Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od K do L

Prezentace na téma: "Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od K do L"— Transkript prezentace:

1 Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od K do L
Tomasz Nogol Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Tomasz Nogol. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Osnova: Kaki snímek 3 Karambola snímek 5 Kaštanovník setý snímek 7
Kdouloň obecná snímek 9 Kiwano snímek 12 Kiwi snímek 14 Kumquat snímek 18 Kvajáva snímek 20 Lilek brambor snímek 22 Lilek vejcoplodý snímek 27

3 Kaki Latinský název: Diospyros kaki
Kaki, tomel, churma, někdy také kakichurma nebo jam, anglicky nebo německy také asijský nebo japonský persimmon, sharonské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka je plod ovocného stromu tomelu japonského. Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5–8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť. Latinský název: Diospyros kaki Původ a výskyt: Pochází z jihovýchodní Asie. V současné době se pěstuje v Číně, Indonésii, v USA na Floridě a v Kalifornii, roste ale také v jižní Evropě. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru. Obr. 1

4 ČSN: Pro tento druh ovoce neexistuje platná norma.
Využití z pohledu zdraví: Pojídání tomelů se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami. Dužnina obsahuje velké množství vitaminu C a až 20 % cukru. Využití v gastronomii: Kaki je velmi chutné samo o sobě (konzumuje se i se slupkou jako jablko), další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Tomel se konzumuje čerstvý, sušený i proslazovaný. Čerstvý se využívá také k přípravě pohárů a koktejlů. Obr. 2 Obr. 3

5 Karambola Karambola nebo čínská hvězdice je ovoce stromu Averrhoa carambola. Plody se vyvinou jen z malého počtu květů. Rozříznuté na plátky vytvoří charakteristickou pěticípou hvězdu. Tenká, průsvitná vnější slupka je hladká a voskově lesklá. Dužnina plodu je velmi šťavnatá, chutí připomínající angrešt, sklovitě žlutá a kolem středu má malá semena. Stromy poskytují dvě až tři sklizně za rok. Obr. 4 Latinský název: Averrhoa carambola Původ a výskyt: Karambola pochází z Malajsie a Indonésie (ostrov Jawa). Dnes se pěstuje ve Francouzské Polynésii, v Africké Ghaně, Brazílii, Floridě a Kalifornii. ČSN: ČSN Čerstvé jižní plody. Ostatní plody tropů a subtropů (karambola, papája)

6 Využití z pohledu zdraví: Plody obsahují velké množství kyseliny šťavelové (stejně jako reveň čili rebarbora) a měly by se konzumovat jen v malém množství. Při nadměrné konzumaci mohou způsobit otravu, projevující se zejména toxickou encefalopatií, ale i poškozením ledvin. Tomu lze zabránit i současným podáním vápníku v rozpustné formě. U pacientů s ledvinnou nedostatečností je však karambola zvláště nebezpečná, protože nejenže se šťavelan hůře vylučuje, ale jeho vysoká koncentrace také zpětně poškozuje již tak narušenou funkci ledvin. Využití v gastronomii: Nejčastěji se jí čerstvé v exotických ovocných salátech nebo jako ozdoba pohárů a nápojů. Před konzumací se odstraní hnědá žebra a plod se nakrájí na plátky. Vzniknou tak velmi dekorativní hvězdy. (Proto se v anglickojazyčných zemích tomuto ovoci říká starfruit – „hvězdicové ovoce“.) Plody obsahují nízký obsah cukru, vitamin C, minerální látky, vápník, hořčík, železo a fosfor. Obr. 5

7 Kaštanovník setý Kaštanovník setý (Castanea sativa Mill.) nazývaný též kaštanovník jedlý (či lidově jedlý kaštan) je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité (Fagaceae). Plody kaštanovníku jsou po 2–3 v pichlavém obalu, který puká čtyřmi švy. Latinský název: Castanea sativa  Obr. 6 Původ: Původně se vyskytoval na jih od Alp. Postupně se díky Římanům dostal do celé západní Evropy a do Karpat. Výskyt: Nejvíce se pěstuje v jižní Evropě a v Přední Asii. V Česku se mu nejlépe daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. ČSN: Pro kaštanovník setý neexistuje platná norma.

