Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do hygieny Sylva Rödlová Milena Černá, František Kožíšek Ústav obecné hygieny 3. LF UK 3.10.2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do hygieny Sylva Rödlová Milena Černá, František Kožíšek Ústav obecné hygieny 3. LF UK 3.10.2013."— Transkript prezentace:

1 Úvod do hygieny Sylva Rödlová Milena Černá, František Kožíšek Ústav obecné hygieny 3. LF UK

2 Témata a vyučující

3 Obecné informace Očkování proti chřipce – info na stránkách fakulty Pilotní studie – ftaláty, PAU, bisfenol A přihlásit se na

4 Jak definovat hygienu? … již staří Řekové… mytologie: Hygieia, bohyně zdraví a čistoty empirická věda: Hippokratés empirická věda: Hippokratés ve spise „O vzduchu, vodách a místech“ pojednává o vlivu prostředí na zdraví. Poukazuje na souvislosti způsobu života, výživy, zdravotního stavu a psychiky lidí a snad i charakteru národů s přírodním prostředím. …středověk, novověk a počátky vědecké hygieny Hygiena je věda o uchování zdraví. Zabývá se faktory, které ovlivňují tělesné zdraví i duševní pohodu člověka. Současné pojetí – pouze udržení čistoty Jak uchovat a podpořit zdraví?

5 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO ) Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO 2001)

6 Vývoj oboru hygiena u nás V systému lékařských věd preventivním oboremV systému lékařských věd preventivním oborem 1952 – zákon č. 4 o hygienické službě1952 – zákon č. 4 o hygienické službě Vznik KHS a OHS Vznik KHS a OHS 1953 – rozdělení pražské lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH na Vinohradech1953 – rozdělení pražské lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH na Vinohradech 1966 – zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.)1966 – zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.) 80. léta – maxi struktura hygienické služby80. léta – maxi struktura hygienické služby

7 Současnost: Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví 2003: transformace HS, rozdělení na úřady (orgány ochrany veřejného zdraví = KHS) a zdravotní ústavy KHS (odbory): hygiena obecná a komunální hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena práce hygiena práce hygiena dětí a mladistvých hygiena dětí a mladistvých (podpora zdraví) epidemiologie epidemiologie Vývoj oboru hygiena u nás

8 Krajské hygienické stanice - výstupy Aktuální informace (chřipka, methanol, rekreační vody…) Hodnotí zdravotní rizika, stanovuje či prosazuje jejich odstranění či zmírnění Statistika, GIS výstupy

9 Faktory ovlivňující zdraví Faktory ovlivňující zdraví člověka 1)Vnitřní (dědičnost). 2)Vnější: životní a pracovní prostředí, životní styl, zdravotní péče. Podle současných poznatků zdraví ovlivňuje: –zdravotní péče  20 % –životní prostředí  20 % –způsob života  60 %.

10 Co ovlivňuje zdraví lidí ? Životní způsob 50% Zdravotní péče 10% Životní prostředí 20% Genetická výbava 20% ZDRAVÍ

11 Nástroje ochrany a podpory zdraví Represivní (zákazy a nařízení): zákony, vyhlášky, limitní hodnoty (NPK – nejvyšší přípustná koncentrace, PEL – přípustný expoziční limit apod.) Doporučující (poradenské): Životní styl, nutriční zvyklosti, chování ve znečištěném prostředí, podpora kojení, pohybová aktivita, podpora nekuřáctví jako preferovaný životní styl Komunikace o riziku – vysvětlení proč a v jaké míře Vertikální i horizontální zpětná vazba

12 Přístupy k ochraně a podpoře zdraví WHO: Health for all (HFO) 21 Výzva ke společnému řešení problémů souvisejících s ochranou a podporou zdraví ČR: Zdraví 21

13 Aplikace Zdraví 21 v ČR Zlepšit ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, především snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, nádory, úrazyZlepšit ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, především snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, nádory, úrazy Snížit výskyt závažných onemocnění a faktorů, které je ovlivňují – především závažná rizika životního styluSnížit výskyt závažných onemocnění a faktorů, které je ovlivňují – především závažná rizika životního stylu Zavedení účinné prevence nemocí, jejich včasnou a racionální léčbuZavedení účinné prevence nemocí, jejich včasnou a racionální léčbu

14 CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK (faktorů) NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY Zdraví pro všechny v 21. století

15 CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DO ROKU 2015 BY OBYVATELÉ MĚLI MÍT VÍCE PŘÍLEŽITOSTÍ ŽÍT VE ZDRAVÝCH SOCIÁLNÍCH I EKONOMICKÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH DOMA, VE ŠKOLE, NA PRACOVIŠTI I V MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍ Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech Bydlení – stavební materiály, hluk, mikroklima, osvětlení Pracoviště – bezpečnější a zdravější pracovní prostředí Prevence úrazů, minimalizace stresu, kultura životního stylu Programy „Zdravá škola“, „Zdravá města“, „Zdravý podnik“, programy zaměřené na podporu zdraví a podporu zdravotně postižených v ČR, i aktivity v příslušných částech Akčního plánu zdraví a životního prostředí.

16 Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?) Lepší (a levnější) je nemocem předcházet než je léčit SALUTOGENEZE místo PATOGENEZE Salutogeneze jako pojem se poprvé oficiálně objevil pravděpodobně v roce 1987 v knize profesora Aarona Antonovského: Unraveling the Mystery of Health. Pojem salutogeneze se ve svém základu skládá ze dvou slov: salus = zdraví, blaho a genesis = vznik, vývoj, původ. Obecně řečeno: salutogenezí se rozumí nauka o původu a zrodu zdraví, o jeho posilování a podpoře. Patogeneze (latinsky pathogenesis) je nauka o mechanismech vzniku nemoci. Zabývá se tím, jak etiologické agens (patogen) vniká do organismu, kde se lokalizuje a co narušuje či způsobuje. Sleduje vznik, průběh a zakončení nemoci. Pochopení mechanismů nemoci je důležité při volbě správné terapie.

