Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PROČ? Adam Kříž 35. studentský workshop Žďárek Poděbrady 17. dubna 2015.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PROČ? Adam Kříž 35. studentský workshop Žďárek Poděbrady 17. dubna 2015."— Transkript prezentace:

1 PROČ? Adam Kříž 35. studentský workshop Žďárek Poděbrady 17. dubna 2015

2 Řídící a závislé věty – spojení spojky, relativa, tázací částice: součást závislé věty odkazovací slova: součást řídící věty + spojovací výraz: součást závislé věty = korelativní spojení/korelační spojení / korelace

3 Věty příčinné – spojení základní spojka protože, dále poněvadž, jelikož…  postpozice, antepozice, interpozice závislé/vedlejší věty  spojka že: omezený okruh užití (Bauer a Grepl, 1972), kauzální vztah nevyjádřen tak výrazně (MČ 3) korelační spojení: proto, že; z toho, že

4 proto a spojka – výklad Šmilauer: v řídící větě je proto jenom před že MČ3: odkazovacím výrazem nelze odkazovat na podřazené věty uvozené složenými spojkami (odkazovací výraz + spojka: např. přestože, protože)  výjimka: anteponované věty s protože Protože mám od dětství špatný sluch, proto nechodím do divadla.

5 proto a spojka – užívání (ČNK)

6 Československý spisovatel ji vydal proto, protože si ji objednalo několik tisíc členů Klubu přátel poezie. Nebránil se proto, protože měl hlaveň pušky hluboko v krku. Práci nemají proto, protože firmy propouštějí. Dělám to proto, protože mě to baví. Do Moskvy jsem jel proto, protože už tenkrát mi vyhrožovali občanskou válkou a té jsem chtěl zabránit.

7 proto a spojka – hodnocení Naše řeč: jazykové kritiky  že po proto příčinnou spojkou je že (a to proto, protože žádné ústředí neexistuje a poněvadž obdržel… [...] — o takových věcech ani zevrubněji nemluvíme. (S., 1921)  S hlediska slovníku lze činiti námitky proti větám: [...] proto, poněvadž 833/834, 522 (proto, že) (S., 1921)  Že autor Nekonečného prostoru píše »jelikož kometa není rodu (!) meteorů, proto má vlastní vzdornou energii« (97 a j. m. proto, že… n. protože n. že…, proto), potěší zajisté autora článečku v NŘ. 2, 309, v němž čteme: »Proto, jelikož snad ještě nikdo nenapsal; ale i toho se dočkáme, přebudeme-li tyto strašné doby.« Škoda, že se pisatel té poznámky nedal na meteorologii! Ale není divu, že v Nekonečném prostoru nalézáme ještě jiné možnosti a konstelace než toto »jelikož…, proto«. (Musil, 1923)

8 proto a spojka – hodnocení  Spojení přes to, ačkoliv je, zdá se, věrný bratr stejně nevhodného spojení „proto, poněvadž“ nebo „proto, jelikož“ (Sedláček, 1937)  Nečeské je spojení „proto, poněvadž“ (a stejně zbytečné, jako by bylo spojení „proto, protože“) (Říha, 1943)  Některé takové pochybné výrazy má autor v obzvláštní oblibě a přímo jimi hýří. Je to na př. spojka jelikož[k1], které v příčinných větách užívá výhradně, ačkoli ze všech příčinných spojek je nejméně vhodná (na str. 35 dokonce ve spojení „proto, jelikož“). (Říha, 1944)[k1]

9 proto a spojka – hodnocení Naše řeč: jazykové kritiky  kritika spojení proto a jiné spojky než že (nejfrekventovanější: proto, poněvadž) nesprávné, nevhodné, zbytečné, nečeské

10 proto a spojka – hodnocení Němčina naše protože vyjadřuje pouhým weil, naše proto, že také dvěma slovy: darum (deshalb), weil. Ale jsme tak otrocky oddáni vlivu němčiny, že i zde ji napodobíme: kdežto čeština podle svědectví starších správných dob i za samostatným proto má míti že (proto, že…), vyhledáváme místo že nějaké slovo, které je co možná nejvěrnějším překladem německého weil. Asi před 30—50 lety bylo v obyčeji říkati »proto, poněvadž…« (a bývalo to i náležitě káráno), ale dnes se tak již bohudík málo píše; zato nyní skoro denně čítáme v novinách věty jako »zaznamenáváme tuto zprávu jako nezaručenou proto, ježto tento pramen nebývá spolehlivý«. Tak se v staré době nikdy nepsalo, lid tak nikde nemluví: proč se máme stále a stále opičiti jen po němčině? (anonym, 1918)