8 Využití v gastronomii: Plod je znám po celé Evropě jako chutná pochoutka. Semenům se říká kaštany neboli maróny. Jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září. Semena jsou jedlá, jí se po upečení nebo uvaření, obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin. Obvykle se tepelně upravují naříznutím na špičce do kříže a krátkým opečením na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků. Využití z pohledu zdraví: Nevýhodou kaštanovníku je, že patří mezi silné alergeny. Neměl by být proto vysazován v blízkosti obydlí a úřadů, spíše v sadech, hájích a lesích. Děti by si pod kvetoucím kaštanovníkem neměly hrát. Obr. 7 Obr. 8

9 Kdouloň obecná Kdouloň obecná nebo též kdouloň podlouhlá je jediným zástupcem rodu kdouloň.  Plody (kdoule) jsou kulovité až podlouhlé malvice žluté barvy podobné jablkům, avšak velmi tvrdé a silně, příjemně aromatické, zasyrova nepoživatelné. Voní po citrusech. Latinský název: Cydonia oblonga dříve též Pyrus cydonia Obr. 9 Původ: Kdouloň pochází z Asie. Byla pěstována v Číně, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Iránu, Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Pákistánu, Afganistanu. Z Asie se pak rozšířila na Balkán, do severní Afriky, Jižní Ameriky a také na Pyrenejský poloostrov. ČSN: ČSN Aronie, jeřabiny, kdoule, mišpule

10 Využití v gastronomii:
Výskyt: Deset největších pěstitelů kdoulí (2009):        Čína  105,000        Turecko 96,282        Uzbekistán   60,000        Maroko   40,010        Irán 35,103        Argentina   26,391        Ázerbájdžán   25,798        Srbsko   15,061        Španělsko 13,500      Alžír   11,070 Obr. 10 Obr. 11 Využití v gastronomii: Plody jsou zejména ve Středozemí a střední Asii zpracovávány v potravinářství na džemy, želé apod. Portugalsky se nazývá marmelo. Na balkánském poloostrově se z kdoulí pálí rakija − dunjevača. Džem z kdoulí dal vzniknout slovu marmeláda.

11 Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech kdouloně. Energie 238 kJ (57 kcal) Uhlovodíky 15.3 g  cukry 12.53 g vláknina 1.9 g Tuky 10 g Bílkoviny 4 g voda 83.8 g Vitamín A 40 μg (5 %) Vitamín B3 0.2 mg (1 %) Vitamín B6 0.04 mg (3 %) Vitamín B9 8 μg (2 %) Vitamín C 15.0 mg (18 %) Vápnik 8 mg (1 %) Železo 0.7 mg (5 %) Hořčík 8 mg (2 %) Fosfor 17 mg (2 %) Draslík 197 mg (4 %) Sodík 4 mg (0 %) Obr. 12 Využití z pohledu zdraví: U plodů kdouloně byly zjištěny protizánětlivé účinky. Díky vitamínu C, i v kombinaci s hořčíkem, podporují plody kdouloně látkovou výměnu. Tab. 1

12 Kiwano Latinský název: cucumis metuliferus
Kiwano, nazývané také jako africká rohatá okurka nebo meloun, je rychlerostoucí liána. Ovoce je žluté se zelenou dužinou a s větším množstvím žlutých semen. Chuť má sladkou, hodně šťavnatou. Na jedné rostlině vyroste několik plodů o váze mezi 200−300 g. Název kiwano pochází z Nového Zélandu. Je to spojení dvou slov, a to kiwi a banán. Kiwano totiž svou chutí připomína tyto druhy ovoce. Latinský název: cucumis metuliferus Obr. 13 Původ a výskyt: Svůj původ má v Africe. V Zimbabwe je označována jako gaka nebo gakachika. Pěstuje se převážně v Kalifornii, Chile a na Novém Zélandu, Senegalu, Súdánu, Jemenu. ČSN: Pro kiwano neexistuje platná norma.