17 Prostředí a zdraví Zdravotní aspekty životního prostředí spadají do náplně práce hygienické služby Udržovat a upravovat životní prostředí tak, aby neohrožovalo zdravotní stav populace, populačních skupin, jedince. Prostředí: Přírodní složky (ovzduší, voda, půda, flora, fauna) Složky tvořené člověkem (stavby, budovy, doprava, výrobní zařízení) Složky sociální (vzájemné vztahy lidí v daných podmínkách prostředí)

18 Zdraví a životní prostředí Kvalita životního prostředí významně ovlivňuje zdraví člověka a celé populace. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace způsobuje znečištění životního prostředí v Evropském regionu až 19% onemocnění. Pouze v důsledku znečištění ovzduší polétavým prachem v Evropě zemře předčasně asi 280 tisíc lidí. Nejvýznamnějšími zdravotními důsledky expozice znečištěnému životnímu prostředí jsou Pomocí cílených opatření je možné rizika ze životního prostředí snižovat a tak zmírnit či vyloučit zdravotní dopady. respirační a gastrointestinální onemocnění alergie kardiovaskulární a metabolická onemocnění vývojové a reprodukční poruchy nádorová onemocnění

19 Hodnocení zdravotních rizik Upřesnění vztahu faktor s nežádoucím účinkem – člověk (v minulosti, současnosti i budoucnosti) Vztahy vyjádřeny kvantitativně i kvalitativně Výstupy nezbytné pro řízení rizik (rozhodnutí, povolení, zákaz, doplnění apod.) Hodnocení zdravotních rizik: Určení nebezpečných vlastností látky či faktoru Určení vztahu dávka – efekt Odhad expozice Charakteristika rizika

20 Řízení zdravotních rizik: Politické, legislativní, ekonomické Stanovení limitních hodnot, komunikace s veřejností o rizicích, vnímání rizik HIA (Health Impact Assesment) EIA (Environmental Impact Assesment) SIA (Social Impact Assesment)

21 Centrum zdraví a životního prostředí SZÚ Centrum se zabývá otázkami vlivu životního prostředí na zdraví člověka. Soustavné sledování a vyhodnocování nových poznatků z oboru hygieny vody (pitné, balené, rekreační) půdy, odpadů a ovzduší (vnitřní a venkovní); formulace a odborné zdůvodnění nových požadavků na jejich kvalitu a na hodnocení zdravotní závažnosti látek za použití postupů hodnocení zdravotních rizik, včetně legislativních návrhů. Centrum spolupracuje na zajištění Systému monitorování zdraví obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí. Zprávy a výstupy Pylový monitoring Monitoring zdraví a životního prostředí Kvalita vnitřního prostředí Ovzduší a zdraví

22 Monitoring zdraví a životního prostředí Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o znečištění životního prostředí a o zdravotním stavu české populace. Tyto údaje slouží k odhadu, jak vysoká je expozice škodlivým látkám ze všech přímých expozičních cest, a jak závažné dopady na zdraví populace jsou či mohou být způsobeny. Systém poskytuje základní informace pro řízení a kontrolu zdravotních rizik. Slouží také k informování odborné i širší veřejnosti.

23 Monitoring zdraví a životního prostředí Systém monitorování je realizován ve vybraných lokalitách ČR. Souhrn výsledků monitorování, hodnocení trendů znečištění, expozic, dopadů na zdraví a zdravotních rizik je každoročně publikován v Souhrnné zprávě:

24 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (MZSO)

25 Studie zdravotního stavu populace Sledování zdravotního stavu populace je nezbytným podkladem pro plánování, řízení a hodnocení zdravotní péče a zdravotních politik státu včetně stanovení jejich priorit. Monitorování zdravotního stavu = základ pro praktická opatření, preventivní aktivity a výchovu obyvatelstva ke zdraví. Zdravotnická statistika - informace z rutinně a povinně sbíraných dat – nevýhoda: omezená možnost identifikace a hodnocení příčin vzniku sledovaných zdravotních problémů. Možné poznání příčin a podmínek poruch zdraví, identifikovat rizikové faktory, prokázat jejich roli ve vzniku a rozvoji nemoci, navrhnout a ověřit preventivní opatření, identifikovat rizikové skupiny – epidemiologické studie/výběrové šetření zdravotního stavu.

26 Biomarkery Biomarkery expozice- průkaz chem. Látky nebo metabolitu v tělních tekutinách a tkáních. Rutinně biologické expoziční testy (BET) Biomarkery účinku – měřitelné alterace související s onemocněním (zdravotní účinky). Specifické i nespecifické (změny enzymových aktivit, fysiologické dysfunkce, biochemické změny…) Biomarkery vnímavosti – indikátory dědičných nebo získaných omezení schopnosti organismu vyrovnat se s expozicí (etnické rozdíly, rodinná zátěž, pohlaví, věk,...)

27 Definice MZSO Ucelený a otevřený systém kontinuálního sběru, zpracování a hodnocení informací o zátěži a poškozování zdraví ve vztahu k znečištění prostředí prováděný ve vybraných lokalitách v rámci České republiky.Ucelený a otevřený systém kontinuálního sběru, zpracování a hodnocení informací o zátěži a poškozování zdraví ve vztahu k znečištění prostředí prováděný ve vybraných lokalitách v rámci České republiky. Zaměření na města, městskou populaci. Zahájení v roce 1993, rutinní chod od 1994Zahájení v roce 1993, rutinní chod od 1994

28 Legislativní zakotvení MZSO Ustaven vládním usnesením č. 369 ze dne MZSO obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.). Je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR, schváleného usnesením vlády č. 810/1998 Sb., i programu Zdraví 21. Po změně struktury hygienické služby (od ) měly oba subjekty (KHS i ZÚ) monitoring v náplni činnosti (i když role KHS se postupně snižovala). V posledních letech klesá i podíl ZÚ a stoupá podíl SZÚ.

