Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Schizofrenie Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Schizofrenie Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno."— Transkript prezentace:

1 Schizofrenie Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno

2 Úvod  Psychózy - nejzávažnější duševní poruchy  V minulosti slovo psychóza označovalo těžké duševní onemocnění, u kterého se předpokládalo, že spíše vzniká samo o sobě, bez zásadního přispění prostředí (endogenní), zatímco neurózy představovaly lehčí duševní poruchy s výrazným podílem prostřední na jejich vznik.

3 Psychózy  V současnosti chápeme pojem „psychóza“ popisně, jako duševní poruchu, při které se vyskytují halucinace a bludy a dále dezorganizace řeči a chování.  Příznaky psychózy se vyskytují u mnoha psychiatrických poruch, ale mají různou důležitost – u schizofrenie jsou základním a nezbytným příznakem, u organických duševních poruch a poruch nálady se mohou vyskytovat, ale nejsou nezbytné.

4 Psychózy  Schizofrenie a její různé podtypy  Schizotypní porucha  Akutní a přechodné psychotické poruchy  Schizoafektivní porucha.  Poruchy z hlediska dětské a dorostové psychiatrie málo důležité trvalé poruchy s bludy indukovaná porucha s bludy.

5 Schizofrenie  Nejzávažnější duševní porucha u dětí a dospívajících  zásadní narušení myšlení a vnímání, stejně jako emotivity, která je neodpovídající situaci, nebo je oploštělá.  Vědomí je přitom jasné a intelektuální kapacita zůstává dlouho zachována.  Tyto deficity vedou k narušení normálního pocitu osobitosti, jedinečnosti a sebekontroly, takže postižený má pak pocit, že jeho intimní myšlenky, pocity a záměry jsou známé jiným lidem, což si nemocný může vysvětlovat působením různých přirozených či nadpřirozených sil – vznikají bludy.

6 Základní příznaky schizofrenie  pocit ozvučování myšlenek, vkládání či odnímání myšlenek, vysílání myšlenek  blud kontrolovaní – pocit, že tělo postiženého se pohybuje působením nějaké síly, že jeho pocity, myšlenky a činy nejsou z jeho vlastní vůle  sluchové halucinace hlasů, které komentují chování nemocného nebo hovoří mezi sebou  neustálé bludy jiných typů, které nejsou podmíněny příslušnou kulturou a jsou zcela nepatřičné

7 Další příznaky schizofrenie  halucinace jiného typu  poruchy řeči – tvorba nových slov (neologismy), zárazy řeči, čehož důsledkem je zmatený slovní projev  katatonní chování – stavy neklidu, nástavy, vosková ohebnost, mutismus, stupor.  negativní příznaky – apatie, ochuzení řeči, ochuzení emotivity, pokles vůle aj.

8 Pozitivní a negativní příznaky  pozitivní (něco je „navíc“ oproti normě - halucinace, bludy, porucha řeči, katatonní příznaky),  negativní (něco „chybí“ – oploštění emotivity, apatie, ztráta vůle)  kognitivní (porušené poznávací procesy – paměť, pozornost, schopnost rozhodování, plánování aj.).

9 Délka trvání příznaků  MKN 10 – alespoň 1 měsíc  DSM-IV – alespoň 6 měsíců

10 Typy schizofrenie  Základní podtypy schizofrenie paranoidní schizofrenie hebefrenní schizofrenie katatonní schizofrenie  Další podtypy simplexní schizofrenie reziduální schizofrenie postschizofrenní deprese

11 Průběh schizofrenie  Začátek schizofrenie je typický v pozdní adolescenci a mladé dospělosti.  U žen je nástup v průměru o něco později než u mužů.  Před 10. rokem věku vzniká 1% případů schizofrenie, před 15. rokem 4% případů, před 20. rokem již 20% případů.  V dětském věku vzácná, ale má mnohem závažnější průběh a horší prognózu.  Celoživotně je poměr pohlaví 1:1, v dětském věku se schizofrenie vyskytuje o něco častěji u chlapců.

12 Průběh schizofrenie  Průběh schizofrenie je různý, nejčastěji v epizodách, které bez léčby trvají několik měsíců, poté dochází ke zlepšení.  Mezi epizodami může být stav remise (pacient je zcela bez příznaků nemoci), či mohou zůstávat rezidua příznaků.  Může vznikat defekt osobnosti.  Jiný průběh je chronický.  Účinná léčba délku epizody zkracuje, navozuje remisi a brání vzniku nových epizod.

