sklon indiferenční křivky je mezní míra substituce, sklon rozpočtového omezení (křivka spotřebních možností) je 1+r u MRS = 1+r v bodě E C1 C2C2 E

12 n Jak změna důchodu ovlivní spotřebu ? u Bez ohledu, kdy ke zvýšení důchodu dojde, spotřebitel toto zvýšení promítne do spotřeby v obou obdobích. Spotřeba je závislá na zdrojích, které spotřebitel očekává během svého života. U Keynese současná spotřeba závisela na současném důchodu. C1C1 C2C2 É E a á

13 n Jak změna úroku ovlivní spotřebu ? u Předpokládáme, že spotřebitel spoří a došlo ke zvýšení úroku. u Substituční a důchodový efekt. Substituční efekt zdražuje současnou spotřebu. Důchodový efekt zvyšuje jak současnou tak i budoucí spotřebu. C1C1 C2C2 A a B C2C2 C1C1

14 n Omezení výpůjčních možností n Pro spotřebitele, kteří by si chtěli vypůjčit, ale nemohou, bude spotřeba záviste pouze na běžném důchodu C1C1 C2C2 Y1Y1 E D

15 Hypotéza životního cyklu - Modigliany, Brumberg, Ando n Důchod se během životu mění (penze, mládí) a úspory a výpůjčky umožní člověku udržovat spotřebu na určité stálé celoživotní úrovni tím.Spotřeba nereaguje na předvídané změny důchodu. n Agregátní spotřeba závisí na věkové struktuře obyvatel. Mladí lidé spotřebovávají více, nežli kolik vydělávají,lidé středního věku spoří a důchodci konzumují své úspory. n Lidé tak usilují zajistit si spotřebu, která je přibližně vyrovnaná v průběhu života. n Příklad u Pracovní život zahájen ve 20 letech u Práce ukončena v 65 letech u Úmrtí v 80 letech

16 u Roční příjem Y = Kč u Délka práce (než bude odchod do penze) R = =45 F Celkové životní zdroje x 45 = Kč u Počet let života T = 80-20=60 u Roční spotřeba C = / 60 = Kč u Spotřeba a úspory jsou propojeny s demografickým vývojem.

17 Y C Čas Úspory Čerpání úspor ÚmrtíPenze Bohatství Důchod Spotřeba Kč

18 n Hypotéza životního cyklu n C= (W + RY) /T u R počet roků zbývajících do penze u T počet roků do konce života u W bohatství u Y příjem n C = (1/T)W + (R/T) Y n T= 50 R = 30 n C= O,02 W + 0,06 Y n C =  W +  Y

19 n MPC při různých důchodech u Permanentní zvýšení důchodu o 3000 Kč ročně F Roční zvýšení spotřeby = x (45/60) 2250 Kč F MPC bude 0,75 u Jednorázové zvýšení příjmu o 3000 Kč F 3000x(1/60)= 50Kč F MPC bude 0,017 u MPC z permanentího příjmu je vysoký, z jednorázového příjmu nízký. u MPC z bohatství je stejný jako z přechodného příjmu

20 n C =  W +  Y n Průměrný sklon ke spotřebě n C/Y =  (W/Y) +  u Protože se bohatství nemění proporcionálně s příjmem (v krátkém období) vidíme, že vysoký důchod se spojen s nízkým průměrným sklonem ke spotřebě u V dlouhém období bohatství a příjem rostou společně a W/Y je konstantní a porto je stabilní i poměr spotřeby k důchodu.

