Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jak být dobrým rodičem O výchově v rodině. Koho zajímá výchova v rodině? Rodiče Rodiče Děti Děti Vývojové psychology Vývojové psychology Psychology osobnosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jak být dobrým rodičem O výchově v rodině. Koho zajímá výchova v rodině? Rodiče Rodiče Děti Děti Vývojové psychology Vývojové psychology Psychology osobnosti."— Transkript prezentace:

1 Jak být dobrým rodičem O výchově v rodině

2 Koho zajímá výchova v rodině? Rodiče Rodiče Děti Děti Vývojové psychology Vývojové psychology Psychology osobnosti Psychology osobnosti Klinické psychology Klinické psychology Poradenské psychology Poradenské psychology Psychoterapeuty Psychoterapeuty Genetiky a biology Genetiky a biology

3 Koho zajímá výchova v rodině? 2. Pedagogy Pedagogy Vychovatele Vychovatele Sociální pracovníky Sociální pracovníky Pediatry… Pediatry… A není to nakonec tak, že výchova v rodině zajímá opravdu skoro všechny?

4 1) Výchova jako jeden z vnějších faktorů vývoje lidské osobnosti, sociokulturní vlivy Okolní prostředí ovlivňuje psychický vývoj každého jednotlivce zcela specifickým a jedinečným způsobem. Jedinečnost tohoto působení je pak určována: kvalitou prostředí kvalitou prostředí intenzitou jakou podněty prostředí na subjekt působí intenzitou jakou podněty prostředí na subjekt působí délkou trvání takového podnětu délkou trvání takového podnětu vnitřním nastavením subjektu a „citlivostí“ vůči působícím podnětům, která je dána přítomností dědičných dispozic. vnitřním nastavením subjektu a „citlivostí“ vůči působícím podnětům, která je dána přítomností dědičných dispozic.

5 2) Výchova jako faktor socializace dítěte Socializace je obvykle chápána jako širší pojem, který v sobě zahrnuje veškeré začleňování člověka do života sociálních skupin i celé společnosti. Socializace je obvykle chápána jako širší pojem, který v sobě zahrnuje veškeré začleňování člověka do života sociálních skupin i celé společnosti. Výchovou je potom chápána ta část socializace, která se vyznačuje jistou záměrností, sleduje nějaký cíl, i když se ne vždy a ve všech případech jedná o působení vědomé a deklarované. Výchovou je potom chápána ta část socializace, která se vyznačuje jistou záměrností, sleduje nějaký cíl, i když se ne vždy a ve všech případech jedná o působení vědomé a deklarované. Výchova (společně se vzděláním) se liší od ostatních forem socializace v tom, že zahrnuje taktéž záměrné učení. Výchova (společně se vzděláním) se liší od ostatních forem socializace v tom, že zahrnuje taktéž záměrné učení.

6 3) Výchova jako specifický znak rodinné komunikace Výchova, která je spíše tradičně chápána jako:“záměrné a k určitému cíli směřující působení dospělých na děti s použitím určitých výchovných prostředků a metod (např. přesvědčování, odměny a tresty)“ (Čáp, 1996, str. 13), může být charakterizována taktéž jako jedinečný způsob komunikace mezi dětmi a dospělými (Mareš, Křivohlavý, 1995), který je charakteristický pro určitou sociální skupinu (rodina, škola). Výchova, která je spíše tradičně chápána jako:“záměrné a k určitému cíli směřující působení dospělých na děti s použitím určitých výchovných prostředků a metod (např. přesvědčování, odměny a tresty)“ (Čáp, 1996, str. 13), může být charakterizována taktéž jako jedinečný způsob komunikace mezi dětmi a dospělými (Mareš, Křivohlavý, 1995), který je charakteristický pro určitou sociální skupinu (rodina, škola).

7 3) Výchova jako specifický znak rodinné komunikace 2 Podle Satirové je komunikaci v rodině možno chápat jako způsoby, které lidé používají pro vzájemné dorozumění. (Satirová, 1994) Podle Satirové je komunikaci v rodině možno chápat jako způsoby, které lidé používají pro vzájemné dorozumění. (Satirová, 1994) Podle Čápa je taktéž možno vyjádřit v termínech sociální komunikace a interakce různé formy způsobu výchovy. (Čáp, 1996) Podle Čápa je taktéž možno vyjádřit v termínech sociální komunikace a interakce různé formy způsobu výchovy. (Čáp, 1996)