29 Jak MZSO funguje? Hygienickou službou a dalšími spolupracujícími organizacemi jsou odebírány vzorky nebo je prováděno měření podle daných harmonogramů. Laboratoře provádějící analýzy jsou akreditovány nebo autorizovány, dodržují se postupy zajištění kvality výsledků (QA/QC).

30 Jak MZSO funguje? –Pomocí dotazníkových šetření jsou sbírány údaje o zdravotním stavu obyvatel. –Údaje o výskytu vybraných onemocnění jsou poskytovány spolupracujícími praktickými a dětskými lékaři.

31 Co sledujeme v MZSO? Koncentrace znečišťujících látek ve venkovním a ve vnitřním ovzduší Koncentrace znečišťujících látek v pitné vodě na kohoutku u spotřebitele Koncentrace chemických látek v celém spotřebním koši potravin, mikrobiologická kontaminace potravin Koncentrace toxických látek v povrchové vrstvě půdy na dětských hracích plochách Hladiny hluku ve vybraných lokalitách měst Akutní onemocnění dýchacích cest Alergie a astma u dětí Onemocnění s možným přenosem vodou Alimentární infekční onemocnění a otravy Zvýšené hladiny toxických látek u dětí potenciálně spojené s nezáměrnou konzumací půdy Míra obtěžování hlukem, problémy se spánkem a usínáním Stav životního prostředí Zdravotní dopady

32 Co sledujeme v MZSO? Expozice chemickým látkám a faktorům v pracovním prostředí Expozice karcinogenům Stav pracovního prostředí Zdravotní dopady Výskyt nemocí z povolání Výskyt nádorových onemocnění a porovnání s běžnou populací

33 Cíle MZSO (1) Zabezpečit kvalitní informace pro rozhodování státní správy a samosprávy:  v oblasti zdravotní politiky,  v oblasti hodnocení, řízení a kontroly zdravotních rizik,  v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví. Vytvářet podklady:  k legislativním opatřením,  pro stanovování a změnu limitů kontaminantů prostředí Sledovat dlouhodobé časové trendy vybraných ukazatelů kvality prostředí a zdravotního stavu populace

34 Cíle MZSO (2) Zjišťovat obsah zdraví škodlivých látek v různých cestách expozice člověka - ve venkovním i vnitřním ovzduší, v pitné vodě na kohoutku nebo ve spotřebním koši potravin. Hodnotit sezónní výkyvy i dlouhodobý vývoj. Odhadovat, jak velkému množství zdraví škodlivých látek jsme vystaveni při dýchání venku, doma či ve škole, při pití vody z vodovodu nebo konzumaci jídla.

35 Cíle MZSO (3) Měřit obsah škodlivých látek v tělesných tekutinách a zjišťovat tak celkovou expozici české populace ze všech expozičních cest. Hodnotit závažnost zjištěných expozic z hlediska možného akutního i chronického ovlivnění zdraví. Sledovat výskyt onemocnění prokazatelně souvisejících s kvalitou životního prostředí, jako jsou onemocnění dýchacích cest nebo alergie.

36 Cíle MZSO (4) Porovnávat zjištěné poznatky o expozici, zdravotních rizicích a zdravotním stavu v České republice s ostatními zeměmi EU. Zpracovávat komplexní informace důležité pro zvolení priorit při řízení zdravotních rizik. Slouží též ke kontrole efektivnosti přijatých politik a akčních programů. Jsou rovněž určeny všem občanům, kteří se zajímají o aktivní ochranu svého zdraví.

37 Současný stav MZSO Zahrnuje 8 subsystémů (viz dále) Od roku 1994 pravidelně vydávány –roční odborné zprávy (za subsystémy) –roční souhrnné zprávy –výsledky presentovány na webových stránkách SZÚ (http://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a- zivotniho-prostredi) Prezentace výsledků na odborných konferencích „Zdraví a životní prostředí“

38 Systém monitorování probíhá v osmi subsystémech (projektech): I.zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší II.zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody III.zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku IV.zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice V.zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring VI.zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky VII.zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky VIII.zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací

39 Účastníci (místa řešení) MZSO podle jednotlivých subsystémů v roce 2010

40 Subsystém I. Subsystém I. Zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší

41 Subsystém I. sleduje: A.Vybrané ukazatele zdravotního stavu  Incidence akutních respiračních onemocnění  Skupiny sledovaných dg a jejich podíl na celkové nemocnosti B.Ukazatele kvality ovzduší – venkovní ovzduší  Základní složky  Těžké kovy  specifické látky (VOC, PAU) Vnitřní ovzduší C.Využití dat pro komplexní hodnocení kvality ovzduší a pro hodnocení rizik

42 MONARO MONitoring Akutních Respiračních Onemocnění sleduje /incidenci/ výskyt nových případů ARO (kromě chřipky)sleduje /incidenci/ výskyt nových případů ARO (kromě chřipky) diagnostikovaných pediatry a praktickýmidiagnostikovaných pediatry a praktickými lékaři v daném časovém intervalu Incidence = počet nových onemocnění na 1000 osob sledované populační skupiny

43 MONARO – shrnutí výsledků vliv sezónnosti prokázán u všech věkových skupin, nejvýraznější je u dětí 1 až 5 let, méně u dětí 6 až 14 let, u dospělých nevýrazný hodnocení dlouhodobého vývoje podle lineárního modelu pro všechna města společně nalezlo klesající trend, nejmenší pokles je u vyšších věkových kategorií a bronchitid a pneumonií zastoupení diagnóz (2007) – HCD 77 %, chřipka 11 %, bronchitis 9 % ……..astma 0,7 %