11 proto a spojka – hodnocení Setkáváme se s tím denně a nikomu to evidentně moc nevadí. Mně ale ano. Trhá mi to uši. O čem mluvím? Proč? To je záludná otázka... Jak na ni jen odpovědět? Proto? Protože? Proč to neskloubit dohromady, že? Nekloubíme to dohromady proto, protože to zní podivně. Předchozí věta je ukázkový češtinový prznič. Jenže největší zlo je, že už to mnohým ani jako ničení rodného jazyka nepřijde. Denně to používají celebrity ve svých rozhovorech, když se jich někdo zeptá Proč. Používá se to běžně. Jestliže jste sledovali Hlas Československa (myslím ta výběrová kola) a máte nějaké jazykové cítění, musely vám téměř upadnout uši. Však tam to říkali neustále: "Já si tě vybral proto, protože to v sobě máš..." Proto, protože je plevel! Tyto dvě spojky k sobě nepatří! Nepoužívejte to! Budete znít jako burani! Neničte svůj rodný jazyk touto slátaninou! Však to "proto" je tam mnohdy absolutně zbytečné! (2012)

12 proto a spojka – hodnocení komentáře:  Mně to také rve uši a pokaždé, když někdo podobně mrzačí jazyk v mé přítomnosti, neváhám se ozvat a vynadat mu... […]  Nemám to ráda, ba přímo nenávidím, když někdo komolí jazyk tak nádherný, jako je čeština. Je to řeč umělců a my Češi, kteří ji jako jedni z mála ovládáme, si jí nevážíme!  Nepoužívám to a nikdy jsem za to nikomu uši nervala, koneckonců je to jeho věc. Ale faktem je, že to zní opravdu divně. […]  naprostý souhlas, bohužel i v médiích je čeština przněna nejen tímto, ale dalšími uši rvoucími spojeními […]  Tvůj závěr je zcela nelogický. Je nelogický proto, protože pravidla českého jazyka nezakazují používání těchto dvou slov v jedné větě.

13 proto a spojka – užívání spojení proto, poněvadž zaznamenáno ve starších textech (diakorp)  Obrácení pohanův v Japóně (1585)  Konfesí augšpurská (1620)  České amazonky (1792)

14 proto a spojka – užívání spojení proto, poněvadž užíváno autory Naší řeči Vše ovšem proto, poněvadž myslí, že tvar Cejsice musí vyložiti a ježto nejblíže se mu hodí k tomu české slovo Čížek [Flajšhans, 1917] vytýkaný výraz zapravit šev vyskytuje se na mor. ústavech jen proto, poněvadž je ho užito v úředních osnovách, vydaných minist. školství [anonym, 1936] Stejně tu můžeme užít i spojení lidová výchova, jež ovšem je méně zřetelné, a to proto, poněvadž přídavné jméno nabylo vedle významu původního (týkající se nějak lidu) také významů hodnotících. [Dokulil, 1949]

15 proto a spojka – užívání důvody pro užívání proto, protože protože vs. proto, že Vznik složené spojky protože ještě ve 14. stol. (o. c., 290) pak nasvědčuje, že spojení spojky že s odkazovacím proto se záhy ustálilo a že oba komponenty tohoto spojení (proto, že) tvořily pevné spojení korelační (Hrbáček, 1964, SaS)

16 proto a že – Hrbáček (1964) Hrbáček: odlišování vět příčinných od obsahových (že = v různých větách → proto, že → protože) korelační spojení ale zůstalo – lze pro to najít důvody syntaktické?  korelativní spojení: vyjadřuje se jím závislost slabá, příslovečná, ale zároveň závislost věty jako větného členu, zpravidla na přísudkovém slovese věty řídící  složená spojka: vyjadřuje se příslovečné určení příčiny, ale bez formálního vyjádření závislosti jako větného členu