13 Výskyt schizofrenie  Schizofrenie se vyskytuje na celém světě ve všech kulturách asi u 1% lidí.

14 Příčina schizofrenie  Důvod, proč vzniká schizofrenie, není dosud znám.  Podílí se na tom více faktorů, které jsou biologické podstaty – genetický základ, porucha výstavby mozku aj.  Schizofrenie a její příčiny jsou předmětem velmi rychle se rozvíjejícího výzkumu.  Zjišťují se změny objemu a funkce mozku, výskyt schizofrenie u příbuzných pacientů, odlišné formy (alely) genů než u zdravých lidí.

15 Paranoidní schizofrenie  U tohoto podtypu je nejnápadnější výskyt halucinací – především sluchových, „hlasů“, které komentují chování pacienta nebo si mezi sebou rozprávějí bludů (především blud pronásledování, ale i další).  Paranoidní schizofrenie patří k nejčastějším formám schizofrenie.

16 Hebefrenní schizofrenie  především dezorganizované chování, poruchy řeči  jsou přítomny i další schizofrenní příznaky (halucinace, bludy), které ale nemusí být tak nápadné  Hebefrenní schizofrenie připomíná karikaturu pubertálního chování s neadekvátním smíchem, bizardními pohyby, nepochopitelným chováním, řečí, v níž se vyskytují neexistující slova (neologizmy), je porušena gramatická a logická stavba řeči (inkoherence), která někdy ztrácí srozumitelnost a jednotlivá slova jsou k sobě řazena nahodile („slovní salát“).

17 Katatonní schizofrenie  Kromě základních příznaků schizofrenie především nápadné pohybové jevy  Buď útlum všech pohybů, pacient nehybně leží, nepřijímá někdy potravu a tekutiny, ale vnímá své okolí, není v bezvědomí (katatonní stupor)  Nehovoří (mutismus), někdy ale automaticky vykonává některé povely, které mu vyšetřující řekne (povelový automatizmus)  Jeho tělo působí jako strnulé, pasivně ohebné (vosková ohebnost)  V lůžku i jinde někdy nemocný drží končetiny a hlavu v nepřirozených polohách, do kterých jsou mu vyšetřujícím umístěny (nástavy), typický je příznak fiktivního polštáře, kdy pacient leží se zvednutou hlavou, jakoby pod ní měl polštář.

18 Katatonní schizofrenie  Jinou formou je prudký neklid, bouřlivá pohybová aktivita, bizardní, neadekvátní pohyby (manýrování), grimasování  Tyto dvě formy se mohou měnit jedna ve druhou  Katatonní schizofrenie je vzácnější formou, častější v méně vyspělých zemích

19 Simplexní schizofrenie  Tento typ schizofrenie se liší od ostatních tím, že u něj nenacházíme typické psychotické příznaky (halucinace a bludy).  Postupně se rozvíjí podivínské chování, mění se styl života, postižený se přestává věnovat svým zájmům, škole, či zaměstnání  Zároveň se rozvíjí negativní příznaky schizofrenie: apatie, oploštění emocí, ztráta vůle  Postižený sociálně selhává.

20 Reziduální schizofrenie  Je chronickým stádiem poruchy, kdy jsou trvale přítomny negativní schizofrenní příznaky – celkové zpomalení, ztráta zájmu, pasivita, oploštění emocí, chudost řeči, zhoršení péče o sebe a zhoršení zapojení do společnosti.

21 Schizofrenie v dětském věku  Výše uvedené popisy platí i pro schizofrenii u dětí a dospívajících  V dětství jsou pak výrazné především: porucha vzorců chování abnormální pohyby a postoje desorganizace řeči poruchy vnímání a myšlení (vzácnější) porucha kognitivních funkcí porucha afektů a vysoká anxieta porucha sociálního fungování

22 Prognóza schizofrenie  závisí do značné míry na věku, kdy se schizofrenie objeví, také na jejím průběhu i typu.  Časné dětství: velmi špatná prognóza (tyto děti často končí v ústavech pro ment. retardované).  Pozdější dětství a preadolescence: nejistá prognóza  Adolescence: lepší prognóza, možnost i jediné ataky (zde již „klasické“ průběhy jako u dospělých)


Stáhnout ppt "Schizofrenie Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno."

Podobné prezentace


Reklamy Google