Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

„Psychiatrická“ linie a její význam pro arteterapii jako obor Arteterapeutická konference Ateliéru arteterapie 2015.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "„Psychiatrická“ linie a její význam pro arteterapii jako obor Arteterapeutická konference Ateliéru arteterapie 2015."— Transkript prezentace:

1 „Psychiatrická“ linie a její význam pro arteterapii jako obor Arteterapeutická konference Ateliéru arteterapie 2015

2 Terminologie Pacientské umění – the art of insane Pacientské umění – the art of insane Art brut – J. Dubuffet, 1945 Art brut – J. Dubuffet, 1945 Outsider art – R. Cardinal, 1976 Outsider art – R. Cardinal, 1976 Insitní umění – Š. Tkáč, A. Pohribný, 1966 Insitní umění – Š. Tkáč, A. Pohribný, 1966

3 Chronologie Do konce 18. stol. nebyly grafické projevy duševně nemocných vnímány jako důležité, nicméně začal být patrný zájem veřejnosti o problematiku duševního onemocnění a prostředí ústavů pro duševně choré. Do konce 18. stol. nebyly grafické projevy duševně nemocných vnímány jako důležité, nicméně začal být patrný zájem veřejnosti o problematiku duševního onemocnění a prostředí ústavů pro duševně choré. Na počátku 19. stol. se situace mění, v díle francouzského psychiatra P. Pinela jsou odkazy a zájem o výtvarný projev pacientů, reflektována je však pouze tvorba těch, kteří před propuknutím choroby byli profesionálními umělci s akademickým školením. Jako první publikoval v r tvorbu neškoleného pacienta J. Haslam, lékárník v Bedlamu. Na počátku 19. stol. se situace mění, v díle francouzského psychiatra P. Pinela jsou odkazy a zájem o výtvarný projev pacientů, reflektována je však pouze tvorba těch, kteří před propuknutím choroby byli profesionálními umělci s akademickým školením. Jako první publikoval v r tvorbu neškoleného pacienta J. Haslam, lékárník v Bedlamu.

4 Romantismus přináší změnu v pohledu na tvorbu, umělce a umění. Tvorba pacientů se dostává do popředí zájmu lékařů, kteří ji hodnotí z pohledu tehdejších diagnostických přístupů, pomíjena je výtvarná či estetická kvalita pacientských grafických projevů. Výtvarná tvorba pacientů není vnímána v souvislosti s osobností jejího autora. Romantismus přináší změnu v pohledu na tvorbu, umělce a umění. Tvorba pacientů se dostává do popředí zájmu lékařů, kteří ji hodnotí z pohledu tehdejších diagnostických přístupů, pomíjena je výtvarná či estetická kvalita pacientských grafických projevů. Výtvarná tvorba pacientů není vnímána v souvislosti s osobností jejího autora. Na konci 19. stol. psychiatři začínají zakládat soukromé sbírky umění duševně chorých, k tomuto typu tvorby je umožněn přístup umělecké i ostatní veřejnosti díky vzniku specializovaných muzejních sbírek a pořádání výstav. Tato činnost je rovněž doprovázena texty, které již nemají podobu klinických studií, ale často preferují estetická hlediska. „Primitivní“ forma výrazu tvorby psychiatrických pacientů upoutává pozornost moderních malířů. Na konci 19. stol. psychiatři začínají zakládat soukromé sbírky umění duševně chorých, k tomuto typu tvorby je umožněn přístup umělecké i ostatní veřejnosti díky vzniku specializovaných muzejních sbírek a pořádání výstav. Tato činnost je rovněž doprovázena texty, které již nemají podobu klinických studií, ale často preferují estetická hlediska. „Primitivní“ forma výrazu tvorby psychiatrických pacientů upoutává pozornost moderních malířů.

5 Setkání tvorby duševně nemocných a moderního umění významně ovlivňuje některé jeho směry, zvl. expresionismus a surrealismus. Ve 20. stol. Se pacientské umění stává součástí galerijního provozu, vzbuzuje mnoho otázek a stává se tématem řady odborných studií. Zkušenost s tímto fenoménem je inspirací pro nově se formující obor arteterapie, zvl. jeho dynamicky či klinicky orientované směry. Setkání tvorby duševně nemocných a moderního umění významně ovlivňuje některé jeho směry, zvl. expresionismus a surrealismus. Ve 20. stol. Se pacientské umění stává součástí galerijního provozu, vzbuzuje mnoho otázek a stává se tématem řady odborných studií. Zkušenost s tímto fenoménem je inspirací pro nově se formující obor arteterapie, zvl. jeho dynamicky či klinicky orientované směry.