44 Znečištění ovzduší (velkých) měst Hlavní zdroj znečištění ovzduší = doprava a procesy s ní spojené (primární emise, resuspenze, otěry, koroze atd.). Doprava je majoritním zdrojem oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, aerosolových částic frakcí PM10 a PM2,5, včetně ultrajemných částic (PM1,0 a submikrometrické částice), chrómu a niklu, těkavých organických látek – VOC (zážehové motory) a PAU (vznětové motory). Samostatnou kapitolu tvoří ozón vznikající v ovzduší z emitovaných prekursorů (VOC) a ve svém součtu velmi významné emise skleníkových plynů oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého (cca 102 až 103 g CO 2 /1 km/vozidlo). Dále průmysl, domácí topeniště, transport polutantů z jiných lokalit

45 Sledované ukazatele kvality ovzduší (základní škodliviny) Měřené lokality 2009: 39 sídel, 81 měřících stanic (40 HS; 41 ČHMÚ):Měřené lokality 2009: 39 sídel, 81 měřících stanic (40 HS; 41 ČHMÚ): SO 2, NO 2, prašný aerosol, PM-10, CO, ozon,SO 2, NO 2, prašný aerosol, PM-10, CO, ozon, Vybrané kovy ve frakci PM-10: As, Cd, Cr, Mn, Ni, PbVybrané kovy ve frakci PM-10: As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb Výběrové látky – PAU, VOC, další oxidy dusíkuVýběrové látky – PAU, VOC, další oxidy dusíku Porovnání dat s imisními limity (NV 597/2006 Sb.)Porovnání dat s imisními limity (NV 597/2006 Sb.)

46 Kvalita ovzduší ve sledovaných městech

47 Zdravotní zátěž pro městské obyvatelstvo představují zejména látky, jejichž emise do prostředí jsou spojeny s dopravou a lokálním vytápěním. Jde o suspendované částice, tvořené směsí organických a anorganických látek různých vlastností a různých zdravotních účinků. V roce 2009 žilo asi 11 % obyvatel měst zařazených do Systému monitorování v prostředí, kde obsah prašných částic v ovzduší překročil limitní hodnotu. Na základě průměrné koncentrace suspendovaných částic frakce PM-10, zjištěné v roce 2009 v městském prostředí lze odhadnout, že předčasnou úmrtností v důsledku znečištění ovzduší touto škodlivinou byla celková úmrtnost v ČR navýšena zhruba o 2 %. Na svém povrchu nesou zdraví nebezpečné látky, zejména PAU, z nichž řada má karcinogenní účinky.

48 Expozice škodlivým látkám z ovzduší Expozice SO 2 je nízká, nepřesahuje 40% imisního limitu a nepředstavuje zdravotní riziko Expozice NO 2 je stabilní a významná – v zatížených oblastech lze u obyvatel očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění, astmatických obtíží a alergií a to u dětí i dospělých Hodnoty benzo(a)pyrenu v řadě lokalit překračují cílový imisní limit 1 ng/m 3 Těžké kovy– stabilní hodnoty, expozice nízká (Pb 1-10% imisního limitu), hodnoty ve městech jen mírně zvýšeny nad úroveň venkovského pozadíTěžké kovy – stabilní hodnoty, expozice nízká (Pb 1-10% imisního limitu), hodnoty ve městech jen mírně zvýšeny nad úroveň venkovského pozadí

49 Expozice škodlivým látkám z ovzduší:

50 Expozice škodlivým látkám z ovzduší Expozice PM-10 je setrvalá a pohybuje se nad úrovní cílového imisního limitu v r Městské ovzduší (PM-10) již od mírné zátěže dopravou spolu s vlivy průmyslu představuje pro obyvatelstvo určité zdravotní riziko Krátkodobé zvýšení denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM-10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání – zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření.

51 Pylová informační služba Sleduje obsah pylu, případně i jiných biologických objektů v ovzduší.Sleduje obsah pylu, případně i jiných biologických objektů v ovzduší. Při znalosti kvantitativních a kvalitativních údajů o výskytu pylů v ovzduší celé Evropy je možno následně vypracovat předpovědi pro další období.Při znalosti kvantitativních a kvalitativních údajů o výskytu pylů v ovzduší celé Evropy je možno následně vypracovat předpovědi pro další období. Zpracované údaje slouží lékařům i pacientům ke zkvalitnění léčby.Zpracované údaje slouží lékařům i pacientům ke zkvalitnění léčby. V současné době sleduje situaci 11 monitorovacích stanic.V současné době sleduje situaci 11 monitorovacích stanic.

52 Subsystém II. Subsystém II. Zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody

53 Subsystém II. sleduje: A.Jakost pitné vody ve všech veřejných vodovodech a jiných způsobech zásobování pitnou vodou pro veřejnost  Data pocházejí z povinných rozborů provozovatelů + státního dozoru hyg. služby B.Otravy a epidemie vzniklé z expozice pitné vodě dodávané veřejnosti  Na základě hlášení KHS C.Výjimky z jakosti vody udělené podle zákona OOVZ  Na základě hlášení KHS + databáze IS PiVo D.Specializované studie zaměřené na výskyt nových/nesledovaných látek ve vodě.

54 Data a výsledky zásobovaných oblastí (cca 9,52 mil. obyvatel) 34,5 tisíc vzorků pitné vody Přes 828 tisíc hodnot jednotlivých ukazatelů jakosti vody Limity zdravotně významných ukazatelů (NMH) překročeny v 0,34 % stanovení. Limity provozních ukazatelů nebo senzorických ukazatelů (MH) překročeny ve 2 % stanovení.

55 Data a výsledky 2009 Expozice dusičnanům asi 6% ADI, chloroformu asi 1% TDI, ostatní látky pod 1%. Podle výpočtu teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice karcinogenním látkám může konzumace pitné vody z veřejného vodovodu v ČR teoreticky přispět k ročnímu zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění přibližně dvěma přídatnými případy na 10 milionů obyvatel.

56 Jakost pitné vody (2007)

57

58 305 zásobovaných oblastí, kde platila výjimka (mírnější hygienický limit); Nejčastěji pro dusičnany (163 oblastí zásobující obyv.) Atrazin (14 oblastí ; obyv.) Arzen (6 oblastí ; 6500 obyv.) V roce 2009 bylo 300 zásobovaných oblastí, kde platila výjimka (mírnější hygienický limit).