8 3) Výchova jako specifický znak rodinné komunikace 3 Kladný emoční vztah je doprovázen: oboustranným působením oboustranným působením kooperací kooperací nasloucháním druhému nasloucháním druhému přívětivou gestikulací a mimikou přívětivou gestikulací a mimikou Záporný emoční vztah se vyznačuje: jednosměrným působením jednosměrným působením nepouštěním druhého účastníka ke slovu nepouštěním druhého účastníka ke slovu agresivitou agresivitou odmítavou mimikou, gestikulací odmítavou mimikou, gestikulací velkým odstupem velkým odstupem

9 Výchova v rodině a její terminologie Jako způsob výchovy se označuje: Jako způsob výchovy se označuje: ”celková interakce a komunikace dospělých (matky, otce, rodiny, školy atd. ) s dítětem” (Čáp, 1996, str. 135). Mateřské či obecněji rodičovské chování - provádí deskripci vnějškově pozorovatelného a objektivně zaznamenatelného chování matek (obecněji rodičů, tedy i otců). Mateřské či obecněji rodičovské chování - provádí deskripci vnějškově pozorovatelného a objektivně zaznamenatelného chování matek (obecněji rodičů, tedy i otců). Rodičovské chování můžeme definovat jako objektivně zachytitelné projevy vůči vychovávanému dítěti. Rodičovské chování můžeme definovat jako objektivně zachytitelné projevy vůči vychovávanému dítěti.

10 Výchova v rodině a její terminologie 2 Styl výchovy (Erziehungsstile) - který vyjadřuje podstatné a obecnější momenty, jež se objevují v nejrůznějších formách výchovného působení. Styl výchovy (Erziehungsstile) - který vyjadřuje podstatné a obecnější momenty, jež se objevují v nejrůznějších formách výchovného působení. Termín styl výchovy je spojen především se jménem K. Lewina a s rozlišením tří základních typů: autokratického, liberálního a integračního.

11 Výchova v rodině a její terminologie 3 M. Ziemska definuje rodičovské postoje jako: “Rodičovský postoj je tedy získaná struktura kognitivně-konativně-afektivní, řídící chování rodičů vůči dítěti.” (Ziemska, 1969, str. 42). M. Ziemska definuje rodičovské postoje jako: “Rodičovský postoj je tedy získaná struktura kognitivně-konativně-afektivní, řídící chování rodičů vůči dítěti.” (Ziemska, 1969, str. 42).

12 Výchova v rodině a její terminologie 4 Většina autorů definovala dvě nebo tři postojové dimenze, a jak jsme již poznamenali, zejména jsou to dimenze emočního vztahu k dítěti a úroveň řízení. postoj kladný, láskyplný, akceptující – záporný, hostilní, chladný až zavrhující postoj kladný, láskyplný, akceptující – záporný, hostilní, chladný až zavrhující postoj kontrolující – postoj poskytující dítěti autonomii, volnost, liberální postoj postoj kontrolující – postoj poskytující dítěti autonomii, volnost, liberální postoj důslednost – nedůslednost důslednost – nedůslednost

13 Trochu z jiné strany - attachment Další možností, jak se dívat na „výchovu v rodině“ je prizma rané péče a interakce v raných fázích vývoje. Formativní účinek rané citové vazby….

14 John Bowlby teorie attachmentu

15 Návod z etologie „Housata jsou při narození naprogramována, aby následovala první figuru, která se před nimi objeví, většinou husu, ale v tomto případě následují fylogeneticky vzdáleného dvojnožce Konrada Lorenze…“ (Hrdy: Mother nature: a history of mothers, infants, and natural selection, 1999) „Housata jsou při narození naprogramována, aby následovala první figuru, která se před nimi objeví, většinou husu, ale v tomto případě následují fylogeneticky vzdáleného dvojnožce Konrada Lorenze…“ (Hrdy: Mother nature: a history of mothers, infants, and natural selection, 1999)

16 Jak probíhá proces „připoutání“ u Homo sapiens? Je zřejmé, že dětské mládě chce zůstat v blízkosti attachmentové figury… Je zřejmé, že dětské mládě chce zůstat v blízkosti attachmentové figury… Je ale neschopné po narození přibližně až do jednoho roku věku attachmentovou figuru následovat… Je ale neschopné po narození přibližně až do jednoho roku věku attachmentovou figuru následovat…

