Zařízení na využití dešťové vody

Prezentace na téma: "Zařízení na využití dešťové vody"— Transkript prezentace:

1 Zařízení na využití dešťové vody
Střední odborná škola Otrokovice Zařízení na využití dešťové vody Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Jaroslav Dufka Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika DUM Název školy a adresa
Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ /2 Autor Ing. Jaroslav Dufka Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-In-Vi/2–SO-6/8 Název DUM Zařízení na využití dešťové vody Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 36-52-H/01 Obor vzdělávání Instalatér Vyučovací předmět Vodoinstalace Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium. Náplň: Nádrže na dešťovou vodu Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Základní pojmy, spotřeba vody. intenzita deště, nádrže na vodu, velikost a materiál nádrží, odlučovač nečistot Datum

3 Zařízení na využití dešťové vody
Náplň výuky: Základní pojmy Legislativa Spotřeba vody Nádrže na vodu Odlučovač nečistot a podokapový filtr

4 Základní pojmy akumulace – shromáždění vody v zásobníku (nádrži) za účelem její dočasné retence a řízeného odpouštění nebo následného využití dešťová voda – voda povrchová vzniklá z dešťových srážek, dále též voda "srážková„ hladina podzemní vody – zvodněné horninové prostředí se označuje jako zvodeň, horní povrch zvodně tvoří hladinu podzemní vody. Podle tlaku na hladině rozeznáváme hladinu volnou (roven tlaku atmosferickému) a hladinu napjatou (tlak je vyšší než tlak atmosferický) intenzita deště – jedna ze základních charakteristik deště, vyjadřuje se jako množství dopadlých srážek (v mm) za určité časové období podzemní voda – zahrnuje veškerou vodu, vyskytující se pod zemským povrchem, podle původu může být juvenilní (původem z nitra země) a vadózní (vzniká průsakem srážkové vody pod zemský povrch

5 Základní pojmy přívalové deště – deště krátkého trvání, ale vysoké intenzity. Půda obvykle není schopná přirozeně zasáknout takové množství deště, proto se mění v nepropustnou plochu recipient – jakákoli část vodstva (nejčastěji přirozený vodní tok), která přijímá nějakou vodu. Pro potoky a odpadní vodu je recipientem řeka nebo nádrž srážková voda – dle ČSN EN 1085 se jedná o vodu z atmosférických srážek, která ještě neobsahuje látky z povrchu. Dle "Vodního zákona" č. 254/2001 Sb. vyplývá, že srážkové vody se po dopadu na zemský povrch stávají vodami povrchovými a po jejich zásaku do půdního profilu vodami podzemními vsakovací zařízení – zařízení, které umožňuje přivést vodu z nepropustných ploch do půdního profilu. Patří sem zejména vsakovací studny, vsakovací moduly (bloky, tunely), vsakovací potrubí aj

6 Legislativa V minulých letech došlo k přechodu od centrálního hospodaření se srážkovými vodami k decentrálnímu hospodaření a s tím souvisí také rozsáhlá novelizace legislativy. Účelem je zamezit negativní dopadům výstavby, jakými jsou snížení hladiny podzemní vody, přetížení stokových sítí, vznik povodní apod. V současné době platí řada předpisů, nařízení vlády a norem. Nejdůležitější jsou: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ČSN Dešťové nádrže TNV Hospodaření se srážkovými vodami TP 1.20 Hospodaření se srážkovou vodou v nemovitostech

7 Spotřeba vody Pod 1 šálkem kávy je skryto asi 140 litrů vody potřebné na vypěstování, zpracování, obal a dopravu kávy. Platí přibližně pravidlo jednoho litru vody na kalorii získanou z obilovin a 10 litrů na každou kalorii živočišného původu. Denní potrava člověka si tak vyžádá v rozmezí 2000 až 5000 litrů vody. Jinými slovy člověk "sní" asi tisíckrát více vody, než si vyžádá jeho žízeň. 1 sklenka pomerančového džusu vyžaduje 70 litrů vody. 1 hamburger vyžaduje 2400 litrů vody. 1 hovězí steak vyžaduje 7000 litrů vody. 1 vejce vyžaduje 135 litrů vody. Průměrně se na výrobu 1 litru biopaliv spotřebuje 2500 litrů vody - zhruba stejné množství vody je potřeba k produkci potravin pro jednoho člověka denně. Během příštích 20 let se očekává růst poptávky po vodě o 40 procent.

8 Obr. 1: Nárůst spotřeby vody

9 Rozložení spotřeby vody v domácnosti

10 Nádrže na vodu Nádrže se vyrábějí sériově ve velikostech od 400 litrů do litrů. Větší nádrže se vyrábějí na zakázku. Vzhledem k velmi silným výztužím, ale není o větší zájem, volí se dvě nebo tři nádrže menší. Podzemní nádrže jsou konstruovány jako samonosné monolitické a vyrobí se v rotačních formách z kvalitního polyetylenu. Žebrová konstrukce je masivní bez jakýchkoliv svarů a zaručuje dokonalou statickou pevnost a těsnost. Proto nádrže není třeba obetonovávat. Osazují se na horní části litinovým poklopem, aby po nich mohly jezdit osobní auta. Výrobci většinou poskytují záruku 15 let a životnost je prakticky neomezená. Pro střechu o ploše cca 100 m stačí nádrž o objemu 5000 litrů. Nádrží o tomto objemu se vyrábí velké množství různých tvarů.

11 Obr. 2: Sestava podzemní nádrže DV dešťová voda PN podzemní nádrž
PV přívod vody SH sací hadice FŠ filtrační šachta ČS čerpací stanice TN tlaková nádoba F filtr P přepad KU kontrolní uzávěr

12 Graf spotřeby vody v ČR podle odvětví

13 Odlučovač nečistot a podokapový filtr
Hrubé nečistoty (spadané listí) je vhodné odfiltrovat již v okapu, aby dále nezanášelo jemné filtry nebo samotné nádrže či vsakovací jímky. K tomu slouží jednoduché plastové filtry s mřížkou a záklopkou, která separuje hrubé nečistoty. Běžný a poměrně jednoduchý způsob jemnější filtrace je pomocí takzvané filtrační šachty – filtračního hrnce, který se instaluje přímo pod dešťový svod. Tato šachta je do úrovně terénu dosypána filtračním pískem různé zrnitosti a na "mezidně" je položena textilie. Pod tímto "mezidnem" již odtéká vyčištěná dešťová voda do velké akumulační či vsakovací nádrže o objemu několik set až tisíc litrů. Při montáži lze jednoduchým zdvižením klapky vyřadit systém z provozu v zimním období. To je však podmíněno druhým kanalizačním potrubím, do kterého je zavedena svodová trubka.

14 Kontrolní otázky: Jaký je rozdíl mezi dešťovou a srážkovou vodou?
Jak se mění spotřeba vody? Jaké je asi denní spotřeba vody? Jak velké jsou nádrže na dešťovou vodu? Čím se odstraňují drobné a větší nečistoty?

15 Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2: vlastní

16 Seznam použité literatury:
[1] Adámek, M., Jurečka, A.: „Instalace vody a kanalizace II“, Praha, Informatorium, 2005, ISBN [2] anonym, [vid ], dostupné z:

17 Děkuji za pozornost 