59 Vývoj počtu obyvatel ČR zásobovaných pitnou vodou s nadlimitním obsahem dusičnanů,

60 Jakost pitné vody ( )

61 Subsystém III. Subsystém III. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku

62 Měření hluku 1 x měsíčně po 24 hodin v hlučné a tiché lokalitě města každoročně v 19 městech (2 místa v Praze) Od r jen periodické měření 1 x za 2-3 roky + počet měst snížen na 12 (v každém 2 lokality) = celkem 24 lokalit Je pozorován nárůst hlučnosti většinou v tichých lokalitách

63 Monitorování zdravotních důsledků a rušivých účinků hluku Pomocí dotazníkového šetření u obyvatel měřených lokalit (1995, 1997, 2002 a 2007) Dotazník 2007: 10 měst, obyvatelé měřených lokalit (30 – 75 let), získáno 4987 dotazníků (51 % respondence), 42% žen a 58% mužů; 43 % ZŠ, 41% SŠ, 16% VŠ / v literatuře je popisována vyšší míra obtěžování hlukem u vzdělanějších a duševně pracujících osob a výraznější rušení spánku u žen a starších osob / Lokality rozděleny podle skutečné hlučnosti do 3 skupin (hlučné – středně hlučné – tiché)

64 Monitorování zdravotních důsledků a rušivých účinků hluku Míra obtěžování hlukem je u každého jedince závislá mimo jiné na individuální citlivosti na hluk. Udává se, že v populaci je 10–20 % osob vysoce citlivých na hluk a stejné množství velmi tolerantních, u zbývajících 60–80 % platí pro hluk a obtěžování vztah dávka – účinek

65 Možné poškození zdraví hlukem Specifické: poškození sluchu Nespecifické: Systémové – vegetativní reakce s převahou sympatiku, zvýšení TK, změny metabolismu, zvýšení lipidů a cholesterolu, zvýšená exkrece stresových hormonů. Snížení kvality spánku (rušení spánku hlukem) – fyziologické i psychologické následky: zhoršená nálada, snížená výkonnost, bolesti hlavy a únavnost; zvýšené užívání léků na spaní (nežádoucí účinky), zvýšené riziko hypertenze…

66 Výsledky dotazníkové studie 2007: 48 % populace se cítí být obtěžováno hlukem (celý soubor) 80 % populace se cítí být obtěžováno hlukem (hlučné lokality)

67 Výsledky dotazníkové studie 2007: 37 % respondentů udává narušení spánku (celý soubor) 66 % respondentů udává narušení spánku (hlučné lokality)

68 Využití GIS a hlukových map

69 Subsystém IV. Subsystém IV. Zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců – dietární expozice

70 Dílčí projekty Subsystému IV Výskyt alimentárních infekcí a intoxikací – informační systém EPIDAT Bakteriologická analýza potravin (Salmonella, Campylobacter, Listeria, S. aureus; dříve též E.Coli O157) Mykologická analýza potravin - výskyt toxinogenních plísní produkujících aflatoxiny a mykotoxiny Výskyt potravin na bázi geneticky modifikovaných organismů v potravinách tržní sítě

71 Dílčí projekty Subsystému IV Průměrná dostupnost potravin (Spotřební koš pro ČR) Studie individuální spotřeby potravin Odběr vzorků (205 druhů potravin) – nákup v tržní síti (12 měst) Příprava kompositních vzorků Kulinární úprava dle obvyklých postupů Chemická analýza vybraných organických i anorganických látek včetně stopových prvků ( ve vzorcích potravin je zjišťováno 151 individuálních chemických látek ) Výpočet odhadu průměrných expozičních dávek pro populaci

72 Dietární expozice – příklady výsledků Na přítomnost salmonel bylo vyšetřeno 600 vzorků různých potravin: zjištěny 4 vzorky (0,7 %) s pozitivním nálezem salmonel, 3 byly získány ze slepičího masa, 1 z masa králičího. Průkaz přítomnosti termotolerantních kampylobakterů byl prováděn u syrového masa, mražené zeleniny a čerstvého ovoce. Celkem bylo vyšetřeno 156 potravin, u 21 (13,5 %) vzorků byl potvrzen pozitivní nález. Jednalo se o 9 vzorků drůbežího masa, 11 vzorků drůbežích drobů a jednoho vzorku mraženého špenátu.

73 Dietární expozice – příklady výsledků Na přítomnost Listeria monocytogenes bylo vyšetřeno 576 vzorků potravin. Celkem bylo získáno 27 (4,7 %) izolátů L. monocytogenes. Výskyt tohoto patogena u potravin určených k přímé spotřebě byl potvrzen u masných výrobků (5krát) a sýrů s plísní uvnitř hmoty (3krát). Přítomnost Staphylococcus aureus byla sledována u 504 vzorků potravin. U 67 (13 %) vzorků byla potvrzena přítomnost S. aureus.

74 Dietární expozice – příklady výsledků Mykologická analýza potravin vzorků potravin. Byla prokázána přítomnost potenciálně toxinogenních vláknitých mikroskopických hub Aspergillus flavus, producentů aflatoxinů, ve 2 vzorcích (tj. 17 %) čaje černého a v 1 vzorku (tj. 8 %) kaše obilné dětské. Potenciálně toxinogenní vláknité mikroskopické houby Aspergillus skupiny Nigri (producenti ochratoxinu A) byly stanoveny v 11 vzorcích (tj. 92 %) čaje černého, v 8 vzorcích (tj. 67 %) čaje ovocného, v 1 vzorku (tj. 8 %) mouky hladké, v 1 vzorku (tj. 8 %) kaše obilné dětské a ve 12 vzorcích (tj. 100 %) rozinek.