17 Teorie attachmentu Definice: „trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu“ (1969) Základní principy - dítě se rodí s vrozeným repertoárem chování a signálů (pláč, úsměv a „broukání“), který vyvolává vysoce pravděpodobnou (i když ne jistou) reakci rodiče – že zareaguje na tento signál dítěte a odpoví na něj. - zpočátku vysílá dítě tyto signály vůči všem potenciálním pečovatelům

18 Teorie attachmentu 1 Bowlby vnímá attachment jako systém zabudovaný do širšího zpětnovazebního mechanismu (jako termostat ): - když dítětem očekávaná blízkost att. figury není naplněna, attachmentový systém se aktivuje; v závislosti na věku a okolnostech začne dítě plakat, volat nebo lézt. Za optimálních podmínek vyvolá takto návrat pečující osoby a jeho attachmentový systém „se vypne“.

19 Teorie attachmentu 2 Očekávání nebo nastavení stupně blízkosti att. figury se snižuje či zvyšuje v závislosti na aktuálním stavu dítěte. Očekávání nebo nastavení stupně blízkosti att. figury se snižuje či zvyšuje v závislosti na aktuálním stavu dítěte. Pokud je celkově nastavení potřeby blízkosti vyšší, dochází k častější aktivaci attachmentového systému (Vrozené dispozice? Temperament?) Pokud je celkově nastavení potřeby blízkosti vyšší, dochází k častější aktivaci attachmentového systému (Vrozené dispozice? Temperament?) Toto nastavení je zvyšováno fyziologickými změnami – únava, nemoc… Toto nastavení je zvyšováno fyziologickými změnami – únava, nemoc…

20 Teorie attachmentu 3 Selektivita attachmentu -děti postupně vysílají signály selektivně -děti vyhledávají a připoutávají se k pečovateli, který je dostupný a reaguje na jejich potřeby (att. figurou může nebo i nemusí být ta osoba,která se stará o fyziologické potřeby dítěte (např. krmení) – paralela s housaty )

21 Teorie attachmentu 4 Protrahovaná separace nebo ztráta att. figury vede k následujícím konsekvencím: - intenzívní aktivace att. systému (pláč, volání a hledání att. figury) - zoufalství a netečnost - „detachment“ (vyhýbání se matce po jejím návratu) - pokud není umožněno formování „náhradní“ vazby, výsledkem je osobnost neschopná emoční vazby (orig. affectionless personality)

22 Harlowovy drátěné a látkové matky

23 Významný příspěvek k teorii attachmentu Harry F. Harlow, “Love in Infant Monkeys,” 1959 Mateřská deprivace u mláďat makaka rhesus

24 Bowlby a Ainsworthová

25 Příspěvek Mary Ainsworthové – „secure base“ Přesvědčila Bowlbyho, že primární motivací dítěte je emoční jistota: Přesvědčila Bowlbyho, že primární motivací dítěte je emoční jistota: matka poskytuje dítěti „bezpečné zázemí“ pro exploraci a poznávání světa. Attachment dle ní ovlivňuje nejen emoční, ale i kognitivní vývoj. Attachment dle ní ovlivňuje nejen emoční, ale i kognitivní vývoj.

26 Látková Harlowova matka jako „secure base“

27 Další příspěvek Mary Ainsworthové: The Strange Situation Existují individuální rozdíly v att. vztazích – ne jen stabilní nebo přerušený attachment, ale spíše více nebo méně jistý attachment. (Matky se liší v senzitivitě a adekvátnosti svých reakcí na potřeby dítěte, podle toho se děti cítí více či méně bezpečné) Existují individuální rozdíly v att. vztazích – ne jen stabilní nebo přerušený attachment, ale spíše více nebo méně jistý attachment. (Matky se liší v senzitivitě a adekvátnosti svých reakcí na potřeby dítěte, podle toho se děti cítí více či méně bezpečné) V 70. letech vytváří nástroj na měření attachmentové jistoty „The Strange Situation“ V 70. letech vytváří nástroj na měření attachmentové jistoty „The Strange Situation“

28 4 kritéria jistého attachmentu 1) Aktivní hra a explorace v přítomnosti pečovatele (slouží jako secure base) 2) Radostné vítání s pečovatelem při opětovném setkání po separaci 3) Efektivní utišení dítěte pečovatelem v situacích, kdy je dítě rozrušeno… 4) Absence vzteku, nevrlosti nebo stahování se z kontaktu

29 „The Strange Situation“ Metoda pro sledování: Metoda pro sledování: - stupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u svých matek před a po separaci - stupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u cizí osoby, jsou-li na chvíli opuštěny matkou - protestu při separaci od matky - trvání metody – hodina a půl, 8 epizod