17 proto a že – Hrbáček (1964) Závislá věta příslovečná se může vztahovat k větě řídící už rozvité: Neoznámil rodičům, že přijede, protože je chtěl překvapit. Zde vyjádření členské závislosti korelací (proto, že) není možné proto, že příslovečná důvodová věta nerozvíjí pouze obsahovou větu že přijede, nýbrž celé obsahové souvětí (Neoznámil rodičům, že přijede). Členskou závislost příslovečné věty nelze vyjádřit ani tam, kde se závislá příslovečná věta může vztahovat zároveň k několika větám souřadně spojeným v několikanásobnou vedlejší větu: Myslil jsem, že nesmím tak divoce běhat, nesmím skákat do řeky, nesmím se prát, protože jsem slabý a choulostivý (K. Čapek). Nejednou stojí příklonka na dalším místě než druhém z příčiny fonetické, proto, že jedna z příklonek tvořících skupinu dostane hlavní přízvuk. Korelativní spojení – vyjádření apozičního vztahu mezi závislou větou a výrazem z příčiny fonetické, závislá věta je vysvětlením, rozvedením tohoto výrazu. Použitím složené spojky protože bude vedlejší věta chápána v důsledku svého volného připojení k řídící větě jako odůvodnění celé řídící věty.

18 proto a že – Hrbáček (1964) Z uvedeného vyplývá, že korelace proto, že a složená spojka protože představují dva způsoby a dva různé prostředky vyjádření příslovečné závislosti, a to nezávisle na kontextovém členění. S dvojí formou příslovečných vět je tedy spjat rozdíl syntaktický (usouvztažňovací). Rozdíl se však může projevit i v rovině významové:  Vycházka se pravděpodobně neuskuteční proto, že se pokazilo počasí. „pravděpodobně“ na celé souvětí  Vycházka se pravděpodobně neuskuteční, protože se pokazilo počasí. modalita pouze na tu větu, v níž je modální slovo

19 proto a spojka – užívání slova vyjadřující (členskou) modalitu (zrovna, hlavně, právě, ne…)

20 proto a spojka – užívání důvody pro užívání? všechny důvody pro proto, že že – spojka mnohofunkční, do jisté míry „vyprázdněná“, vágní, snaha zpřesnit vyjádření příčiny, zdůraznit příčinu stylistika

21 proto a spojka – užívání jaké jsou důvod pro to, proto, protože nepoužívat (zbytečné, nelogické)? co je gramatické/přijatelné? jak hodnotit gramatičnost/přijatelnost: lingvistický rozbor, korpusy (výskyty), subjektivní posuzování daného jevu (grammaticality judgments) (Štícha in ESČ, heslo Gramatičnost)

22 proto a spojka – užívání proto, protože: výskyty zaznamenány, avšak není jich mnoho (Google k : 156 tis. – blogy, přepsané rozhovory…) co posuzování gramatičnosti/přijatelnosti?

23 Proto, protože…

24 Literatura [anonym] (1918): Proto, že…, za to, že… Naše řeč, 2, s. 309–310. Bauer, J. - Grepl, M. (1972): Skladba spisovné češtiny. Praha: SPN. Hrbáček, J. (1964): O syntaktické funkci korelativního spojení řídící a závislé věty. Slovo a slovesnost, 25, s. 81–95. Mluvnice češtiny 3. Skladba (1987) (red. Daneš, F. – Grepl, M. – Hlavsa, Z.) Praha: Academia. Musil, V. (1923): Nekonečný prostor a jeho světy ve skutečnosti. Naše řeč, 7, s. 238–245. Říha, K. (1943): Věrna národu. Naše řeč, 27, s. 110–115. Říha, K. (1944): Milovati. Naše řeč, 28, s. 55–63. S. (1921): Topografická anatomie. Naše řeč, 5, s. 46–51. S. (1921): Návštěvou u novin. Naše řeč, 5, s. 303–305. Sedláček, V. (1937): Malé klasobraní po dnešním jazyce. Naše řeč, 21, s. 109–111. Šmilauer, V. (1966): Novočeská skladba. Praha: SPN (1966). Štícha, F. (2002): Gramatičnost. In P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.), Enycklopedický slovník češtiny, Praha: NLN, s. 155.

25 Materiál [Anonym] (1936): Krejčovské názvosloví. Naše řeč, 20, s. 121–123. Český národní korpus - DIAKORP. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Cit , dostupný z WWW:. Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Cit , dostupný z WWW:. Český národní korpus - SYN2013PUB. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha Dostupný z WWW:. Český národní korpus - SYN2009PUB. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha Dostupný z WWW:. Český národní korpus - SYN2006PUB. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha Dostupný z WWW:. Dokulil, M. (1949): Lidovýchova, lidovláda, lidospráva. Naše řeč, 33, s. 58–61. Flajšhans, V. (1917): Naše osady a jejich jména. Naše řeč, 1, s. 193–196.

26 Proč?


Stáhnout ppt "PROČ? Adam Kříž 35. studentský workshop Žďárek Poděbrady 17. dubna 2015."

Podobné prezentace


Reklamy Google