75 Subsystém V. Subsystém V. Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí – biologický monitoring

76 Biologický monitoring – spojnice expozičních cest Biomonitoring je efektivním nástrojem k odhadu lidské expozice environmentálním škodlivinám a potenciálních zdravotních účinků těchto škodlivin. Je základním kamenem strategie propojování zdraví a životního prostředí. Tzv. biomarkery (látky charakterizující biologický stav) jsou považovány za relevantnější údaje pro odhad rizik ze životního prostředí, než údaje založené na koncentracích škodlivin v ovzduší, pitné vodě, potravinách nebo půdě.

77 Biologický monitoring Sledování toxických látek v tělních tekutinách (krev, moč, mateřské mléko) a tkáních (mléčné zuby, vlasy) - ne každý rok vše Sledované skupiny: –dospělí (dárci krve ve věku let) –děti ve věku 8–10 let –matky po porodu – prvorodičky V každé skupině je sledováno cca 400 osob Základní údaje jsou získávány z krátkého dotazníku Sledování obsahu chemických látek v biologickém materiálu bylo po 10 letech provozu ve čtyřech městech vybraných na počátku monitoringu (Plzeň, Ústí n.L., Benešov, Žďár n.S.) přesunuto do jiných lokalit ČR: ovlivněných dopravou a průmyslem - Praha, Ostrava, Liberec, lokální starou zátěží - Uherské Hradiště a venkovského charakteru - Kroměříž.

78 Biologický monitoring Biomarkery expozice –Toxické kovy (kadmium, olovo, rtuť) –Nezbytné prvky pro organismus (měď, zinek, selen) –Persistentní organické látky (PCB, chlorované pesticidy) –Hladiny ochratoxinu A –Obsah kotininu v moči (ukazatel expozice tabákovému kouři) Biomarkery účinku –frekvence poškození chromozomů v krevních lymfocytech

79 Využití biomarkerů k odhadu referenčních hodnot v dané populaci Normální hodnoty: obvykle se vyskytující hladiny daného biomarkeru v populaci.Normální hodnoty: obvykle se vyskytující hladiny daného biomarkeru v populaci. Referenční hodnoty: charakterizují horní hranici hladiny daného biomarkeru u populace (obvykle 95% kvantil).Referenční hodnoty: charakterizují horní hranici hladiny daného biomarkeru u populace (obvykle 95% kvantil). Biologicky významné hodnoty odvozené z výsledků epidemiologických a toxikologických studií, signalizují možnost nežádoucích zdravotních účinků.Biologicky významné hodnoty odvozené z výsledků epidemiologických a toxikologických studií, signalizují možnost nežádoucích zdravotních účinků.

80 Biologický monitoring Výsledky biologického monitoringu v nově sledovaných oblastech jsou většinou v souladu s daty získanými v předchozích letech monitorování i s výsledky jiných evropských států. Potvrzuje se jasný sestupný trend v koncentraci olova v krvi. Koncentrace ostatních sledovaných prvků v krvi i moči jsou vcelku stabilní, dochází k mírnému poklesu obsahu kadmia a rtuti. U skupiny perzistentních chlorovaných organických látek je patrný sestupný trend zátěže, i když tato zátěž je vyšší, než ve vyspělých evropských zemích.

81 Biologický monitoring – ukázky výsledků

82 Obsah kadmia v krvi kuřáků a nekuřáků v letech 2005 až 2009 Biologický monitoring – ukázky výsledků: Obsah kadmia v krvi kuřáků a nekuřáků v letech 2005 až 2009

83 V období let byl patrný výrazný pokles zátěže populace skupinou persistentních organických látek (izomery DDT, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly - PCB), sledovaných v mateřském mléce. Po několika letech stagnace obsah těchto látek opět mírně klesá. Mezi nejvýznamnější nežádoucí zdravotní účinky POPs patří poruchy reprodukce, ovlivnění hormonálních a imunitních funkcí a zvýšené riziko nádorových onemocnění (např. rakoviny prsu či prostaty, jejichž incidence z dlouhodobého pohledu roste). Některé POPs včetně polyaromatických uhlovodíků působí jako tzv. endokrinní rozvraceče (disruptory). Ty byly Světovou zdravotnickou organizací letos označeny jako jeden z 5 hlavních environmentálně - zdravotních problémů Evropy. PCB a deriváty DDT jsou látkami s pravděpodobnými estrogenními účinky. Národní implementační plán Stockholmské úmluvy ukládá monitoring výskytu POPs, zejména v ovzduší a tělních tekutinách. Obsah persistentních organických látek v mateřském mléce je spolehlivým ukazatelem zátěže celé populace

84 Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotnické statistiky Subsystém VI. Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotnické statistiky

85 Úkoly subsystému VI:  Sledování ukazatelů zdravotního stavu a výskytu rizikových faktorů vzniku závažných chronických onemocnění (infarkt myokardu, cukrovka, vředová choroba aj.)

86 Struktura alergických onemocnění u dětí Podle periodicky opakovaného šetření výskytu alergií u dětí vzrostl počet alergických dětí mezi první a poslední etapou šetření téměř dvojnásobně: ze 17 % v roce 1996 na 32% v roce Nejčastější je alergická rýma pylová a atopický ekzém - obě tvoří přes polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění. Alergie – narůstající problém současnosti

87 Úkoly a výsledky subsystému VI: Studie výskytu alergických onemocnění u dětí

88 Úkoly a výsledky subsystému VI: Studie výskytu alergických onemocnění u dětí

89 Úkoly a výsledky subsystému VI: Studie výskytu alergických onemocnění u dětí

90 Rozdělení 5-ti letých dětí podle věku, ve kterém bylo zjištěno alergické onemocnění v kojeneckém věku (0–1 rok) v batolecím věku (2-3 roky) v předškolním věku (4-5 let)  pohlaví - častěji u chlapců  pozitivní rodinná anamnéza alergického onemocnění v přímé linii (3x častější výskyt)  matky v době těhotenství starší než 40 let  stresy během těhotenství  komplikovaný porod  opakovaná respirační onemocnění v 1. roce života  opakovaná léčba antibiotiky  expozice plísním v bytě a dopravnímu znečištění v okolí bydliště Rizikové faktory vzniku astmatu a pylové rýmy: Stále časnější je záchyt alergických onemocnění v mladším dětském věku.