30 „The Strange Situation“ 2 Sledují se čtyři dimenze: 1) Vyhledávání blízkosti a kontaktu 2) Udržování kontaktu 3) Vzdorovitost, odmítání (resistence) 4) Vyhýbavost (avoidance)

31 Prvních 5 epizod –Matka s dítětem jsou v místnosti s křeslem a hračkami pro dítě –Matka s dítětem zůstává na 3 minuty v místnosti, dítě může explorovat –Přichází cizí osoba, zůstává v místnosti 3 minuty, matka odchází –Cizí osoba a dítě jsou spolu v místnosti 3 minuty –První shledání: matka se vrací a zdraví se s dítětem, mezitím cizí osoba odchází. Po 3 minutách odchází matka znova.

32 Závěrečné 3 epizody Dítě je samo v místnosti 3 minuty. Dítě je samo v místnosti 3 minuty. Cizí osoba znovu vstupuje do místnosti a tentokrát aktivně interaguje s dítětem 3 minuty. Cizí osoba znovu vstupuje do místnosti a tentokrát aktivně interaguje s dítětem 3 minuty. Druhé shledání: matka se vrací, cizí osoba odchází. Matka se zdraví s dítětem a společně odcházejí. Druhé shledání: matka se vrací, cizí osoba odchází. Matka se zdraví s dítětem a společně odcházejí.

33 Ainsworthová tvrdí, že děti tvoří 2 základní typy (jistý a nejistý/úzkostný); členěno na 3 různé skupiny A, B, C. A)Avoidant/vyhýbavý– děti se příliš nepřibližují k matce a nepreferují ji před cizí osobou, mohou ale protestovat, když matka odchází. B)Securely attached/jistý – děti jsou v blízkosti matky, jsou si jisté a hrají si, když je přítomna.Bývají rozrušeny, když matka odejde, ale po jejím návratu se rychle zklidňují a pokračují ve hře. C)Resistant (Anxious-ambivalent)/úzkostně odmítavý – dříve ambivalentní – děti jsou v blízkosti matky, ale mohou ji odmítat, protestují při jejím odchodu, po návratu však vykazují známky aktivní či pasivní hostility vůči matce. Projevují vzdorovitost, odmítání matky.

34 Strategie zvládání stresu u jednotlivých skupin Avoidant – (A skupina) – předpokládají, že pečující osoba je nedostupná, neposkytuje jim útěchu, vyhýbají se jí. Avoidant – (A skupina) – předpokládají, že pečující osoba je nedostupná, neposkytuje jim útěchu, vyhýbají se jí. Secure - (B skupina) – předpokládají u pečující osoby útěchu as důvěrou ji vyhledávají Secure - (B skupina) – předpokládají u pečující osoby útěchu as důvěrou ji vyhledávají Resistant - (C skupina) – naučily se, že jejich pečující osoba je občas nedostupná, vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou… Resistant - (C skupina) – naučily se, že jejich pečující osoba je občas nedostupná, vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou…

35 Výhrady Kódují se pouze kategorie chování, nikoliv kontinuum děje Kódují se pouze kategorie chování, nikoliv kontinuum děje Vhodné pouze pro děti do dvou let Vhodné pouze pro děti do dvou let Prožívání separace a shledání u dětí je pouze malý výsek ze sociálních interakcí v realitě, v různých podmínkách mohou mít tyto situace různý význam (vliv výchovy, kultury…) Prožívání separace a shledání u dětí je pouze malý výsek ze sociálních interakcí v realitě, v různých podmínkách mohou mít tyto situace různý význam (vliv výchovy, kultury…)

36 Nové myšlenky v teorii attachmentu Adult Attachment Interview Adult Attachment Interview D skupina (disorganised attachment) D skupina (disorganised attachment) Romantické vztahy – příspěvek k psychologii lásky Romantické vztahy – příspěvek k psychologii lásky

37 The Adult Attachment Interview Mary Main, studentka a spolupracovnice M. Ainsworthové, vypracovala metodu AAI. Mary Main, studentka a spolupracovnice M. Ainsworthové, vypracovala metodu AAI. -Dospělí jsou požádáni, aby vzpomínali na své dětství a zejména na emočně nabité situace v souvislosti s jejich rodiči a aby interpretovali chování svých rodičů. -Rozhovor je přepsán, kódován dle systému, různé kategorie (koherence, s jakou jsou jednotlivé situace vyprávěny nebo přítomnost či absence idealizace rodičů).