6 Objev umění duševně nemocných William Hoghart – „The Rake´s Progress“ William Hoghart – „The Rake´s Progress“ (1735) - „Život prostopášníka “ (1735) - „Život prostopášníka “ Wilhelm von Kaulbach – Wilhelm von Kaulbach – „Das Narrenhaus“ (1835)- „Blázinec“

7 Portréty duševně nemocných Etienne Georget (1795 – 1828) Etienne Georget (1795 – 1828) Théodore Géricault ( ) Théodore Géricault ( ) Zakázka na tvorbu deseti portrétu pacientů v r Zakázka na tvorbu deseti portrétu pacientů v r V r.1850 se objevují první fotografie duševně nemocných pacientů V r.1850 se objevují první fotografie duševně nemocných pacientů

8 Příběh Jonathana Martina Změna v přístupu k výtvarné tvorbě psychiatrických pacientů Jonathan Martin ( ), blouznivý metodistický kazatel, přijat do Bedlamu po úspěšném pokusu o zapálení York Minsterské katedrály v r Výtvarný autodidakt ovlivněný výtvarnou tvorbou mladšího bratra Johna. Jonathan Martin ( ), blouznivý metodistický kazatel, přijat do Bedlamu po úspěšném pokusu o zapálení York Minsterské katedrály v r Výtvarný autodidakt ovlivněný výtvarnou tvorbou mladšího bratra Johna.

9 Cesare Lombroso Teorie geniality a šílenství Romantismus hledá mezi genialitou a šílenstvím, obrací pozornost k uměleckým aktivitám a tvorbě duševně nemocných. Romantismus hledá souvislost mezi genialitou a šílenstvím, obrací pozornost k uměleckým aktivitám a tvorbě duševně nemocných. Vlivný antropolg, kriminolog a psychiatr Vlivný antropolg, kriminolog a psychiatr Cesare Lombroso ( 1835 – 1909) vydává v r. Cesare Lombroso ( 1835 – 1909) vydává v r knihu „Genio e Folia“. Jeho pojetí 1864 knihu „Genio e Folia“. Jeho pojetí obhajuje úzkou spojitost mezi šílenci, světci a obhajuje úzkou spojitost mezi šílenci, světci a genii. genii. Nepovyšuje šílenství na genialitu, ale Nepovyšuje šílenství na genialitu, ale naopak, snaží se ukázat degenerativní rysy naopak, snaží se ukázat degenerativní rysy geniality. Svou teorii dokládá i ukázkami z geniality. Svou teorii dokládá i ukázkami z výtvarné tvorby duševně nemocných. výtvarné tvorby duševně nemocných.

10 Paul – Max Simon Tvůrce spojení mezi psychiatrií a uměním Literárně činný francouzský psychiatr Paul –Max Simon ( ), asistent a pozdější ředitel Ústavu pro duševně choré v Blois. Literárně činný francouzský psychiatr Paul –Max Simon ( ), asistent a pozdější ředitel Ústavu pro duševně choré v Blois. Kresby svých pacientů dokázal klasifikovat v termínech tehdejší nosologických jednotek, hlavní příspěvek spočívá v rozpoznání souvislosti vnitřních představ a charakterem výtvarné tvorby, symptomu a symbolu. Kresby svých pacientů dokázal klasifikovat v termínech tehdejší nosologických jednotek, hlavní příspěvek spočívá v rozpoznání souvislosti vnitřních představ a charakterem výtvarné tvorby, symptomu a symbolu. Upozornil na význam výtvarného projevu jako komunikačního prostředku. Upozornil na význam výtvarného projevu jako komunikačního prostředku. Rovněž byl přesvědčen, že kresby vyjadřují charakteristické rysy osobnosti autora a lze jich použít k diagnostice. Tato myšlenka později stála u zrodu diagnostických technik, např. projektivních testů. Rovněž byl přesvědčen, že kresby vyjadřují charakteristické rysy osobnosti autora a lze jich použít k diagnostice. Tato myšlenka později stála u zrodu diagnostických technik, např. projektivních testů.

11 Auguste Marie a Paul Gaston Meunier Vedoucí lékař ústavu pro choromyslné ve Villejuif A. Marie zde v r otvírá Museé de la folie. Vedoucí lékař ústavu pro choromyslné ve Villejuif A. Marie zde v r otvírá Museé de la folie. Psychiatr Marcel Reja, vlastním jménem P.G. Meunier, v r vydává první publikaci s tématem umění duševně chorých – L´Art chez les Fous. Klade důraz na uměleckou hodnotu tohoto typu tvorby. Psychiatr Marcel Reja, vlastním jménem P.G. Meunier, v r vydává první publikaci s tématem umění duševně chorých – L´Art chez les Fous. Klade důraz na uměleckou hodnotu tohoto typu tvorby.