91 Úkoly a výsledky subsystému VI: Sledování zdravotního stavu dospělé populace (studie HELEN – HEalth, Life Style and ENvironment): lékařské vyšetření a dotazníkové šetření u vybraného vzorku populace Průřezové prevalenční šetření zdravotního stavu městské populace ve věku 45 – 54 let Dotazník: zdravotní stav, socioekonomická situace, životní styl, výživa a stravovací zvyklosti, názory na životní prostředí a zdraví Lékařské vyšetření: měření TK, stanovení BMI, stanovení hladiny celkového cholesterolu 2007: 3 klíčové otázky do celostátního reprezentačního průzkumu (všech věkových kategororií)

92 Studie HELEN

93

94 Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky Subsystém VII. Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky

95 Rizika pracovního prostředí Subsystém zahrnuje sledování faktorů pracovních podmínek a pracovního prostředí významných z hlediska vlivu na zdravotní stav zaměstnanců. Dále sleduje následné poškození zdraví způsobené profesionálními expozicemi.

96 Kategorie práce podle její rizikovosti V rámci kategorizace prací má každý zaměstnavatel povinnost zhodnotit riziko a zařadit práce, které jsou na jeho pracovištích vykonávány, do jedné ze 4 kategorií, v závislosti na výskytu rizikových faktorů práce a na jejich zdravotní závažnosti. K bylo v kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) evidováno celkem zaměstnanců. Do kategorie vysoce rizikových pracovišť (kategorie 4) bylo k v ČR zařazeno osob, z toho je žen. K pak (486/100 tisíc zaměstnanců), z toho 1307 žen.

97 Počty exponovaných v kategoriích rizikové práce

98 Registr profesionálních expozic karcinogenům Sběr dat do Registru probíhá od roku 1998 ► Údaje z registru jsou využívány k hodnocení zdravotního rizika expozic karcinogenům. Pomocí analýzy přežití u osob exponovaných různým karcinogenům jsou zjišťovány expozice statisticky významně spojené s rizikem výskytu zhoubného novotvaru (pozitivní spojení bylo zjištěno u osob pracujících s cytostatiky). ► V rámci spolupráce s Národním onkologickým registrem je epidemiologickou analýzou zjišťován rozdíl ve výskytu zhoubných novotvarů u osob s expozicí karcinogenům a normální českou populací (byl zjištěn významně vyšší výskyt u registrovaných osob). ► Plánuje se nejen zjišťování existence expozice, ale též její velikosti.

99 Nemoci z povolání Národní registr nemocí z povolání V roce 2009 bylo do Národního registru nemocí z povolání hlášeno u pracovníků celkem případů profesionálních onemocnění (739 u mužů a 574 u žen). Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (289 případů) - nejpočetnější kategorii představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (169 případů).

100 Nemoci z povolání Národní registr nemocí z povolání 2007: nejvíce hlášených profesionálních onemocnění vzniklo v odvětví ekonomické činnosti „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“. Převažovala zde onemocnění z vibrací a z přetěžování končetin a nemoci kožní. Odvětví „zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti“ (nejčastěji svrab) a odvětví „těžba uhlí“ (nejčastěji pneumokonióza) byly na druhém a třetím místě. 2009: nejvíce hlášených profesionálních onemocnění vzniklo v odvětví ekonomické činnosti „Zdravotní a sociální péče“ (212 případů), dále ve „výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (142 případů) a „těžbě a úpravě černého a hnědého uhlí“ (128 případů).

101

102

103 Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací Subsystém VIII. Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací

104 Subsystém VIII: organizace monitorovacích aktivit Monitorování kontaminace povrchové vrstvy městské půdy s cílem posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám z nezáměrné konzumace půdy a půdního prachu. Projekt zaměřen na hrací plochy mateřských škol, protože největší riziko zvýšené expozice je u dětské populace předškolního věku.

105 Subsystém VIII: organizace monitorovacích aktivit V monitorovacím období 2002–2006 provedeno měření celkem ve 413 mateřských školách ve 38 městech. Vzorky povrchové půdy na hracích plochách mateřských škol. Zjišťován obsah 8 vybraných kovů (olovo, chrom, arzen, kadmium, berylium, vanad, rtuť a měď) a 16 PAU. Nalezené místně zvýšené znečištění povrchové vrstvy půdy se týkalo zejména arzenu, olova, benzo[a]pyrenu a lokálně také berylia.

106 Subsystém VIII: studie v roce organizace Studie v roce 2007 podrobněji hodnotila expozici arzenu a možné zdravotní riziko u předškolních dětí tam, kde byl v předchozích etapách nalezen zvýšený obsah As v půdě – v Příbrami, Teplicích, a také v Klatovech. Jako kontrolní sloužily mateřské školy v Českých Budějovicích (obsah As nejnižší). Celkem 12 mateřských škol, 192 dětí. Sledován obsah As v moči dětí. Dotazník na upřesnění expozice. Sledován obsah As v půdě.

107 Subsystém VIII: studie v roce výsledky Obsah As v moči dětí v Příbrami významně vyšší ve srovnání s ostatními městy. Mezi ostatními městy nebyl významný rozdíl. V Příbrami byl také u největšího počtu dětí (19 %) nalezen zvýšený obsah As nad doporučenou horní hranici pro obsah v moči u neprofesionálně exponované populace (10 μg/g kreatininu). Hodnocení rizik: HQ vždy menší než 1, v případě 1 MŠ v Příbrami na hranici 1.

108 Epidemiologické studie – příklady (SZÚ) Studie EHES (European Health Examination Survey) –obezita, diabetes, hypertenze Studie HELEN (Health, Life style and Environment) – životní styl a zdravotní stav populace středního věku ve městech Mezinárodní kohortová studie HAPIEE (Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe) – městská populace (45 – 69 let) Studie sledující výskyt alergických onemocnění u dětí v ČR Studie Zdraví a životní styl dětí a školáků 2010 Studie Saturace jodem a jodurie 11-12letých dětí z 6 oblastí v ČR v roce Studie Kuřáctví dospělé populace ČR 2011 Studie růstu českých dlouhodobě kojených dětí Aktivizace seniorů II

109 Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací Subsystém VIII. Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací

110 Subsystém VIII: organizace monitorovacích aktivit Monitorování kontaminace povrchové vrstvy městské půdy s cílem posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám z nezáměrné konzumace půdy a půdního prachu. Projekt zaměřen na hrací plochy mateřských škol, protože největší riziko zvýšené expozice je u dětské populace předškolního věku.

111 Subsystém VIII: organizace monitorovacích aktivit V monitorovacím období 2002–2006 provedeno měření celkem ve 413 mateřských školách ve 38 městech. Vzorky povrchové půdy na hracích plochách mateřských škol. Zjišťován obsah 8 vybraných kovů (olovo, chrom, arzen, kadmium, berylium, vanad, rtuť a měď) a 16 PAU. Nalezené místně zvýšené znečištění povrchové vrstvy půdy se týkalo zejména arzenu, olova, benzo[a]pyrenu a lokálně také berylia.

112 Subsystém VIII: studie v roce organizace Studie v roce 2007 podrobněji hodnotila expozici arzenu a možné zdravotní riziko u předškolních dětí tam, kde byl v předchozích etapách nalezen zvýšený obsah As v půdě – v Příbrami, Teplicích, a také v Klatovech. Jako kontrolní sloužily mateřské školy v Českých Budějovicích (obsah As nejnižší). Celkem 12 mateřských škol, 192 dětí. Sledován obsah As v moči dětí. Dotazník na upřesnění expozice. Sledován obsah As v půdě.

113 Subsystém VIII: studie v roce výsledky Obsah As v moči dětí v Příbrami významně vyšší ve srovnání s ostatními městy. Mezi ostatními městy nebyl významný rozdíl. V Příbrami byl také u největšího počtu dětí (19 %) nalezen zvýšený obsah As nad doporučenou horní hranici pro obsah v moči u neprofesionálně exponované populace (10 μg/g kreatininu). Hodnocení rizik: HQ vždy menší než 1, v případě 1 MŠ v Příbrami na hranici 1.

114 Význam MZSO

115 Význam MZSO (1) Systém poskytuje informace pro potřeby řízení a kontroly zdravotních rizik. Údaje slouží jako podklad pro prioritizaci cílů v rámci tvorby legislativy a politik, i jako zdroj indikátorů účinnosti již implementovaných politik, strategií a akčních programů týkajících se ochrany veřejného zdraví a životního prostředí. Výsledky jsou základním kamenem při vytváření časových řad o zátěži populace ČR z poškozeného životního prostředí a dopadech na její zdravotní stav. Informace jsou využívány i na nižší než národní úrovni při tvorbě regionálních plánů rozvoje, zdravotních politik a preventivních programů.

116 Význam MZSO (2) Výsledky slouží jako srovnávací údaje o úrovni „běžného pozadí“ při posuzování zdravotních dopadů plánovaných technologií, staveb, strategií rozvoje, anebo při řešení lokálních problémů. Poskytuje referenční hodnoty obsahu sledovaných chemických látek v organismu pro českou populaci potřebné k posuzování vývoje celkové zátěže české populace ze životního prostředí a k porovnání se situací v ostatních zemích EU. Je zdrojem informací pro ostatní země o zdravotní zátěži a riziku v důsledku znečištění životního prostředí v ČR. Tvoří základ informačního systému zdraví a životního prostředí v ČR.

117 MZSO v mezinárodním kontextu (1) Údaje dietárního monitoringu na základě celkové spotřeby potravin jsou v evropském měřítku výjimečné, zkušenosti s realizací v ČR byly předávány ostatním státům EU. Monitoring je zapojen do projektu koordinace biomonitoringu ve státech EU, který byl koncipován na základě evropského Akčního plánu zdraví a životního prostředí. V rámci 7. výzkumného rámcového programu tak vzniká aktivita, jejímž cílem je vytvořit širokou harmonizovanou síť biologického monitorování v Evropě. Výsledky obsahu POPs v dietě a v mateřském mléku jsou jedním z důležitých podkladů pro kontrolu plnění Stockholmské konvence, resp. jsou součástí zpráv o plnění úkolů Národního implementačního plánu Stockholmské konvence.

118 MZSO v mezinárodním kontextu (2) Monitoring jakosti pitné vody je součástí plnění ustanovení mezinárodního Protokolu o vodě a zdraví, jehož hlavním cílem je podpořit ochranu zdraví prostřednictvím zlepšeného hospodaření s vodou, včetně ochrany jakosti a množství vody, a potlačování infekčních i jiných onemocnění souvisejících s vodou. Pravidelně je z dat monitoringu pitné vody připravována zpráva pro Evropskou komisi na základě požadavku směrnice Rady 98/83/ES, jejíž informace jsou pak součástí zprávy o jakosti pitné vody v celém společenství.

119 MZSO v mezinárodním kontextu (3) Registr Nemocí z povolání přispívá od roku 2003 do evropské databáze Evropské Unie o nemocech z povolání EUROSTAT/EODS (European Occupational Diseases Statistics). Byl tak harmonizován systém sběru dat o nemocech z povolání se systémem zavedeným v EU. Údaje z monitorování zdravotních rizik ze životního prostředí jsou zdrojem dat poskytovaných za ČR do evropského Informačního systému zdraví a životního prostředí, koordinovaného Světovou zdravotnickou organizací.

120 Děkuji za pozornost prostredi


Stáhnout ppt "Úvod do hygieny Sylva Rödlová Milena Černá, František Kožíšek Ústav obecné hygieny 3. LF UK 3.10.2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google