38 The Adult Attachment Interview skupiny Autonomous – dospělí, kteří popisují své dětství vyrovnaným, akceptujícím, koherentním a konzistentním způsobem. Autonomous – dospělí, kteří popisují své dětství vyrovnaným, akceptujícím, koherentním a konzistentním způsobem. Dismissing – dospělí podávající krátký, nekompletní výčet situací, mají málo vzpomínek, tendují k idealizaci dětství a rodičů Dismissing – dospělí podávající krátký, nekompletní výčet situací, mají málo vzpomínek, tendují k idealizaci dětství a rodičů Preoccupied –podávají nekonzistentní a nesourodý výčet, v nichž se často objevují v roli bojujícího a účastnícího se minulých konfliktů Preoccupied –podávají nekonzistentní a nesourodý výčet, v nichž se často objevují v roli bojujícího a účastnícího se minulých konfliktů

39 Paralely mezi dětským a dospělým attachmentem Secure – bezpečná explorace Secure – bezpečná explorace Avoidant – vyhývající se kontaktu Avoidant – vyhývající se kontaktu Resistent – bránící se kontaktu, bojující Resistent – bránící se kontaktu, bojující Autonomous – jistá narace Autonomous – jistá narace Dismissing – odmítají znovuvyvolání vzpomínek Dismissing – odmítají znovuvyvolání vzpomínek Preoccupied – zapleteni do minulosti Preoccupied – zapleteni do minulosti

40 Mezigenerační přenos citové vazby Van Ijzendoorn (1995) na základě sekundární analýzy velkého množství studií o attachmentu došel k názoru, že matky, které mají konzistentní a koherentní vzpomínky na vlastní dětství a spadají do skupiny „autonomous“, častěji mají děti s tzv. jistou citovou vazbou. Van Ijzendoorn (1995) na základě sekundární analýzy velkého množství studií o attachmentu došel k názoru, že matky, které mají konzistentní a koherentní vzpomínky na vlastní dětství a spadají do skupiny „autonomous“, častěji mají děti s tzv. jistou citovou vazbou.

41 Skupina D – disorganised pattern U dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové kódovacího systému, rozpoznali Main a Solomon čtvrtý druh attachmentu – tzv. disorganizovaný. U dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové kódovacího systému, rozpoznali Main a Solomon čtvrtý druh attachmentu – tzv. disorganizovaný. Tyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou situaci (oproti typů A, B, C) Tyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou situaci (oproti typů A, B, C) Nehybnost, „zamrznutí“, obavy z pečovatele, protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak stereotypie gest a pohybů… Nehybnost, „zamrznutí“, obavy z pečovatele, protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak stereotypie gest a pohybů…

42 Romantic Relationship Základní studie Cindy Hazan a Phillipa Shavera (1987) – teorie attachmentu je aplikována na romantické (partnerské vztahy). Základní studie Cindy Hazan a Phillipa Shavera (1987) – teorie attachmentu je aplikována na romantické (partnerské vztahy). Studie 1: Dotazníky distribuovány prostřednictvím novin Rocky Mountain News, analyzovány odpovědi 620 respondentů (věk od 14 do 92 let, průměr = 36 let). Studie 1: Dotazníky distribuovány prostřednictvím novin Rocky Mountain News, analyzovány odpovědi 620 respondentů (věk od 14 do 92 let, průměr = 36 let). Studie 2: 108 adolescentních studentů (věkový průměr = 18 let). Studie 2: 108 adolescentních studentů (věkový průměr = 18 let).

43 Tři možnosti - A Necítím se dobře, když jsem v blízkosti druhých; je pro mne těžké jim beze zbytku důvěřovat a těžko si dovolím být na nich závislý. Jsem nervózní z opravdové blízkosti a můj partner často vyžaduje mnohem víc intimity než je pro mne příjemné. Necítím se dobře, když jsem v blízkosti druhých; je pro mne těžké jim beze zbytku důvěřovat a těžko si dovolím být na nich závislý. Jsem nervózní z opravdové blízkosti a můj partner často vyžaduje mnohem víc intimity než je pro mne příjemné.