13 Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech kiwano. Využití v gastronomii: Kiwano lze konzumovat přímo. Přidává se také do různých ovocných salátů a dezertů. Často se jí čerstvě rozkrojené kiwano se šlehačkou. Podává se také k rybám a darům moře. Energie 183 kJ (44 kcal) Uhlovodíky 7.56 g tuky 1.26 g bílkoviny 1.78 g voda 88.97 g Vitamín A 7 μg (1 %)  beta-karoten 88 μg (1 %) Vitamín B1 0.025 mg (2 %) Vitamín B2 0.015 mg (1 %) Vitamín B3 0.565 mg (4 %) Vitamín B5 0.183 mg (4 %) Vitamín B6 0.063 mg (5 %) Vitamín B9 3 μg (1 %) Vitamín C 5.3 mg (6 %) Vápník 13 mg (1 %) železo 1.13 mg (9 %) hořčík 40 mg (11 %) mangan 0.039 mg (2 %) fosfor 37 mg (5 %) draslík 123 mg (3 %) sodík 2 mg (0 %) zinek 0.48 mg (5 %) Obr. 14 Tab. 2

14 KIWI Kiwi je popínavá rostlina původem z Číny. Její ovoce obsahuje velké množství vitamínu C. Velikostí je podobné slepičímu vejci, slupka je hnědá a chlupatá, dužina obvykle zelená. Z jednoho stromku se sklidí až 200 kg plodů. Latinský název: Actinidia deliciosa Čínský název: Jang-Tao Obr. 15 Původ: Předkem dnešního kiwi je aktinídie Actinidia deliciosa, která má svůj původ v Číně. Jiný předek kiwi, také Actinidia, byl opět nalezen v Číně. Semena začala cestovat světem a brzy se rozšířila do Japonska a na Sibiř. Počátkem 20. století byla kiwi „představena“ Novému Zélandu a také zasazena. Původně si lidé, kteří kiwi ochutnali, mysleli, že chutná po angreštu, proto jej pojmenovali také čínský angrešt či angrešt Číňana. Kiwi však s angreštem a jeho rodinou nemá nic společného. Ve 20. letech 20. století se rozmohlo domácí pěstování kiwi.

15 ČSN: Pro tento druh ovoce neexistuje platná norma.
Výskyt:  V současné době je vedoucím producentem kiwi Itálie. Za ní se drží Nový Zéland, Chile, Francie, Japonsko, Řecko a USA. Do České republiky se dováží především kiwi italského původu. ČSN: Pro tento druh ovoce neexistuje platná norma. Využití z pohledu zdraví: Jen málokteré ovoce obsahuje tolik vitamínu C jako kiwi. Obsahem až 1 miligram vitamínu C v 1 gramu kiwi pokrývá konzumace jednoho kusu kiwi příjem denní dávky. Díky vitamínu C, i v kombinaci s hořčíkem, podporuje kiwi látkovou výměnu, zpevňuje cévy a žíly, posiluje imunitní systém a zlepšuje vidění. Je známo, že vitamín C je důležitý antioxidant, který pomáhá zvládat stresy, zvyšuje schopnost soustředit se a podporuje tvorbu hormonů pro dobrou náladu. Dále konzumace kiwi přispívá ke zdravé funkci srdce a svalů, k růstu kostí, pomáhá při krvácení z dásní, parodontóze.  Obr. 16 Obr. 17

16 Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech kiwi. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100 g) voda g/100 g 84,0 Na 4 vitamin C 59 bílkoviny 1,1 K 290 vitamin D tuky 0,5 Ca 25 vitamin E - cukry 10,3 Mg 15 vitamin B6 0,15 celkový dusík 0,18 P 32 vitamin B12 vláknina 1,9 Fe 0,4 karoten 0,04 mastné kyseliny stopy Cu 0,13 thiamin 0,05 cholesterol Zn 0,1 riboflavin energie kJ/100 g 207 Mn niacin 0,2 Tab. 3