12 Německo, Rakousko, Švýcarsko Díky slabému vlivu myšlenek romantismu ve Francii na začátku 20. století přebírá vedoucí pozici ve studiu tvorby duševně nemocných Německo a německy mluvící země. Díky slabému vlivu myšlenek romantismu ve Francii na začátku 20. století přebírá vedoucí pozici ve studiu tvorby duševně nemocných Německo a německy mluvící země. V úvodu je možné připomenout osobnost lékaře, V úvodu je možné připomenout osobnost lékaře, psychiatra Johanna Christiana Reila ( ), psychiatra Johanna Christiana Reila ( ), jako jeden z prvních upozornil na význam, jako jeden z prvních upozornil na význam, který pro pacienty má výtvarné umění, drama a který pro pacienty má výtvarné umění, drama a hudba. hudba. Zabýval se tématem dynamiky emocí a jejich vlivu Zabýval se tématem dynamiky emocí a jejich vlivu na zdravotní stav jeho pacientů a přišel jako jeden na zdravotní stav jeho pacientů a přišel jako jeden z prvních rovněž s myšlenkou významu z prvních rovněž s myšlenkou významu terapeutické komunity. terapeutické komunity.

13 Hans Prinzhorn V době H. Prinzorna lze sledovat dvojí přístup ke grafickému projevu – první je zaměřen na diagnostické hodnocení zadaných témat (Fritz Mohr), druhý se věnoval interpretacím spontánního projevu. V době H. Prinzorna lze sledovat dvojí přístup ke grafickému projevu – první je zaměřen na diagnostické hodnocení zadaných témat (Fritz Mohr), druhý se věnoval interpretacím spontánního projevu. Historik umění a psychiatr Hans Prinzhorn Historik umění a psychiatr Hans Prinzhorn (1886 – 1933), od r na pozvání Dr. K. (1886 – 1933), od r na pozvání Dr. K. Wilmannse, ředitele kliniky v Heidelbergu, se Wilmannse, ředitele kliniky v Heidelbergu, se ujal zdejší sbírky pacientské tvorby. V r ujal zdejší sbírky pacientské tvorby. V r publikoval knihu „Bildnerei der Geisteskranken“. publikoval knihu „Bildnerei der Geisteskranken“.

14 Walter Morgenthaler Přednosta psychiatrické kliniky ve Waldau u Bernu W. Morgenthaler ( 1882 – 1965) vydal v r knihu „Ein Geisteskranker als Künstler“, která pojednává o jeho psychotickém pacientovi Přednosta psychiatrické kliniky ve Waldau u Bernu W. Morgenthaler ( 1882 – 1965) vydal v r knihu „Ein Geisteskranker als Künstler“, která pojednává o jeho psychotickém pacientovi Adolfu Wölflim. Adolfu Wölflim.

15 Estetika art brut Jean Dubuffet ( ), francouzský sochař a Jean Dubuffet ( ), francouzský sochař a malíř, od r použival termín art brut pro malíř, od r použival termín art brut pro označení výtvarné produkce umělců tvořících z označení výtvarné produkce umělců tvořících z různých důvodů na okraji kulturní společnosti. různých důvodů na okraji kulturní společnosti. Založil sbírku tohoto umění, která je umístěna od r. Založil sbírku tohoto umění, která je umístěna od r ve švýcarském Lausanne. Jeho zásluhou začal 1976 ve švýcarském Lausanne. Jeho zásluhou začal být fenomén art brut akceptován a paradoxně stal být fenomén art brut akceptován a paradoxně stal součástí muzejních i soukromých sbírek umění. součástí muzejních i soukromých sbírek umění.

16 Gugging Dům umělců V r psychiatr Leo Navratil ( 1921 – 2006) otevřel V r psychiatr Leo Navratil ( 1921 – 2006) otevřel Zentrum für Kunst und Psychotherapie při psychiatrické klinice Zentrum für Kunst und Psychotherapie při psychiatrické klinice v rakouském Guggingu. Zavedl inovativní terapeutické přístupy v rakouském Guggingu. Zavedl inovativní terapeutické přístupy a je rovněž autorem mnoha knih, které prezentují výtvarnou a je rovněž autorem mnoha knih, které prezentují výtvarnou tvorbu duševně nemocných ( „Die Künstler aus Gugging“, tvorbu duševně nemocných ( „Die Künstler aus Gugging“, „Schizophrenie und Kunst)“. „Schizophrenie und Kunst)“. Jeho nástupce Johann Feilacher ( 1954), lékař a sochař, změnil Jeho nástupce Johann Feilacher ( 1954), lékař a sochař, změnil název zařízení na „Haus der Künstler“. název zařízení na „Haus der Künstler“.