44 Tři možnosti - B Je pro mne relativně snadné se dostat do blízkosti druhých a je pro mne příjemné spoléhat na ně a zároveň nechat je spoléhat se na mne. Nedělám si starosti s tím, že jsem k někomu připoután nebo, že je někdo se mnou v těsném vztahu. Je pro mne relativně snadné se dostat do blízkosti druhých a je pro mne příjemné spoléhat na ně a zároveň nechat je spoléhat se na mne. Nedělám si starosti s tím, že jsem k někomu připoután nebo, že je někdo se mnou v těsném vztahu.

45 Tři možnosti C Mám dojem, že druzí váhají, zda chtějí být v mé blízkosti, tak jak bych chtěl já. Dělám si starosti, zda mne partner skutečně miluje nebo zda se mnou zůstane. Toužím s milovanou osobou splynout, ale tato touha partnery odrazuje. Mám dojem, že druzí váhají, zda chtějí být v mé blízkosti, tak jak bych chtěl já. Dělám si starosti, zda mne partner skutečně miluje nebo zda se mnou zůstane. Toužím s milovanou osobou splynout, ale tato touha partnery odrazuje.

46 Závěry k teorii attachmentu Původní teorie attachmentu je úzce svázána s ranými zkušenostmi s rodiči a se separací a shledáním. Původní teorie attachmentu je úzce svázána s ranými zkušenostmi s rodiči a se separací a shledáním. Existují kroskulturální rozdíly v reakcích na „strange situation“. Tzn. attachment se formuje v různých kulturách poněkud rozdílně. Existují kroskulturální rozdíly v reakcích na „strange situation“. Tzn. attachment se formuje v různých kulturách poněkud rozdílně. Ainsworthové myšlenka o dlouhotrvajícím účinku očekávání od pečovatelů poskytla ideu ke studiu attachmentu v dospělosti Ainsworthové myšlenka o dlouhotrvajícím účinku očekávání od pečovatelů poskytla ideu ke studiu attachmentu v dospělosti

47 Závěry 2 Myšlenky attachmentové teorie se týká hlavně emocionálních potřeb dítěte. Myšlenky attachmentové teorie se týká hlavně emocionálních potřeb dítěte. Po deklaraci myšlenky „bezpečné základny“ se objevuje spojení optimálního formování attachmentové vazby a kognitivního rozvoje. Po deklaraci myšlenky „bezpečné základny“ se objevuje spojení optimálního formování attachmentové vazby a kognitivního rozvoje. Bezpečná základna neumožňuje dítěti poznávat pouze materiální svět, ale také vyznat se v emocích a sociálních situacích. Bezpečná základna neumožňuje dítěti poznávat pouze materiální svět, ale také vyznat se v emocích a sociálních situacích.

48 A jak tedy být dobrým rodičem? Pár rad od J. Prekop: Potřebujete vědět, co děti potřebují: Jasná měřítka a schopnosti rozlišovat mezi dobrem a zlem. Jasná měřítka a schopnosti rozlišovat mezi dobrem a zlem. Vytříbený cit pro skutečné hodnoty a nosné tradice. Vytříbený cit pro skutečné hodnoty a nosné tradice. Logiku srdce, aby nacházely lidsky přijatelnější rozhodnutí než jaká programuje počítač. Logiku srdce, aby nacházely lidsky přijatelnější rozhodnutí než jaká programuje počítač.

49 A jak tedy být dobrým rodičem? Sílu vůle a zatížitelnost – stejně tak jako připravenost snášet krize bez ztráty odvahy Sílu vůle a zatížitelnost – stejně tak jako připravenost snášet krize bez ztráty odvahy Naději jako životní postoj Naději jako životní postoj Úctu před vyššími zákony, tzn. podle okolností omezit vlastní svobodu při svobodomyslném rozhodování Úctu před vyššími zákony, tzn. podle okolností omezit vlastní svobodu při svobodomyslném rozhodování

50 A jak tedy být dobrým rodičem? Připravenost otevřeně vyjadřovat pocity, neutíkat před konflikty s ostatními, přijímat usmíření a solidarizovat se. Připravenost otevřeně vyjadřovat pocity, neutíkat před konflikty s ostatními, přijímat usmíření a solidarizovat se. Schopnost milovat, tzn. milovat své bližní jako sám sebe. Schopnost milovat, tzn. milovat své bližní jako sám sebe.

51 Z materiálů prof. P. Bryanta, P. Kulíska, J. Prekop a Lenky Lacinové Děkuji za pozornost…


Stáhnout ppt "Jak být dobrým rodičem O výchově v rodině. Koho zajímá výchova v rodině? Rodiče Rodiče Děti Děti Vývojové psychology Vývojové psychology Psychology osobnosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google