17 Využití v gastronomii:
Kiwi můžeme jíst syrové nebo tepelně upravené. Mnoho lidí si kiwi před konzumací loupe, ale není to nutné. Kvůli změkčovacímu enzymu není dobré kiwi používat v dezertech a moučnících, které obsahují mléko nebo mléčné výrobky. Přesto je kiwi v kombinaci se šlehačkou v mnoha oblíbených dezertech. Kiwi chutná nejlépe v čerstvém stavu, ale můžeme z něho dělat i kompoty, koláče, ovocné dezerty, marmelády, používá se ke zdobení dezertů a výrobků studené kuchyně. Obr. 18 V poslední době se kiwi také užívá při výrobě džusů nebo k míchání koktejlů; do nápojů je ale vhodné kiwi oloupat, protože jinak se do nápoje ze slupky rozmixováním rozptýlí příliš mnoho hořkých látek, které sice nejsou nezdravé, ale způsobují nepříjemnou chuť. Kiwi lze i sušit. Kiwi je možno použít také jako náplň do palačinek, k ochucení jogurtů nebo zmrzliny.

18 Kumquat Kumquat  je citrusové ovoce připomínající miniaturní pomeranče. Tento polodlouhý trpasličí pomeranč patří mezi nejmenší citrusové plody a je jen 2−4 cm dlouhý. Plody, dužina i slupka jsou oranžové a jedlé. Latinský název: Fortunella Původ:  Pochází z Východní Asie a Jižní Číny, kde je znám již od 12. století. Kumquaty se pěstují se na stálezeleném keři nebo na malém, 3 metry vysokém stromku. Obr. 19 Výskyt: Pěstuje se zejména v Číně, Severní a Jižní Koreji, Japonsku a Pákistánu. Hojně se také pěstuje na řeckém ostrově Korfu (Kerkyra). ČSN: Pro kumquat neexistuje platná norma.

19 Využití v gastronomii:
Protože mají plody výrazné aroma, nejčastěji se používá při pečení masa (v takovém případě se půlí nebo čtvrtí). Ale může se jíst i čerstvý – na rozdíl od pomerančů se jí i se sladkou slupkou. Stačí ho oprat a odstranit stopku. Vcelku jsou plody často používány také k ozdobě koktejlů a jiných nápojů. Na řeckém ostrově Korfu (Kerkyra) se z něj vyrábí stejnojmenný tradiční alkoholický likér. Obr. 21 Obr. 20

20 Kvajáva Latinský název: Psidium guajava
Plody kvajávy mají kulovitý, až hruškovitý tvar. Povrch bývá hrbolatý nebo hladký, lesklý, hustě pokrytý tečkami. Dužina plodu je žlutavě bílá až červená, šťavnatá, výrazné vůně. Chutí připomíná fíky a hrušky. Obsahuje množství malých, tvrdých semen. Do Česka se dováží nejen čerstvé, ale i konzervované. Latinský název: Psidium guajava Obr. 22 Původ a výskyt:  Kvajáva pochází z Jižní Ameriky, kde jsou její plody velmi oblíbeným ovocem. Odtud se pěstování rozšířilo do dalších oblastí tropického pásma (Indie, Středomoří a jiné). ČSN: Pro kvajávu neexistuje platná norma.

21 Nutriční hodnoty: Ovoce kvajávy obsahuje asi 15 % cukru
Nutriční hodnoty: Ovoce kvajávy obsahuje asi 15 % cukru. Má vysoký obsah vitaminu C − asi 5x více než citrony nebo pomeranče (až 700 mg ve 100 g ovoce), vitaminu A, a značné množství vápníku. Obsahuje také velké množství pektinu. Využití v gastronomii: Plody kvajávy se dají konzumovat přímo. Vzhledem k její nevýrazné chuti se z ní vyrábějí především kompoty, šťávy a marmelády. Využití z pohledu zdraví: Z listí kvajávy se vyrábí čaj, který má protiprůjmové účinky. Obr. 23