21 Jak změna bohatství posunuje spotřební funkci Y C  W 1  W 2

22 Hypotéza permanentního důchodu n Milton Friedman, 1957 u Člověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, který považuje za permanentní u Permanentní důchod člověk dlouhodobě očekává. Závisí na jeho bohatství a na očekávaných pracovních příležitostech u Je to tedy stálá míra spotřeby, kterou člověk může udržovat po zbytek svého života, když bere v úvahu současnou úroveň bohatství a příjmu, který získává nyní a v budoucnosti. u A= A P + A T u C= cY P u Spotřeba je funkcí permanentního důchodu

23 u Krátkodobá spotřební funkce ukazuje vztah mezi běžným důchodem a spotřebou. V krátkém období proto pozorujeme klesající sklon ke spotřebě. F Sleduje se totiž závislost spotřeby na běžném důchodu, který se skládá z permanentí a přechodné části. F Při posuzování permanentího a přechodného důchodu jsou lidé velmi opatrní (3-5 let) Teprve, když se přesvědčí, že jde o trvalý důchod, zvýšení se spotřeba. u APC = C/Y = c Y P /Y F Když současný důchod převýší permanentí, průměrná míra spotřeby dočasně klesá, když současný důchod dočasně poklesne, průměrná míra spotřeby stoupá.

24 F Proto spotřeba reaguje na změny důchodu v krátkém období slabě a v dlouhém silněji. Y C Dlouhodobá spotřební funkce Krátkodobé spotřební funkce

25 n Proč se tyto moderní teorie liší od skutečnosti Omezenost přístupu k likviditě F Spotřebitel se nemůže vypůjčit, aby udržoval výši spotřeby při očekávání vyšších budoucích příjmů u Krátkozrakost F Spotřebitelé často nevěří dokud se platby nerealizují ve skutečnosti (oznámení o zvýšení důchodů atd.) u Úspory jako speciální rezerva F Ne na důchod ale jako dědictví pro děti F Speciální rezerva na horší dny •Staří tak jen velmi pomalu vyčerpávají důchody u Barro-Ricardianský ekvivalent -vysvětlení přes moderní teorie spotřeby

26 n Spotřeba ČR v průběhu transformace n Podle teorií, v průběhu cyklu nejmenší volatilitu ze složek HDP by měla vykazovat spotřeba domácností ( %, s.c.) n n HDP -1,2 -11,5 - 3,3 0,6 2,7 6,4 3,9 1,0 -2,7 n Spotřeba 6,7 -28,5 -15,5 2,9 5,3 6,9 7,0 1,6 -2,4 n Volatilita spotřeby byla větší nežli kolísání HDP

27

28 n Hypotéza relativního důchodu (Duesenberry -1949) u Spotřební chování jednotlivců je navzájem spíše závislé (demonstrační a napodobovací účinek) u Spotřebitelské vztahy jsou během času nezvratné. u Lidé mají silnou tendenci napodobovat ve spotřebě své sousedy a zároveň se snaží neustále dosahovat vyšší životní úroveň. Jestliže dosáhnou na vrcholu cyklu jisté životní úrovně spotřeby, budou se co nejvíce snažit udržovat tuto spotřebu, i když jejich důchod cyklicky poklesne. Z toho vyplývá, že podíl spotřeba/důchod je dlouhodobě konstantní a nezávislý na úrovni důchodu, ačkoliv krátkodobě tento podíl na poměru běžného důchodu k nejvyššímu důchodu dosaženému v minulosti.

29 n Hypotéza permanentího důchodu a kuponová privatizace u Privatizace státních aktiv kuponovou metodou do rukou českých občanů byla neočekávaným, mimořádným příjmem a v případě platnosti hypotézy permanentího důchodu by takový příjem neměl být spotřebován. u Výsledky testování podpořily hypotézu F Pouze věková skupina let spotřebovávala více, nežli by to odpovídalo hypotéze. To odráželo fakt, že mladí a vzdělaní více očekávali vysoké budoucí příjmy z důvodu transformace takže zvýšily svoji spotřebu v reakci na tato očekávání, z již nyní dostupných zdrojů a tedy i z příjmů z privatizace. Navíc tato skupina podléhala silným likvidním omezením.

30 Funkce úspor n Úspory jsou nespotřebovanou částí důchodu u S= Y d -C u Úspory závisejí jednak na disponibilním důchodu a jednak na úrokové míře u S= S(Y d,r) nebo u S = -Sa + s Y u s =  S/  Y 0 < s < 1

31 Ca Sa C Y S Y C=Ca+cY S=-Sa+sY YoYo YoYo 45 o


Stáhnout ppt "Spotřební funkce a funkce úspor Ing. Petr Sedláček, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google