17 Psychoanalýza a umění psychotiků S. Freud - „umění jako symptom“, případ malíře Christopha Haizmana, S. Freud - „umění jako symptom“, případ malíře Christopha Haizmana, C.G. Jung – „ umění jako proces integrace“,Černá kniha, Červená kniha C.G. Jung – „ umění jako proces integrace“,Černá kniha, Červená kniha Kris ( ) – „umění jako regres ve službě ega“, šéfredaktor Kris ( ) – „umění jako regres ve službě ega“, šéfredaktor časopisu pro aplikovanou psychoanalýzu Imago, „ Psychoanalytic časopisu pro aplikovanou psychoanalýzu Imago, „ Psychoanalytic exploration in art“. V r vydal studii o díle vídeňského sochaře exploration in art“. V r vydal studii o díle vídeňského sochaře Franze Xavera Messerschmidta, kde analyzuje tvorbu v době jeho Franze Xavera Messerschmidta, kde analyzuje tvorbu v době jeho duševního onemocnění v letech 1771 – duševního onemocnění v letech 1771 – Lawrence S. Kubie – „ Neurotic Distortion of the Creative Process“(1958), Lawrence S. Kubie – „ Neurotic Distortion of the Creative Process“(1958), „Psychoanalyse und Genie“. Der schöpferische Process,(1966). „Psychoanalyse und Genie“. Der schöpferische Process,(1966). Donald Woods Winnicott Donald Woods Winnicott Marion Milner – „ The Hands of the Living God“,(1969) kazuistika Susan Marion Milner – „ The Hands of the Living God“,(1969) kazuistika Susan

18 Dynamicky orientovaná arteterapie Arteterapie orientovaná na klienta - aplikovaná či edukativní arteterapie Arteterapie orientovaná na klienta - aplikovaná či edukativní arteterapie - klinická arteterapie (M. Naumburg, - klinická arteterapie (M. Naumburg, Helen B. Landgarten) Helen B. Landgarten) Margaret Naumburg (1890 – 1983) Margaret Naumburg (1890 – 1983) „Schizophrenic Art: Its Meaning in Psychotherapy, „Schizophrenic Art: Its Meaning in Psychotherapy, „Psychoneurotic Art: Its Function in Psychotherapy“, „Psychoneurotic Art: Its Function in Psychotherapy“, „Dynamically Oriented Art Therapy. Its Principles and „Dynamically Oriented Art Therapy. Its Principles and Practise“, Practise“, Rozdílnost přístupu k psychopatologickému umění v Rozdílnost přístupu k psychopatologickému umění v Americe a v Evropě s ohledem na terapeutické možnosti a Americe a v Evropě s ohledem na terapeutické možnosti a využití. využití.

19 Psychopatologie výtvarného výrazu Société Internationale de Psychopathologie de l´Expression et Société Internationale de Psychopathologie de l´Expression et d ´Art-thérapie (S.I.P.E.) – 1959 založena ve Veroně interdisciplinární organizace sdružující historiky umění a kultury, psychiatry, psychology, neurology, speciální pedagogy, arteterapeuty. d ´Art-thérapie (S.I.P.E.) – 1959 založena ve Veroně interdisciplinární organizace sdružující historiky umění a kultury, psychiatry, psychology, neurology, speciální pedagogy, arteterapeuty. I. Jakab R. Volmat I. Jakab R. Volmat Literatura: MacGregor, J.,M.: The Discovery of the Art of the Insane, Princeton University Press, Literatura: MacGregor, J.,M.: The Discovery of the Art of the Insane, Princeton University Press, Naumburg, M.: Dynamically Oriented art Therapy, Its Principles and Practice, Magnolia Street Naumburg, M.: Dynamically Oriented art Therapy, Its Principles and Practice, Magnolia Street Publisher, Publisher, Rubin, J.,A.: Art Threrapy, Sources/Resources, Routledge, New York, Rubin, J.,A.: Art Threrapy, Sources/Resources, Routledge, New York, 2010.


Stáhnout ppt "„Psychiatrická“ linie a její význam pro arteterapii jako obor Arteterapeutická konference Ateliéru arteterapie 2015."

Podobné prezentace


Reklamy Google