22 Lilek brambor Latinský název: Solanum tuberosum
Lilek brambor, též brambor obecný či brambor hlíznatý, v běžné řeči jen brambor nebo také brambora, ale nejčastěji v množném čísle brambory, jsou víceleté hlíznaté plodiny z čeledi lilkovité. Brambory jsou jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin; větší význam pro lidskou výživu mají pouze pšenice, rýže a kukuřice setá. Latinský název: Solanum tuberosum Obr. 24 Původ: Původ: Na základě archeologických nálezů, jakož i podle moderních molekulárních metod usuzujeme, že brambory byly domestikovány v oblasti dnešního Peru přibližně před 4 až 5 tisíci lety. V horských podmínkách, kde se nedařilo kukuřici, byla domestikace brambor podmínkou vzniku vyspělejší civilizace. Inkové nazývali tyto odolné hlízy „papa“ a toto pojmenování zůstalo bramborám v latinskoamerické španělštině dodnes. Horské oblasti Peru, Bolívie a Chile jsou dnes centrem biodiverzity brambor s velkým množstvím lokálních odrůd a divokých příbuzných.

23 Produkce brambor v Mt v roce 2003 (zdroj FAO)
ČSN: ČSN Brambory − Část 3: Brambory konzumní rané ČSN Brambory − Část 4: Brambory konzumní pozdní ČSN Brambory. Část 2: Vzorkování a zkoušení konzumních, průmyslových a krmných brambor ČSN Brambory. Část 5: Průmyslové brambory ČSN Brambory. Část 1: Společná ustanovení ČSN Brambory. Část 3: Konzumní brambory rané ČSN Brambory. Část 4: Konzumní brambory pozdní ČSN Brambory. Část 6: Krmné brambory Produkce brambor v Mt v roce 2003 (zdroj FAO) Čína 66,8 Ukrajina 18,5 Nizozemsko 6,4 Rusko 36,7 Polsko 13,7 Francie 6,2 Indie 23,1 Německo 9,8 Británie 5,9 USA 20,8 Bělorusko 8,6 *Česko (46. místo) 0,84 Tab. 4

24 Využití v gastronomii:
Typy brambor: Brambory typu A − s hladkou slupkou a lojovitou dužinou žluté či žlutobílé barvy, které mají protáhlý tvar (ledvinky, rohlíčky) a menší obsah škrobu. Ideální pro vaření ve slupce, na bramborový salát, na loupačku. Brambory typu B − jsou brambory polopevné s univerzálním použitím. Vhodné do salátů, gulášů, polévek, jako přílohové a restované. Brambory typu C − s drsnější slupkou a bílou dužinou jsou škrobovité, moučnaté a po uvaření se rozpadají. Tyto brambory jsou vhodné pro přípravu bramborového těsta, knedlíků, bramboráků, bramborových placek a kaší. Obr. 25 Rané brambory: do Pozdní brambory: po Obr. 26

25 Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v bramborách. Brambory také obsahují vitamin K 1 ug/100 mg. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100 g) voda g/100 g 79,0 N 7 vitamin C 11−21 bílkoviny 2,1 K 360 vitamin D − tuky 0,2 Ca 6 vitamin E stopy cukry 0,6 Mg 14 vitamin B6 0,31 škrob 16,6 P 37 vitamin B12 vláknina 1,3 Fe 0,4 karoten mastné kyseliny 0,1 Cu 0,08 thiamin 0,21 cholesterol Zn riboflavin 0,02 energie kJ/100 g 318 Mn niacin Tab. 5

26 Využití z pohledu zdraví:
Obsah vitamínu C u brambor kolísá v závislosti na době a způsobu jejich uskladnění. Pohybuje se nejčastěji v rozmezí 9–25 mg/g. Právě obsah vitamínu C a schopnost brambor uchovávat tento vitamín činí z brambor tzv. ochrannou potravinu proti kurdějím. Ve výživě brambory plní dále funkci objemovou, tj. dostatečně zatěžují trávicí soustavu, a sytící, tj. poskytují dostatek energie ve formě sacharidů. Zároveň jsou brambory doporučovány jako dietní strava, protože obsahují mnohem méně sušiny než obiloviny a tudíž i menší množství využitelné energie.   Obr. 27 Brambory obsahují toxické glykoalkaloidy, především pak solanin a chakonin. Při teplotách nad 170 °C se tyto látky částečně rozkládají. Pokud jde o hlízy, nejvyšší koncentrace alkaloidů je pod slupkou a zvyšuje se, pokud jsou brambory na světle. Vyšší obsah alkaloidů lze nalézt v okolí oček (pupeny na hlíze) a v blízkosti poranění hlízy. Při předávkování může dojít i ke smrtelné otravě, nicméně otravy bramborami jsou vzácné.

27 Lilek vejcoplodý Lilek vejcoplodý, jinak také baklažán nebo lidově patližán či také patlažán, je jednoletá rostlina příbuzná s bramborem. Dorůstá až do jednometrové výšky. Květy jsou nachové až světle fialové. Plodem jsou červenofialové bobule. Lilek vejcoplodý se především pěstuje jako zelenina (botanicky správně se však jedná o ovoce, stejně jako je tomu u rajčete, papriky a jiných lilkovitých). Latinský název: Solanum melongena Obr. 28 Původ a výskyt: Lilek pochází z východní Indie. Mezi největší pěstitele patří: Čína, Indie, Egypt, Turecko, Irák, Japonsko, Itálie, Filipíny a Španělsko. ČSN: Pro lilek neexistuje platná norma.

28 Nutriční hodnoty: Lilek vejcoplodý je mimořádně bohatý na minerální soli fosforu, vápníku, draslíku, hořčíku, železa a manganu. Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných plodu lilku. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100g) voda g/100 g 92,9 Na 2 vitamin C 5 bílkoviny 0,9 K 210 vitamin B1 0,04 tuky 0,4 Ca 10 vitamin E 0,03 cukry 2,0 Mg 11 vitamin B6 0,07 celkový dusík 0,14 P 16 provitamin A 30−65 vláknina Fe 0,3 karoten 0,070 mastné kyseliny Cu 0,01 thiamin 0,02 cholesterol Zn 0,2 riboflavin energie kJ/100 g 64 Mn 0,1 niacin Tab. 6

29 Využití v gastronomii:
Zdravou úpravou je čerstvý marinovaný baklažán. Syrový baklažán vložíme do marinády z octa, soli, rozmačkaného česneku a pepře. Po 24 hodinách se konzumuje syrový. Oloupané a na tenká kolečka pokrájené lilky lze v těstíčku smažit na oleji, avšak velmi chutný je také lilek zapečený. Lilek lze také sterilovat. Využití z pohledu zdraví: Vhodnou formou využití je především čerstvě vymačkaná šťáva z plodu, případně hotový pokrm z plodu. Čerstvá šťáva má antibiotické účinky, čerstvé plody snižují obsah cholesterolu v krvi. Lilek vejcoplodý podporuje činnost jater a tzv. čistí krev. Proto je vhodný i jako podpůrný prostředek při léčbě kožních afektů a ekzémů. Obr. 30 Obr. 29

30 Zdroje: České státní normy Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. [cit ]. Dostupný z WWW: < Obr. 1 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 2 NESNAD. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 3 VINEYARD. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 4 STORCH, Hedwig. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 5 MAILAMAL. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 6 HIMMEL, Benjamin, BENHUR. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 7 FORSTER, Peter. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 8 KARELJ. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 9 GOVAN, Donovan. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 10 Tabulka: [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 11 SPONE. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 12 KRIEGER, Dietrich. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 13 BGRAN. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 14 KALDARI. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 15 VIATOUR, Luc. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 16 VIATOUR, Luc. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 17 KENPEI. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 18 CHANG, Allen Timothy. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

31 Obr. 19 SANGFROID. [cit. 2012-03-11]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:
< Obr. 20 SERG!O. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 21 EDAL. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 22 NUMBER 55. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 23 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 24 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domains na WWW: < Obr. 25 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 26 SULLIVAN, Jon. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 27 KARLSSON, Mathias. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 28 FRANK, Horst. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 29 FEE, J. E. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 30 [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Tabulky: Tab. 1 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 2 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 3 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 4 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Tab. 5 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Tab. 6 [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW <